V rámci své 23. schůze se Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny místo původně plánovaného programu zabýval pouze rezignací náčelníka Vojenské policie (VP) plk. Otakara Foltýna. Rezignaci Foltýn oznámil ministryni obrany Janě Černochové dopisem 16. února s tím, že ukončí svoji práci 28. února 2023. V souladu s ustanovením paragrafu 6 zákona o Vojenské policii ministryně obrany předložila návrh na odvolání a jmenování nového náčelníka Vojenské policie. Plk. Foltýn stál v čele Vojenské policie od 1. července 2022. 

Foto: V rámci své 23. schůze se Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny místo původně plánovaného programu zabýval pouze rezignací náčelníka Vojenské policie plk. Otakara Foltýna. | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Ministryně v úvodu poděkovala odstupujícímu náčelníkovi za to, jak zvládla Vojenská policie pod jeho vedením předsednictví naší země v Radě EU. „Bylo to něco, co vyžadovalo velké nasazení i od jeho kolegů vojenských policistů. Stejně tak bych chtěla panu plukovníkovi poděkovat za to, že posunul spolupráci Vojenské policie směrem k intenzivnější spolupráci s Armádou České republiky. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat panu plukovníkovi za to, že přišel s novými výzvami pro Vojenskou policii, jde například o misi v Kosovu,“ uvedla ministryně. Výbor se věnoval důvodům odstoupení plk. Foltýna, který v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že ve chvíli, kdy se jeho nadřízený domnívá, že nesplnil rozkaz, mu nezbývá nic jiného než rezignovat. Odmítl podezření, že šlo z jeho strany o zatajování. Spouštěčem celé této kauzy je obvinění šéfa inspekce Vojenské policie Tomáše Voráče za nákup přístroje na ochranu proti odposlechu. Ministryně obrany Černochová Foltýnovi na jednání výboru vytkla, že ji o obvinění neinformoval a o záležitosti se dozvěděla až z médií. Následná diskuse členů výboru se zabývala také mediálními výstupy a situací uvnitř Vojenské policie.

Plk. Foltýn k důvodům své rezignace uvedl, že se při nástupu do funkce seznámil se závěry inspekce MO v případu nákupu detektorů odposlechů za necelých 280 000 korun pplk. Voráčem, podle nichž nedošlo k porušení zákona. Pplk. Voráč plk. Foltýnovi oznámil, že mu bylo sděleno obvinění z přečinu porušení povinností při správě cizího majetku 19. prosince. Plk. Foltýn řekl, že zařízení existuje, nikam se neztratilo a formálně je možné, aby si ho kriminální služba za předpokladu, že ji odposlouchávají pachatelé trestné činnosti, pořídila. Řekl také, že to považuje za naprosto marginální případ, kterému se nevěnoval, a proto také ministryni neinformoval. 

Foto: Plukovník Otakar Foltýn během rozhovoru do diskusního pořadu CZ DIALOGY | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Novým náčelníkem Vojenské policie je plukovník Jiří Roček, který doposud působil jako zástupce náčelníka VP. Jeho nominaci podpořil jak náčelník Generálního štábu genmjr. Karel Řehka, tak odstupující náčelník VP plk. Foltýn. Roček po jednání výboru uvedl, že chce navázat na práci plk. Foltýna. „Budu pokračovat v nastaveném trendu s prioritou podpory ozbrojených sil, primárně AČR jak v České republice, tak i v zahraničních operacích. Budeme pokračovat v obnově techniky, zbraní, materiálu, zintenzivnění výcviku a zaměříme se na nábor nového personálu,“ uvedl pro CZ DEFENCE nový náčelník Vojenské policie.

Foto: Nový náčelník VP plk. Roček bude pokračovat v nastaveném trendu s prioritou podpory ozbrojených sil, primárně AČR jak v České republice, tak i v zahraničních operacích. (ilustrační foto) | VP

Potenciální napětí, které podle některých médií panuje mezi vojenskými policisty je podle něj vyvoláno na základě mediálního tlaku, který v někom mohl vyvolat obavu o případnou ztrátu zaměstnání. Předseda výboru Lubomír Metnar v závěru jednání navrhl vytvoření vyšetřovací komise, která by měla objasnit, co se vlastně ve Vojenské policii děje. Výbor na jeho výzvu nereagoval žádným usnesením, a proto je Metnar připraven tuto věc navrhnout na nejbližším zasedání, které by mělo proběhnout 14. března.

Foto: Nový náčelník Vojenské policie plukovník gšt. Ing. Jiří Roček | VP

Také tentokrát jsme položili členům výboru anketní otázku v souvislosti s událostí, kdy minulý týden premiér Fiala zveřejnil konkrétní vojenský rozsah pomoci České republiky Ukrajině. Jde o první informaci svého druhu o konkrétním rozsahu vojenské pomoci. Náš dotaz tak zněl, zdali je vhodné, aby vláda informovala veřejnost o detailních dodávkách zbraní a vybavení na Ukrajinu sice zpětně, ale v době probíhajícího konfliktu?

