Ukrajinsko-ruská válka výrazně prohloubila význam bezpilotní letecké, námořní a pozemní techniky v bojových operacích. Průzkumné a útočné drony se pevně usadily na obloze nad bojištěm a plní značný podíl úkolů s cílem ničit živou sílu a techniku nepřítele. Logistické pozemní bezpilotní systémy navíc evakuují raněné a dopravují munici, potraviny a vodu na frontovou linii pod nepřátelskou palbou. Rusko chce jejich použití rozšířit o bojové schopnosti a oživuje vývojovou fázi projektu Šturm. 

Ruskojazyčné zdroje v posledních týdnech a měsících opětovně informovaly o projektu Šturm, jehož cílem je vyvinout útočná vozidla pro pozemní síly k prolomení nepřátelské obrany. Ruská armáda zadala společnosti Uralvagonzavod úkol vytvořit univerzální platformu pro pozemní bezosádkové systémy, které budou moci využívat různé zbraňové systémy. Od jejich použití si Rusové slibují snížení ztrát útočných jednotek, zejména lidských životů. 

Jak uvedl Viktor Murachovskij, šéfredaktor ruského časopisu Arsenal Otěčestva, projekt vychází z „relativně levného, spolehlivého, dobře chráněného a mobilního“ tanku T-72. Rusko podle jeho zářijového vyjádření již zahájilo vývojovou fázi vozidel Šturm. Historie této snahy sahá až do 80. let minulého století, kdy ovšem technická úroveň sovětského průmyslu neumožňovala představy vojáků a konstruktérů realizovat. O několik desetiletí později se v otevřených zdrojích objevil projekt Šturm. V roce 2018 společnost Uralvagonzavod pracovala na vývoji pozemního bezosádkového systému, o čemž v průběhu ázerbájdžánského veletrhu vojenské techniky ADEX hovořil její ředitel Aleksandr Potapov. 

Podle Potapova ruské ministerstvo obrany tehdy odsouhlasilo technické specifikace systému na bázi tanku T-72B3. Uralvagonzavod byl proto tehdy „částečně přesvědčen, že existuje perspektiva objednávky ze strany ozbrojených sil“. Následně zavládlo pro Rusko typické mlžení ohledně dokončení prvního prototypu, či v jaké fázi se projekt nachází. Až v roce 2021 média přinesla zprávu o zahájení výstavby několika prvních Šturmů, včetně mobilního řídícího vozidla. Během ruského zbrojního veletrhu Armija 2021 ministerstvo obrany podepsalo první smlouvu na dodávku systémů Šturm, podrobnosti dohody ale nebyly zveřejněny. Pravděpodobně se jednalo o prototypy, které již byly ve výstavbě a byly určeny k testování.

Tovární zkoušky se Uralvagonzavod chystal zahájit v dubnu 2022, jelikož se stavba prvního z několika plánovaných prototypů blížila ke konci. Ty měly zahrnovat střelbu na zkušební cíle, mimo jiné ze zkráceného kanonu ráže 125 mm. Ruská invaze na Ukrajinu ale téměř jistě vedla ke změně priorit nižnětagilského závodu, což se zřejmě negativně projevilo na projektu Šturm. Nejdříve v roce 2024 se totiž objevily další relevantní zprávy (Moskovskij Komsomolec, Vojennoje obozrenije) o jeho pokračování nebo o opětovném zahájení vývoje. Internetové stránky Vojennoje obozrenije v říjnu 2024 zveřejnily zprávu o „výzkumných pracích na jednom nebo několika strojích nesoucích 30mm dělo, plamenomety RPO-2 Šmel“ a obdobě raketometu TOS-1A.

Hlavním úkolem bezosádkového útočného systému bude postupovat v první linii, odhalovat obranu nepřítele a umístění jeho palebných prostředků a pokud možno je ničit či označovat pro další jednotky. „Za předpokladu, že v reálných bojových operacích není vždy možné zachovat techniku, nebude ztráta komplexu na bázi T-72 tak bolestivá jako ztráta robotické Armaty,“ vysvětlil Viktor Murachovskij. Šturm k tomu počítá s automatizačním vybavením tanku T-14 Armata, který se měl vyrábět i v bezosádkové verzi. Systém řízení palby, stejně jako situační povědomí pro operátora, budou vycházet z modernizovaných tanků T-90.  

„Skutečně autonomní systém řízení palby pro pozemní systémy je však ještě daleko. Pro tento účel neexistuje vhodný software ani hardware. To není problém pouze ruského vojensko-průmyslového komplexu – nikdo na světě není připraven vypustit na bojiště pásová vozidla-kyborgy,“ domnívají se ruské internetové stránky Vojennoje obozrenije. 

