Jméno státního podniku VOP CZ, s. p. se zejména v poslední době stále více zmiňuje v souvislosti s potencionální průmyslovou spoluprací se zahraničními dodavateli vojenské techniky, kdy se vždy v rámci každého tendru pro AČR vyžaduje pokud možno maximální participace českých firem na celkové zakázce. Nejaktuálnějším projektem je pořízení 210 pásových vozidel pěchoty CV90 MkIV, ve kterém figuruje státní podnik VOP CZ mezi předními dodavateli. Právě v souvislosti s podílem státního podniku VOP CZ na realizaci programu CV90 panují jak na politické úrovni v rámci jednání Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny ČR, tak v rámci zbrojního průmyslu určité pochybnosti. Nejen z tohoto důvodu jsme tak podnik VOP CZ navštívili osobně a celý provoz v Šenově u Nového Jičína si prošli. Kromě výše uvedeného závodu má podnik také další areál v blízkých Bludovicích.

Video: Reportáž z naší návštěvy VOP CZ / CZ DEFENCE

VOP CZ s. p. je servisní a opravárenský podnik pohybující se v oblasti vojenské techniky, strojírenské výroby a vývoje. Disponuje vlastním vývojovým centrem s konkurenceschopnými projekty uplatňujícími se v Armádě ČR, bezpečnostních složkách a civilním sektoru. Jmenovitě můžeme zmínit UGV TAROS V4, autonomní robotické vozidlo s pokročilými autonomními funkcemi řízení a navádění, které si podrobněji představíme dále. Klíčovou schopností podniku je poskytování oprav, modernizací a servisu v oblasti obrany a bezpečnosti. Další směrování podniku je vytváření pozice integrátora vojenských zakázek pro klíčového zákazníka, Armádu České republiky. Právě tato role je pro účast na budoucích vojenských zakázkách klíčovou oblastí. A reference z předchozího období má: oprava 350 kusů BVP-1 na verzi Pbv 501 pro švédské ministerstvo obrany, modernizace 30 tanků na verzi T-72M4 CZ, v roce 2013 podnik vyvinul a vyrobil 107 kolových bojových vozidel pěchoty Pandur II 8×8 CZ včetně průzkumné, zdravotnické, ženijní a velitelské verze nebo verze pro průzkumnou misi v Afghánistánu. Posledním významným projektem pak byla výroba více než 400 obrněných kabin pro společnost NIMR Automotive ze Spojených arabských emirátů.

Foto: V Šenově je zajímavá hala č. 1, ve které se zpracovává dodávaný hutní materiál. Jde o významnou výhodu, kdy je podnik schopen si většinu dílů pro pozdější opravy či stavbu konstrukce zajistit sám právě v této tzv. hutní části, kde pomocí laserových strojů probíhá řezání materiálu. | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Foto: V Šenově je zajímavá hala č. 1, ve které se zpracovává dodávaný hutní materiál. Jde o významnou výhodu, kdy je podnik schopen si většinu dílů pro pozdější opravy či stavbu konstrukce zajistit sám právě v této tzv. hutní části, kde pomocí laserových strojů probíhá řezání materiálu. | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Podnik má v Šenově deset výrobních segmentů, v Bludovicích pak dalších 6. V prostorách závodu probíhá svařování pro civilní výrobu, kdy součástí tohoto procesu je robot na svařování silných plechů s předohřevem a další speciální technologie. „Ale třeba jsme tam vyráběli 400 pancéřovaných kabin pro Spojené arabské emiráty, včetně přístrojové desky, úchytů schránek zbraně, boxy pro munici a další komponenty včetně instalace neprůstřelných skel a protistřepinové ochrany osádky,“ přibližuje schopnosti závodu výkonný ředitel VOP CZ Kamil Kučera. V Šenově je zajímavá hala č. 1, ve které se zpracovává dodávaný hutní materiál. Jde o významnou výhodu, kdy je podnik schopen si většinu dílů pro pozdější opravy či stavbu konstrukce zajistit sám právě v této tzv. hutní části, kde pomocí laserových strojů probíhá řezání materiálu. Klasické výpalky pak následně putují do svařovny, kde probíhá další výroba a kompletace. Podnik si tuto klíčovou schopnost uvědomuje, a proto probíhají investice do dalších strojů schopných zpracovat hutní polotovar s cílem zajistit dostatek dílů pro další výrobu. Stroje dokážou vypálit tloušťku plechu až 200 milimetrů, navíc pod úkosem, což zefektivňuje další obrábění výpalků. Veškerá výroba je podřízena vysoké míře kvality. Současnými největšími partnery šenovského podniku jsou zahraniční firmy z oblasti automotive – Linde Material Handling (Německo) a TLD (Francie). Přesnost výroby komponentů, které se dodávají přímo na montážní linky do zahraničních podniků a musejí mít přesné parametry s téměř nulovou odchylkou, je tak velmi důležitá.

Foto: Momentka z výroby státního podniku VOP CZ | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Foto: Momentka z výroby státního podniku VOP CZ | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Z hlediska budování schopností servisu a opravárenství vojenské techniky je pak klíčová hala číslo 6. Podle výkonného ředitele VOP CZ. s. p. je to režimové pracoviště, protože zde dochází k opravě vojenské techniky a nachází se zde zbraně a technologie, které podléhají speciálnímu nakládání. Podnik je držitelem licence k obchodování s vojenským materiálem a má bezpečnostní prověrku na úrovni „tajné“. „V této hale se dělají opravy a modernizace tanků T-72 nebo vůbec vojenské techniky jako takové. Dnes tady máme techniku Armády České republiky, což jsou tanky T-72M4 CZ, máme tady BVP-2,“ popisuje ředitel Kučera.

Foto: Tzv. technické zhodnocení tanků T-72M4 CZ pro AČR je projekt, který navazuje na původní modernizaci těchto tanků. Poslední modernizace našich hlavních bitevních tanků totiž probíhala v roce 2003. | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Foto: Tzv. technické zhodnocení tanků T-72M4 CZ pro AČR je projekt, který navazuje na původní modernizaci těchto tanků. Poslední modernizace našich hlavních bitevních tanků totiž probíhala v roce 2003. | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Tzv. technické zhodnocení tanků T-72M4 CZ pro AČR je projekt, který navazuje na původní modernizaci těchto tanků. Poslední modernizace našich hlavních bitevních tanků totiž probíhala v roce 2003. „Proto se přistoupilo k tomu, že dnes v systému řízení palby a dalších systémech nahrazujeme již nevyráběné a zastaralé komponenty za ty, které budou vyráběny do budoucna, protože závazek zní: do roku 2035 udržet tanky bojeschopné a provozuschopné,“ doplňuje Kučera.

Foto: Tzv. technické zhodnocení tanků T-72M4 CZ pro AČR je projekt, který navazuje na původní modernizaci těchto tanků. Poslední modernizace našich hlavních bitevních tanků totiž probíhala v roce 2003. | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

U tanků T-72 je kladen důraz na výkon motorů, je proto použit systém powerpack. Součástí je motor Perkins, převodovka Ellison a chladící ústrojí v jednom bloku. Jde o unikát, který má k dispozici pouze Armáda České republiky. Dále jsou v rámci technického zhodnocení kladeny požadavky na systém řízení palby, požární systém a komunikační prvky. Všechny opravy znamenají implementaci západního vybavení do tanků a odklon od východní orientace. Pro Armádu České republiky VOP CZ také zajišťuje nástavby na podvozky Tatra v provedení letecký plnič a pozemní technika-tahač (CAPL a CNS). 

Foto: Tzv. technické zhodnocení tanků T-72M4 CZ pro AČR je projekt, který navazuje na původní modernizaci těchto tanků. Poslední modernizace našich hlavních bitevních tanků totiž probíhala v roce 2003. | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Foto: Vyprošťovací vozidlo | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Foto: BVP-2 | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Státní podnik VOP CZ se také zapojil do pomoci českých zbrojních podniků Ukrajině. Ve spolupráci s koncernem Ukroboronprom bude pro Ukrajinu zajišťovat generální opravy tanků T-64. V rámci příprav dojde k přesouvání části výroby do Bludovic tak, aby objekty státního podniku byly na opravy ukrajinských tanků dostatečně připraveny. Podle Kučery se jedná o cennou zkušenost, kdy v případě úspěšného průběhu zakázky může dojít k výraznému navýšení počtu opravovaných strojů.

Příprava na možný opravárenský či výrobní servis je vidět i mimo halu 6. Příkladem jsou technologie, na kterých se původně svařovaly, opracovávaly korby Pandurů a montážní pracoviště, která nyní slouží k civilní výrobě podniku: „Dnes je to montážní linka přizpůsobena pro montáž velkých vysokozdvižných vozíků. Dříve se tu vyráběly Pandury,“ sděluje Kučera. V případě přechodu na vojenské zakázky podle Kučery státní podnik potřebuje přibližně půl roku. „Pokud je to hotový vyvinutý výrobek tzn. existuje konstrukční dokumentace, tak my uděláme tzv. adaptaci dokumentace a dořešíme některé technologické uzly,“ říká výkonný ředitel. Právě schopnost výroby Pandurů byla podle Kučery referencí pro společnost BAE Systems při dohodách o průmyslové spolupráci. „Tady se dělaly Pandury kompletně, od svařování koreb až po finální montáž a následné odzkoušení, včetně zavedení do armády. Takže se ví, že tyto schopnosti máme,“ přibližuje Kučera.

Foto: Část montážní linky. Původně se zde opracovávaly korby Pandurů, dnes jde o velké vysokozdvižné vozíky | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Jak jsem již zmínil v úvodu, ve státním podniku VOP CZ se také vyrábí vozidlo UGV TAROS V4, který nám byl v rámci dynamické ukázky předvedeno. Jedná se o autonomní robotické vozidlo, které umožňuje nepřetržitý provoz a nasazení ve složitých a rizikových prostředích. Mezi jeho přednosti patři vysoká variabilita umožňující široké spektrum využití, autonomní funkce, použití v zamořených nebo jinak rizikových prostředích, zastupitelnost a snížení rizika ztráty živé síly. Podle Vojtěcha Kyselého z oddělení výzkumu a vývoje VOP CZ (Developer autonomous vehicles VOP) je vozítko schopné vyvinout nejvyšší rychlost až 25 km/h, ale předváděný model má omezovač na 15 km/h. Je to kvůli schopnosti stroj ovládat. Vozidlo může mít v podstatě jakoukoliv nástavbu: radar, zbraňové stanice, systémy detekce výstřelu apod. Umožňuje také hybridní provoz, kdy součástí vozidla může být centrála, která zvýší celkový dojezd a využití. Předváděný prototyp měl hmotnost 1500 kilogramů bez naložení, maximální váha je pak do 2,5 tuny.

Foto: UGV TAROS V4 | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Foto: Dálkové ovládání autonomního robotického vozidla TAROS V4 | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

„Je to hybridní vozidlo, které má v sobě momentálně centrálu (3kW dobíjí až 150A za hodinu). Samozřejmě všechno jedeme na bezpečné napětí,“ představuje Kyselý. Dojezd vozidla se mění podle toho, jaké množství paliva vozidlo s sebou veze. „Na čistě bateriový provoz je předpokládaný dojezd vozidla až 60 km,“ přibližuje možnosti TAROSu Vojtěch Kyselý. Zajímalo nás, zdali má armáda nějaké požadavky na osazení prototypu. Prototyp je podle Kyselého připraven na jakýkoliv produkt, který je momentálně dosažitelný na trhu: „To znamená, ať se jedná o antidronové systémy nebo zbraňové stanice, rentgenové funkcionality až po spoustu dalších vojenských využití.“

Foto: Autonomní robotické vozidlo TAROS V2 | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

VOP CZ s. p. bere průmyslovou spolupráci vážně a jako její nový start vnímá spolupráci se švédskou firmou BAE Systems v rámci projektu pásových BVP CV90. „Čeká nás jednání ve Švédsku, kdy budeme finalizovat některé jejich požadavky a připravíme smlouvu,“ říká ředitel podniku Marek Špok. V rámci naší návštěvy jsme řediteli podniku položili několik otázek.

Jaké schopnosti podniku můžete Švédům nabídnout?

My jsme připraveni plně zapojit všechny naše zaměstnance. Jsme připraveni rozšířit kapacity o odborníky zvenčí. Musejí mít ale kompetence, které potřebujeme k tomu, aby zapadli do týmu a pracovali tak, jak potřebujeme.

Hodně se hovoří o ekonomické kondici vašeho podniku. Jak jste tedy na tom po ekonomické stránce?

Vypadá to tak, že za rok 2022 ještě nemáme auditované výsledky. Nicméně podnik skončí v černých číslech. Samozřejmě ta čísla by mohla být lepší, ale v tuto chvíli musíme brát to, co máme.

