Vláda ČR na svém zasedání 6. dubna reagovala na pokračující invazi Ruska na Ukrajině přijetím dvou materiálů předložených ministryní obrany Janou Černochovou. První z nich „Urgentní pořízení vojenského materiálu a zabezpečení urychlení modernizačních projektů pro zvýšení schopností ozbrojených sil České republiky a zabezpečení jejich financování ze státního rozpočtu kapitoly 307 - Ministerstvo obrany v letech 2022 až 2024“ řeší zahájení akvizičních procesů v roce 2022, zejména jejich finančního krytí po celé období realizace. Druhým materiálem pak je „Návrh úprav legislativy v reakci na ozbrojený konflikt na Ukrajině“.

Podle prvního výše uvedeného vládního materiálu jde zejména o urgentní potřebu nákupu balistických prostředků, munice, náhradních dílů a materiálu, posílení pozemní přepravy, prostředků C4ISTAR, ručních palných zbraní v celkové hodnotě 14,58 mld. Kč. „V následujících dvou letech chce resort urychlit nad rámec původních plánů nákupy za 33,77 mld. Kč. Jedná se například o doplnění počtů kolových obrněných vozidel Pandur a TITUS, pořízení ženijních prostředků, lehkých útočných vozidel, taktického satelitního systému či komunikačních a informačních prostředků,“ upřesnila pro CZ DEFENCE vedoucí tiskového oddělení Jana Zechmeisterová. Podle stanoviska resortu konkrétní počty u žádné techniky v tuto chvíli sdělit nelze. Na základě navýšení finančních prostředků byly zpracovány specifikace na techniku, výzbroj a materiál podle urgentní potřeby armády a v tuto chvíli jsou upřesňovány střednědobé plány.

Foto: Obrněné vozidlo TITUS 6x6 | Jan Zilvar / CZ Defence

Pro urychlení nákupů vojenského materiálu je podle přijatých vládních materiálů potřeba optimalizovat a urychlit některé navržené legislativní změny. „Například návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek, jehož případné změny budou projednány mezi Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a Ministerstvem obrany a následně předloženy do legislativního procesu gestorem zákona tj. MMR. Financování strategických projektů usnadní také navrhované vytvoření Obranného fondu, který umožní efektivně využít prostředky určené na investice, nebo mít jistotu využití nespotřebovaných výdajů později,“ uvedla dále Jana Zechmeisterová. Obranný fond vzniká ve spolupráci s Ministerstvem financí a legislativním procesem by měl projít ještě v tomto roce.  

Předpoklad, že by schválení těchto dvou materiálů vládou urychlilo vyřešení vlekoucího se procesu nákupu pásových BVP je ale předčasný, jak vyplývá z informací tiskového odboru MO: „K projektu PBVP ministryně obrany nechala zpracovat právní analýzu. Aktuálně se vedení resortu seznamuje s jejími výsledky, až poté bude možné rozhodnout o řešení této zakázky. Rozhodnutí musí být takové, aby ochránilo ČR i MO před hrozbou arbitráží a soudních sporů. Cílem nadále zůstává vybudování moderní těžké brigády, jak jsme slíbili spojencům v NATO.“

Na místě jsou také úvahy o případné úpravě Koncepce výstavby Armády České republiky (KVAČR) v souvislosti s aktuálními hrozbami a Memorandem o vzájemné spolupráci na podporu rozvoje bezpilotních vzdušných prostředků pro vojenské i civilní užití v ČR. Toto memorandum bylo v minulém týdnu podepsáno ministryní obrany Janou Černochovou a ministrem dopravy Martinem Kupkou. Jde především o lepší využití potenciálu a kapacit vojenských i civilních bezpilotních vzdušných prostředků, a to i v evropském a mezinárodním kontextu. „Kromě toho například usnadní i upravování pravidel pro regulaci použití dronů, které je doposud velmi omezeno. Memorandum také předpokládá intenzivnější nasazení dronů při zvládání krizových situací. Příkladem může být použití bezpilotních systémů pro doručení záchranného vybavení do těžko přístupných oblastí zasažených např. nějakou přírodní katastrofou,“ doplnila Jana Zechmeisterová. Podle ní také koncepční dokumenty pro výstavbu AČR jako KVAČR 2030 už s drony počítají a AČR plánuje jejich další pořizování i v souvislosti s vývojem bezpečnostní situace. „V tomto roce AČR pořizuje čtyři komplety bezpilotního systému Puma 3AE. Další nákupy jsou plánovány, avšak v této chvíli nelze sdělit bližší informace,“ upřesnila mluvčí.

V souvislosti s výše uvedeným jsme se zeptali členů Výboru pro obranu na následující:  

1. Které projekty by podle Vás měly být v tomto roce urychleny?

2. Týká se to i klíčových akvizic (nové tanky, nadzvukové stíhačky)?

3. Je podle Vás „na stole“ úprava KVAČR v souvislosti s aktuálními hrozbami a memorandem o vzájemné spolupráci na podporu rozvoje bezpilotních vzdušných prostředků pro vojenské i civilní užití v ČR, které podepsalo MO?

Níže pak uvádíme odpovědi těch poslanců, kteří nám odpověděli do uzávěrky tohoto článku:

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

1. Jak jsem říkal již u schvalování zákona o státním rozpočtu, jedná se například o balistické prostředky, munici, ruční zbraně, kolová vozidla, přepravní techniku pro logistiku, rychlé dovybavení 4. brigády rychlého nasazení atd.

