Koncepce výstavby Armády České republiky 2035 (KVAČR 2035) po svém zveřejnění vyvolala širokou diskuzi. Autoři článku se zamýšlí nad účelem armádní koncepce a jejímu místu v procesu strategického řízení obrany státu. Pochopení těchto dvou záležitostí může totiž eliminovat některá nerealistická očekávání a polemiky. Lze říci, že KVAČR plní tři principiální role. V první nastiňuje dlouhodobé cíle a směry, kterými se má armáda ubírat a stanovuje priority pro její rozvoj. Ve druhé roli je koncepce zadáním pro navazující koncepční dokumenty, kterým poskytuje směr a rámec. A v neposlední řadě KVAČR slouží jako komunikační nástroj, který objasňuje záměr rozvoje armády veřejnosti, akademické obci, průmyslu, spojencům, ale vysílá signál i potenciálním protivníkům.

Armáda je komplexní organizací zahrnující mnoho různých prvků a aspektů, jež jsou nezbytné pro její efektivní fungování. Armádní koncepce rozvoje proto musí být dokumentem, který zohledňuje a integruje celou škálu požadovaných schopností armády, ne pouze vybrané segmenty. Integrační sdělení KVAČR 2035 spočívá v definování dlouhodobé sdílené vize rozvoje armády jako celku, vytyčuje cíle vedoucí k naplnění této vize a stanovuje požadované schopnosti armády ve všech operačních doménách a prostředích. Požadavky na schopnosti armády nejsou přitom nahodilé, odvíjí se od národních ambicí vymezených Bezpečnostní a Obrannou strategií ČR a aliančních závazků, které jsou vyjádřeny tzv. cíli výstavby schopností.

Potřeba sdílené dlouhodobé rozvojové vize plyne z faktu, že KVAČR vytváří strategické zadání dvou desítkám navazujících koncepčních a implementačních dokumentů. Zmíním například koncepci rozvoje pozemních, vzdušných, kybernetických, speciálních a teritoriálních sil, koncepci rozvoje velení a řízení, zpravodajského zabezpečení, logistiky, vojenského zdravotnictví, mobilizace a aktivní zálohy, ale také střednědobé a krátkodobé plánovací dokumenty armády. Tyto dokumenty KVAČR rozpracovávají do vyšších detailů, úkolů či konkrétních projektů. Rozvojové požadavky na kapitálové výdaje se promítají do tzv. „Střednědobého plánu“, který je implementačním plánem vytyčujícím investiční záměr armády do roku 2031. Střednědobý plán obsahuje tisíce položek, KVAČR 2035 z nich zdůrazňuje vybraných devatenáct. Armádní akviziční projekty jsou pravidelně posuzovány co do priority, relevantnosti a finanční náročnosti ve vztahu k ambicím stanoveným v KVAČR. 

Ve třetí roli nese KVAČR 2035 sdělení o směřování rozvoje armády všem zainteresovaným stranám. Míra detailů a forma sdělení tomu samozřejmě odpovídá. Směrem k veřejnosti, akademické obci a průmyslu, aby instituce, organizace či společnosti, jež mají zájem s armádou spolupracovat na modernizačních, inovačních či jiných projektech, KVAČR zprostředkovává potřebnou představu, která jim umožní se přesněji zaměřit na armádou požadované oblasti rozvoje.

Tým, který pracoval na KVAČR 2035, řešil pochopitelně řadu dilemat, která významně ovlivnila výslednou podobu koncepce. Zmíním čtyři nejdůležitější. V prvé řadě je to vysoký vnitřní dluh armády způsobený jejím podfinancováním v minulosti. Druhým dilematem je náhlá změna bezpečnostního prostředí, která vyžaduje urychlené investice do posílení schopností armády a její celkové bojeschopnosti. Třetí dilema spočívá v rychlém rozvoji technologií měnící charakter vedení války a s tím spojené požadavky na změnu stávajících nebo nově rozvíjených schopností. V neposlední řadě je potřebné zmínit podstav armádního personálu, tedy nenaplněnost její organizační struktury. Řešení těchto dilemat jsou spojena s významnými zdrojovými dopady a vyžadují zpravidla i delší časový úsek. Je důležité si uvědomit, že nelze odstranit všechny nahromaděné nedostatky ve schopnostech armády v jednom plánovacím horizontu. KVAČR 2035 proto klade hlavní důraz na napravení dluhů minulosti, čímž vytvoří podmínky pro rozvoj nových schopností. 

Závěrem, KVAČR 2035 je potřeba vnímat jako koncepční a veřejný dokument, což determinuje míru rozpracovanosti detailů v něm obsažených. Koncepce vytyčuje směr, kterým se rozvoj armády v následující dekádě bude ubírat a který budou rozpracovávat navazující koncepční a implementační dokumenty. Tento směr KVAČR 2035 vyjadřuje vizí a schopnostmi, kterých armáda má dosáhnout v jednotlivých operačních doménách a funkcích. V příštím článku se zaměříme na objasnění vybraných částí KVAČR 2035. 

plk. Ing. Jiří Hrazdil, MSS.

V roce 1994 absolvoval Vojenskou vysokou školu pozemního vojska ve Vyškově tankové odbornosti, v roce 2003 kurz důstojníků tankového vojska ve Fort Knox, USA a v roce 2021 US Army War College. V kariéře prošel velitelskými a štábními funkce u 2. mechanizované brigády, 7. mechanizované brigády a 4. brigády rychlého nasazení od velitele tankové roty, přes zástupce náčelníka štábu 7.mb, velitele 73. tankového praporu, po náčelníka štábu 4.brn. Absolvoval šest zahraničních operací v Bosně, Kosovu, Iráku a Afghánistánu. Aktuálně zastává pozici ředitele odboru plánování schopností sekce plánování schopností Ministerstva obrany. V jeho působnosti je definování budoucích schopností AČR, do čehož spadá i tvorba koncepce rozvoje AČR.

Doc., Ing. Josef Procházka, Ph.D.

V roce 1990 absolvoval Vojenskou akademii Antonína Zápotockého v Brně. Zastával základní a štábní vojenské funkce v oblasti logistiky. V letech 1999 a 2004 působil v zahraničních misích SFOR a EUFOR. V letech 2000 – 2007 působil na Ústavu strategických studiích Univerzity obrany v Brně. Po odchodu do zálohy v roce 2007 se podílel na formulování obranné politiky a strategie ČR. V letech 2011 až 2014 působil na velitelství NATO v oblasti řízení obranných zdrojů. V současné době je ředitelem Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany v Brně. Přednáší a publikuje v oblasti obranné politiky, řízení obrany a obranného plánování, logistiky a vyzbrojování.