Generál Christopher G. Cavoli, jako velitel U.S. European Command (EUCOM) a zároveň vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) nedávno vystoupil před Výborem pro ozbrojené síly Sněmovny reprezentantů. Jeho vystoupení přišlo v kritické fázi války na Ukrajině, v době, kdy se vede ostrá politická debata o smyslu americké vojenské přítomnosti v Evropě, a kdy Rusko prokazuje značnou odolnost navzdory sankcím a ztrátám.

Cavoli předložil komplexní pohled na:

• stav ruských ozbrojených sil a jejich transformaci,
• vojenské výsledky Ukrajiny, zejména v Černém moři,
• stav a reakční schopnost NATO,
• nutnost pokračující americké přítomnosti a vedení v Evropě.

NATO – reakce, modernizace a připravenost

1. Regionální obranné plány

• Poprvé od dob studené války má NATO komplexně zpracované plány pro každou oblast Aliance – obrana Finska, Pobaltí, Polska, Balkánu.
• Zapojení konkrétních jednotek a předsunuté zásobování.

2. Síly vysoké připravenosti

• 300 000 vojáků připravených k nasazení do 30 dnů, z toho 100 000 do 10 dnů.
• Posílení přítomnosti v Polsku, Rumunsku, Slovensku, Baltském regionu.

3. Obranné technologie

• Vznik European Sky Shield Initiative – integrovaná PVO.
• Budování anti-drone obrany a kybernetických schopností.
• Sjednocení logistiky a munice napříč členskými státy.

Proč musí být SACEUR Američan – jaderná doktrína a odpovědnost

1. NATO nuclear sharing – americká jaderná přítomnost

• Přibližně 100 amerických taktických jaderných zbraní B61 rozmístěných v Německu, Itálii, Belgii, Nizozemsku, Turecku.
• Zbraně jsou skladovány na aliančních základnách, ale veškeré rozhodovací pravomoci zůstávají v amerických rukou.

2. Role SACEUR a velení

• SACEUR je propojen s americkým prezidentem a Národní velitelskou autoritou (NCA).
• Při jaderné krizi je SACEUR exekutivní článkem mezi Washingtonem a aliančními strukturami.
• Koordinuje „dual key“ scénáře – kdy NATO a USA rozhodují paralelně o možném použití jaderných prostředků.

3. Důsledky ztráty amerického velení

• Odpojení SACEUR od amerického jaderného velení by vytvořilo nefunkční systém velení v nejkritičtější chvíli.
• Vznikl by právní a operační chaos – kdo rozhoduje o předsunutých jaderných zbraních?
• Cavoli důrazně uvedl: „Mít SACEUR, který není Američan, znamená ztrátu jaderné soudržnosti Aliance. V okamžiku, kdy se rozhoduje o odstrašení nebo o úderu, musí být reakce jednotná, řízená a politicky ukotvená v americkém systému.“

Shrnutí: NATO 2025 – válka jako test strategické integrity

Cavoli ve své výpovědi formuloval zásadní princip: „Tato válka je laboratoří budoucích konfliktů. Ale je také zrcadlem. Ukazuje, kdo je připraven, kdo je rozhodný a kdo je ochoten nést odpovědnost.“

Klíčová sdělení:

• Rusko není slabý protivník – je adaptabilní a dlouhodobě odolný.
• Ukrajina uspěla díky odvaze a západní pomoci, ale potřebuje trvalou podporu.
• NATO prošlo proměnou – ale pouze při aktivním americkém vedení.
• Přítomnost USA v Evropě není luxus, ale nutnost – kvůli detekci, reakci a globálnímu jadernému vyvažování.

Strategický význam americké vojenské přítomnosti v Evropě

1. Severní flotila v Murmansku – americké zajištění kontroly

Cavoli upozornil, že Severní flotila v Murmansku je „největší hrozbou pro americký kontinent mimo mezikontinentální rakety“.

• Základny v Kolském poloostrově hostí strategické ponorky třídy Borej, nesoucí střely R-30 Bulava.
• Tyto ponorky mají globální dosah a mohou udeřit na cíle v USA do několika minut po výstřelu.
• Přítomnost USA v Evropě (např. v Norsku, Británii, Německu) umožňuje: sledování pohybu ruských SSBN (nadzemní a podmořské senzory, letouny P-8 Poseidon), kontrolu GIUK Gap – Grónsko-Island-Velká Británie, kde ruské ponorky proplouvají do Atlantiku, reakční kapacitu při jakémkoliv signálu eskalace.

„Evropa není jen o východní frontě. Je to sever, jih a hluboké oceány – a naše přítomnost je tím, co zajišťuje detekci a reakci,“ řekl Cavoli.

2. Afrika a BSV – strategické zázemí v Evropě pro projekci síly na jih

Generál Cavoli upozornil, že Evropa není jen operační prostor vůči Rusku, ale také nezbytná základna pro americké aktivity v Africe – zejména v rámci BSV (Boj proti násilnému extremismu) a protiteroristických operací. „Naše základny v Evropě jsou klíčovým mostem k našemu působení na africkém a blízkovýchodním kontinentu. Bez nich bychom ztratili přístup, rychlost a relevanci.“

Klíčové body:

a) Geografie a logistika

• Většina amerických operací v Africe je řízena z evropských základen, zejména Ramstein (Německo) – centrální letecký uzel, Sigonella (Itálie) – operační základna pro Africké velení (AFRICOM), Aviano, Rota, Vicenza – kritické pro nasazení síly v Sahelu, Libyi, Somálsku.
• Evropa slouží jako předsunuté logistické centrum – bez přítomnosti v Evropě by USA musely přepravovat své síly přes Atlantik, což je logisticky pomalejší, dražší a méně flexibilní.

b) Zpravodajství, letectví, drony

• Operační kapacity jako ISR (Intelligence, Surveillance, Reconnaissance) – P-8, MQ-9 Reaper – jsou nasazovány z evropských základen.
• Základny v Evropě slouží k vyhodnocování zpravodajských dat, přímé řízení dronových operací a síťová fúze informací z afrických zdrojů.
• USA tak mohou kontinuálně sledovat extremistické buňky v Maghrebu, Sahelu, východní Africe a reagovat na krize během hodin, ne dnů.

c) Politická přítomnost

• Přítomnost USA v Evropě zvyšuje politickou koordinaci s EU, NATO a Africkou unií – Brusel, Berlín a Řím jsou hlavními uzly pro civilně-vojenské diplomatické kanály.
• Základny v Evropě umožňují USA udržet strategický vliv v regionu, kde soupeří s Ruskem, Čínou, Tureckem a arabskými aktéry.

d) Strategická hloubka pro AFRICOM

• Ačkoli sídlo AFRICOM je ve Stuttgartu, žádná velká americká základna není přímo v Africe – většina kapacit je záměrně rozmístěna v Evropě kvůli: nižší míře ohrožení, vyšší infrastrukturní úrovni, lepší interoperabilitě s NATO a EU.

Cavoli shrnul: „Bez Evropy bychom nemohli efektivně operovat v Africe. Evropa je naše odrazová plošina, náš monitorovací uzel a naše logistická základna.“

Generál Cavoli ve svém vystoupení předložil obraz americké vojenské přítomnosti v Evropě jako klíčového geostrategického pilíře se třemi neoddělitelnými rozměry:

1. Sever – proti jaderné hrozbě Severní flotily a arktické destabilizaci.
2. Východ – proti ruské agresi na Ukrajině a vůči NATO.
3. Jih – jako odrazový most k africkému kontinentu, pro boj proti extremismu, nestabilitě a konkurenčním vlivům (Čína, Rusko, Írán).

Americké základny v Evropě nejsou historickým reliktem – jak tvrdí někteří izolacionisté – ale operační nutnost pro dnešní bezpečnostní výzvy.

