Kapacity a schopnosti českého obranného průmyslu zažívají, po určitém období útlumu zahájeném již koncem 80. let v souvislosti s úbytkem trhů a zoufalou hospodářskou situací socialistického Československa a pokračujícího až k přelomu tisíciletí, období rozvoje a v řadě oblastí se již dnes řadí ke světové špičce. To se projevuje mj. odvahou a ambicí přicházet s vlastním řešením i v případě velmi náročných a sofistikovaných systémů, jakým jsou prostředky samohybného dělostřelectva.

S ohledem na určité lavírování armády i Ministerstva obrany ve věci modernizace výzbroje AČR v tomto ohledu a změn v přístupu, kdy bylo teprve relativně nedávno definitivně rozhodnuto o čistém přechodu na ráži 155 mm NATO, vznikly slibné, leč českými ozbrojenými silami v důsledku nevyužité, modernizované verze samohybné kanónové houfnice DANA M1, M1M a M2, stále využívající původní ráži 152 mm. AČR si pak v červnu 2020 jako náhradu za stávající děla 152mm ShKH vz. 77 DANA vybrala 155mm samohybné houfnice Caesar od francouzské firmy Nexter. Následně Vláda ČR tento nákup 13. září 2021 podpořila. Armáda ČR obdrží celkem 52 děl Caesar, postavených na českém podvozku Tatra.

Prakticky souběžně s akvizicí Caesaru byl společností Excalibur Army představen projekt samohybné houfnice DITA  ráže 155 mm s délkou hlavně 45 ráží. Na stránkách společnosti Excalibur Army lze však nalézt také informaci o vývoji prototypu samohybné houfnice s hlavní dlouhou 52 ráží.

Foto: Samohybná houfnice DITA 155 mm | Excalibur Army

Moderních dělostřeleckých systémů nabízí západní trh poměrně značné množství typů. Pokud jde o samohybné prostředky na pásovém podvozku, tedy nejodolnější vozidla s vysokou průchodivostí těžkým terénem, což je na druhou stranu vykoupeno vyššími pořizovacími i provozními náklady a nižší strategickou mobilitou, jsou zde především německé Panzerhaubitze 2000, vyvinuté společnostmi Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall (nejnověji je do své výzbroje zařazuje Maďarsko; slouží také v Nizozemsku, Chorvatsku, Řecku, Itálii či Litvě), dále francouzské AMX-30 AuF1, které jsou ve službě nahrazovány kolovými Caesary, americké M109, které v různých verzích používá například Dánsko, Řecko, Norsko, Španělsko, Rakousko nebo Lotyšsko, a kromě USA ve značném množství také Izrael, britské AS-90, nebo zajímavé nedávno do služby zařazené polské AHS Krab, které kombinují podvozek jihokorejské houfnice K9 s britskou věží AS-90M.

V souvislosti s českou akvizicí systému Caesar pak byly široce diskutovány výhody a nevýhody různých řešení kolových samohybných dělostřeleckých prostředků, zejména s ohledem na umístění hlavní zbraně v otočné věži a lehčí (a levnější) řešení v podobě vezené zbraně, jakého kromě Caesaru využívá švédský systém Archer (BAE Systems), izraelský ATMOS 2000 (Soltam Systems), polský AHS Kryl (Huta Stalowa Wola), nebo nový ukrajinský typ 2S22 Bohdana.

Domácí česká řešení jdou přitom jednoznačně cestou umístění hlavně do otočné pancéřované věže, což je prvek, který byl dlouhou dobu na kolovém podvozku českou, resp. československou (a československo-polskou) specialitou unikátního a osvědčeného, leč dnes již výběhového systému DANA a jeho odvozených či navazujících verzí. Stejnou koncepci má také slovenský, na tatrováckém podvozku postavený a z DANy vycházející, 155 mm systém ZUZANA.

Zatímco ZUZANA i nový projekt DITA mají hlavní zbraň ráže 155 mm v délce 45 ráží, v ČR vzniká také projekt, jehož výsledkem má být prototyp samohybné houfnice s hlavní v délce 52 ráží, která je standardem u moderních nasazovaných typů (PzH 2000, Caesar, Archer, ATMOS). Koncepci s otočnou věží, byť na první pohled ani zdaleka tak elegantní, jakou nabízejí česká řešení, realizuje také nejnověji německá společnost Rheinmetall v podobně své novinky HX3 na podvozku Man 10x10 – ta je vybavena 155 mm hlavní v délce 60 ráží (zkoušky prototypu jsou v plánu na přelom let 2022 a 2023).

Společnost Excalibur Army získala na projekt „Výzkum a vývoj prototypu samohybné houfnice ráže 155 mm“ podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Na stránkách společnosti se můžeme dočíst následující: „Cílem projektu bude výzkum a vývoj demonstračního funkčního prototypu samohybné houfnice ráže 155 mm s délkou hlavně 52 ráží, která bude integrována na speciálním kolovém podvozku s velmi vysokou stabilitou pro jízdu i střelby. Vlastní nástavba houfnice bude navržena jako samostatný celek, který bude možné při splnění několika technických podmínek univerzálně integrovat na různé typy kolových i pásových podvozků vozidel dle přání zákazníka (...) Excalibur Army v předkládaném projektu vyvine několik nových subsystémů houfnice.“   

Delší hlaveň umožňuje efektivnější využití hnací náplně a zvyšuje úsťovou rychlost projektilu, což se projevuje mj. delším dostřelem (v řádu několika kilometrů). A delší dostřel znamená pokrytí většího prostoru palbou, a to i bez využití pokročilých technologií raketově poháněných a naváděných granátů, a je přirozeně výhodou i ve vztahu k likvidaci postavení protivníkova dělostřelectva při protibaterijní palbě.

Je otázkou, půjde-li ve výsledku o rozvinutí projektu DITA a osazení její věže výkonnější zbraní, nebo zda půjde o svébytnou novou konstrukci, která rozšíří portfolio samohybných dělostřeleckých prostředků o zcela nový typ. Jednou z velkých předností systému DITA je fakt, že jeho věž je plně autonomní. Může nejen operovat v případě, že je podvozek zcela vyřazen z provozu, ale může být také snadno umístěna na jiném vhodném podvozku, včetně pásového. V tomto ohledu stručné představení nového projektu hovoří explicitně o speciálním kolovém podvozku, ale lze předpokládat, že z řady důvodů půjde projekt podobnou cestou a případné umístění věže na pásový podvozek nebude nijak složitým problémem. S ohledem na fakt, že pásové platformy nejsou v žádném případě ve spojeneckých armádách opouštěny, by šlo o logický krok.

Jestliže v důsledku změn koncepce rozvoje dělostřelecké výzbroje v minulosti český průmysl mírně zavrávoral, nyní mocnými kroky ztrátu dohání. Existující technologický demonstrátor samohybné kanónové houfnice DITA a jeho další vývoj, a nově zahájený projekt samohybné houfnice s dlouhou hlavní, jsou ruku v ruce se schopností domácí výroby moderní dělostřelecké munice (hnací náplně společností Explosia, granáty EFRB společností STV Group) příslibem, že se Česká republika stane do budoucna na poli samohybných dělostřeleckých prostředků soběstačnou a konkurenceschopnou - což se pozitivně promítne v budoucnu, kdy bude třeba začít řešit náhradu za aktuálně pořízené Caesary.

Zdroj: excaliburarmy.cz, armyrecognition.com