Armáda České republiky nyní prochází velkým procesem přezbrojení, jenž se týká především (v minulosti značně zanedbávaných) pozemních vojsk. Získala již všech 14 německých tanků Leopard 2A4, v roce 2026 by měla převzít první z 246 objednaných bojových vozidel pěchoty CV90 a v roce 2027 by měl dorazit první nový tank Leopard 2A8. Zamýšlí se pořízení celkem 77 obrněnců Leopard 2A8 a jejich specializovaných derivátů. Tato technika bude pro Armádu ČR znamenat obrovský kvalitativní posun, díky kterému se dostane na úroveň vyspělých zemí NATO a konečně se zbaví techniky ze sovětských časů, avšak současně přinese i nové výzvy, protože nová bojová vozidla jsou výrazně těžší než typy sovětské konstrukční školy, což bude znamenat i nutnost prakticky kompletní obměny podpůrné techniky. Do české armády se tedy nepochybně zařadí také nové typy mostních systémů.

Video: Prezentace mostních systémů Leguan na podvozku tanku Leopard 2 a Tatra 10x10 / CZ DEFENCE

Je třeba zdůraznit, že ona vyšší hmotnost nových pásových obrněných platforem by se neměla pokládat za jakousi jejich nevýhodu, jelikož největší část onoho hmotnostního rozdílu připadá na pancéřovou ochranu osádky. Právě tento faktor se v západní konstrukční škole dlouhodobě klade na první místo, zatímco sovětský přístup akcentuje malou siluetu vozidla, které by tudíž mělo být obtížnějším cílem z hlediska zjištění a zasažení. Válka na Ukrajině ale prokazuje, že sovětská koncepce je jednoznačně překonaná. Optické i další senzory totiž už dlouho dosahují takové kvalitativní úrovně, že spoléhání na malou siluetu vozidla postrádá smysl, jelikož tank nebo jiný obrněnec bude zkrátka zpozorován bez ohledu na své fyzické rozměry. Tím spíše to platí za situace dostupnosti a nasazení obrovského počtu bezpilotních prostředků, díky kterým se začíná hovořit o takříkajíc „průhledném“ bojišti.

O to větší význam získává pancéřová ochrana osádky, což opět dokazují zkušenosti z války na Ukrajině, kde lze srovnávat výsledky nasazení vozidel sovětského a západního původu. Tanky a další obrněnce sovětské konstrukční školy se z tohoto hlediska ukázaly jako zastaralé, neboť v případě probití pancéřování zpravidla dochází k sekundární explozi munice, která způsobuje totální destrukci vozidla a usmrcení osádky, popř. i přepravovaného výsadku. Naopak západní vozidla v tomto smyslu vykazují dramaticky vyšší odolnost. Nejsou samozřejmě nezničitelná, avšak důraz na ochranu životů a zdraví vlastních vojáků znamená, že i v případě zničení nebo těžkého poškození vozidla má osádka dramaticky vyšší šanci přežít (a pak pokračovat v boji). Bojové vozidlo pěchoty BVP-2, které Armáda ČR dosud používá, váží okolo 14 tun, zatímco hmotnostní limit švédského CV90 MkIV činí asi 37 tun, což se dá vysvětlit jednoduše tím, že švédský obrněnec poskytuje mnohem lepší ochranu.

Analogická situace panuje také u tanků, jelikož původní T-72M/M1 váží okolo 41 tun, kdežto hmotnost modernizované podoby T-72M4 CZ české armády se pohybuje okolo 48 tun. Tanky Leopard 2A4, jež pocházejí z 80. let a nyní obohatily arzenál Armády ČR, váží okolo 55 tun, ale hmotnost perspektivní verze Leopard 2A8 se kalkuluje na přibližně 65 až 67 tun. Tento nárůst lze samozřejmě opět vysvětlit mj. zvyšováním odolnosti, jelikož v konstrukci varianty 2A8 se již budou odrážet zkušenosti z Ukrajiny. Vedle zdokonaleného pasivního pancéřování by toto vozidlo mělo obdržet také izraelský systém aktivní ochrany Rafael Trophy. V každém případě to však bude znamenat nutnost zařadit do Armády ČR novou podpůrnou techniku, a to včetně nových mostních vozidel, jelikož dnes provozované typy, ve své době nesporně vynikající, již z hlediska svých parametrů jednoduše nevyhovují.

Připomeňme, že Armáda ČR dosud vlastní mostní automobily AM-50, jež užívají osmikolové podvozky Tatra 813. Každý exemplář převáží mostovku nůžkového typu, která měří na délku 13,5 m a nabízí nosnost 50 tun. Mostovky je možno propojovat, takže se dá překonat vodní či jiná překážka o šířce až 100 m, díky čemuž se tento systém v době svého vzniku mohl řadit na světovou špičku. O faktu, že stále jde o konstrukci s evolučním potenciálem, vypovídá i vznik zdokonalené varianty AM-50 EX, která využívá moderní podvozek Tatra Force. Je postavena tak, aby vyhovovala alianční normě MLC 50, která představuje schopnost dlouhodobě zvládat pásová vozidla o váze 50 „krátkých“ tun (short tons), resp. cca 45 metrických tun. AM-50 EX by tedy mohl plně stačit pro podporu provozu vozidel CV90 MkIV, popř. i tanků T-72M4 CZ a také dalších obrněnců sovětské konstrukční školy.

Společnost Excalibur Army, která vytvořila AM-50 EX, ovšem nezůstala jenom u tohoto typu a na základě dlouhodobých českých zkušeností s vývojem a produkcí mostních automobilů se rozhodla uvést na trh také typ AM-70 EX. Opět se jedná o prostředek s mostovkou nůžkové konstrukce, ale jak napovídá jeho název, tentokrát o podstatně vyšší nosností, jelikož nově vytvořená mostovka odpovídá aliančnímu standardu MLC 70. Dokáže proto podporovat pásová vozidla o hmotnosti 70 „krátkých“ tun, tedy přes 63 metrických tun, což by mělo plně stačit k provozu tanků Leopard 2A4 a samozřejmě rovněž všech vozidel sovětské konstrukční školy. Také systém AM-70 EX využívá osmikolový podvozek Tatra Force, který se dá opatřit i pancéřovou kabinou. Coby zajímavost lze ještě doplnit, že je schopen přepravovat a pokládat rovněž mostovky ze systémů AM-50 a AM-50 EX.

Mostní automobily značky Excalibur Army tedy mohou reprezentovat částečné nebo dočasné řešení otázky podpory nových pásových obrněnců v Armádě ČR. Vzhledem k záměru zařadit do výzbroje také nové tanky Leopard 2A8 (a eventuálně možná i modernizovat část obrněnců verze 2A4 na pokročilejší provedení) je však zřejmé, že česká armáda bude potřebovat i další, ještě výkonnější mostní systémy. V rámci plánů pořídit až 77 obrněnců „rodiny“ Leopard 2A8 se tedy počítá mj. s akvizicí několika mostních tanků Panzerschnellbrücke Leguan. Jedná se o nástupce úspěšného mostního tanku Biber, který byl postaven na podvozku Leopard 1 a pořád spolehlivě slouží v armádách řady států. Mostovka posuvné konstrukce na vozidle Biber může překonat překážku o šířce 20 m a vyhovuje předpisu MLC 50. Mostní systém Leguan se drží posuvné konstrukce mostovky, dokáže ovšem přemostit překážku širokou 24 m a nosnost odpovídá normě MLC 80 pro pásová vozidla, tedy 72 metrických tun.

Mezi velké přednosti mostního komplexu Leguan náleží možnost jeho instalace na nejrůznější platformy. Základní verze využívá podvozek tanku Leopard 2A8, mostní systém Leguan však lze umístit také na jiné pásové obrněnce, případně rovněž na automobilové podvozky. Také to nepochybně přispělo k faktu, že dnes jde takřka o standardní mostní systém NATO, jelikož se dostal do výzbroje jedenácti aliančních armád, a to včetně US Army. V evropských zemích se nejčastěji jedná o provedení na šasi Leopard 2, případně i Leopard 1, kdežto americká armáda dala přednost vlastnímu podvozku tanku M1 Abrams, čímž vznikl mostní tank nazvaný M104 Wolverine. Další zajímavý případ reprezentuje Finsko, kde je část komplexů Leguan umístěna na šasi nákladních automobilů Sisu, zatímco v Singapuru se takto uplatňují vozy MAN. Česká armáda by samozřejmě mohla využít podvozky z Kopřivnice, o čemž svědčí skutečnost, že již existuje prototyp mostu Leguan na šasi Tatra Phoenix, který byl představen na nedávné výstavě Eurosatory 2024.

Jedná se o automobil s podvozkem o uspořádání 10x10, jenž je poháněn dieselovým motorem Paccar o výkonu 340 kW, který splňuje emisní normu Euro 3. Vozidlo je osazeno pancéřovou kabinou, jejíž stupeň ochrany proti balistickým i výbušným hrozbám odpovídá alianční normě STANAG 4569 Level 3. Provozní hmotnost činí 35 tun, vozidlo dosahuje rychlosti 90 km/h a nabízí max. dojezd 800 km. Kromě standardní podoby mostu Leguan, jež měří na délku 26 m a může přemostit překážku o šířce 24 m, lze použít i kratší provedení mostu o délce 14 m, což umožňuje překonání překážky široké 12 m. Pozoruhodné také je, že v případě použití kratšího mostu může vozidlo Tatra Phoenix 10x10 dopravovat dva exempláře. Položení nebo opětovné naložení delší verze mostu trvá 8 minut a u kratšího mostu jen 4 minuty, při čemž dvoučlenná osádka stále zůstává pod ochranou pancéřové kabiny.

