Ačkoliv AČR v současné době věnuje pozornost zejména přezbrojení v oblasti konvenčních zbraní, nezapomíná ani na nové technologie a budoucnost válčení. AČR se zaměřuje zejména na možnosti zavedení prvků umělé inteligence, jak potvrdil i nedávný první seminář věnovaný tomuto tématu.

Dlouhodobý výhled pro obranu 2035 k oblasti umělé inteligence uvádí následující: „Při uvažování o možnostech naplňování obsahu konkrétních požadovaných schopností bude vhodné uplatnit i nekonvenční a novátorské přístupy a zvažovat také alternativní možnosti řešení. Toto pojetí by mělo být aplikováno v celém spektru komplexnosti a vzájemné provázanosti ještě ve stádiu nematerializovaných úvah na spojnici člověk – technika – prostředí vedení bojové činnosti. Vzhledem k neustále se zrychlujícímu vědecko-technickému pokroku bude nutné počítat s narůstající škálou způsobů vedení bojové činnosti a nasazením netradičních zbraní a zbraňových systémů. Úsilí bude potřebné rovněž soustředit na rozvoj schopnosti působit v kyberprostoru a adekvátní implementaci průlomových technologií (např. bezosádkové a autonomní systémy, robotizace, kybernetika, umělá inteligence, nanotechnologie, biotechnologie, kompozitní materiály, detekční technologie) v rámci výstavby, organizace a operačního použití ozbrojených sil“.

Využitím umělé inteligence v ozbrojených silách se zabýval i zmíněný seminář organizovaný AČR na začátku letošního dubna, kdy se všichni přítomní shodli na potřebě zavádění prvků umělé inteligence do širokého spektra systémů a zařízení. Do budoucna se tak AČR této oblasti nevyhne. Zavádění jakýchkoliv nových technologií do ozbrojených je však zdlouhavým a náročným procesem, jak potvrzuje i plukovník Ing. Jan Mazal Ph.D., vedoucí katedry robotiky na Univerzitě obrany, kterému jsme položili následující otázku:

V jakém časovém horizontu se podle Vás mohou v AČR objevit pokročilé systémy vybavené algoritmy UI?

Jistá skupina těchto systémů je již v provozu, ale ten zásadní nárůst jejich přítomnosti teprve přijde. Vše záleží na ochotě do těchto systémů investovat a jejich výsledky začít co nejdříve používat. Vývojově-akviziční cykly byly v AČR odvozeny od malé dynamiky příznivého bezpečnostního prostředí a byly relativně dlouhé, obecně od 3 do 7 let (výzkum/studie-vývoj-zavedení) někdy déle. Současná situace by mohla mít vliv na zkrácení těchto intervalů, ale nestane se tak ze dne na den. Střízlivý odhad, přítomnosti "vysoce" pokročilých systémů v AČR odhaduji do 5 let, pokud vydrží tempo a vůle do této oblasti urychleně a masivně investovat.

Pojďme si blíže představit dvě oblasti, ve kterých by zavedení prvků umělé inteligence nemuselo být tak náročným procesem, jelikož v této oblasti již existují určité základy a efekt v podobě výrazného navýšení schopností AČR by tak mohl být okamžitý.

První oblastí je vyčkávací munice, která hrála a nadále hraje důležitou roli v posledních konfliktech – v Libyi, Sýrii, Náhorním Karabachu a na Ukrajině. Dle druhu může vyčkávací munice využívat technologie automatického rozpoznávání cílů fungující na základě přednastavených dat a parametrů nebo může působit v plně autonomním režimu a sama vyhledávat cíle a útočit na ně. Její hlavní výhodou je právě zmíněná autonomie a poměr cena/výkon. Vyčkávací munice má uplatnění v konfliktech nízké, střední i vysoké intenzity a lze ji integrovat na nejrůznější platformy – od pásových vozidel, přes vozidla kolová až po bezosádková pozemní vozidla.

Foto: V průběhu války o oblast Náhorního Karabachu došlo k nasazení tzv. vyčkávající munice, která je známá spíše pod označením sebevražedný nebo kamikaze dron. (ilustrační foto) | AeroVironment

Na vyzbrojení AČR vyčkávací municí by se ve velké míře mohl podílet český průmysl. Kromě dodání termobarických hlavic, které byly v minulosti zmíněny Vojenským technickým ústavem, lze vytipovat i další soukromé firmy a vědecké instituce, jež by se na těchto projektech mohly podílet. K výzkumným a vývojovým kapacitám v ČR se plukovník Mazal vyjádřil následovně:

Má ČR výzkumné kapacity (veřejné i soukromé) na to, aby se mohla na zavádění UI do AČR podílet? Můžete případně některé zmínit?