Níže uvádíme odpovědi členů výboru:

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Vzhledem k tomu, že vojenský materiál je pořizovaný z veřejných peněz, vláda by měla občany o dodávkách zbraní na Ukrajinu informovat průběžně, po zhodnocení všech bezpečnostních rizik.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

Do nějaké míry informovat musíme. Vláda jedná diskrétně vzhledem k probíhajícímu konfliktu. Zároveň respektuje, že je odpovědná jak Poslanecké sněmovně, tak obecně všem občanům. A musí informovat o tom, jaké kroky činí. Dnes je darovaná technika už na svém místě a zveřejněné informace nijak nenahrávají okupantům. Také si přiznejme, že je úctyhodnější naše občany podrobně informovat než dávat prostor ke spekulacím. Chceme také uklidnit veřejnost, že každá z těchto dodávek prochází přísným testem nezbytnosti. Nehrozí, že bychom dávali Ukrajině materiály, bez kterých se neobejdeme. Nyní bude mít nejvyšší důležitost dodání munice, podpora dělostřelectva a budování dostatečně husté protivzdušné obrany.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Jsem toho názoru, že by přesně tyto informace v případě stále probíhajícího konfliktu neměly být veřejné. Jejich zveřejnění může přinést bezpečnostní rizika. Nicméně věřím, že pokud k částečnému zveřejnění informací nyní došlo, tak po dlouhé úvaze a nic nehrozí.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

Jako Výbor pro obranu jsme několikrát žádali paní ministryni o to, aby nám řekla jako kontrolnímu orgánu Poslanecké sněmovny to, co poslala na Ukrajinu. Jaké počty, jaké techniky. A paní ministryně se pomalu půl roku zdráhala výboru tyto údaje dát. Pak se zjistilo, že nám paní ministryně údaje dát musí, protože z jednacího řádu Poslanecké sněmovny vyplývá jasně, že členové Výboru pro obranu informace mít musí a mohou je požadovat. Teď je otázka, zda je vhodné veřejně v médiích prezentovat to, co se skutečně na Ukrajinu poslalo. Jednak samozřejmě je to taková sebechvála, aby všichni viděli, jak je Ministerstvo obrany úžasné, jak pomáhá, ale na druhou stranu z hlediska bezpečnostního si myslím, že to úplně dobré není a mělo by Ministerstvo obrany být ve zveřejňování pomoci velice opatrné. Myslím si, že to není příjemné ani velení Generálního štábu, oni jsou potom vystaveni tomu, zda ta technika, která byla odeslaná, chybí nebo může chybět v případě válečného konfliktu, jak jí nahradí a vlastně zbytečně se tímto odkrývají karty. 

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Naše vláda od začátku otevřeně komunikuje s občany a válka na Ukrajině není výjimkou. Zároveň je nutné dbát bezpečnostních opatření, aby nedošlo k ohrožení Ukrajiny ani našeho státu. V tomto věřím našim bezpečnostním složkám, diplomatické reprezentaci i Armádě ČR.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Nemyslím si, že v dnešní době satelitů, dronů a rozšíření sociálních sítích je možné utajit dodávky v podstatě čehokoliv, takže bych se nebál informovat veřejnost relativně podrobně. Z mezinárodní zkušenosti vidíme, že všechny ostatní státy dodávky zveřejnují, a potom nezveřejňování v očích veřejnosti vypadá, jako že Ukrajině nepomáháme.

Petr Liška (STAN), člen výboru

O dodávkách zbraní na Ukrajinu má být dle mého názoru v přiměřeném rozsahu informována i veřejnost. O čase, kdy informaci zveřejnit a v jakém rozsahu, musí rozhodnout bezpečnostní složky a má být realizováno v době, kdy tato informace neohrozí jejich dodávku. To, že ČR podporuje Ukrajinu i v této podobě, je obecně známo a nemá smysl tuto skutečnost jakkoli utajovat a jen vytvářet prostor pro dohady a lži.

Michaela Opltová (STAN), členka výboru

Transparentnost je důležitá i v těchto věcech. Řekla bych, že pro naše voliče to platí mnohem více než u předchozí vlády. Zveřejnění informací o dodávkách zbraní funguje také jako významný signál o přetrvávající podpoře naší vlády, ať už směrem k ukrajinským občanům na našem území, tak pro okolní státy a v neposlední řadě i pro nepřátelské Rusko.

Michal Ratiborský (ANO), člen výboru

Domnívám se, že by vláda měla informovat o objemu a finanční hodnotě dodávek na Ukrajinu, ale přesnou specifikaci bych zatím nezveřejňoval ani zpětně. Na to bude určitě času dost po skončení konfliktu, kdy budeme po vládě požadovat přesné zdůvodnění. Nyní by to mohlo zbytečně ohrozit příjemce pomoci.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Pokud je seznam materiálu odeslaného na Ukrajinu v režimu utajení, tak by se jednalo ze strany vlády o porušení zákona. Na druhou stranu vládní představitelé hovoří o tom, že v žádném případě nebyla na Ukrajinu odeslána výzbroj, technika a materiál, které by snižovaly obranyschopnost ČR. Jinými slovy, že se jednalo o materiál nepotřebný. Pokud se tedy jednalo o materiál nepotřebný, nevidím žádný důvod, aby veřejnost nemohla dostat informace o jaké druhy výzbroje, techniky a materiálu se jednalo a v jakém množství.

Lubomír Wenzl (ANO), člen výboru

Se zvolenou formou informování veřejnosti o pomoci našeho státu Ukrajině souhlasím. Veřejnost má právo na tyto informace. Současně rozumím i tomu, proč se informovalo se zpožděním, veřejnost dostane informaci, jaká forma pomoci v této oblasti byla poskytnuta, čímž se předejde různým domněnkám, dohadům a spekulacím o skutečném množství a druhu poskytnutého materiálu. Na druhou stranu chci uvést, že vláda by měla být "otevřenější" vůči poslancům a senátorům a cestou paní ministryně obrany informovat dříve v příslušných výborech, kdy je možné využít formy uzavřeného jednání. 

Zdroj: Výbor pro obranu