Dnes se v Žižkových kasárnách v Olomouci uskuteční slavnostní nástup příslušníků Velitelství pozemních sil Armády České republiky u příležitosti předání funkce velitele Pozemních sil Armády České republiky. Současný velitel, generálmajor Roman Náhončík, po dvouletém působení v čele největšího celku Armády České republiky předá funkci brigádnímu generálovi Josefu Trojánkovi. 

Dnešního slavnostního aktu u příležitosti předání funkce velitele Pozemních sil Armády České republiky by měli být přítomni ministryně obrany Jana Černochová, náčelník Generálního štábu Armády České republiky generálporučík Karel Řehka, hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk a další hosté.

Vojenská kariéra generála Trojánka je spjata především se 4. brigádou rychlého nasazení, kde se z velitele 2. mechanizované čety 2. mechanizované roty 42. mechanizovaného praporu vypracoval až na velitele brigády (2019–2021). Od června 2021 do září 2022 byl generál Trojánek zástupcem ředitele Sekce plánování schopností MO a následně po studiu na Royal College of Defence Studies od srpna minulého roku až doteď působil ve funkci zástupce velitele Velitelství pro operace. Brig. gen. Trojánek má za sebou také řadu zahraničních mísí, například v Kosovu (IFOR, KFOR), v Bosně a Hercegovině (SFOR) či v Afghánistánu (ISAF).

Pozemní sily Armády České republiky v současné době disponují třemi manévrovými prvky (bojové síly) – 4. brigádou rychlého nasazení (jejíž součástí je 41. mechanizovaný prapor, 42. mechanizovaný prapor a 44. lehký motorizovaný prapor), 7. mechanizovanou brigádou (jejíž součástí je 71. mechanizovaný prapor, 72. mechanizovaný prapor, 73. tankový prapor a 74. mechanizovaný prapor) a 43. výsadkovým plukem. Mezi síly bojové podpory Pozemních sil Armády České republiky pak spadá 13. dělostřelecký pluk, 15. ženijní pluk, 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany a 53. pluk průzkumu a elektronického boje. Bojové zabezpečení zajišťuje 14. pluk logistické podpory.

Pozemní síly představují jádro struktury Armády České republiky, tvoří jej přibližně 13 tisíc vojenských profesionálů. Hlavním úkolem pozemních sil je příprava sil a prostředků k zajištění obrany České republiky a k plnění mezinárodních závazků. 

Pozemní síly se vyznačují vysokou mobilitou, flexibilitou, palebnou silou včetně odolnosti proti působení nepřítele. Jsou strukturovány a vybaveny tak, aby mohly plnit hlavní úkoly a působit v celém spektru operací. Tvoří je bojové síly, síly bojové podpory a síly bojového zabezpečení. 

Jednotky pozemních sil tvoří základ úkolových uskupení ozbrojených sil ČR vysílaných do mezinárodních operací, zejm. NATO, EU nebo OSN. K tomu je přizpůsoben i jejich výcvik s cílem dosažení co nejvyššího stupně interoperability. Jednotky jsou připravovány jak pro plnění vojenských, tak nevojenských činností.

Pozemní síly AČR čeká rozsáhlá modernizace. K zásadnímu nárůstu schopností by mělo dojít například u dělostřeleckých jednotek v rámci palebné podpory, a to zavedením zbraňových systémů CAESAR, včetně systému řízení palby.

Naše jediná těžká brigáda, 7. mechanizovaná brigáda, přechází na tankovou platformu Leopard 2 a nová švédská bojová vozidla pěchoty CV90. Dosavadní vozidla Pandur II 8x8 CZ sloužící u 4. brigády rychlého nasazení zase čeká modernizace, resp. tzv. Mid-Life Upgrade.

Velkým tématem nejen pro Pozemní síly AČR je rekrutace, neboť většina útvarů AČR má nyní výrazný podstav. Problematiku personální naplněnosti jasně popsal ve své řeči v rámci nedávného velitelského shromáždění náčelník generálního štábu genpor. Karel Řehka: „Potřebujeme nejenom víc výzbroje, ale hlavně potřebujeme víc lidí. Předběžné odhady na základě našich analýz hovoří až o 37,5 tisíci vojáků z povolání, což je o 7,5 tisíc víc než náš současný limit, který jsme si stanovili v koncepci výstavby Armády České republiky,“ řekl generál a zároveň upozornil na současný neuspokojivý personální stav armády. Profesionálních vojáků má nyní armáda k dispozici zhruba 24 tisíc, proto je podle genpor. Řehky nutné vyvinout maximální úsilí jak pro udržení stávajících počtů, tak jejich posilování na požadované počty. A tomu je potřeba podřídit celý rekrutační proces.

Podle oficiálních údajů AČR eviduje ročně zhruba 7 000 zájemců o službu, avšak do armády vstoupí jen nepatrný zlomek z nich. „V realitě je proces náboru zoufale pomalý a odrazující. Náborem sotva pokrýváme odchody, protože odchodů nám neustále roste a v tomto roce je možná ani nepokryjeme,“ varoval generál Řehka. Z tohoto důvodu náčelník generálního štábu zadal vypracovat návrh akčního plánu náboru a stabilizace personálu formou vojenského doporučení, které navrhne konkrétní opatření v čase a na různých úrovních. „Opatření možná budou radikální, ale bez nich to prostě nedáme. Služba v armádě musí být atraktivní a na trhu práce konkurenceschopná. Pokud máme investovat víc peněz do lidí na úkor modernizace techniky, budiž. Teď totiž nezadržitelně směřujeme ke stavu, kdy budeme mít novou techniku a nebude ji mít kdo obsluhovat. Armáda přestává být na trhu práce konkurenceschopnou a jedná se o skutečně strategický a velmi urgentní problém. Hlavním tématem pro nás všechny je bojeschopnost,“ řekl náčelník Generálního štábu AČR genpor. Karel Řehka.

Zdroj: Armáda ČR