Koncepce výstavy Armády České republiky 2030 ve svém Milníku 2030 počítá s tím, že u Pozemních sil AČR bude provedena modernizace stávajících a nákup nových kolových BVP Pandur II 8x8 CZ a s tím spojená reorganizace 44. lehkého motorizovaného praporu na mechanizovaný. O potřebě modernizovat KBVP Pandur II v polovině jejich životního cyklu a dokoupit desítky kusů v novém standardu podle původních plánů, které byly redukovány v důsledku hospodářské krize let 2008-2009, se hovoří již delší dobu. Výbor pro obranu se tématu věnoval na své loňské 16. schůzi, kdy zaznělo, že do konce roku 2022 má být zadáno na toto téma vypracování studie proveditelnosti, která by měla do června 2023 stanovit, jakým způsobem bude projekt proveden. 

Foto: Bojová vozidla pěchoty Pandur II 8x8 | Ministerstvo obrany ČR

Půjde o modernizaci 107 stávajících vozidel a nákup nových 68 kusů. Armáda provozuje 107 Pandurů II ve verzích KBVP (72 kusů), KBV-VR (vozidlo velitele roty, 11 kusů), KBV-PZLOK (průzkumné vozidlo s radiolokátorem, 8 kusů) a KBV-PZ (průzkumné vozidlo, 8 kusů), tedy celkem 99 kusů kolového bojového vozidla pěchoty, které je osazené izraelskou zbraňovou stanicí RCWS-30 s 30mm automatickým kanónem Mk 44 Bushmaster II střílející munici ráže 30x173 mm, koaxiálním kulometem ráže 7,62 mm, odpalovacím zařízením pro dvě PTŘS Spike-LR a vrhačem zadýmovacích granátů. 

Dalších 8 Pandurů, kterými AČR disponuje, jsou pak vozidla v provedení obrněný transportér (tedy bez zbraňové stanice s kanónem a PTŘS) ve speciální úpravě pro ženisty (KOT-Ž) a pro zdravotníky (KOT-ZDR). Tato vozidla budou zřejmě také modernizována. Nejnovějším přírůstkem v rámci vozidel Pandur jsou obrněná vozidla velitelsko-štábní (KOVVŠ) a spojovací (KOVS), a to v počtu 6 a14 kusů. Tyto dva druhy speciálních obrněných vozidel byly AČR dodány v prosinci 2020 a připravovaná modernizace se jich tak nebude týkat.

Foto: Pandur II 8x8 KOVS, KOVVŠ | Ministerstvo obrany ČR

Dosavadní zbraňové stanice RCWS-30 na vozidlech Pandur jsou dálkově ovládané, jedná se však o první generaci, vyznačují se nedostatečnou balistickou ochranou (jsou bezosádkové a střelec ani velitel nejsou přímo ohroženi, ale vyřazení zbraňové stanice zásahem i lehké zbraně vozidlo vystavuje dalším rizikům), a kromě toho se naše armáda v různých fázích jejich užívání potýká s problémy se servisem, resp. nedostatkem náhradních dílů. Určitá zranitelnost RCWS-30 v kombinaci s výše popsaným problémem omezovala způsob nasazení vozidel například během cvičení v lesnatém porostu, neboť riskovat poškození zbraňové stanice jednoduše nebylo žádoucí. Velkým problémem RCWS-30, který do určité míry jde proti smyslu bezosádkových zbraňových stanic a věží, tedy primárně proti ochraně osádky vozidla, je fakt, že při dobíjení zásobníku musí střelec opustit své místo v korbě, a je tak vystaven riziku. 

Jak bude přesně vypadat nová zbraňová stanice či bojová věž českých Pandurů se uvidí, až bude vyhodnocena připravovaná studie proveditelnosti a bude představeno konkrétní vybrané řešení. V minulosti se na platformě Panduru II objevila například slovenská bezosádková věž Turra 30 od české společnosti EVPÚ. Jde o věž, kterou bylo osazeno více různých vozidel včetně pásových BVP jako např. prototyp bojového vozidla pěchoty Šakal, který vznikl konverzí BVP-2. Na podvozku Pandur II pak dala věž vzniknout prototypu kolového bojového vozidla pěchoty Corsac 8x8. Věž váží 1400 kg, tedy právě tolik, kolik váží RCWS-30 a lze ji osadit stejným typem 30mm kanónu (specificky vozidlo Corsac mělo kanón 2A42 pro munici 30x165 mm).

