Pozemní a mobilní PVO a C-UAS – schopnosti, bez nichž moderní armáda nemůže být efektivně nasazena
Nizozemsko posiluje pozemní PVO. Německá armáda do roku 2028 pořídí 19 systémů Skyranger 30, který chce také Itálie nebo Maďarsko. Rumunsko kupuje Patrioty a modernizuje svou PVO. Litva posiluje pozemní PVO. Tyto a další informace z poslední doby jasně odrážejí význam prostředků pozemní PVO, mobilní PVO a C-UAS na moderním bojišti za účelem úspěšného splnění úkolů při minimalizaci vlastních ztrát. A jak je na tom ohledně PVO či C-UAS Česká republika?
Armáda České republiky vnímá, co se ve světě děje, avšak o přípravě konkrétních projektů v oblasti pozemní PVO, mobilních prostředků PVO pro ochranu manévrujících prvků úkolových uskupení nebo prostředků schopných efektivně likvidovat drony různých kategorií se toho mnoho ve veřejném prostoru nepíše. Na CZ DEFENCE jsme o významu vícevrstevné mobilní PVO již psali, včetně popisu stávajících, budoucích a potenciálně budoucích zbraňových systémů, kterými by Armáda ČR mohla disponovat.
Faktický stav protivzdušné obrany v naší armádě je ten, že pozemní PVO dnes v očekávání příchodu izraelských protivzdušných kompletů SPYDER stále spoléhá na staré ex-sovětské systémy 2K12 KUB a na Tatrách převážené MANPADy RBS-70 a RBS-70 NG. Armáda ČR počítá s operační nasaditelností čtyř baterií systému SPYDER k 1. lednu 2028, tedy za tři roky.

Ohledně protiletadlových systémů RBS-70 NG stále probíhají jednání o podvozkové platformě s dálkově ovládanou věží. V našem diskusním pořadu CZ DIALOGY o tomto tématu v září minulého roku hovořil náčelník pozemní protivzdušné obrany Odboru rozvoje vzdušných sil Sekce rozvoje sil Ministerstva obrany ČR plukovník Jaroslav Daverný následovně: „Věřím, že do konce roku budeme mít smlouvu a pro RBS-70NG budeme mít podvozkovou platformu s dálkově ovládanou věží, což nám zabezpečí právě mobilitu,“ řekl tehdy. Zatím se však podle všeho na takovou smlouvu stále čeká.

Plk. Daverný zmínil také zkušenosti příslušníků 25. protiletadlového pluku se střelbou systémem RBS-70 proti íránským kamikaze dronům Šáhid-136, kterých Rusko na ukrajinském bojišti nasadilo již tisíce kusů. Vzhledem k pořizovací ceně střel RBS-70 Mk-3 Bolide i veškerému příslušenství, které je pro efektivní nasazení těchto střel nezbytné, je však zřejmé, že prostředky, kterými v současné době Armáda České republiky disponuje, jsou nejen nedostatečné, ale proti takové hrozbě, jako jsou zmíněné kamikaze drony Šáhid-136, také ekonomicky spíše neefektivní, a to i v případě 100% úspěšnosti zásahů.
Na základě praktických zkušeností nejen z ukrajinského bojiště pak možná odpověď na tuto problematiku spočívá v nasazení hlavňových zbraní, ideálně v kombinaci s programovatelnou municí, kde je otázka ekonomické efektivity této obrany mnohem příznivější. Neznamená to však, že se mají armády zbavovat řízených střel, nebo je nějakou formou omezovat – podstatná je kombinace, protože každý z prostředků je z definice určen a efektivní proti jiné hrozbě. Příkladem moderního systému, který kombinuje raketovou i hlavňovou výzbroj, je Skyranger 30 od německé společnosti Rheinmetall. V Německu na platformě Boxer (první byly objednány v únoru 2024) systém Skyranger 30 využívá střely Stinger.

V Rakousku bude tento věžový systém protivzdušné obrany krátkého dosahu instalován na obrněnce Pandur 6x6 EVO a bude využívat střely Mistral.

Dánsko zas chce využít platformu Piranha V a Nizozemsko pásová vozidla ACSV. Již v roce 2021 podepsala memorandum o porozumění také maďarská vláda, která plánuje využití systému Skyranger 30 na vozidlech Lynx KF41, a stejné řešení pravděpodobně zvolí Itálie.
Jde o projekty ve fázi úvah, předběžných závazků, nejvýše objednávek, avšak ve srovnání s určitou opatrností, kterou ohledně pozemní PVO a specificky prostředků boje proti dronům v České republice pozorujeme, je vidět zřetelný rozdíl v přístupu. Armáda České republiky si význam těchto prostředků sice uvědomuje, avšak z nějakého důvodu jsou v této oblasti činěny jen velmi opatrné kroky, u kterých se navíc projevuje letitá bolest našich akvizičních projektů – odklady, zdržení, komplikace. O projektech v oblasti PVO, jako jsou v USA nebo Velké Británii testované laserové zbraně proti dronům, samozřejmě nehovoříme vůbec.
Přitom by problémem neměl být nedostatek finančních prostředků, jestliže jen za loňský rok nebylo vyčerpáno cca 5 miliard korun, a bylo možné navýšit zálohy na pořízení letounů F-35. Společně s nákladnými akviziční projekty týkajícími se výzbroje pozemních sil, jako jsou pásová BVP, hlavní bojové tanky či v blízké budoucnosti modernizace, resp. výměna kolových BVP, by se tedy zároveň mělo myslet i na moderní a efektivní pozemní PVO, aby naše armáda budovala své schopnosti v celém spektru a souběžně.
V souvislosti s pozemní a mobilní PVO a C-UAS v Armádě ČR jsme položili resortu obrany následující otázky:
Uvažuje ministerstvo obrany v konkrétním časovém horizontu o pořízení vyššího počtu kompletů SPYDER?
Ministerstvo obrany ČR uvažuje o celkovém posílení pozemní PVO do roku 2035. Aktuálně se dokončuje koncepce výstavby Vzdušných sil, jejíž součástí je i pozemní PVO. Koncepce předpokládá výstavbu dalších schopností odpovídající současným a budoucím hrozbám. Komplety SPYDER jsou jednou z možností k posílení schopností krátkého (5–15 km) a středního (15–50 km) dosahu pozemní PVO.
Kdy ministerstvo obrany očekává podpis smlouvy na pořízení podvozkové platformy pro prostředek mobilní PVO využívající systém RBS-70 NG?
Ministerstvo obrany ČR je připraveno dokončit jednání o smlouvě v roce 2025 a aktuálně čeká na nabídku dodavatele. Poté musí dojednaná smlouva projít schvalovacím postupem stanoveným zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
Uvažuje ministerstvo obrany v konkrétním časovém horizontu o pořízení mobilních prostředků se schopností C-UAS, které kombinují hlavňovou a raketovou výzbroj?
Ministerstvo obrany ČR bude v roce 2025 dokončovat průzkum trhu a analýzu proveditelnosti, na základě které bude iniciovat další kroky k pořízení schopností mobilních prostředků C-UAS. Aktuálně se AČR vzhledem k dalšímu výzkumu a vývoji těchto systémů ve světě nesoustředí na konkrétní typ letálního působení proti vzdušným cílům.