Válka na Ukrajině a zejména boje na východě země v oblasti Donbasu ukazují důležitost palebné síly. Vzhledem k tomu, že AČR plánuje zmodernizovat a navýšit počet KBVP Pandur II, nabízí se úvaha o navýšení palebné síly právě těchto vozidel pomocí 105 mm děl a tím pádem posílení celé 4. brigády rychlého nasazení.

Foto: Bojová vozidla pěchoty Pandur II | Ministerstvo obrany ČR

KVAČR 2030 k vyzbrojení vozidly Pandur v rámci Milníku 2030 uvádí: „U PozS je provedena modernizace a nákup KBVP PANDUR II a reorganizace 44. lmopr na mechanizovaný prapor.“ V současné době je 44. lehký motorizovaný prapor vyzbrojen pouze vozidly LOV 50. Zájem o navýšení počtu vozidel Pandur II potvrdila na začátku dubna letošního roku i ministryně obrany Jana Černochová, která řekla, že AČR v roce 2023 tyto vozidla nakoupí.

K modernizaci vozidel Pandur II se v rozhovoru pro CZ Defence zveřejněném 21. 7. 2021 vyjádřil také současný velitel 4. brigády rychlého nasazení, generál Jan Štěpánek, který k modernizaci vozidel uvedl následující: „V současné době se nacházíme v polovině životního cyklu vozidel KBVP Pandur II, a tedy je nabíledni, že je nutné provést jejich modernizaci, a to především s ohledem na obsoletní management. Tato modernizace je naplánována v letech 2024 až 2027.“ Dále v rozhovoru pak gen. Štěpánek pokračuje: „Technologický pokrok se nedá zastavit a lze tedy předpokládat modernizaci zbraňového systému, možné zvýšení balistické ochrany, obměnu a navýšení prostředků komunikačních informačních systémů. Nelze ani vyloučit i využití umělé inteligence u těchto vozidel.“

Vzhledem k situaci na Ukrajině, která ukazuje důležitost palebné síly, je vhodné uvažovat o navýšení palebné síly zejména u 4. brigády rychlého nasazení, která se díky navýšení počtu vozidel Pandur II stane brigádou středního typu. Navýšení palebné síly by pak mohlo proběhnout umístěním děla větší ráže právě na zmíněné vozidlo Pandur II. V ostatních evropských armádách jsou podobná vozidla již zavedena nebo probíhá jejich vývoj, a proto se nejedná o žádné experimentování a v těchto projektech tak lze snadno najít inspiraci.

První příklad můžeme najít u našich severních sousedů v Polsku, kde je vyvíjeno vozidlo palebné podpory na podvozku vozidla Rosomak resp. Patria AMV vybaveného věží John Cockerill CT-CV 105HP s dělem ráže 105 mm. Samozřejmostí je pak koaxiálně spřažený kulomet ráže 7,62 mm. Obsluhu vozidla tvoří tři muži – velitel, střelec a řidič.

Foto: Patria AMV s věží John Cockerill CT-CV 105HP | John Cockerill

V druhém případě se můžeme podívat do Německa k osmikolovému vozidlu Boxer, které užívá věž John Cockerill C3105 s dělem ráže 105 mm. Stejně jako v předchozím případě tvoří obsluhu tři muži – velitel, střelec a řidič. Vozidlo je vybaveno automatickým nabíjením. Výhodou tohoto řešení je fakt, že se jedná o poměrně nové řešení. Výroba věží C3105 navíc poběží podle představitelů společnosti John Cockerill Defense ještě několik let.

Foto: Osmikolové vozidlo Boxer, které užívá věž John Cockerill C3105 s dělem ráže 105 mm | KMW

Další možnou inspirací je Itálie a vozidlo B1 Centauro vybavené 105mm dělem ve věži OTO Melara. Stejně jako obě předchozí vozidla je i Centauro vybaveno kulometem ráže 7,62 mm. Obsluhu tvoří dva až čtyři muži. Vozidlo Centauro bylo navíc v minulosti nasazeno v konfliktech v Somálsku a Jugoslávii.

Foto: B1 Centauro vybavené 105mm dělem | Wikimedia Commons / Public domain

Čtvrtou inspirací je pak možná varianta Sabrah izraelské společnosti Elbit Systems.

Foto: Vizualizace projektu Sabrah se 105mm dělem na kolovém podvozku 8x8 | Elbit Systems

Ruská invaze na Ukrajinu jasně ukázala, že kromě v médiích viditelných a velmi často diskutovaných prostředků, jako jsou drony, protitankové řízené střely Javelin a z ramene odpalované protiletadlové střely Stinger, nelze zatracovat konvenční vedení války. Poslední boje v oblasti Donbasu navíc ukazují důležitost dělostřelectva. Právě schopnost nepřímé palby mají i některá výše zmíněná vozidla.

V Evropě lze tedy vidět jak zavedená vozidla v podobě B1 Centauro, tak koncepty ve vývoji – program Wilk nebo vozidlo Boxer s věží společnosti John Cockerill či Sabrah. Nelze opomenout ani francouzské vozidlo AMX-10RC, které je sice postaveno na podvozku 6x6, nicméně jeho hlavní výzbroj tvoří také 105mm dělo.

V rámci nadcházejícího navyšování počtů a modernizace vozidel Pandur by tak nebylo od věci vzít v úvahu dosavadní zkušenosti z Ukrajiny, evropské možnosti a vlastní potřeby a zvážit případné zavedení vozidla palebné podpory na kolovém podvozku pro 4. brigádu rychlého nasazení. 

Zdroj: Army Technology, ČT24, GlobalSecurity, Janes, KVAČR 2030, Military Today