Foto: Bezosádková věž Turra 30 od české společnosti EVPÚ | EVPÚ

Samozřejmostí je koaxiální kulomet i odpalovací zařízení pro PTŘS podle volby uživatele. Jestliže RCWS-30 má náměr -20° - +60°, Turra 30 pak dosahuje hodnot -10° - +70°. Stávající zbraňová stanice je bez balistické ochrany, a Turra 30 má odolnost Level 1 podle STANAG 4569, a odolává tak střelám ráží 7,62x51 a 5,56x45 mm.

Dalším možným řešením, které bylo zmíněno v souvislosti s jiným probíhajícím akvizičním/modernizačním projektem, bylo osazení Panduru II 8x8 CZ izraelskou bezosádkovou bojovou věží UT30MK2 od společnosti Elbit Systems. Stejným typem věže, v osádkové variantě MT30, by bylo osazeno pásové BVP ASCOD II, které společnost GDELS nabízela Armádě České republiky v rámci tendru, který probíhal od jara 2019 do léta 2022 (a byl ukončen a nahrazen jednáním o mezivládní dohodě se Švédským královstvím, na jehož konci by měl být nákup 210 kusů BVP CV90 MkIV). Užitečnost příbuzného řešení pro obě česká bojová vozidla pěchoty, tedy pásové i kolové, včetně stejného typu hlavní zbraně a samozřejmě také stejných PTŘS, byl tehdy důležitým a často zdůrazňovaným argumentem pro volbu vozidel ASCOD.

Foto: Izraelská bezosádková bojová věž UT30MK2 na pásovém BVP ASCOD II | Elbit Systems

Stejným typem věže byly mj. osazeny například kolové obrněnce PIRANHA 5 v rámci zakázky pro rumunskou armádu (rovněž od společnosti GDELS). UT30MK2 opět nese automatický kanóny Mk 44 Bushmaster II a koaxiální kulomet, odpalovací zařízení pro PTŘS lze plně integrovat, a modularita věže nabízí řadu různých kombinací a řešení, včetně několika úrovní pancéřové ochrany (ta může dosahovat Level 2, 3, 4 nebo 6 - nejvyšší hodnota znamená odolnost proti protipancéřovým střelám ráže 30 mm na vzdálenost 500 m; avšak tato úroveň ochrany by již byla pro relativně lehký podvozek Panduru nepochybně příliš těžká).

Jiné řešení pak může nabídnout společnost John Cockerill v podobě své série věží Cockerill 3000, které lze s minimální úpravou osadit podle přání zákazníka automatickými zbraněmi ráží 25, 30, 35, 40 a 50 mm, a také kanóny ráže 90 nebo 105 mm, čímž vznikají vozidla palebné podpory. I v tomto případě jsou samozřejmostí protitankové řízené střely a koaxiální kulomet. Modulární systém se může pochlubit snadnou výměnou hlavní zbraně a společnou konfigurací, které přinášejí relativně nižší provozní náklady a operační flexibilitu.

Foto: Cockerill 3030 | John Cockerill

Na rozdíl od dříve diskutovaných řešení pro samohybný minomet, kterých na trhu není velké množství, je bezosádkových i osádkových věží či zbraňových stanic pro 30mm automatické kanóny relativně více a bude z čeho vybírat. Podle náměstka pro akvizice Lubora Koudelky se bude studie proveditelnosti zabývat také harmonizací vybavení kolových a pásových BVP (v jejich případě resort očekává podpis smlouvy do konce května příštího roku, tedy v termínu dokončení studie modernizace KBVP již bude finální řešení známé). Na rozdíl od OS SR by měla mít česká pásová BVP hlavní zbraň v ráži 30 mm, kdy jedním z hlavních argumentů pro toto řešení je kompatibilita munice s KBVP. Bude-li pak v budoucnu přistupováno ke změně v tomto ohledu (na ráži 35 mm nebo více), zřejmě půjde o upgrade v polovině životního cyklu pásových BVP – a tou dobou se již bude armáda poohlížet po náhradě za Pandury.

Zdroj: Výbor pro obranu, Ministerstvo obrany ČR, Elbit Systems, EVPÚ