ČR samozřejmě má tyto kapacity a mnohé ještě nejsou ani plně odhaleny. Vzhledem k tomu, že umělá inteligence je z velké části o algoritmech a zájmu či nadšení tuto oblast rozvíjet, tak zde jsme tradičně velmi silní. Naše akademické a vědecké instituce, případně komerční firmy se v některých segmentech řadí mezi světovou špičku, ale k nasazení jejich řešení ve vojenství bude obvykle nutné absolvovat ještě další vývoj a přizpůsobení, neboť armádní prostředí je velmi konzervativní, specifické a klade na vybrané technologické komponenty nemalé nároky.

Foto: Vedoucí katedry vojenské robotiky plk. gšt. doc. Ing. Jan MAZAL, Ph.D. | Ministerstvo obrany ČR

Pokud mám jmenovat konkrétně, tak zcela jistě na mnoho subjektů zapomenu, ale jen v rychlosti, např. zpracování řeči (MUNI, ČZU), počítačové vidění - analýzy satelitních snímků (ČVUT, SpaceKnow), prohledávací algoritmy (ČVUT, VUT, VŠB) , zpracování velkých dat (SemanticVisions) a podobně, dokladem toho je úspěšné působení našich akademických institucí v mezinárodních prestižních soutěžích a různá ocenění např. týmů z ČVUT v soutěžích DARPA, ČR je tradičně úspěšná v mezinárodních konferencích orientovaných na UI a robotiku (jako například ICRA) a mnoha dalších aktivitách.

Druhou oblastí pro zavedení prvků umělé inteligence do AČR jsou bezosádková pozemní vozidla použitelná pro nesení širokého spektra systémů včetně těch zbraňových. V této oblasti může AČR využít své vlastní schopnosti v podobě automatizovaného bezosádkového průzkumného pozemního prostředek UGV-Pz (Unmanned Ground Vehicle - průzkumný), jenž v současné době AČR testuje. Právě UGV-Pz může být díky svým schopnostem odrazovým můstkem k zavedení robotických vozidel do AČR. V této souvislosti nelze opomenout projekt TAROS, jenž vznik spoluprací mezi VOP CZ a Univerzitou obrany. Podle facebookového příspěvku ministerstva obrany ze dne 29. 4. 2022 již probíhají práce na čtvrté generaci TAROSu. V oblasti robotických systémů se lze mimo jiné obrátit na Estonko či Německo, tedy země, které robotická vozidla aktivně vyvíjejí.

Foto: UGV-Pz a řídicí souprava pro dva operátory a velitele | VTÚ

V případě Estonska se jedná o výrobky společnosti Milrem Robotics, kdy jedním z nejnovějších počinů je pásové bezosádkové pozemní vozidlo schopné působit proti bezpilotním prostředkům. Milrem Robotics vyvíjí i další verze zaměřené na nesení nákladu nebo na působení v hasičských jednotkách. Druhý případ se týká německého Rheinmetallu, konkrétně jeho kanadské divize, jenž vyvíjí kolové bezosádkové vozidlo Mission Master určené k nesení nejrůznějších senzorů a do budoucna se počítá i s nesením zbraňových systémů (Zmiňme, že v roce 2019 se uskutečnil test raketometu ráže 70 mm.).

Foto: Kanadská divize společnosti Rheinmetall v roce 2019 testovala robotické vozidlo Mission Master vyzbrojené dvojicí raketových kontejnerů pro celkem čtrnáct raket ráže 70 mm od společnosti Thales. | Rheinmetall Canada

Plk. Mazalovi jsme ohledně evropské spolupráce v oblasti umělé inteligence položili následující otázku:

Existují evropské projekty zabývající se UI v ozbrojených silách, například pod iniciativou PESCO?

Ano, existují, boom aplikace umělé inteligence do všech oblastí lidské činnosti, který před několika lety započal, tak se samozřejmě odrazil i na tematice projektů EDA. Poslední dobou je to spíše tak, že UI už vlastně najdete skoro všude, i když třeba nefiguruje v názvu, tak ji daný projekt obvykle nějak obsahuje/zahrnuje/potřebuje, tedy došlo k razantní změně na tomto poli. Nicméně EU a evropským armádám by značně prospělo, kdyby tato změna nastala minimálně o deset let dříve.

Ve výše zmíněných oblastech však nelze zapomínat na druhou stranu mince, kterou je boj proti těmto prostředkům. Zavedení výše zmíněných prostředků do vlastní výzbroje umožní AČR vypracovat standartní operační postupy k efektivnímu boji proti bezosádkovým pozemním vozidlům a vyčkávací munici. Právě ta se totiž může stát jednou z prvních nových technologií, na které v následujících letech čeští vojáci na bojišti narazí.

Zdroj: DVO 2035