Proč budovat silné pozemní vojsko

Generál Cavoli ve své výpovědi razantně odmítl představu, že by války 21. století mohly být vedeny pouze „na dálku“ – pomocí dronů, kybernetiky, raket nebo letounů. Poukázal na ukrajinské bojiště jako laboratoř budoucí války, která ukazuje, že: „Bez přítomnosti na zemi se území neudrží. Bez manévru se válka nevyhraje. A bez pěšáka se nestane vůbec nic.“

1. Tři důvody pro silné pozemní síly podle Cavoliho:

a) Obsazení a udržení teritoria

• Letecké útoky, dělostřelectvo a drony mohou zničit cíle, ale nemohou území ovládnout.
• Všude, kde se Ukrajinci osvobodili území (Kyjev, Charkov, Cherson), to bylo díky kombinaci manévru, boje na blízko a držení linií.

b) Schopnost vést manévrovou válku

• Rusko má stále schopnost vést klasický mechanizovaný boj – tanky, BVP, dělostřelecká příprava, průlomy.
• Ukrajina uspěla pouze tam, kde měla kvalitní, pohyblivé, dobře vycvičené brigády – nikoliv jen statické obránce.

c) Morální a psychologický efekt

• Přítomnost vojáků v obcích, na křižovatkách, ve městech je nezastupitelná pro obranu obyvatelstva, udržení pořádku a symbol kontroly.
• Ve válce nerozhoduje jen palebná síla, ale i vůle, morálka a schopnost zůstat v prostoru.

2. Kritika tzv. „distanční války“

Cavoli zpochybnil domněnku, že budoucnost války bude jen o dronech a přesných střelách: „Pokud by se válka rozhodovala na dálku, Rusko by vyhrálo. A přesto se brání v Doněcku už dva roky. Vítězství bude mít boty a nohy – a musí být připravené chodit, bojovat a vydržet.“

3. Implikace pro NATO a evropské státy

• NATO musí rozvíjet plnohodnotné armády, nejen podpůrné jednotky.
• Evropa se musí vrátit ke struktuře těžkých brigád, schopných dlouhodobého nasazení.
• Kvalitní dělostřelectvo, ženijní jednotky, logistika a velitelské struktury na všech úrovních jsou klíčové.

Ukrajinské úspěchy v Černém moři: Nová éra asymetrické námořní války

Generál Cavoli potvrdil, že Ukrajina vyřadila z boje přibližně 28 lodí ruské Černomořské flotily, což tvoří zhruba třetinu jejího celkového stavu. To zahrnuje klíčové jednotky jako:

• raketový křižník Moskva,
• ponorku Rostov na Donu,
• fregaty Admiral Makarov a Admiral Essen,
• výsadkové lodě třídy Ropucha.

Použité prostředky:

• námořní drony (USV),
• západní střely dlouhého dosahu (Storm Shadow, SCALP, ATACMS),
• drony typu FPV a kamikaze,
• satelitní a elektronická průzkumná data ze západních systémů.

Strategický dopad:

• degradace schopnosti Ruska projektovat sílu v Černém moři,
• ztráta krytí pro logistiku na Krymu,
• přesměrování operací Ruska do Novorossijsku a Tamaně,
• narušení mezinárodní prestiže Ruska jako námořní mocnosti.

Ukrajina vytvořila precedens asymetrické dominance, kde nižší technologické náklady vyrovnávají kvantitativní převahu.

Ruská vojenská transformace: Obnova, adaptace a hybridní struktura

1. Přejití na válečnou ekonomiku

• Dramatický nárůst výroby: tanků, desítky systémů PVO, statisíce munice.
• Repase starých systémů (T-62, rakety S-200 přestavěné na balistické střely).
• Překonání sankcí díky spolupráci s Čínou, Íránem a KLDR.

2. Změna doktríny a taktiky

• Centralizace velení (Gerasimov).
• Masivní důraz na dělostřelectvo, glide-bomby, masové použití FPV dronů.
• Elektronický boj (Krasucha, Žitel) k rušení Starlinku, GNSS a spojení.

3. Hybridizace sil

• Kombinace profesionálních jednotek, PMC (např. Redut, Wagner), dobrovolníků, vězňů.
• Flexibilita a mobilita v taktickém řízení operací.

4. Psychologická a technologická adaptace

• Převzetí západních principů velení (např. mise command), ale s vlastním autoritářským přístupem.
• Úspěšná schopnost učit se z chyb – což Cavoli označil za „klíčovou ruskou výhodu v této fázi války“.

Kyberprostor, zpravodajství a vesmír: Nové dimenze války podle generála Cavoliho

Generál Cavoli během svého vystoupení poukázal na to, že současné konflikty – zejména ruská agrese proti Ukrajině – probíhají paralelně ve třech prostředích, která tradičně nejsou „viditelná“: v kyberprostoru, v zpravodajské doméně a ve vesmíru. „Kdo kontroluje informace, komunikaci a přístup k orbitálním systémům, ten má výhodu. Moderní válka nezačíná prvním výstřelem – začíná narušením sítě.“

1. Kybernetická válka: Defenziva, resilience a interoperabilita

a) Ruské schopnosti

• Rusko používá sofistikované kybernetické operace pro rušení kritické infrastruktury (energetika, doprava), šíření dezinformací, průniky do vládních a vojenských sítí, kombinaci s kinetickými útoky (např. proti Ukrajině – blackouty před invazí).
• Cavoli zdůraznil, že každý kinetický útok Ruska je dnes propojen s kyberfází: před útokem přichází rušení, klamání, zamlžení.

b) NATO kyberstrategie

• V roce 2023 aliance schválila nový koncept „cyber as operational domain“, který umožňuje kolektivní obranu v případě kyberútoku (aktivace článku 5), koordinovanou reakci aliančních států na strategické úrovni, vznik NATO Cyber Defence Centre of Excellence (Tallinn) jako hlavního think-tanku a výcvikového centra.

c) Společná interoperabilita

• USA, Británie, Francie, Německo, ČR a další země sdílejí hrozby v reálném čase, detekční algoritmy, obranné postupy a krizové reakční plány.

„NATO již dnes reaguje na kyberútoky během minut – díky sítím, které jsme vybudovali mezi armádami, zpravodajci a civilní infrastrukturou.“

2. Zpravodajská spolupráce: Síla Aliance je v integraci dat a sítí

Cavoli potvrdil, že NATO – zejména po začátku války na Ukrajině – výrazně zlepšilo zpravodajskou integraci. To zahrnuje SIGINT (signálové zpravodajství), IMINT (obrazové zpravodajství – satelity, drony), OSINT (analýza otevřených zdrojů, např. sociálních sítí), HUMINT (zpravodajství z lidských zdrojů).

Klíčové nástroje spolupráce:

• Platforma INTEL-FUSION – zpravodajské slučování dat mezi USA, UK, Německem, Polskem, Litvou.
• NATO sdílí výstupy se státy jako Finsko, Švédsko, Ukrajina, Gruzie (poznámka autora: možná zde dochází k omezení).
• Taktická integrace – výstupy z průzkumu jdou v reálném čase přímo k velitelským jednotkám na Ukrajině.

„V této válce nevyhrává ten, kdo má víc tanků. Vyhrává ten, kdo ví, kde jsou tanky nepřítele – a jak rychle to zjistí.“

3. Vesmír: Kritická doména 21. století

Cavoli označil vesmír za „neviditelné bojiště, bez kterého nefunguje žádný moderní systém velení, navádění, průzkumu ani logistiky.“

a) NATO a vesmír

• Od roku 2022 má NATO Space Centre of Excellence v Německu a operační velitelství v Toulouse (spolupráce s Francií).
• Klíčové schopnosti: sledování objektů na orbitě (Space Domain Awareness), sdílení satelitních snímků (IMINT) v reálném čase, podpora komunikačních a navigačních systémů pro členské armády.

b) Ruské a čínské ambice

• Rusko: vyvíjí schopnosti pro rušení GNSS (např. GPS, Galileo) – např. systémy Tirada, Tobol; testovalo zbraně proti satelitům (ASAT) – i na nízké oběžné dráze; rozmístilo na orbitu satelity s „nejasným účelem“ – pravděpodobně špionáž nebo zbraně.
• Čína: disponuje velmi rychle rostoucí kapacitou vojenských satelitů; propojuje vesmír s kyber a zpravodajskou doménou, testuje orbitální zbraně a protidružicové střely; její programy jsou silně provázány s PLA (People’s Liberation Army).

„V budoucí válce nebude důležité, kolik máte letadel, pokud vám někdo vypne orbitální síť, přes kterou je řídíte. Vesmír už není technickým zázemím – je bitevním prostorem.“

Ekonomická dimenze války: Transatlantický obranný obchod a evropská výrobní obnova

1. Masivní evropské nákupy amerických zbraní

Generál Cavoli upozornil na bezprecedentní vlnu nákupů americké výzbroje ze strany evropských spojenců: „Evropa nakupuje americké zbraně v rozsahu, který nemá v historii NATO obdoby. Je to důkaz důvěry – i strategické potřeby.“

Fakta podle Cavoliho a DoD:

• Nákupy evropských států z USA od roku 2022 vzrostly o více než 600 %.
• Celková hodnota objednávek (2022–2024): přes 256 miliard USD.
• Největší objednávky: Polsko: HIMARS, Abrams, F-35, Patriot, Apache – přes 45 mld USD; Německo: F-35, CH-47, P-8A – cca 25 mld USD; Finsko, Rumunsko, Nizozemsko, Česká republika – růst ve všech kategoriích (radary, vrtulníky, dělostřelectvo, PVO).

Důvody nárůstu:

• Důvěra v interoperabilitu s USA a NATO, logistická a výcviková provázanost.
• Nedostatečná dostupnost evropské produkce v krátkém čase (např. PVO, stíhačky, řízené střely).
• Nutnost okamžitě nahradit techniku darovanou Ukrajině.

Cavoli upozornil, že tento trend: „…není jednostranný. Evropané nekupují zbraně proto, že jim to někdo přikázal. Kupují je, protože vědí, že to funguje – a že v krizi musí být každý den připravený.“

2. Oživení evropského obranného průmyslu

Současně s nákupy z USA dochází k:

• renesanci evropské zbrojní výroby – zejména ve Francii, Německu, Polsku, ČR, Švédsku, Itálii.
• koordinaci přes Evropskou obrannou agenturu (EDA) a nové fondy EU (EDIP, ASAP, EDIRPA).

Významné evropské projekty:

• Munice 155 mm – nový výrobní rámec EU cílí na produkci 1 milionu kusů ročně.
• Evropská PVO (ESSI) – sdružení 19 zemí, v čele s Německem, integrace IRIS-T, Arrow 3, Patriot.
• Společný vývoj obrněné techniky – MGCS (DE+FR), ASCOD 2, nové BVP a děl.
• Výroba dronů – ČR, Polsko, Švédsko, Itálie (vývoj vlastních FPV a taktických UAV).

Strategická změna:

• Evropa začíná chápat, že spoléhat se pouze na USA je krátkodobé řešení.
• Do roku 2030 má být evropský průmysl schopen: zásobovat Ukrajinu ve velkém měřítku; zajistit obranu východního křídla bez americké logistiky, pokud by bylo nutné.

„Amerika investuje do Evropy bezpečnost, Evropa do Ameriky důvěru – a současně začíná investovat do sebe sama,“ shrnul Cavoli.

Závěrečné zhodnocení: Integrovaný bezpečnostní rámec dle generála Cavoliho

Generál Cavoli ve své výpovědi prezentoval obraz bezpečnostní architektury NATO a Západu, která je:

• vojensky obnovena (síly, technika, interoperabilita),
• průmyslově oživena (EU i USA)
• strategicky integrovaná (západní a jižní křídlo, Afrika, Arktida, vesmír),
• politicky jednotná (na základě sdílené odpovědnosti).

Jeho hlavní poselství zůstává: „Americká přítomnost v Evropě, evropská vůle bránit se, a technologická dominance Západu jsou tři pilíře stability. Všechny tři musí být posíleny – ne rozebrány.“

Mé hodnocení

Hodnocení evropské schopnosti nahradit USA

Evropské státy za poslední dva roky zvýšily investice do obrany, ale podle generála Cavoliho stále nedisponují dostatečnou kapacitou v klíčových oblastech:

1. Strategické zpravodajství a detekce hrozeb

• Většina technických prostředků (satelity, SIGINT, globální detekce pohybu ponorek) je amerického původu.
• Evropské systémy jsou zatím roztříštěné, závislé na americkém zpracování dat.

2. Velitelská infrastruktura a interoperabilita

• EU nemá vlastní síť velitelských center schopných operovat bez NATO/USA.
• Německý či francouzský velitelství mají omezený rozsah, nejsou připraveny pro krizové velení Aliance.

3. Strategická mobilita a logistika

• USA disponují flotilou strategických transportních letadel, plavidel a tankerů – Evropa závisí na těchto prostředcích při přesunech sil.
• Bez USA by nebylo možné zajistit posily do Pobaltí, Norska, Rumunska či na jih Evropy v případě rozsáhlé krize.

4. Včasná reakce na jadernou eskalaci

• Jaderné rozhodování je centralizováno ve Washingtonu – žádný evropský stát (ani Francie) nemá schopnost řídit reakci NATO na jadernou krizi.
• Opuštění systému „dual key“ by znamenalo kolaps důvěry v odstrašení.

Reakce Ruska a Číny na možné oslabení USA v Evropě

Generál Cavoli varoval, že jakékoliv známky stažení USA z Evropy by okamžitě aktivovaly strategické iniciativy Moskvy a Pekingu:

1. Rusko

• Posílení vojenského tlaku na Pobaltí, Polsko, Ukrajinu i Moldavsko.
• Aktivace hybridních a nátlakových operací v západní Evropě (dezinformace, sabotáže, energetika).
• Rozšíření přítomnosti ve Středomoří (Sýrie, Libye, potenciálně Balkán).

2. Čína

• Otevřená snaha získat politický a ekonomický vliv ve střední a východní Evropě skrze BRI a technologické investice.
• Budování přístavních a vojenských infrastruktur v jižní Evropě (Pireus, Janov) a v Africe (Džibutsko, Gwadar).
• Posílení zpravodajských a kybernetických aktivit proti evropským strukturám.

3. Společná synergie

• Koordinace ruského a čínského tlaku na Evropu – vojenský na severu a východě, ekonomický a technologický na jihu a západě.

„Když Západ ustoupí, Rusko a Čína neváhají – nastupují, zabírají prostor, destabilizují, testují.“

Strategické implikace vystoupení pro Evropu a USA

Generál Cavoli svou výpovědí před Kongresem formuloval nejen vojenskou analýzu, ale i důležité sdělení pro nejvyšší politické a strategické vedení Spojených států:

• Evropa není jen polem solidarity. Je předsunutou obrannou linií USA. Umožňuje detekci jaderných hrozeb z Arktidy. Poskytuje odrazový můstek pro operace v Africe a Středomoří. Stabilizuje region, jehož destabilizace by dopadla zpět na USA (migrační, ekonomické, bezpečnostní efekty).
• Stažení USA z Evropy by poškodilo globální věrohodnost USA. Spojenci by zpochybnili ochotu USA chránit své závazky. Rivalové (Rusko, Čína, Írán) by interpretovali odchod jako slabost. Domácí obrana USA by byla ztížena – strategická hloubka by se zúžila na americké pobřeží.
• Pro americkou zahraniční politiku je Evropa testem globální spolehlivosti. Pokud USA neudrží alianci v Evropě, těžko mohou přesvědčit asijské partnery (Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan). Ztráta Evropy by narušila rovnováhu sil v celém euroatlantickém prostoru.

Ing. Petr Mlejnek, MBA

Plukovník v záloze Ing. Petr Mlejnek, MBA je bývalý voják a zpravodajský důstojník s více než dvacetiletou praxí a bývalý ředitel ÚZSI (Úřad pro zahraniční styky a informace – zpravodajská služba ČR). Byl také účastníkem několika vojenských misí.