Vedle tzv. útočných mostů, jak se souhrnně označují všechny výše jmenované mechanizované systémy s nůžkovými či posuvnými mostovkami, je třeba ještě krátce zmínit další významnou kategorii techniky, a sice pontonové mosty. Jak napovídá název, jedná se o soupravy založené na principu pontonů, tzn. dutých plováků položených na vodní hladině. Česká armáda používá systém PMS (pontonová mostní souprava), o němž lze konstatovat vlastně totéž co o mostním automobilu AM-50. Ve své době představoval vynikající výrobek, ovšem podvozek Tatra 815 již dnes nevyhovuje, což platí také o nosnosti PMS, která vyhovuje normě MLC 60, a proto se dá použít pro pásová vozidla o hmotnosti do zhruba 54 tun. Postačovala by tedy pro obrněnce CV90, ale pro tanky řady Leopard 2 už nikoliv. Také v tomto případě již ale existuje dostupné řešení s významným zapojením českého průmyslu.

Skupina Czechoslovak Group, do níž patří také společnost Excalibur Army, totiž spolupracuje mj. s korporací General Dynamics European Land Systems (GDELS), v jejíž nabídce figuruje i několik typů mostních systémů. Ty představují výrobky továrny, která vznikla již roku 1864 a dlouhé roky fungovala pod jménem EWK (Eisenwerke Kaiserslautern), než se stala součástí společnosti GDELS. Do jejího výrobního programu patří i moderní pontonový mostní systém IRB (Improved Ribbon Bridge), který zahrnuje břehové a říční pontonové díly, pomocný člun BEB (Bridge Erection Boat) a ISO kontejnery pro příslušenství, volitelně také pokladač pevné vozovky. Všechny uvedené součásti kompletu IRB jsou zkonstruovány jako palety určené pro standardní hákové paletové nakladače, a proto je dokáže dopravovat jakékoli nákladní vozidlo osazené hákovým zařízením o adekvátní nosnosti.

Systém IRB se dá použít pro vybudování mostu o délce až 100 m, který obsahuje dva břehové díly a třináct říčních dílů a jehož stavba by neměla trvat déle než 30 minut. Mosty o libovolné délce se dají budovat pro jednosměrný či obousměrný provoz. Vedle toho se dá komplex IRB použít také pro konstrukci transportních prámů, které obsahují dva břehové díly a obvykle dva až tři říční díly. Břehové díly dovolují provozování mostů a prámů při výškovém rozdílu mezi hladinou a břehem až 2 m. Nosnost mostů a prámů sestavených z dílů IRB odpovídá předpisu MLC 80, takže je lze použít pro pásová vozidla do hmotnosti 72 tun. Stejné normě odpovídá i pokladač pevné vozovky, který může z hliníkových segmentů vybudovat dráhu o délce 50 m a o šířce 4,5 m. Systém IRB už zakoupilo několik zemí Aliance včetně USA a Německa, ovšem z pohledu České republiky je nesporně nejzajímavější zakázka pro Brazílii, jelikož její armáda se rozhodla pro komplexy IRB na šasi Tatra Force.

Souhrnně tak lze konstatovat, že zavedení tanků Leopard 2 a bojových vozidel pěchoty CV90 do Armády ČR znamená dramatické kvalitativní posílení, zejména co se týče ochrany osádky, která se u těchto obrněnců klade na první místo. Jejich vyšší hmotnost proti technice sovětské konstrukční školy si ovšem žádá i pořízení nových mostních systémů. Částečné řešení v oboru útočných mostů by mohly reprezentovat systémy domácí konstrukce jako AM-70 EX, ale pro provoz tanků Leopard 2A8 bude nezbytné pořízení komplexů s vyšší únosností jako je například zmiňovaná řada Leguan, které už se ostatně staly v NATO takřka standardem. K podobnému statusu směřuje také pontonový systém IRB, který se tedy logicky nabízí jako nástupce souprav PMS v české armádě a dodává se i ve verzi na podvozku Tatra Force, kdežto systém Leguan už existuje na podvozku Tatra Phoenix. Bylo by to optimální řešení otázky nových mostů pro české ženisty, kteří tradičně patří na světovou špičku, a proto si jistě zasluhují špičkovou techniku.

Zdroj: Armáda ČR, Ministerstvo obrany ČR