V rámci plánované akvizice samohybných minometů pro Armádu České republiky jsem se již zabýval pásovými typy minometů. Vedle těchto impozantně působících těžkých typů ale existují i početné samohybné minomety, které jsou osazené na různé kolové podvozky. Těmi se budu zabývat právě v tomto článku.

Vysoká obliba kolových samohybných minometů souvisí s celkovou oblibou kolových vozidel jako takových, která jsou oproti pásovým vozidlům obecně levnější a provozně méně náročná. Především kolové obrněné transportéry v uspořádání 8x8 (a od nich odvozená kolová bojová vozidla pěchoty) se postupně staly standardní součástí moderních armád. Vznikají tak celé velké jednotky (pluky, brigády), postavené na těchto vozidlech. Takovéto jednotky ovšem potřebují i odpovídající palebnou podporu, kterou obvykle zajišťují právě minomety. Klasické tažené minomety jsou pro tento účel již nevyhovující – a i proto vznikla idea umístit minomet přímo na podvozek obrněného transportéru. Pozornost se přitom čím dál víc soustřeďuje na výkonné 120 mm typy, protože se ukazuje, že ráže 81 či 82 mm jsou pro účely samohybného minometu nedostačující.

Kolové samohybné minomety na bázi obrněného transportéru lze obecně rozdělit na dvě kategorie – na systémy vybavené otočnou věží a na systémy, které mají minomet osazený v korbě vozidla.

Jedním z prvních typů kolového samohybného minometu s otočnou věží se stal sovětský minomet 2S23 NONA-SVK, který kombinuje podvozek obrněného transportéru BTR-80 se 120 mm minometem 2A80, schopným i přímé palby. Samohybný minomet 2S23 se ukázal jako velice úspěšný a dočkal se značného rozšíření v ruské armádě, respektive v armádách postsovětských států. Velmi podobné jsou i čínské samohybné minomety, postavené na bázi různých kolových obrněných transportérů.

Foto: Sovětský minomet 2S23 NONA-SVK kombinuje podvozek obrněného transportéru BTR-80 se 120 mm minometem 2A80 | V. Kuzmin / CC BY-SA

Technicky pokročilejší zbraní je známý finský minomet dvouhlavňový minomet AMOS, který lze díky jeho vysoké modularitě osadit i na kolové podvozky. Tento samohybný minomet byl již zaveden ve finské armádě, která jím osadila známé obrněné transportéry AMV, čímž vznikl samohybný minomet XA-361-AMOS. I přes své kvality tyto minomety dosáhly jen malého rozšíření. Důvodem je především jejich vysoká cena.

I z toho důvodu vznikla i jednodušší (a levnější) varianta systému AMOS, minometná věž NEMO disponující jen jednou hlavní 120 mm. Takto koncipovaný minomet má sice nižší kadenci, na druhou stranu je výrazně levnější. Výhodou tohoto systému je i to, že díky jeho nižší hmotnosti jej lze osadit i na lehčí podvozky.

Foto: XA-361-AMOS | Wikimedia Commons

Podobným samohybným minometem využívajícím otočnou věž je i polský minomet RAK. Ten byl původně určený k osazení na pásové podvozky, polská armáda jej ale nakonec osadila na svá vozidla Rosomak (modifikace AMV).
 Velkou výhodou těchto systémů je jejich vysoká modularita, díky čemuž je možno je osadit na různé podvozky. Jak systém RAK, tak i systém NEMO by díky jejich nízké hmotnosti a modularitě bylo jistě možno osadit na vozidla provozovaná AČR, např. na kolové transportéry Pandur. Je ale otázkou, zda takové řešení je skutečně vhodné právě pro AČR.

Obecně lze konstatovat, že kolové samohybné minomety se zbraní osazenou do otočné věže jsou velmi populární, jsou také fotogenické. I jejich poměrně malé rozšíření ale naznačuje, že jejich skutečná bojová hodnota je poněkud polemická.

Předně lze konstatovat, že typy určené i pro přímou palbu jsou pro tento úkol méně vhodné, jejich dostřel je v takovém případě velmi nízký. Mnohem vážnější je ale to, že systémy s otočnou věží dosahují poměrně malé kadence, výrazně nižší než klasické typy s minometem umístěným v korbě! Neméně závažným handicapem systémů s otočnou věží je i jejich relativně vysoká cena, bránící jejich širšímu zavedení – a to i u bohatých armád.

