Vláda bude tento týden projednávat návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony. Hlavním cílem je úprava dosavadních podmínek pro povolání do služebního poměru vojáka z povolání, zjednodušení tohoto procesu pro uchazeče, odstranění řady přežitých byrokratických postupů a posílení nástrojů, které napomohou k udržení personálu ozbrojených sil.

Nový zákon by měl zvýšit počet uchazečů o povolání do služebního poměru vojáka z povolání, snížit počet vojáků, kteří odcházejí ze služebního poměru z vlastního rozhodnutí a posílit prestiž vojáků ve společnosti a tím přispět k zabezpečení obranyschopnosti státu. Na současný neuspokojivý personální stav naší armády již někoílikrát poukázal jak náčelník Generálního štábu AČR genpor. Karel Řehka, tak ministryně obrany Jana Černochová, která v rámci prosincové bilanční konference připomněla, že nejdůležitějším parametrem je personální práce a schopnost náboru nových vojáků. „Nedaří se nám tady tak, jak bychom si představovali. Myslím si, že jsme se k tomu jasně vyjadřovali s panem náčelníkem generálního štábu i na velitelském shromáždění, protože oba víme, že technika bez špičkových vojáků nám bude k ničemu,“ uvedla ministryně ve svém hodnocení. Armáda podle ní musí být schopna přivést do svých řad nové vojáky, ale především udržet a motivovat ty stávající. 

Za tímto účelem se rozvíjí virtuální náborové středisko DoArmady.cz, které podle ministryně zaznamenalo téměř o 46 % více zájemců. Měsíčně zde přibližně 700 osob projeví zájem o služební poměr vojáka z povolání. Pomoci má také  zmíněná novela zákona o vojácích z povolání, která navyšuje náborové příspěvky, rozšiřuje benefity pro již sloužící vojáky a celkově zjednodušuje administrativu.

Pokračující nepříznivý demografický vývoj odrážející se na trhu práce obecně je v případě uchazečů o službu v ozbrojených silách ještě umocněn obecně se zhoršující fyzickou zdatností mladé generace a s tím související její nižší úrovní zdravotního stavu. 

Návrh zákona předpokládá úpravu ve třech oblastech, a to:

• Podpora náboru
• Podpora udržení personálu
• Zabezpečení plnění služebních úkolů

Mezi hlavní opatření patří:

• Podpora náboru skrze navýšení náborového příspěvku a jeho jednorázového vyplacení, snížení trestní bezúhonnosti pro vstup do Armády ČR, zavedení možnosti služebního poměru na dobu kratší než dva roky.
• Navýšení benefitů u sloužících vojáků, které se týká stabilizačního příspěvku, příspěvku na bydlení a příspěvku za službu v zahraničí. Upravuje se také systém náhrad za náklady na dojíždění.
• Úbytek administrativní zátěže jak v případě náboru, sloužících vojáků z povolání, tak i u členů aktivní zálohy.
• Nová povinnost oznámení pobytu v zahraničí mimo státy EU a NATO a upřesnění mlčenlivosti i po skončení služebního poměru.

Dopady navrhovaných opatření na státní rozpočet jsou kalkulovány ve výši 375 mil. Kč ročně. Tyto výdaje uhradí ministerstvo obrany plně ze své kapitoly bez požadavku na její dodatečné navýšení. Dopady na ostatní veřejné rozpočty se nepředpokládají.

Navrhovaná právní úprava má přímý pozitivní dopad na podnikatelské prostředí České republiky, neboť snižuje administrativní zátěž zaměstnavatelů. Za nepřímý dopad je možné považovat skutečnost, že z trhu práce mají ozbrojené síly cíl získat více vojáků z povolání, a tedy snížit možnost jejich získání jiným zaměstnavatelem. S ohledem na předpokládané navýšení o cca 6 tisíc osob do roku 2030 je ve vztahu k nedostatku zaměstnanců na trhu práce ve výši několika stovek tisíc osob tento dopad zanedbatelný. Účinnost zákona se navrhuje od 1. července 2025. 

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR