Jedním ze základních problémů afrického kontinentu je existence zón dlouhodobé nestability, ozbrojených konfliktů a jimi vyvolaného nuceného vysídlování. V řadě regionů, jako například v Sahelu, operují ozbrojené skupiny, včetně teroristických skupin či skupin zaštiťujících se radikálními islamistickými ideologiemi s napojením na přeshraniční organizovaný zločin. Tyto bezpečnostní hrozby mají rostoucí trend zejména v některých zemích Sahelu. Z politicko-bezpečnostního pohledu nelze také opomenout šířící se vliv Ruska a Číny v oblasti Sahelu.

Tento vývoj v oblasti Sahelu tedy v blízké budoucnosti může mít výrazný dopad na bezpečnostní situaci v Evropě, například nárůstem nelegální migrace či pronikáním radikálních skupin ze severu Afriky. Sahel i proto nadále patří mezi zájmové regiony České republiky nejen z pohledu bezpečnostního, ale i ekonomického. Je tomu tak i přes skutečnost, že v roce 2022 ukončila ČR své působení jak ve francouzské protiteroristické operaci Barkhane (Úkolové uskupení Takuba), tak i ve Výcvikové misi Evropské unie v Mali, v roce 2023 skončila mise OSN MINUSMA v Mali, do které ČR taktéž přispívala. Navíc kvůli vojenskému převratu v Nigeru v létě 2023 a příklonu nigerské vojenské junty k Rusku resort obrany ukončil slibně se rozvíjející výcvik a poradenství nigerských ozbrojených sil. Tento nepříznivý vývoj v části zemí Sahelu, včetně destabilizačního vlivu ruských aktivit na jejich bezpečnost pak význam pokračujícího angažmá dále navyšuje.

Politicko-bezpečnostní situace

Mauritánie je nejzápadněji položenou zemí Sahelu. Přestože převážnou částí své hranice sousedí s Mali, kde dlouhodobě působí džihádistické skupiny a od roku 2022 i ruské žoldnéřské skupiny, regionální nestabilita měla na stav bezpečnosti v zemi doposud slabý dopad. V současnosti významnou sociální a ekonomickou výzvu a potenciálně i bezpečnostní hrozbu nicméně představuje příliv malijských uprchlíků. V budoucnu může dosavadní odolnost Mauritánie oslabit i expanze regionálních teroristických skupin, mezietnické napětí v sousedních zemích a nestabilita způsobená nejistým socioekonomickým vývojem regionu. Díky své bezpečnostní strategii zaměřené na náboženský dialog a prevenci radikalismu se Mauritánii daří hrozbě terorismu předcházet.

Politická situace je v zemi v posledních patnácti letech stabilní. Stávající prezident, Mohamed El Ghazouani, byl zvolen do úřadu v demokratické volbě v roce 2019. Nadcházející prezidentské volby byly stanoveny na červen 2024.

Regionálně byla Mauritánie provázána se zeměmi Sahelu prostřednictvím organizace G5 Sahel. Po odchodu Mali v červnu 2022 a Nigeru společně s Burkinou Faso v prosinci 2023 se však organizace, do níž patřil ještě Čad, rozpadla. Mauritánie předsedá od února 2024 Africké Unii. Mauritánie se stala roku 2022 sedmou partnerskou zemí Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO), jíž Aliance podporuje v rámci své iniciativy při budování obranných kapacit.

Působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany za účelem výcviku a poradenství v Mauritánii

Z výše uvedených důvodů ministerstvo obrany navrhuje (tento návrh bude vláda projednávat zítra 2. října 2024) působení sil a prostředků resortu obrany za účelem výcviku a poradenství v Mauritánii v celkovém počtu do 30 osob, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem ČR do 31. prosince 2026.

NATO schválilo v červnu 2022 v rámci iniciativy Defence and Related Security Capacity Building Initiative (DCBI) balíček pro Mauritánii. Ta se tak stala po Tunisku druhou zemí Afriky, která je příjemcem alianční pomoci prostřednictvím iniciativy DCBI. Projekt se zaměřuje na celkem šest oblastí podpory a angažují se v něm ozbrojené síly dalších aliančních zemí, jako například USA, Velké Británie, Německa, Francie a Španělska. Oblasti podpory vychází z potřeb Mauritánie a náklady spojené s realizací jednotlivých projektů jsou z velké části hrazeny členskými státy NATO v rámci implementace alianční iniciativy DCBI. Jednou z oblastí je podpora speciálních sil Mauritánie. ČR je připravena převzít roli vedoucí země v oblasti výstavby, výcviku a poradenství jedné z jednotek mauritánských speciálních sil a dále podpořit jejich vzdělávání v institucích k tomu určených. NATO má o takové zapojení ČR velký zájem.

Na výše uvedenou aktivitu DCBI naváže další výcvik zmíněné jednotky a podstata působení instruktorů Armády ČR bude spočívat v poradenství (Advise) a asistenci (Assist) partnerské jednotce a v doprovodech do operací (Accompany) v rámci celého spektra speciálních, respektive protiteroristických operací.

Právní a finanční aspekty

Působení sil a prostředků resortu obrany bude se souhlasem mauritánských orgánů a na základě dvoustranného rámcové smluvního dokumentu, který je aktuálně dojednáván oběma stranami. Jejich zapojení do alianční iniciativy na budování obranných schopností (DCBI) se uskuteční na základě žádosti Mauritánie ze dne 3. března 2022 zaslané formou dopisu generálnímu tajemníkovi NATO. Severoatlantická rada schválila předmětný DCBI balíček pro Mauritánii dne 24. června 2022, a to včetně oblasti budování speciálních sil mauritánské armády. Následné působení sil a prostředků resortu obrany v oblasti výcviku a poradenství poskytovaného mauritánským speciálním silám naváže na uvedenou aktivitu DCBI a bude probíhat již mimo alianční rámec. 

Z vnitrostátního hlediska má působení sil a prostředků ministerstva obrany za účelem výcviku a poradenství v Mauritánii povahu vyslání ozbrojených sil ČR do zahraničí a podléhá tak souhlasu obou komor Parlamentu ČR.

Výdaje související s návrhem na působení sil a prostředků resortu obrany za účelem výcviku a poradenství v Mauritánii v roce 2024 se předpokládají ve výši 36 mil. Kč, v roce 2025 ve výši 94 mil. Kč a v roce 2026 ve výši 98 mil. Kč. Financování bude zabezpečeno z rozpočtové kapitoly ministerstva obrany bez dodatečných požadavků na státní rozpočet.

Závěr 

Podpora ozbrojených sil Mauritánie přispěje ke stabilizaci bezpečnostní situace v regionu Sahelu. Silné, dobře vycvičené a vyzbrojené ozbrojené síly Mauritánie mohou významně omezit rozpínavost teroristických islamistických a jiných nelegálních ozbrojených skupin, zajistit určitou míru bezpečí místnímu obyvatelstvu a snížit tak migraci do evropských zemí z bezpečnostních či hospodářských důvodů.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR