Konflikt na Ukrajině a připravenost státu k obraně, to jsou hlavní důvody návrhu zákona, který v těchto dnech prochází připomínkovým řízením ve vládě. Jde o změny v několika zákonech. Konkrétně jde o zákon: č. 585/2004 Sb. Zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) ve znění pozdějších předpisů, dále č. 45/2016 Sb. Zákon o službě vojáků v záloze, ve znění zákona č. 294/2017 Sb., č. 219/1999 Sb. Zákon o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů a č. 222/1999 Sb. Zákon o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zásadní je možnost se včas a efektivně připravovat na obranu státu v období, kdy nepanuje stav ohrožení a válečný stav. Jde zároveň o reakci na usnesení vlády z 6. dubna 2022 č. 290. 

Důvodová zpráva k uvedenému zákonu konstatuje, že branná povinnost občanů v právním řádu České republiky nebyla nikdy zrušena. Předkládaný návrh zákona proto navazuje na tuto ústavní skutečnost a umožňuje zahájení příslušných opatření. Jde jednak o již médii zmiňované shromažďování údajů z registrů o občanech, kteří mají ze zákona brannou povinnost nebo třeba práci s aktivními zálohami. Další opatření sledují navýšení schopností ozbrojených sil plnit zákonem stanovené úkoly. V zákoně jsou uvedeny instituty, které tyto schopnosti v právním státě umožňují plnit ať formou výjimky (např. vojenské vlaky) nebo nového oprávnění (např. zamezení letu dronů nad objekty důležitými pro obranu státu), pouze pokud je ozbrojenými silami k jejich výkonu dán zákonný základ. 

Ambicí tohoto zákona je nejen zvýšení počtu profesionálních vojáků, ale také členů aktivních záloh. Letošní rekrutační cíl pro aktivní zálohu je stanoven na 1200 nových vojáků. Podle Koncepce výstavby Armády České republiky je v plánu mít v roce 2030 v aktivní záloze 10 000 vojáků. Tomu také odpovídá úprava odměny a jejich motivace. V současnosti mají vojáci v aktivní záloze nárok na roční odměnu 18 tisíc, pokud odslouží alespoň sedm dní, a dále dostávají služné, které se odvíjí od hodnosti a počtu odsloužených dnů. Vzhledem k tomu, že současná strategie počítá s aktivními zálohami jako s plnohodnotnou součástí Armády České republiky je v novém zákoně stanoven stabilizační příspěvek ve výši 24 tisíc ročně a nově příchozí vojáci dostanou stejnou částku jako náborový příspěvek. Bude možné zvýšit i odměnu, a to v závislosti na služebním hodnocení.

Foto: Letošní rekrutační cíl pro aktivní zálohu je stanoven na 1200 nových vojáků a podle Koncepce výstavby Armády České republiky je v plánu mít v roce 2030 v aktivní záloze 10 000 vojáků. | Ministerstvo obrany ČR

Pokud jde o evidenci branců a aktivních záloh, hodlá resort tuto problematiku řešit tak, že důležité údaje, které ministerstvo obrany potřebuje, budou v základních registrech ve správě ministerstva vnitra nebo informačních systémech a evidencích jiných resortů. Resort obrany k nim jen získá přístup. Kromě základních údajů – jako je jméno, bydliště, datum narození apod., jde o údaje, které mohou být pro armádu užitečné, tj. například vlastnictví zbrojního, řidičského či pilotního průkazu, případně údaje o předchozí vojenské službě. Jde o reakci na současný stav, kdy se tato data mohou začít shromažďovat až za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, což je pozdě. Tato data jsou potřeba již pro plánovací a přípravné práce, než dojde ke konfliktu.

Kromě jiných úprav jde v tomto zákoně o podporu zvýšeného zájmu o službu v ozbrojených silách a aktivních zálohách. Tady má resort připravený systém navýšení kurzů základní přípravy, posílení lékařského personálu pro vykonání zdravotních prohlídek zájemců před vstupem do armády, efektivní komunikací rekrutérů se zájemci, speciální semináře pro zájemce o dobrovolné vojenské cvičení a službu v aktivní záloze, kde by bylo možné vyřešit žádost s rekrutérem přímo na místě a posílením úředních hodin na rekrutačních střediscích a jejich pracovištích. Podstatným opatřením je elektronizace agend zajišťování obrany státu s cílem zrychlit a zefektivnit zpracovávání údajů důležitých pro obranu státu. Navazuje se tak na strategii státu v digitalizaci veřejných agend.

Návrh tohoto zákona by podle předlohy měl projít ve vládě zkráceným připomínkovým řízením v délce 10 dnů a v poslanecké sněmovně by měl být přijat již v prvním čtení. Účinnost zákona je navržena na třicátý den po jeho vyhlášení.