„Pokračovat s válkou i za tento bod by už nebylo o svobodě Ukrajiny, ale o nové válce proti Rusku,“ řekl před pár dny v Davosu bývalý americký ministr zahraniční Henry Kissinger. Tím „bodem“ měl na mysli „hranice“ Krymu obsazeného Ruskem v roce 2014 a frontovou linii na Donbase, za kterou separatisté vyhlásili své proruské republiky. 

Výše uvedený výrok by se dal v podstatě vyložit následovně: Rusko to zkusilo, nevyšlo mu to, pojďme dělat, jakože se nic nestalo. Podle Kissingera „Vyjednávání musí začít v následujících dvou měsících, jinak nastanou dramatické změny a vznikne napětí, které nebude jednoduché překonat. Ideálně by se hranice měla vrátit ke stavu před konfliktem."

Poměrně dramatických změn jsme však již svědky tři měsíce. Symbolem toho je např. napadrť rozstřílený Mariupol a mnohá jiná místa, která ruská armáda bombarduje stylem, jenž si osvojila za své Velké vlastenecké války proti svému bývalému spojenci, nacistickému Německu. Symbolem je také vraždění civilistů či drzá ruská propaganda vyhrožující celému civilizovanému světu. 

„Pokračovat s válkou i za tento bod by už nebylo o svobodě Ukrajiny, ale o nové válce proti Rusku.“ Ve válce to však nechodí tak, že jedna strana má své jisté. Zejména pak ne agresor, který válku vojensky prohraje. Měli se snad spojenci zastavit na hranicích ze září 1939, tedy mj. zřejmě také na hranicích Protektorátu?

Každý, kdo není vyloženě proruský, doufá v ukrajinské vojenské vítězství. Co přesně si pod výrazem vítězství představit si pak musí definovat v první řadě Ukrajinci sami. Oni bojují a krvácejí, je to jejich země, jejich vlast, jejich oběti. Rozhodnou-li se přistoupit na „hranice" z roku 2014, musí se jim dostat ze Západu jasné politické podpory. Rozhodnou-li se podle Kissingera pro „novou válku proti Rusku", pak zcela bezvýhradně také. Oni jsou v právu, oni jsou napadeni, byli napadeni již v roce 2014, oni se brání, vedou spravedlivou válku, proto je třeba knížecí rady celebrit a autorit sdělované přes média odmítnout. Západ nesmí ve své vojenské, ale ani politické podpoře Ukrajiny polevit. Poloha „tak už se neperte", je sprostá. S definicí vítězství ve válce musí přijít Ukrajina v situaci, kdy to bude možné. Zvítězit však musí.

Foto: Každý, kdo není vyloženě proruský, doufá v ukrajinské vojenské vítězství. Co přesně si pod výrazem vítězství představit si pak musí definovat v první řadě Ukrajinci sami. Oni bojují a krvácejí, je to jejich země, jejich vlast, jejich oběti. (ilustrační foto) | Shutterstock

Kissingerova slova jednoznačně odsoudil předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer: „Ukrajina se má vzdát území, aby Rusko přestalo útočit? V Davosu jsou mimozemšťané! Jakoby Henry Kissinger popíral samotný smysl Charty OSN a mezinárodního práva. Jenže ústupky agresorovi nefungovaly v Mnichově 1938 a nebudou fungovat ani dnes."

Švédský ekonom Anders Åslund ke Kissingerovým výrokům na svém twitteru napsal: „Kissinger je jedním z nejlépe placených politických konzultantů na světě. Pokud říká, že Ukrajina musí dát (Putinovi) území, okamžitou otázkou je: Kolik mu za to Putin (a jak) zaplatil?"

Ukrajinští činitelé Kissingerovu podmínku míru samozřejmě také odmítají a požadují navrácení všech území zpátky Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl již dříve, že jeho země přijme jen úplné stažení ruských vojsk s tím, že se Moskva vzdá nároku na všechna ukrajinská území.

„Tak jednoduše, jak Kissinger navrhuje odevzdat kus Ukrajiny, aby zastavil válku, tak by dovolil postoupit Polsko a Litvu," uvedl na svém twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. „Je dobře, že Ukrajinci v zákopech nemají čas 'panikářům z Davosu' naslouchat. Mají trochu moc práce s obranou svobody a demokracie," dodal poradce.

Na základě úterního zveřejněného průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) vyplývá, že s odevzdáním území nesouhlasí ani Ukrajinci, kdy 82 % respondentů odmítá, aby Ukrajina postoupila Rusku jakoukoliv část území ve snaze dosáhnout co nejrychleji míru, a to i za cenu ohrožení nezávislosti a prodloužení konfliktu. Názor, že by Moskva měla výměnou za mír a nezávislost získat některé z ukrajinských území, pak zastává deset procent oslovených.

Zdroj: ČTK, Twitter