I proto nadále ve většině států slouží samohybné minomety, u kterých je minomet lafetován přímo v korbě obrněného transportéru. Takto koncipované minomety nejsou možná tak fotogenickou zbraní, přesto jsou čím dál víc oblíbené, a to jak samotnými vojáky, tak i armádami jako takovými. Velkou výhodou je konstrukční nenáročnost takových samohybných minometů – de facto jde vždy jen o osazení minometu do prostoru pro výsadek. Konstrukce takového minometu proto vyžaduje jen minimální zásahy do samotné konstrukce obrněného transportéru. Výsledné samohybné minomety jsou také mnohem levnější než typy s otočnou věží, což samozřejmě hraje svou roli. Co je důležité, tyto minomety dosahují výrazně vyšší, někdy až dvojnásobné kadence než typy s otočnou věží. Jejich faktická bojová hodnota je tak výrazně vyšší. Určitou nevýhodou je ale fakt, že u těchto samohybných minometů není zcela optimálně využit vnitřní prostor, který byl původně určen pro zcela jiný účel, pro transport vojáků (což se ale týká i samohybných minometů s otočnou věží).

Klasickým příkladem samohybného minometu s minometem lafetovaným v korbě obrněného transportéru je např. známý americký typ M1129A1, kombinující modifikovaný izraelský minomet CARDOM 120 mm s podvozkem známého obrněného transportéru Stryker. Typ M1129A1 se ukázal jako velice spolehlivá a efektivní zbraň, která se americké armádě osvědčila v celé řadě konfliktů.

Foto: Klasickým příkladem samohybného minometu s minometem lafetovaným v korbě obrněného transportéru je např. známý americký typ M1129A1, kombinující modifikovaný izraelský minomet CARDOM 120 mm s podvozkem známého obrněného transportéru Stryker. | Wikimedia Commons

Podobných, podobně koncipovaných minometů existuje celá řada. Minometné verze se postupně staly standardní součástí obrněných transportérů. Lze uvést např. velice rozšířená vozidla Piranha, která prakticky ve všech svých generacích nabízejí i minometnou verzi. Obdobně i italská vozidla Freccia dostala svou minometnou verzi osazením minometu 2R2M. Příkladem z trochu jiné strany mohou být ukrajinské minomety BTR-3M2, které kombinují obrněné transportéry BTR-3 (de facto kopie vozidla BTR-80) s klasickým minometem. Výhodou tohoto typu je až směšně nízká cena. A dalších případů by se dalo najít více.

Vše tak naznačuje, že pro českou armádu by byl nejvhodnější klasický typ s minometem umístěným v korbě vozidla. Ve prospěch tohoto řešení hovoří i fakt, že takový typ je v České republice již k dispozici.  Firma CSG, výrobce obrněných transportérů Pandur, již před časem představila samohybný minomet ShM120. Ten představuje kombinaci obrněného transportéru Pandur II s minometem CARDOM  izraelské firmy Soltam. Na první pohled jde o ideální samohybný minomet pro jednotky vybavené vozidly Pandur II.

Foto: Minometné vozidlo ShM Pandur II 8x8 vybavené zbraní Soltam Cardom ráže 120 mm | EA

Přesto je otázkou, zda pro konstrukci samohybného minometu má být použit právě obrněný transportér Pandur II.  Zajímavou alternativou by bylo použití podvozku česko-francouzského obrněného vozidla Titus, vzniklého za spolupráce firem Nexter a české CSG. Použití dalšího vozidla na první pohled vypadá jako zbytečné tříštění typové struktury a logistiky, ve skutečnosti má své opodstatnění. Obdobnou kombinaci dvou typů, dvou podvozků ostatně užívají i jiné armády, touto cestou zjevně půjde např. ruská armáda. A podobné vozidlo VBMR 6x6 bude pro nesení 120 mm minometu používat i francouzská armáda.

Využití obrněného vozidla Titus pro úkol nesení 120 mm minometu má navíc celou řadu výhod. Obrněné vozy Titus mají stejnou, v lecčem i lepší průchodnost než obrněné transportéry Pandur II, snadno by s nimi mohly držet krok. Obrněné vozy Titus jsou oproti Pandurům novější, modernější. Co je ale nejdůležitější, minomet 120 mm je v případě osazení na podvozek Titulu osazen do speciálního modulu. Díky tomu je lépe využit vnitřní prostor vozidla, posádka má pro svou práci vynikající podmínky. Minometná verze Titusu tak ukazuje, že pro určité zbraňové systémy je lepší mít specializovaný podvozek než podvozek zdánlivě univerzální, ale ne vždy zcela vyhovující.

Foto: TITUS na podvozku TATRA | EA

Ve prospěch tohoto řešení hovoří i fakt, že obrněné automobily Titus si v občasnosti objednává i AČR, byť v jiných verzích (velitelsko-štábní, spojovací). Objednání samohybných minometů na stejném podvozku by tak znamenalo pouhé rozšíření stávající objednávky. Výhodné je, že jak obrněné vozidlo Titus, tak i obrněné transportéry Pandur II vyrábí stejná firma, již zmíněná společnost CSG. V obou případech by tak šlo o výrobky domácího zbrojního průmyslu.

