Indické společnosti stojí za pětinou dodávek citlivých technologií pro ruský obranný průmysl. Vývoz kontrolovaných položek, jako jsou mikročipy nebo obráběcí stroje, v dubnu i květnu přesáhl 60 milionů amerických dolarů, což je přibližně dvojnásobek oproti předchozím měsícům. Červencová čísla dokonce vyskočila na 95 milionů dolarů. Indie se tak po Číně stala druhým největším dodavatelem citlivých technologií, které ruské vojenské mašinérii umožňují pokračovat v agresivní válce proti Ukrajině. 

Údaje zveřejněné zpravodajskou agenturou Bloomberg podtrhují obtíže, s nimiž se západní státy potýkají při omezování ruské schopnosti pokračovat ve výrobě zbraní. Vývoz citlivých technologií přímo do Ruska je dnes zakázán, takže se Moskva uchýlila k jejich nákupu ze třetích zemí. K jejím dodavatelům patří jak nevědomé dceřiné společnosti západních firem, tak nepřehledné sítě zprostředkovatelů. Evropská unie a Spojené státy se proto prostřednictvím obchodních sankcí snaží trestat země a společnosti, které potřebné díly ruským zbrojovkám nadále poskytují.

V případě Indie ovšem Západ naráží na dlouhá desetiletí budovanou spolupráci se Sovětským svazem a následnickým Ruskem. Obě země navázaly diplomatické vztahy v dubnu 1947, krátce před získáním nezávislosti Indie. Moskva pomáhala Novému Dillí dosáhnout hospodářské soběstačnosti a podporovala rozvoj indického těžkého průmyslu, energetiky, těžby nerostného bohatství nebo výroby oceli. SSSR navíc za Indií stál během studené války, zejména v době indicko-pákistánského konfliktu v roce 1971, kdy se Čína a USA postavily na stranu Pákistánu. Moskva v letech 1957–1971 opakovaně vetovala protiindické rezoluce v Radě bezpečnosti OSN v souvislosti s nepokoji v Kašmíru. Starší generace politických elit v Indii proto silně sympatizuje s Ruskem. 

Blízké vztahy pokračovaly i v období po skončení studené války. Každoroční summity se konají od roku 2000, kdy bylo podepsáno strategické partnerství (dále rozšířené v roce 2010). Vedoucí představitelé obou zemí, indický premiér Naréndra Módí a ruský prezident Vladimir Putin, se v posledním desetiletí setkali již sedmnáctkrát. 

Vedle politické úrovně Moskva spolupracuje s Novým Dillí rovněž v hospodářské a obranné oblasti. Indie významně těží z nákupů zlevněné ruské ropy, jejíž podíl na celkovém indickém dovozu vzrostl z méně než 2 % před ruskou invazí na Ukrajinu na více než 40 % v červnu 2024. Indické společnosti profitují z jejího zpracování („demokratizace/odruštění“) a následného prodeje na západní trhy. Indové a Rusové hodlají zvýšit objem vzájemného obchodu z dnešních 68 miliard dolarů (60 miliard dolarů tvoří dovoz ropy) na 100 miliard dolarů do konce desetiletí.

Z pohledu obranné spolupráce je nutné zdůraznit, že více než 50 % indických vojenských systémů pochází s Ruska či Sovětského svazu. Indie patří k několika málo světovým uživatelům ruského sytému protivzdušné obrany S-400, jehož užívání vylučuje zapojení do programu amerických stíhaček F-35. Indie společně s Ruskem vyvinula také nové zbraně, např. nadzvukové řízené střely BrahMos, jejichž prvním vývozním úspěchem se stal prodej na Filipíny. Jak uvedl britský think tank Chatham House, Moskva poskytuje indickým ozbrojeným silám „zbraně za rozumné ceny bez [vývozních] omezení pro koncového uživatele“ a narozdíl od jiných zemí se nezdráhá „dodávat citlivé technologie“. 

Nicméně i Indové usilují o svou strategickou autonomii a od 90. let 20. století se zaměřují na soustavné posilování domácí průmyslové výroby (politika strategické soběstačnosti „Atmanirbhar Bharat“). Zatímco ještě v letech 2009–2013 pocházelo 76 % indického dovozu zbraní z Ruska, tento podíl se v letech 2019–2023 snížil na 36 %. Součástí hospodářsko-politické iniciativy „Make in India“ se stala též ambice vytvořit z Indie globální centrum výroby polovodičů. Podle letošní zprávy indického think tanku MP-IDSA (Manohar Parrikar – Institute for Defence Studies and Analyses) se v Indii vyrábí až 130 000 waferů měsíčně a 70 milionů čipů denně. Tyto výrobní kapacity vznikly jen díky spolupráci se západními zeměmi, ať už Izraelem (Tower Semiconductor), Japonskem (Renesas Electronics Corporation) nebo Tchaj-wanem (PSMC – Powerchip Semiconductor Manufacturing Corporation). 

„Indie chce dostat do země více výroby. Její ekonomika je postavena na službách a výrobní sektor tam tvoří jen kolem 15 procent HDP,“ řekl Luboš Ulč, šéf indické pobočky agentury CzechTrade. Země je otevřená lokalizaci výroby napříč obory. „Často jde o společnosti z obranného průmyslu, stavebnictví, oblasti životního prostředí, čištění odpadních vod, strojírenství, potravinářství, sklářství nebo energetiky.“

Vzhledem k rozlehlosti Indie a mnoha obtížně přístupným regionům Nové Dillí počítá s investicemi do rozvoje malých letišť pro vnitrostátní a regionální dopravu. Portál BusinessInfo zajišťovaný agenturou CzechTrade proto vidí zajímavé příležitosti pro české firmy vyrábějící cvičná a sportovní letadla nebo doprovodné technologie (radary, letištní vybavení a technologie zabezpečení vzdušného prostoru). Další segment na vzestupu představuje údržba a opravy ruské či sovětské vojenské techniky. Hojně poptávané jsou firmy se zkušenostmi s její modernizací. Nové Dillí k tomu vítá zbrojovky ochotné poskytnout technologické transfery a know-how v oblasti vývoje a výroby radarových systémů, proudových a vrtulových leteckých motorů, bezpilotních letounů, vojenských nákladních a terénních vozidel a elektronických systémů kybernetického boje.

Budoucnost spolupráce mezi Indií a Západem se ovšem musí odvíjet od ochoty Nového Dillí přerušit své vazby na Rusko. Dodávky citlivých technologií ruskému průmyslu, jejichž výroba na indickém území začala jen díky součinnosti ze západními podniky, jdou proti zájmům České republiky, EU i Spojených států na Ukrajině. V případě pokračující indicko-ruské obchodní výměny bude nutné uvalit na zapojené indické společnosti hospodářské sankce v souladu s dřívějším postupem ve Spojených arabských emirátech nebo Turecku. Jen pokud Západ zůstane jednotný a konzistentní ve svých politických rozhodnutích, dokáže si vynutit dodržování mezinárodního práva. 

Na sankční seznam Evropské unie se letos v únoru kvůli pomoci Rusku po zásluze dostala indická společnost Si2 Microsystems, která navrhuje integrované obvody pro komerční, vojenský a kosmický průmysl. Sankce EU sice neupřesňují, s čím konkrétně měla společnost Si2 Microsystems Moskvě pomáhat, pravděpodobně se ale podílela na dodávkách polovodičů ruským podnikům. 

Spojené státy v červenci navíc varovaly Indický svaz průmyslu (Confederation of Indian Industry) a indické banky před rizikem uvalení sankcí kvůli obchodu s ruským obranným průmyslem. „Víme, že se ruská armáda spoléhá na dovoz citlivého zboží, jako jsou obráběcí stroje a mikroelektronika, a očekává od zahraničních finančních institucí, aby zprostředkovaly příslušné transakce,“ oznámil indickým společnostem Wally Adeyemo, náměstek amerického ministra financí. „Každá zahraniční finanční instituce, která obchoduje s ruskou vojenskou průmyslovou základnou, riskuje, že bude sama sankcionována. Může také ztratit přístup k americkému finančnímu systému a pravděpodobně i dalším finančním systémům.“

Západní státy jsou dle Adeyema odhodlány zbavit Rusko „finančních a materiálních prostředků k boji“ a tím ukončit ukrajinsko-ruskou válku ve prospěch Kyjeva. Pokud myslí toto odhodlání vážně, bude však potřeba zakročit vůči veškeré podpoře ruského obranného průmyslu, včetně indických dodavatelů, a to i přes riziko poškození vztahů s tímto případným spojencem pro potenciální konflikt s Čínou. Uvalení hospodářských sankcí může postihnout také české podniky na indickém trhu a zastavit probíhající projekty v obranném průmyslu. Nedůsledný přístup k Indii bude na druhé straně znamenat stabilní přísun citlivých technologií pro ruské zbrojovky a umožní tak pokračování ruské agrese na Ukrajině.

Zdroj: CzechTrade, BusinessInfo, Bloomberg, Chatham House, MP-IDSA, The Economic Times