V rámci Multinational Battle Group Slovakia (MN BG SVK) se necvičí jen vojenská připravenost aliančních jednotek, ale také spolupráce ozbrojených složek s integrovaným záchranným systémem (IZS) a soukromým zdravotním sektorem, jak se naše redakce mohla nedávno přesvědčit na vlastní oči během třídenního cvičení MASCAL plán (Mass Casualty Response Plan), kterého se účastnilo přibližně 200 účastníků. „Kromě pěti různých národů mnohonárodního bojového uskupení a vojenských hasičů ze Sliače byli přítomni také pracovníci Záchranné zdravotní služby Bratislava a ZaMED a Krajské operační středisko záchranné zdravotnické služby Bánská Bystrica,“ představil všechny zúčastněné řídící štábní nadrotmistr z Velitelství vojenského zdravotnictví Ružomberok Radoslav Fabian.

Video: Reportáž ze cvičení MASCAL / CZ DEFENCE

Styčný zdravotnický důstojník mnohonárodního bojového uskupení MN BG SVK major Patrik Paleček uvedl, že příprava tohoto typu cvičení vznikla z potřeby ověřit standardní operační postupy, jak reagovat na události hromadného neštěstí. „Kdybychom měli velké počty raněných a nebyli jsme schopni to běžnými zdravotnickými silami a prostředky vyřešit, tak tento postup (MASCAL, pozn. redakce) stanovuje, jak na to reagovat,“ prozradil major Paleček. „Začleněn je také Integrovaný záchranný systém Slovenské republiky. Vznikla nám tak unikátní možnost, jak si ověřit, jestli jsme postup MASCAL zpracovali správně, jestli bude fungovat a ověřili jsme si spolupráci s Integrovaným záchranným systémem,“ doplnil Paleček. Celá akce měla přínos zejména pro Multinational Battle Group Slovakia. „Přínos spočívá v několika rovinách. Jednak z hlediska systémů velení a řízení, jestli jsme schopni zaktivovat síly a prostředky, a také to je samozřejmě pro zdravotnický personál a vojenskou policii velká zkušenost. Právě rozmanitost různých národů a množství jednotlivých složek dala ze začátku všem cvičícím zabrat. Velké rozdíly jsou především v samotné aktivaci události. V civilu používají tzv. hlášení METHANE, ve vojenském prostředí je to zase tzv. 9-liner MEDEVAC Request. Ve třídění raněných má také každý jiný postup. Civilní záchranná služba na rozdíl od armády nepoužívá kategorii P1-hold (expectant). Jedná se o vážně raněné, u kterých se dá předpokládat, že i navzdory rychlému a kvalitnímu ošetření nakonec zemřou,“ popsal zásadní rozdíly v práci zdravotníků styčný důstojník major Paleček, který dodal, že i určení polohy incidentu může celou situaci řádně zkomplikovat. „ Armády NATO se řídí souřadnicemi MGRS, zatímco všechny civilní složky používají WGS84.“

A jak vlastně dojde k takovému vyhlášení MASCAL plánu? Podle majora Palečka je potřeba, aby někdo z místa incidentu zavolal na emergency číslo Role 1, což je vždy lékař MN BG SVK, který má služební telefon a je neustále na příjmu. Na základě popisu události a počtu raněných pak lékař vyhodnotí, jestli je potřeba aktivovat Mass Casualty Response Plan. „V případě, že ano, zavolá veliteli úkolového uskupení, aby vyhlásil MASCAL plán, jednotlivé síly a prostředky se pak aktivují simultánně,“ říká major Paleček. Lékař také paralelně volá a aktivuje i civilní síly, a to prostřednictvím linky 155. Po ohledání místa incidentu se začne s tzv. triáží (třídění pacientů podle jejich zranění) na shromaždišti raněných. „Zranění se označí podle barev, které přísluší jednotlivým prioritám, a poskytne se jim základní zdravotní péče. Následně se postupuje podle množství personálu, který je na místě k dispozici. Pokud je personálu dostatek, rozdělí se podle kategorie zraněných. Samozřejmě ty s nejvyšší prioritou mají přednost a jsou jako první připraveni na zdravotnický odsun na MEDEVAC nebo do civilního zdravotnického zařízení, kde je jim poskytnuta vyšší zdravotní péče,“ popsal postup mjr. Paleček.

Foto: Vojáci v rámci cvičení MASCAL simulovali různé typy poranění | Daniel Špalek / CZ DEFENCE

V případě nedávného cvičení MASCAL se nacvičovala záchrana osob po dopravní nehodě autobusu a bojového vozidla pěchoty, po které zůstalo mnoho zraněných. Jedním z těch, který různé typy zranění připravuje, je vedoucí starší zdravotník Velitelství Vzdušných sil Slovenské armády rotmistr Peter Bučko. Podle něj je paleta zranění připravována tak, aby odpovídala svou komplikovaností situaci a zdravotníci museli rychle a efektivně využít všechny dostupné prostředky, které mají při zásahu k dispozici. Figuranti pak věrně napodobují zranění, která mají představovat. Každý figurant byl podle rotmistra Bučka poučený, jak se má na místě chovat. Je to z toho důvodu, že zranění se v čase vyvíjí a záchranář musí vždy poznat ty správné příznaky. Slovenští vojenští zdravotníci připravili na každý den celou škálu různých zranění na více než 40 figurantech. „Chceme, aby rozsah poskytování neodkladné zdravotní péče byl co největší.

Foto: Figuranti věrně napodobovali zranění, která měli představovat. Každý figurant byl poučen, jak se má na místě přesně chovat. | Daniel Špalek / CZ DEFENCE

Měli jsme tam proto např. zlomeninu vazu, kterou zdravotníci zjistili jen díky hematomu za uchem. Nechyběly ani různé druhy pneumotoraxů, tedy propíchnuté plíce, nebo různá tepenná krvácení,“ upřesnil výčet simulovaných zranění rotmistr Peter Bučko, který opět zdůraznil, že pro autentičnost celé situace byli všichni figuranti poučeni, jak se mají chovat od první až do poslední minuty zásahu. „Věděli, po jak dlouhé době by měli upadnout do bezvědomí, jakým způsobem měli případně s ošetřujícími komunikovat a reagovat na jejich podněty. V tom horším případě, když pomoc nepřišla včas, věděli, kdy nastane jejich simulovaná smrt,“ popsal instrukce rotmistr Bučko.

Foto: V případě nedávného cvičení MASCAL se nacvičovala záchrana osob po dopravní nehodě autobusu a bojového vozidla pěchoty, po které zůstalo mnoho zraněných. | Daniel Špalek / CZ DEFENCE

Regionálního vedoucího záchranáře Jána Šimka ze Záchranné zdravotní služby Bratislava jsme se zeptali, zda je nějaký rozdíl mezi postupy armády a integrovaného záchranného systému. „Rozdíly jsou markantní, například z hlediska systému řízení společně s aktivací sil a prostředků. Cvičení bylo pro zdravotnický personál také důležité z pohledu nových zkušeností v rámci třídění raněných, komunikace v anglickém jazyce s jinými národy i rozdílných zdravotních postupů při vyšetřování,“ popsal Šimko. 

Foto: Převrácený autobus se „zraněnými“ figuranty | Daniel Špalek / CZ DEFENCE

Spolupráci armády se státním a soukromým zdravotním sektorem vidí jako klíčovou i velitel Mnohonárodního vojenského uskupení na Slovensku plukovník Karel Navrátil. „Spojení všech těchto složek přináší schopnost provádět účinnější a efektivnější zásahy s cílem minimalizace následků mimořádných událostí, kdy je za všech okolností prioritou záchrana lidských životů a obnovení standardního fungování systému v době krize. Zde jsme měli možnost porovnat naše armádní postupy s postupy zažitými u slovenských kolegů, společné výcviky tohoto charakteru jsou prospěšné pro všechny strany.“

Zdroj: MN BG SVK