Často slýcháme, že naše armáda má více důstojníků a generálů, nežli mužstva. Posměšně se o tom často vyjadřují nejvíce uživatelé sociálních sítí. Jaká je tedy realita, kolik má Armáda České republiky generálů a kolik jich opravdu potřebuje, si přibližme v následujícím článku.

Podle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vojácích z povolání“), je voják z povolání v průběhu výkonu služby služebně zařazen na služební místo, které je vymezeno: a) začleněním v organizační struktuře uvedené v § 6 odst. 1 zákona o vojácích z povolání; b) popisem služebních činností a jim odpovídajících hodností; c) požadovanou kvalifikací. V souladu s § 6 a 7 zákona o ozbrojených silách, vláda ČR stanovuje strukturu AČR a systemizaci Generálního štábu AČR na příslušný kalendářní rok, včetně počtu systemizovaných míst vojáků klasifikovaných vojenskými hodnostmi.

Foto: Často slýcháme, že naše armáda má více důstojníků a generálů, nežli mužstva. (ilustrační foto) | Ministerstvo obrany ČR

Podle § 6 odst. 7 zákona o vojácích z povolání vláda ČR také stanovuje seznam činností odpovídajících vojenským hodnostem vojáků, stanovených v závislosti na jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. V příloze nařízení vlády č. 60/2015 Sb., o stanovení seznamu činností pro jednotlivé vojenské hodnosti, ve znění pozdějších předpisů, jsou pod body XVII až XX taxativně vyjmenovány činnosti pro vojenské hodnosti brigádní generál, generálmajor, generálporučík a armádní generál (dále jen „generál“). Z citovaných právních předpisů je zřejmé, že vojáka lze do vojenské hodnosti generála jmenovat pouze v případě, že je služebně zařazen na služební místo systemizované v organizační struktuře a) ozbrojených sil ČR, b) MO (včetně Generálního štábu AČR, zahraničních pracovišť v rámci NATO, vojenských škol), c) Vojenské policie, d) Vojenského zpravodajství, které je určené pro vojenskou hodnost generála a splňuje-li kvalifikační předpoklady a požadavky pro dané místo stanovené podle činnosti, kterou je voják služebně zařazený na toto místo povinen vykonávat.

Z uvedeného vyplývá, že vojáka nelze jmenovat do vojenské hodnosti generála, pokud není služebně zařazen na systemizované místo s vojenskou hodností generál. Na takové místo může být zařazen, pokud splňuje kvalifikaci stanovenou pro toto místo a není-li obsazené. Důležité je také dodat, že v ozbrojených silách ČR a organizační struktuře rezortu Ministerstva obrany je schváleno 44 systemizovaných míst s vojenskou hodností generála, z toho jsou 4 místa neobsazená. Na obsazených místech je služebně zařazeno 32 vojáků ve vojenské hodnosti generál a 8 vojáků ve vojenské hodnosti plukovník. Konkrétně je pak v organizační struktuře AČR 13 systemizovaných míst s vojenskou hodností generála, z toho je 1 místo neobsazené. Na obsazených místech je služebně zařazeno 9 vojáků ve vojenské hodnosti generál a 3 vojáci ve vojenské hodnosti plukovník.

Počet generálů v AČR je tedy adekvátní, opodstatněný a tvrzení, že má naše armáda nadbytek generálů, je mylné.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR