Výbor pro obranu na svém 45. zasedání opět řešil aktuální informace o zakázce na pásová bojová vozidla pěchoty. Šlo o pokračování diskuze z předchozí 43. schůze. Poslanci se vrátili k debatě o akvizici pásových BVP v okamžiku, kdy se do rozpočtu Ministerstva obrany přesunulo zbylých chybějících 5 miliard korun. Na začátku týdne se také rozběhly dynamické zkoušky všech tří strojů, tedy vozidel CV90, LYNX KF41 a ASCOD, na 8 místech České republiky. Ty potrvají až do 6. června. Bojová vozidla pěchoty podstoupí celkem 29 zkoušek a testů od balistické ochrany až po kontrolu hmotnosti a rozměrů.

Foto: Výbor pro obranu na svém 45. zasedání opět řešil aktuální informace o zakázce na pásová bojová vozidla pěchoty. | Ministerstvo obrany ČR

Tou dobou by chtěl mít ministr obrany Metnar na stole souhlasné stanovisko vlády, která podle tiskové zprávy ministerstva v nejbližších dnech (ne však  3. 5 . 2021, kdy proběhne její pravidelné zasedání) projedná materiál o projektu na pořízení 210 kusů pásových bojových vozidel pěchoty. Hlavním cílem předlohy je shrnout současný stav a informovat vládu o změně harmonogramu dodávek a plateb. Dodávky by měly být oproti původnímu plánu prodlouženy o dva roky a měly by probíhat v letech 2023-27. Upravený finanční model pak prodlužuje financování na 7 let, konkrétně roky 2022-28. Rozložení původně plánovaných plateb v delším čase sníží zatížení rozpočtu Ministerstva obrany splátkami v jednotlivých letech.

Bezprostředně po schválení materiálu vládou odešle Ministerstvo obrany, podle prohlášení ministerstva, švédské společnosti  BAE Systems, německé firmě Rheinmetall Landsysteme a španělské společnosti GDELS výzvu k podání (finální) nabídky. Toto zvýšení tempa ministr odůvodnil snahou ukončit tendr co v nejkratším termínu a podepsat smlouvu s vítěznou firmou ještě v tomto volebním období.

Foto: BVP ASCOD | Ministerstvo obrany ČR

Zásadní překážkou pro to, aby se tak stalo, však ve finále není nedostatek financí, ani průtahy ve výběrovém řízení, ani zdržení díky pandemii koronaviru. Tou nejzásadnější překážkou se ukazuje být vypořádání mezirezortního připomínkového řízení. K tomu došlo 19. ledna letošního roku a dotčenými ministerstvy byly resorty Financí, Vnitra a Průmyslu a obchodu (materiál má redakce CZ Defence k dispozici). Zatímco všechny 4 připomínky Ministerstva financí a 3 připomínky Ministerstva vnitra byly vypořádány, připomínka Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), i přes argumentaci Ministerstva obrany, však trvá. Daný požadavek zní následovně: „..aby ze strany zadavatele bylo u veřejné zakázky usilováno o maximalizaci podílu domácího průmyslu (nad minimální podíl ve výši 40 %) v rámci snahy o co možná nejvyšší posílení bezpečnosti dodávek. Žádoucí je zřízení výrobního podniku v ČR, který se zapojí do dodávek pro další zakázky do třetích zemí (BVP chce pořizovat např. Slovenská republika). Žádoucí je rovněž zapojení dalších českých podniků jako dodavatelů komponentů do programů vítěze tendru a/nebo zřízení vývojového centra na našem území. Produkty v oblasti obrany přináší vysokou přidanou hodnotu. Zapojení českého průmyslu bude spojeno s přenosem vyspělých technologií a know-how, se zvýšením zaměstnanosti a s následným zvýšením exportního potenciálu ČR.“

Foto: BVP CV90 | Ministerstvo obrany ČR

V praxi to znamená jít tzv. maďarskou cestou. Maďarsko vybralo BVP LYNX v počtu 218 kusů. Prvních 46 vozidel a 9 obrněných vozidel Buffalo dostane z Německa, dalších 172 vozidel už bude vyrobeno v novém společném podniku na území Maďarska. 

Tento na první pohled logický požadavek, jakým je výstavba nové továrny, která by kompletně převzala výrobu BVP, vytvořila by „průmyslový produkt“ podle představ MPO a přinesla by jistě nemalé prostředky nejen do státního rozpočtu, ale i do podpory zaměstnanosti a konkurenceschopnosti českých firem má však dva zásadní problémy.

Prvním je již třetí rok běžící výběrové řízení, kdy stále neznáme vítěze z triumvirátu soutěžících (na rozdíl od Maďarska, které napřímo vybralo LYNX) a dále pak zejména špatné načasování požadavku. Vláda tendr schválila 17. 12. 2018, kdy MPO parametry zakázky nerozporovalo. Zakázka byla následně odstartována 27. 3. 2019 úvodním jednání s dodavateli. Ani k tomu nemělo MPO žádný komentář. Naopak, na tomto jednání bylo prezentováno 16 tzv. nepřekročitelných a dodnes platných podmínek. Z nich je potřeba upozornit v této souvislosti na tři z nich:

13. Zabezpečit maximální podíl vývoje, výroby, transferu technologií, know-how a duševního vlastnictví do státního podniku VOP CZ, s.p.  Zapojení VOP CZ, s.p. jako systémového integrátora českého průmyslu (s prioritou zapojení dalších státních podniků). Zapojení VOP CZ, s.p. (včetně českého průmyslu) minimálně 40 % z ceny akvizice (zdaněné v ČR).

14. Zabezpečit životní cyklus vozidel výhradně cestou státního podniku VOP CZ, s.p. a jeho subdodavatelů s podporou dodavatele (uchazeče).

15. Dodavatel se zavazuje poskytnout Ministerstvu obrany ČR licence k vývoji, výrobě, servisu, modernizacím a úpravám pořizovaného zboží.

Foto: BVP LYNX KF41 | Ministerstvo obrany ČR

Na středečním (28. 4. 2021) jednání Výboru pro obranu bylo jak ministrem Metnarem, tak zástupci armády jasně garantováno, že státní podnik VOP je garantovaným integrátorem a podíl 40% zapojení českých výrobců do celkové ceny zakázky je minimální. „Těch 40 procent je skutečná hrana. Jestli nabídnou více, tak to v procesu hodnocení bude výrazně oceněno. Jestliže budou tři nabídky - jedna na 40, druhá na 45 a třetí na 50 procent, tak zřejmě vyhraje ten, kdo nabídne 50,“ obhajoval na zasedání probíhající projekt plk. Ctirad Gazda, vedoucí oddělení projektu pořízení BVP SVA MO. Podle něj jsou také tzv. ofsety v Evropské unii už 10 let zakázané a ministerstvo by jejich prosazováním porušovalo právo EU. Gazdu pak doplnil náměstek ministra pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka, který potvrdil, že několikrát přitom varoval, že nové podmínky vyžadované MPO vedou ke zrušení zakázky.

Výbor pro obranu ve svém jednomyslně přijatém usnesení konstatoval, že projekt pořízení nových pásových BVP jako jeden ze stěžejních programů modernizace armády se významně zpožďuje. Důsledkem tohoto opoždění je s vysokou pravděpodobností nemožnost čerpání částky 4,2 miliardy korun z kapitoly 307 státního rozpočtu. Proto žádá Ministerstvo obrany ČR, aby do konce května 2021 oznámilo Výboru pro obranu, na jaké jiné akvizice v letošním roce využije takto uvolněné peníze a dále žádá, aby šlo o takové akvizice, na kterých zcela nebo významnou částí participuje český průmysl a jsou součástí plánu rozvoje schopností armády ČR. Dalším požadavkem je, aby přesun těchto financí na jiné akvizice nesnižoval celkovou částku na pořízení pásových BVP v příštích letech a aby byl dodržen harmonogram dodávek BVP v letech 2023-2027. Posledním bodem usnesení je požadavek, aby součástí smlouvy s dodavatelem bylo garantované zapojení domácího průmyslu, které bude kvantifikované a vymahatelné.

K tomu lze dodat snad jen to, že výše uvedené usnesení má smysl a relevanci, pokud se ministru Metnarovi podaří na jednání vlády během května prosadit dokončení tříletého tendru na 210 kusů pásových bojových vozidel pěchoty v současné podobě.

Armáda České republiky se před dvěma dny ohledně výše uvedené situace na svém facebookovém profilu vyjádřila následovně: "Vojáci bez nové techniky, armáda bez schopností a s ostudou u spojenců, kterým Česko vybudování těžké brigády slíbilo..." Myslím, že k tomu není co dodat.