Po schválení potenciálního nákupu letounů F-35 Českou republikou se v ČR rozproudila debata ohledně množství a určení nakupované výzbroje, celkového obsahu balíčku a v neposlední řadě výsledné ceny. Pojďme si tedy porovnat potenciální balíček pro české vzdušné síly s ostatními zeměmi. 

Foto: Po schválení potenciálního nákupu letounů F-35 Českou republikou se v ČR rozproudila debata ohledně množství a určení nakupované výzbroje, celkového obsahu balíčku a v neposlední řadě výsledné ceny. | Shutterstock

Pro rekapitulaci a nastínění kontextu je třeba připomenout, že agentura Defense and Security Cooperation Agency (DSCA) zveřejnila americkým ministerstvem zahraničí schválený český potenciální nákup následujících položek:

• 24 ks letounů F-35
• 70 ks střel AIM-120C8 AMRAAM
• 50 ks střel AIM-9X Sidewinder
• 86 ks bomb GBU-53 Stormbreaker
• 12 ks bomb BLU-109 + 12 kompletů JDAM (Joint Direct Attack Munition)

V následující tabulce je uvedeno porovnání počtu nakupovaných kusů letounu F-35, počtu nakupované výzbroje kategorií vzduch-vzduch a vzduch-země a ceny pro jednotlivé země. Vybrány byly země, které lze alespoň v některých aspektech porovnat s ČR (např. počet letounů nebo rozloha) a jako extrémní případ pro porovnání s ostatními bylo zvoleno i Švýcarsko, jelikož se jedná o bohatý stát, který v zásadě nemusí brát ohled na cenu výzbroje a také protože jeho obrana je díky geopolitické situaci specifická.

Z výše uvedené tabulky je patrné, že balíček pro Českou republiku není v porovnání s ostatními státy drahý. V rámci komparace je třeba vzít v úvahu také fakt, že státy jako je Belgie nebo Nizozemsko mohou v budoucnosti využít letouny F-35 k nesení jaderných zbraní v rámci programu NATO nuclear sharing. Belgie společně s Dánskem a Polskem také nenakupují výzbroj kategorie vzduch-vzduch a vzduch-země, a to zřejmě z důvodů dostatečných zásob (Belgie a Dánsko se aktivně účastnily bojových operací v Libyi v roce 2011 po kterých došlo k doplnění výzbroje). 

Naopak Finsko svým nákupem kraluje. Letouny F-35 chce severská země nahradit zastarávající letouny Super Hornet a vzhledem ke sdílené hranici s Ruskem posiluje také své zásoby výzbroje v obou kategoriích. Zejména s kategorií vzduch-země a střelami JSOW a JASSM má finské letectvo bohaté zkušenosti. Nizozemsko plánuje pro F-35 v následujících letech nakoupit odděleně také střely JASSM. Výše uvedená tabulka také nezahrnuje kategorii servisních a dalších služeb, jelikož tyto jsou pro všechny státy prakticky shodné.

Co se týče debaty o výzbroji pro budoucí české F-35, je třeba vzít v úvahu fakt, že v současné době jsou kapacity Vzdušných sil AČR v kategorii vzduch-země velmi omezené. Nemá tak smysl se pouštět do odvážných návrhů řešení výzbroje formou pořízení JSOW nebo JASSM. Dalším úskalím je fakt, že se zmíněnými kategoriemi výzbroje bude velmi obtížné či spíše prakticky nemožné provádět výcvik na území ČR. Na druhé straně to však rozhodně neznamená, že by se Vzdušné síly AČR měly této možnosti do budoucna apriori vzdát. 

Je třeba apelovat na postupné navyšování schopností, jako je to například v případě výzbroje kategorie vzduch-vzduch, kdy oba typy nakupované výzbroje české vzdušné síly využívají. Balíček pro letoun F-35 obsahuje navýšený počet těchto střel, které jsou navíc modernější. Vzhledem k překotným změnám v bezpečnostním prostředí je také otázkou, zda v horizontu do roku 2035 neuvažovat také o možnosti integrace evropské výzbroje v obou zmíněných kategoriích tak, aby české vzdušné síly nebyly v případě jakékoliv krize životně závislé na amerických dodávkách. 

Zdroj: Breaking Defense, Defense News, Defensie.nl, DSCA, DSCA, DSCA, DSCA, f-16.net, government.nl