Projekt Šturm zahrnuje čtyři typy bojových vozidel. Prvním je 50tunový hlavní bojový tank, který ponese 125mm dělo se zkrácenou čtyřmetrovou hlavní (pro zlepšení manévrovací schopnosti tanku v městských oblastech) a 22ranným automatickým nabíječem. Druhým má být systém palebné podpory, k jehož výzbroji by měly patřit rakety nebo reaktivní pěchotní plamenomet Šmel-M. K jeho typickým cílům bude patřit živá síla, lehká vozidla a úkryty. Třetí vozidlo představuje další verze palebné podpory se dvěma 30mm kanóny 2A42 se zásobníkem na 1000 nábojů a termobarickými střelami. V tomto případě půjde o obdobu obrněného vozidla palebné podpory tanků Těrminator, taktéž vyráběného Uralvagonzavodem. A nakonec čtvrtým vozidlem je bezosádková verze těžkého raketometu TOS-1A s 220mm odpalovacím zařízením MO.1.01.04M a s 16 termobarickými náboji s účinnou plochou zásahu 25 000 m2. 

Všechny Šturmy bude také charakterizovat dálkově ovládaný tankový kulomet Kalašnikov ráže 7,62 mm, buldozerová radlice a systémy aktivní ochrany. K původním požadavkům ruského ministerstva obrany patřilo zachování bojeschopnosti po zásahu 10-15 protitankovými granáty a po výbuchu miny pod vozidlem. Ruské zkušenosti na Ukrajině tyto požadavky velmi pravděpodobně ovlivnily a k revidovaným požadavkům téměř jistě patří výdrž proti zásahům FPV (First-person view) dronů. Šturm musí být navíc schopen manévrovat v omezeném prostoru městských oblastí, včetně nerušeného kruhového otáčení věže v úzkých průchodech.

Podle Viktora Murachovského budou senzory vozidel pracující v různých vlnových rozsazích (ultrazvukové, optické, infračervené) sloužit k zajištění automatického pohybu v koloně, navádění na trasu, vyhodnocování průchodnosti terénu či možnosti překonávání přírodních a technických překážek. Šturmy rovněž získají navigační a samoorientační prostředky a systémy „přítel a nepřítel“. Bezpilotní prostředky mají být maximálně autonomní (samostatný pohyb, manévrování a vyhýbání se překážkám), s chráněnými komunikačními systémy, programy vlastní ochrany v případě rušení nebo zachycení řídicího signálu. Zbytek funkcí bude pravděpodobně řízen operátory. Konečným cílem je omezit účast operátora na minimum, tj. na pouhé sledování výkonnosti zařízení nebo dokonce celých jednotek a schvalování použití útočných zbraní.

Maximální rychlost systémů při dálkovém ovládání dosáhne 40 km/h. Ovládání tanků převezme vysoce mobilní místo velení a řízení rovněž na bázi podvozku T-72B3. Předpokládá se, že každé velitelské stanoviště bude schopno ovládat četu bojových vozidel v okruhu 3 km. Přítomnost několika robotů spojených do sítě umožní spolehlivější komunikaci s řídicím centrem a zároveň zajistí vzájemné krytí bojových jednotek. 

Ukrajinsko-ruská válka prozatím nezažila intenzivní nasazení pozemních útočných bezosádkových systémů. Masivně využívané dálkově ovládané FPV drony se totiž staly hlavním nepřítelem jakýchkoli vozidel, včetně tanků. Na velmi příznivý poměr ceny a výkonu bezpilotních letounů se dosud nepodařilo najít účinnou odpověď. Vojennoje obozrenije takovou odpověď spatřuje právě v projektu Šturm. Drony mají řádově méně příchozích informací než pozemní vozidla a v kombinaci s prvky umělé inteligence v systému řízení palby Šturmy mohou na bojišti získat určitou výhodu (např. ničit nebo upozorňovat na hrozby, které pro ně představují největší nebezpečí). Bezosádková ruská vozidla budou oproti tradičním tankům též levnější, technologicky vyspělejší a méně zranitelná. Absence nejcennější složky, lidské osádky, umožní Šturmům pokračovat v akci i v případě proražení pancíře (za předpokladu neporušení základních systémů). 

Rusku se může podařit úspěšně dokončit projekt Šturm, pokud bezosádkovým vozidlům dokáže zajistit levnou a účinnou ochranu proti FPV dronům a zároveň stlačit jejich cenu na minimum. Porouchané systémy totiž bude nutné odepsat, jejich oprava v terénu bude nemožná. Šturmy rovněž potřebují určitou úroveň umělé inteligence k vyhodnocení situace na bojišti a k řešení nerutinních problémů. Další výzvu představuje rušení komunikace nebo zachycení řídicího signálu, jež by mohlo skončit úplnou ztrátou kontroly nad dálkově ovládanou jednotkou. Adekvátní odpověď na všechny tyto otázky učiní projekt Šturm úspěšným. Vzhledem k nízké technologické úrovni ruského průmyslu je ovšem nepravděpodobné, že k tomu v blízké budoucnosti nakonec dojde.

Zdroj: andrei-bt, RIA SV, Vojennoje obozrenije, Moskovskij Komsomolec