Koncem července pověřil kabinet ministryni obrany Janu Černochovou, aby zahájila jednání se švédskou vládou o nákupu BVP CV90 MkIV pro ozbrojené síly ČR. Tento krok byl spojen s předchozím rozhodnutím zrušit problematické výběrové řízení na nové BVP. 7. mechanizovaná brigáda by tak konečně mohla získat nová BVP a vyřadit velmi zastaralá BVP-2, která v současné době užívá.

Foto: BVP CV90 | BAE Systems

Rozhovory jsou teprve na začátku, ale rozhodnutí již nyní vyvolává určité reakce. Někteří kritici tvrdí, že ve výběrovém řízení měl zvítězit konkurenční model Lynx KF 41, který vyrábí společnost Rheinmetall. Tvrdí, že Lynx je novější, modernější, a tedy lepší vozidlo. Vozidlo CV90 je často označováno za zastaralé a je nutno podotknout, že se v českém výběrovém řízení opravdu jednalo o nejstarší vozidlo. Kritici také tvrdí, že vozidlo CV90 není tak efektivní a není schopno podávat dostatečné výkony v moderních konfliktech. 

Tyto útoky je nutné brát s rezervou, protože kritika by existovala bez ohledu na to, jaké vozidlo by bylo zvoleno, protože tak to u české veřejnosti a médií chodí. Vezměme si například zmiňovaný Lynx KF 41. Pokud by byl vybrán, pravděpodobně bychom slýchali, že vozidlo je příliš nové a neprověřené v boji. Vytýkána by mu zřejmě byla jeho vysoká hmotnost a kritizována by byla i některá jeho technická řešení. Dalo by se také očekávat, že by někteří tvrdili, že by Lynx vedl k přílišné závislosti České republiky na německém vybavení (s ohledem na nedávné rozhodnutí o koupi německých tanků Leopard 2) atd. Podobná kritika by se objevila i v případě, že by byl vybrán ASCOD nebo jakékoli jiné BVP. 
 
V každém případě je dnešní kritika CV90 snůškou mýtů a polopravd, které ve veřejném prostoru překvapivě zaznívají až příliš často. Je tedy užitečné se na švédský CV90 blíže podívat z technického a vojenského hlediska a pokusit se odpovědět na některé otázky, abychom rozptýlili nejistoty a mýty, které toto vozidlo obklopují.

BVP CV90

BVP CV90 bylo opakovaně popisováno v českých médiích (včetně článků zde na CZ DEFENCE), takže není nutné se zabývat podrobnostmi. Shrňme si však alespoň základní fakta.

Historie CV90 se začala psát ve druhé polovině 80. let, kdy švédská armáda hledala BVP, které by jí pomohlo čelit definovaným hrozbám. Požadovala především mobilitu a palebnou sílu proti obrněným vozidlům a vrtulníkům v severní části Švédska. Domácí průmysl odpověděl na výzvu formou spolupráce mezi švédským úřadem pro správu vojenského majetku (FMV) a společnostmi Hägglunds a Bofors na vývoji CV90. Úspěšná spolupráce mezi průmyslem, FMV a armádou vyústila v roce 1992 ve smlouvu o sériové výrobě. Za zmínku stojí, že 90 % vývoje proběhlo v předsériové fázi a od samého začátku do dodání vozidel v roce 2002 program trval 18 let. Švédský CV9040 užívá věž Bofors s proslulým 40mm kanonem L70 namontovaným na šasi Hägglunds.

CV90 je západní BVP se zaměřením na zajištění mobility ve sněhu a v rozmáčeném terénu a zároveň poskytuje dostatečně velký vnitřní prostor pro pěchotu. Vozidlo bylo od začátku vyvíjeno podle jedinečného konstrukčního konceptu, díky němuž nabízí dostatečně velký vnitřní prostor při malých vnějších rozměrech, čímž zvyšuje dostupné užitečné zatížení a ochranu. Zvětšený prostor, který posádce a vojákům nabízí CV90, jej odlišuje od BVP-2 s omezeným prostorem sloužících v ozbrojených silách ČR. 

Švédské CV90 je koncipováno s ohledem na vysokou účinnost proti obrněným cílům a účinnost proti vzdušným cílům s pevným křídlem i vrtulníkům. Od začátku byly zvažovány dvě různé varianty kanónu, a to 57 mm a 40 mm, protože protiletadlová zbraň byla k dispozici a stávající munice byla vysoce účinná proti vzdušným i pozemním cílům. Po studiích a pokusech byla nakonec zvolena 40mm zbraň jako nejlepší poměr mezi účinností a náklady. Počáteční požadavky pro Švédsko nezahrnovaly stabilizovaný systém schopný přesné střelby za jízdy – tuto schopnost všechna švédská vozidla získala až v podobě modernizačního balíčku. Je zajímavé, že 40mm verzi zvolila pouze švédská armáda. Ostatní uživatelé CV90 se rozhodli koupit kanony menší ráže (30 nebo 35 mm) instalované na věži vlastní konstrukce společnosti Hägglunds. 

Hlavním důvodem exportního úspěchu systémů kalibru 30 a 35 je to, že konstrukce Hägglunds byla od počátku navržena tak, aby poskytovala vynikající schopnost palby za jízdy, což je něco, co 40mm verze zpočátku nemohla plně poskytnout. Proti vzdušným cílům jsou dodnes všechny verze CV90 vybavené systémem zaměřování a řízení palby UTAAS od společnosti SAAB, což vozidlu dává efektivní schopnost boje proti letadlům, vrtulníkům a bezpilotním letounům. 

Díky tomu, že vozidlo CV90 dokázalo již zhruba 6 let získávat setrvalým tempem nové zakázky, prochází tak neustálým vývojem. Všechny nové zakázky od nových i stávajících zákazníků přináší nové požadavky, které nutí inženýrský tým společnosti Hägglunds posouvat konstrukci stroje na novou úroveň. 

Export a verze

CV90MkI byl první exportní model s vlastní věží Hägglunds. Ten v roce 1994 zvítězil v Norsku ve výběrovém řízení proti vozidlům Bradley, ASCOD a ranou variantou BVP PUMA.

V roce 1999 CV90MkII zvítězil ve Švýcarsku a další zakázka následovala, když si totéž vozidlo vybrala i finská armáda. Verze MkII posunula konstrukční provedení dále na základě požadavků na větší vozidlo se zvýšenou schopností přežití. Bylo to také první BVP splňující požadavky na digitalizované vozidlo.

V roce 2004 si CV90 MkIII s 35mm zbraní vybralo Nizozemsko. Verze MkIII představovala významný konstrukční pokrok. Na její vývoj bylo vynaloženo více hodin konstruktérské práce než na všechny předchozí verze Mk0, MkI a MkII dohromady. Verze MkIII byla v podstatě nové vozidlo, ale název CV90 zůstal zachován. Dánská armáda si v roce 2005 také vybrala MkII s 35mm zbraní a Estonsko později získalo MkIII z Nizozemska. 

V roce 2012 se Norsko po průzkumu trhu rozhodlo pořídit novou flotilu vozidel CV90 MkIIIb při zachování ráže 30 mm. 

V roce 2018 představila společnost Hägglunds novou verzi CV90 MkIV, současnou a 5. generaci modelu CV90. A v průběhu roku 2021 Švýcarsko i Nizozemsko podepsaly smlouvy o významné modernizaci svých flotil v polovině doby životnosti. Nizozemsko se rozhodlo přejít na novou věž MKIV D. Od roku 2015 nechává švédská armáda svoji flotilu CV9040 projít programem prodloužení životnosti a zavádí nové varianty, jako je verze se zdvojeným 120mm minometem Mjölner.

Vozidlo CV90 si zachovává tentýž název od začátku švédského programu a je pravda, že si také ponechává některé klíčové konstrukční prvky karoserie, díky kterým je jedinečné. A proč zůstaly klíčové konstrukční prvky zachovány? Odpověď je jednoduchá: Protože se od počátku vývoje vozidla nezměnily ani fyzikální zákony. 

Co se však změnilo, jsou požadavky zákazníků na palebnou sílu, senzory, schopnost přežití a konektivitu a v některých případech také lidské faktory. Všichni zákazníci však obvykle požadují mobilitu původního CV90. Aby těmto požadavkům vyhověla, pracovala společnost Hägglunds na zachování mobility pomocí kombinace zvýšeného výkonu motoru z původních 550 na 1000 koní, které nabízí verze MkIV, a zlepšování vlastností pásového systému. Dalším unikátním technickým vylepšením u CV90 je zavedení gumových pásů a aktivního tlumení.

Díky neustálým požadavkům od nových zákazníků se vozidlo CV90 dokázalo přizpůsobovat a postupně splňovat nové nároky. Tím se společnost Hägglunds se svým CV90 dostala na hranici dnešních technických možností v řadě oblastí, jako je mobilita a integrace senzorů, digitalizace, kybernetická bezpečnost, schopnost přežití a přesnost hlavního zbraňového systému.

Co je tedy CV90 dnes? Odpověď, kterou tým Hägglunds často předkládá, je „relevantní“, ale zároveň je CV90 také aktuálně jedním z nejmodernějších a nejschopnějších BVP na trhu. Vývozní úspěch CV90 je nesporný. V přímém srovnání s konkurenty v testech si vede velmi dobře a v nedávném slovenském testu a hodnocení švédské BVP překonalo konkurenci navzdory tomu, že stálo proti novějším vozidlům. Slovenské výsledky pak údajně odpovídají výsledkům testů uskutečněných v České republice.

Díky své kvalitě a vlastnostem se vozidlo CV90 stalo exportním artiklem a dnes jej užívají ozbrojené síly Švédska, Norska, Dánska, Švýcarska a Finska. Dalším významným uživatelem je Nizozemsko, které část svých CV90 prodalo Estonsku. Slovensko se pak na základě červnového rozhodnutí stane dalším uživatelem CV90, jak již bylo zmíněno výše, a dalším potenciálním uživatelem je Česká republika. Díky tomu je CV90 jedním z nejrozšířenějších BVP. 

Když jsme se zeptali obchodního manažera společnosti Hägglunds v České republice Mikaela Segermana, proč je CV90 MkIV nejlepší volbou, dostali jsme následující odpověď: „BVP CV90 MkIV je díky neustálému vývoji nejschopnějším vozidlem dostupným na dnešním trhu a osvědčilo se v testech jak v České republice, tak i na Slovensku. Klíčové bylo, že jsme mohli provádět vývoj v dílčích krocích, abychom udrželi krok s vývojem techniky, aniž bychom navrhovali novou konstrukci, kterou trvá dlouho připravit na reálné nasazení. A pokud se podíváte na specifikace, CV90 MkIV zůstává ve srovnání se svými rivaly konkurenceschopné ve všech klíčových oblastech. Prokázali jsme přesnost a mobilitu a špičkovou schopnost přežití díky dostupným řešením schváleným NATO, která překračují současné požadavky Stanag 4569. CV90 MkIV je také typicky o 5-10 tun lehčí než konkurenti na stejné úrovni ochrany. Hmotnost 38 tun poskytuje CV90 výhodu jak v oblasti mobility, tak provozních nákladů a možností rozvoje.“

Vozidlo CV90 bývá popisováno v rámci českého výběrovém řízení sice jako nejstarší, ale zdaleka není zastaralé. Přestože je původní konstrukce CV90 stará, i tak vozidlo dokázalo v nedávných testech překonat konkurenci.

Konkurence

Výroba vozidla ASCOD byla plně zahájena v roce 1998 a španělská armáda si objednala aktualizované verze. Program AJAX ve Velké Británii je v současné době přezkoumáván kvůli zásadním technickým problémům a rozhodnutí ohledně celého programu se očekává během podzimu. České republice a Slovensku byla nabízena verze ASCOD 42 vybavená věží ELBIT 30 mm.

Lynx KF 41 byl poprvé představen na veletrhu Eurosatory v roce 2018 a v roce 2021 si toto vozidlo zvolila maďarská armáda v přímém nákupu bez výběrového řízení. KF 41 je vozidlo nové konstrukce, avšak v testech dostatečně neprokázalo svoji konkurenceschopnost. 

Stáří je u vojenského vybavení specifické téma. Je dobře známo, že nová konstrukční řešení dozrávají poměrně dlouhou dobu a platí to u veškeré vojenské techniky. Vývoj první verze CV90 trval 18 let, u vozidla PUMA je to podobně dlouho, zhruba 20 let. Oba tyto programy byly plně financované státem. Program AJAX ve Velké Británii trvá již 12 let a zavedení nového vozidla v britské armádě je stále nejisté, přičemž někteří naznačují, že bude připravené na zavedení do výzbroje nejdříve v roce 2026. Od svého představení v roce 2018 bude také Lynx KF 41 pravděpodobně potřebovat několik let, než platforma dozraje, i když většina subsystémů je již ověřená. Nalezení vhodné rovnováhy mezi vojenským vývojem, který by měl poskytnout nejnovější technologie, a schopností dodat techniku včas je těžká otázka. V dnešním prostředí je pro každého dodavatele výhodné být především relevantní, a to je oblast, kde tým CV90 tvrdí, že má aktuálně výhodu.

S týmem z Hägglunds jsme za CZ DEFENCE některé kritické ohlasy přímo diskutovali. Například to, jak by řešili typické argumenty proti CV90 ohledně stáří, dalšího rozvoje a prostoru. „Myslím, že jsme se v testech osvědčili, že jsme v současné době nejschopnějším BVP v řadě klíčových oblastí, a pokud jde o technickou úroveň, nabízíme nejmodernější řešení pokud jde o senzory, počítače a celkový palebný výkon a přesnost u verze 30 mm i 35 mm. Konstrukce z původní karoserie vozidla zůstává proto, že je stále nejlepším řešením, jak nabídnout bezkonkurenční mobilitu, protože fyzikální zákony v tomto stále platí.  Pokud začneme diskutovat o prostoru a rozvoji, nová karoserie MkIV jako všechny nové karoserie poskytne větší prostor díky mírně inovovanému designu, především úpravou polohy sedadel v osmimístné verzi. To znamená, že vozidlo CV90 je navržené tak, aby bylo těsné – poskytovalo vojákům dostatek místa, ale nebylo prostorné. Díky stávajícím zákazníkům má BAE Systems bojové zkušenosti a specializovaná řešení pro veškeré vybavení a materiál, který se nachází ve vozidle, takže veze vše, co potřebuje, včetně prostoru pro případné budoucí vybavení. To také řeší problém dalšího rozvoje. Při celkové hmotnosti 38 tun vozidlo poskytuje nedotčenou rezervu zhruba 3 tuny při splnění nebo překonání požadavků na schopnost přežití. To dává bojovou hmotnost kolem 35 tun. 35tunový CV90 nebude v měkké půdě tak mobilní jako 26tunový CV90, ale stále překračuje všechny stanovené požadavky na mobilitu. A pokud jde o nedotčené užitečné zatížení, CV90 má ve srovnání s konkurenty zhruba o 30 % menší vnější rozměry. Konkurenční vozidla tak musejí chránit větší prostor, což exponenciálně zvyšuje jejich hmotnost. Například vozidlo s celkovou hmotností 48 tun, které váží 45 tun při stejné úrovni ochrany jako CV90 s 35 tunami, dokáže se svými zbývajícími třemi tunami užitečného zatížení méně. V tomto případě je 38 více než 48,“ vysvětluje Mikael Segerman. 

A co společnost Hägglunds považuje za nejzajímavější novou technologii bojových vozidel? „Zavedení systémů aktivní ochrany je klíčová oblast, která zvyšuje schopnost přežití, také v souvislosti se staronovou hrozbou sebedestrukčních dronů a bezpilotních letounů. Zavedení AI na podporu posádky je skvělá nová funkce, která bude udávat směr budoucího vývoje. Požadavky na kybernetickou bezpečnost pro zavedení systémů C4I je něco, na čem jsme pracovali v posledních letech,“ upřesňuje Segerman.

A konečně je zde důležitá otázka průmyslové spolupráce – co bude společnost Hägglunds schopna poskytnout českému průmyslu? „Během let jsme vybudovali český průmyslový tým sestávající z více než 30 českých firem, který se bude podílet na vývoji, výrobě a údržbě české flotily BVP jako českém průmyslovém projektu. Vedle toho spatřujeme v mnoha českých průmyslových podnicích přirozené potenciální partnery pro budoucí programy. U všech předchozích exportních programů CV90 jsme dodali alespoň 100 % hodnoty programu zpět zúčastněnému průmyslu a vždy v předstihu před dohodnutým harmonogramem,“ říká Mikael Segerman.

Z výše uvedeného vyplývá, že kritika CV90 není mnohdy namístě. Namísto hledání negativ a laciných kritik bychom se měli zaměřit na pozitiva, která zavedení těchto vozidel do výzbroje českých ozbrojených sil přinese, včetně zajímavých přínosů pro české podniky v rámci česko-švédské průmyslové spolupráce. 

Uživatelé CV90

BVP CV90 v současné době užívá 7 evropských zemí a zvolila jej i česká a slovenská vláda. Se Švédskem a Finskem tak  bude mít CV90 8 uživatelů mezi zeměmi NATO.

Švédsko Mk0+ 40 mm
Norsko MkIIIb 30 mm
Švýcarsko MkII+ 30 mm
Finsko MkII+ 30 mm
Nizozemsko MKIII/MKIV věž 35 mm
Dánsko MkIII 35 mm (bude modernizováno na věž MkIV)
Estonsko MkIII 35 mm
Slovensko, Česká republika MkIV 30 mm / 35 mm