Podnik tohoto typu je hlavně o lidech. Jak jste na tom personálně, počítáte s případným využitím ukrajinských pracovníků?

V současnosti máme některé ukrajinské zaměstnance, které tady u nás zaměstnáváme. Nicméně předpokládáme, že v blízké době se počet rozšíří právě pro opravy techniky, která půjde na Ukrajinu.

Můžete zmínit nějaké větší investice, které VOP CZ čekají?

Investujeme do pájecích zařízení, které budeme instalovat nebo které v současné době instalujeme. Máme tady robotické svařování. Používáme tedy hodně nových technologií právě z důvodů, že v okamžiku, kdy by byla ohrožena ČR, můžeme kdykoliv přejít na vojenskou výrobu a využít všechny kapacity na opravy a údržbu. A k tomu jsme vlastně byli i zřízení ministerstvem obrany, abychom sloužili Armádě ČR.

Jak je to s energetickou náročností provozu podniku?

No, náročné to je dost. Samozřejmě máme velkou spotřebu plynu, máme velkou spotřebu elektrické energie. Nicméně děláme na tom, aby ta náročnost nebyla zatěžující až takovým velkým způsobem.

Jaká je vaše spolupráce s tzv. civilním sektorem?

S civilním sektorem spolupracujeme v oblasti oprav, a to s firmami z okolí Šenova u Nového Jičína. Co se týče budoucích zakázek, budeme spolupracovat i s jinými firmami z České republiky na montáži CV90. My to bereme tak, že nejsme firma, která musí vykazovat maximální zisk. My jsme tady od toho, abychom sloužili armádě. Děláme všechno pro to, aby se projekt, který armáda potřebuje, stal skutečností. Abychom byli ti, kteří spolupracují nejenom se švédskou stranou, ale také s českým obranným průmyslem a mají zájem na tom, aby se hodně lidí naučilo pracovat na montáži toho vozidla.

Průmyslová spolupráce, to je takový populární termín posledních let. Hledá si VOP CZ své partnery pro spolupráci při výrobě sám?

Některé hledáme, někteří se hlásí sami. Projekt CV90 byl hodně medializovaný a firmy chtějí jednat o možném zapojení. My také intenzivně hledáme, jak realizované projekty vylepšit, aby co nejlépe vyhovovaly požadavkům Armády ČR. Byli jsme na nějakých jednáních v zahraničí, kde jsme projednávali potřebné záležitosti k tomu, abychom mohli armádě nabídnout to, co potřebuje.

Je nějaký unikátní projekt, který se u vás vyvíjí pro Armádu ČR?

Tím projektem je TAROS, taktický robotický systém. Jde o bezosádkové vozidlo, které může být řízené, má dojezd až 50 km a může vést na sobě aplikace, které armáda bude požadovat.

V rámci civilní výroby využíváte velké množství příprav a technik, které byste mohli nebo které jste historicky používali pro zbrojní výrobu?

Je to pravda. Máme tady přípravky, které jsme vyvíjeli a které jsme si sami dělali pro výrobu vozidel Pandur, které jsme navrhovali a vyráběli, ale taky dodávali do armády. Pak tady máme natáčedla a další přípravky, které jsme připravili přímo pro výrobu obrněných kabin pro vozidla NIMR. Bylo to pro Spojené arabské emiráty. Kabiny jsme nejen vyráběli, ale také jsme je ve spolupráci s naší sesterskou firmou VTÚ zkoušeli podle standardů NATO a dělali i základní montáž jejich komponentů podle požadavků. U nás jsou však důležití zaměstnanci. Myslím, že tady máme hodně kvalitní lidi, kteří jsou srdcaři a jsou schopni s plným nasazením pracovat na zakázkách pro Armádu ČR.

Kde byste VOP CZ rád viděl z hlediska hospodářských výsledků a prestiže na konci tohoto roku? 

To je moc dobrá otázka. Já bych byl velmi rád, aby VOP CZ plnil to, k čemu byl hlavně založen, a to je služba Armádě České republiky. Abychom dělali všechny kroky k tomu, aby práce od nás byla kvalitní a abychom byli tak vnímaní nejenom armádou, ale i ministerstvem obrany – že jsme potřebnou a platnou součástí dodavatelského řetězce pro Armádu ČR jak z pohledu bezpečnosti, tak z pohledu kvality.

Foto: Celkový pohled na výrobní halu č. 6 | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Zdroj: CZ DEFENCE