2. Strategické projekty je nutné urychlit, ale nemyslím si, že je reálné tyto projekty stihnout ještě v letošním roce. O budoucí podobě nadzvukového letectva musí být rozhodnuto nejpozději do roku 2025.

3. S ohledem na bezprecedentní změny bezpečnostního prostřední bude nutné po odborné stránce reagovat a případně dokument revidovat.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

1. Já mám obavu, že pouze menší projekty. Můžeme realizovat například nákupy ručních palných zbraní. 

2. Rozhodně nejsme schopni nakupovat, tanky vrtulníky, nebo letadla. Naše současná legislativa rychlé velké nákupy příliš neumožňuje, proto musíme začít právě u ní, abychom zajistili větší pružnost při nákupech. Jediný projekt, který je otevřený, je nákup BVP, který probíhá již řadu let a stále jsme se nedopracovali k nabídkám firem. To je doufám poslední projekt, který probíhá takto chaoticky a dlouho. Dalším problémem je, že žádný připravený projekt na nákup techniky v tuto chvíli nemáme. I kdybychom v současné chvíli chtěli finance armádě navýšit na 2 % HDP, armáda je nemá za co utratit. Proto musíme nejprve připravit projekty a také legislativu tak, aby je bylo možné i v reálném čase provést. Projekt BVP nám budiž poučením.

3. Změna KVAČR na stole podle mě v tuto chvíli není.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

1. Tady se točíme neustále v kruhu. Doufám, že GŠ vzhledem ke konfliktu na Ukrajině předloží Výboru pro obranu aktualizaci KVAČR. Pokud se podíváme na životnost BVP nebo OKT v boji, tak v současné době není rozdíl mezi platformou na pásech nebo kolech. Je nutné využít domácí obranný průmysl a pokusit se vytěžit maximum na bázi kolové platformy.

2. Již minulém volebním období jsem na výboru říkal, že je nesmysl modernizovat T72, raději si pronajmout nebo urychleně koupit to, co je konkurenceschopné v boji. Teď se jasně ukazuje vzhledem k Ukrajině, že jsem měl pravdu. Určitě nadzvukové letectvo je nutné prioritně řešit.

3. Bezpilotní prostředky jsou budoucnost a návrh očekávám od GŠ AČR. Doufám, že konflikt na Ukrajině ukázal směr vývoje válečného konfliktu v Evropě a dokážeme vyzbrojit svoji armádu tak, aby byla efektivní, zejména v obranném boji při obraně České republiky.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

1. Jednoznačně ty, které souvisí s podporou našeho členství v NATO. Tedy abychom se v případě útoku na spojence dokázali zapojit do obrany. Nákup ručních zbraní, munice, nebo posílení pozemní přepravy.  A podcenit bychom neměli ani hrozbu Ruska. Resort obrany by se proto měl do dalších let zaměřit na urychlení akvizice strategických obrněných i lehkých útočných vozidel a na modernizaci ženijní podpory. Jsem rád, že Ministerstvo obrany tyto projekty připravuje a paní ministryně minulou středu na vládě úspěšně navrhla urychlení nákupu vojenského materiálu a dalších modernizačních projektů na další dva roky za více než 48 mld. Kč.

2. V případě, že Ministerstvo obrany bude mít garantované finance a bude tak moci své investice lépe plánovat, pak by šlo urychlit například nákupy tanků. Prioritní téma jsou i nadzvukové stíhačky, ale osobně to v této oblasti na urychlení nevidím. U takto finančně náročnějších projektů by to znamenalo hledat velký obnos peněz jinde a to už dnes půjde jen těžko.

3. Úprava KVAČR je na stole nějakou dobu a do příštího roku bude hotová, je to naše programová priorita. Určitě zohlední i aktuální situaci a modernizační požadavky, které aktuální krizová situace prohloubila. To je nicméně práce paní ministryně a jejího resortu. Důležitá je i spolupráce s komerční sférou a využití nejnovějších poznatků vědy a výzkumu. Nedávno se na ministerstvu obrany realizoval workshop s Armádou České republiky, za přítomnosti zástupce velení Generální štábu. Dokazuje to, že na ministerstvu se už konečně věci posouvají a užší spolupráce se soukromým a obecně obranným průmyslem je daleko lepší, než za minulých vlád.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

1. Nejhorší je situace v pozemních silách a v PVO. Tady by měly být priority.

2. O tom je potřeba mluvit až jako o následných krocích. V první řadě se musí změnit a upravit strategické obranné dokumenty a definovat nové úkoly pro armádu. Ty zasadit do rámce v souvislosti s prioritami úkolů pro armádu a podle toho upravit KVAČR. Některé projekty přehodnotit, některé urychlit a některé zcela opustit. Prioritní by podle mého názoru měla být obrana území našeho státu a nikoliv zahraniční operace. Armáda by měla být vševojsková s rovnoměrným rozmístěním, které dnes není. Do vševojskové armády tanky patří. Armáda by také měla dostávat tolik, aby to byla také schopna absorbovat, a to včetně svých válečných počtů v případě rozvinování. Skokové navýšení je nežádoucí. Problematika nadzvukového letectva ano, ale modernizace na základě stávajících počtů gripenů, tedy 12 nadzvukových letounů a dva dvoumístné - výcvikové.  

3. Ano, KVAČR je potřeba předělat na základě toho, co zmiňuji v otázce číslo 2. Drony jsou jedny z moderních způsobů získávání informací a ničení cílů, proto je potřeba tyto způsoby zavádění do armády podporovat a legislativně upravovat i pro civilní používání.