Stejně tak polemickou je i otázka výběru samotné zbraně, tj. minometu 120 mm. Předně - při posuzování moderních typů minometů, jako je např. zmíněný typ CARDOM či 2R2 M, ale i švýcarské minomety Bighorn či Cobra, je třeba si uvědomit jeden zásadní fakt. Tyto moderní minomety jsou sice technicky pokročilé, díky použití moderních materiálů dosahují vysoké kadence a mají jen velmi nízký zpětný ráz, jejich cena je ale někde úplně jinde než např. u známých minometů PRAM-L, používaných českou armádou. Jde o násobky cen klasických minometů! I s tímto faktorem je třeba dopředu počítat.

Přesto je otázkou, zda lze vůbec najít nějaké jiné řešení, když typy s otočnou věží jsou ještě dražší, a dalších alternativ moc není. Na druhou stranu již třeba právě proto je třeba brát v potaz, aby daný minomet 120 mm byl použitelný i pro jiné účely, aby bylo možné (a účelné) osadit jej i na jiné druhy podvozku. Jedná se zejména o podvozky automobilů 4x4, a to jak obrněných, tak i neobrněných.

O obrněné automobily má AČR dlouhodobě zájem. Obrněné automobily přitom v posledních letech prošly řadou proměn. Oproti svým předchůdcům jsou mnohem lépe chráněné, jsou větší, těžší. Co je ale zajímavé, u obrněných automobilů se díky jejich zvětšeným rozměrům a vyšší nosnosti čím dál častěji objevují i minometné verze – a to včetně minometů 120 mm.

Jejich výrobci navíc přicházejí s pozoruhodnými řešeními. Jakousi módou posledních let se staly obrněné automobily – samohybné minomety, u kterých je minomet za jízdy převážen v korbě vozidla a před palbou je vyklápěn ven na jakési sklopné plošině. Takto byla koncipována minometná verze gruzínského obrněného automobilu Didgori, velmi podobný je španělský typ Alakran či ukrajinský typ Bars-8 MKK. A lze předpokládat, že další, obdobné typy budou následovat.

Obrněné automobily vyrábí i domácí zbrojní průmysl. Jde o známá vozidla Patriot vyráběná společností CSG, typ Gerlach společnosti Zetor, či typ Nimer, na jehož výrobě se podílí státní podnik VOP CZ. Pro výrobce těchto automobilů by zřejmě nebylo problém vyvinout i minometnou verzi, obdobnou zmíněným zahraničním typům. Pokud má tedy AČR zájem o obrněné automobily, měla by uvažovat i o jejich minometné verzi. Bylo by přitom vhodné, aby disponovala jedním typem minometu, který by byl osaditelný jak na podvozek obrněného transportéru, tak i na podvozek obrněného automobilu.

Nejde navíc jen o obrněné automobily. Vždyť moderní minomety, jako je zmíněný izraelský typ CARDOM, lze osadit na velmi lehké podvozky, jako jsou např. známá vozidla HMMWV, čímž vznikl typ Spear. Takovýto lehký minometný systém by byl vhodnou podpůrnou zbraní např. pro budovaný výsadkový pluk v Chrudimi. I nad touto možností by bylo vhodné dopředu uvažovat.

Foto: Moderní minomety, jako je zmíněný izraelský typ CARDOM, lze osadit na velmi lehké podvozky, jako jsou např. známá vozidla HMMWV, čímž vznikl typ Spear (na obrázku) | Elbit Systems

Je tedy zjevné, že výběr nového minometu by měl být jakýmsi průsečíkem hned několika množin vlastností a schopností – s tolik potřebným přihlédnutím i k výsledné ceně systému.

Na závěr lze konstatovat, že plánovaná akvizice 120 mm samohybných minometů je bezesporu krok správným směrem. Vždyť samohybné minomety 120 mm představují ověřený bojový systém, který navíc čím dál silněji získává na popularitě. Již to vypovídá o jejich hodnotě, o jejich využitelnosti, praktičnosti. Relativně nízká cena – ve srovnání se 155 mm děly – jejich hodnotu jen umocňuje. A pro Českou republiku to platí dvojnásob. Vždyť dnešní Česká republika dnes disponuje jen velice omezeným dělostřelectvem. Modernizace dělostřelectva, ať již formou modernizace stávajících SHD DANA vz. 77 či nákupem zcela nového typu, byla přitom již několikrát odložena. Vhodně koncipovaná akvizice nových samohybných minometů 120 mm by tak dokázala tento handicap aspoň částečně vyvážit a znamenala by pro AČR další, tolik vítaný posun.