Velitel amerických expedičních sil v Evropě za první světové války John J. Pershing prohlásil: „Infantry wins battles, logistics wins wars.“ Toto do značné míry vyjadřuje význam logistiky i dnes, kdy význam a úlohu logistiky velmi názorně vidíme v konfliktu na Ukrajině. 

V době míru prověřují efektivitu logistiky cvičení. Hodina pravdy nadejde, když musí logistické zabezpečení reagovat na požadavky skutečné bojové činnosti. Na Ukrajině je vidět, že požadavky na logistiku mohou být enormní. Vše ještě může výrazně ovlivnit zejména materiální a finanční podpora dalších států, resp. spojenců.

Obranné i útočné operace na Ukrajině limitují nejen počty a kvalita zbraní, ale i množství a kvalita používané munice. I dočasný nedostatek může mít pro průběh bojové činnosti fatální důsledky. Pořízení moderní munice je a bude finančně vysoce nákladné. Ve výzbroji tak zřejmě i nadále uvidíme více typů munice, nejen podle použití, ale i s ohledem na pořizovací cenu. 

Vytvoření dostatečných zásob munice i doprava na místo určení spadá mezi úkoly logistického zabezpečení. Ale přeprava munice a dalšího vojenského materiálu souvisí velmi úzce s vojenskou mobilitou, především se stavem a udržováním komunikací či železničních tratí včetně mostů. 

V bojové činnosti, zejména v blízkosti protivníka, bude sehrávat důležitou roli další složka ozbrojených sil: ženijní vojsko. Není sice určeno pro přímé vedení boje, velmi často se však ženijní jednotky při postupu ocitají v přední linii, kde odstraňují zátarasy protivníka (minová pole, barikády, stromové záseky apod.). Při ústupu či dalších manévrech provádí naopak zatarasování, aby omezili mobilitu protivníka, a jsou opět k protivníkovi velmi blízko.

Dalším významný úkolem ženijního vojska je zřizování mostových či přívozových přepravišť. Ukázku z historie představuje stavba dvou mostů během bitvy u řeky Bereziny při Napoleonově ústupu z Ruska, která zachránila Napoleona od zajetí a zbytek jeho armády od zničení.

Aktuálním příkladem z Ukrajiny je úmyslné zaplavení terénu u Kyjeva, které bránilo dalšímu postupu ruských jednotek. S možností úmyslného zaplavení, např. protržením přehrad, musí kalkulovat dopředu připravené analýzy, opřené o modelové programy.

Budoucí rozvoj ženijního vojska

Aktuální trendy v rozvoji schopností ženijního vojska shrnula začátkem letošního roku odborná konference „Combat Engineer and Combat Logistics 2023“ ve Varšavě. Hovořilo se na ní zejména o využívání nových technologií, posílení schopností v překonávání vodních překážek a plnění dalších úkolů ženijního zabezpečení k dosažení vojenské mobility. 

A rovněž o přijímání opatření narušujících pohyb protivníka. Sem patří i zřizování minových polí. V současnosti je stále výhodné využívat kombinaci dříve zavedených protitankových min a min nové generace s moderními senzory a ovládáním. Moderní minový materiál je potřebný především v obydlených oblastech, v místech průchodů 
v minových polích a na komunikacích. Moderní miny vytvářejí také vyšší odstrašující efekt. 

Nadále se bude používat více typů protitankových min, a to nejen dle použití, ale i s ohledem na pořizovací cenu, podobně jako např. u dělostřelecké munice. Trendem ve vývoji výbušných zátarasů/instalací bude jejich vzájemné propojení v jeden řízený systém, jehož použití bude v souladu se zvoleným bojovým scénářem.

V souvislosti s dynamickým vývojem situace na bojišti bude sehrávat důležitou roli dovedné využívání terénu. Potřebná opatření musí být realizována rychle, musí respektovat požadavky na ochranu vlastních sil a spojenců. Rychlost manévru a jeho maximální utajení (maskování) bude stále více rozhodovat o úspěchu bojové činnosti. Rychlost a plynulost přesunu jednotek lze rovněž zabezpečit zvyšováním kapacit moderních přepravních systémů i zřizováním většího počtu přepravišť, a tím redukovat rozsah soustředění jednotek, a snížit tak riziko napadení a následných ztrát. 

Poroste význam integrace jednotek v souladu s plněnými úkoly a osvojení si schopností řízení bojové činnosti na všech stupních velení. Stále větší nároky budou kladeny na sběr relevantních informací, jejich rychlé vyhodnocení a sdílení.

V souvislosti s hodnocením konfliktu na Ukrajině byla zdůrazněna potřeba navyšování kapacit ženijních prostředků pro překonávání vodních překážek, a to kvůli předpokládanému ničení stálých mostů v prvních dnech konfliktu. Pro zřizování ženijních mostů budou sehrávat důležitou roli také informace o terénu a na základě jejich vyhodnocení pak výběr nejvhodnějšího místa pro zřízení mostových přepravišť. Spolu s trendem rostoucí hmotnosti bojových vozidel, zejména tanků a BVP, narůstají také požadavky na zabezpečení jejich mobility ženijními a logistickými prostředky, jež se budou vyznačovat rychlým a autonomním nasazením, vyšší únosností a flexibilitou použití. 

Kapacity mostových konstrukcí v NATO jsou stále nedostatečné. Dořešeny nejsou ani požadavky na jejich MLC (Military Load Classification/vojenská klasifikace zatížení). V současné době je v souvislosti s MLC plovoucích mostů koncipován STANAG, jenž řeší vliv asymetrického zatížení na mostu. Nutností je zabezpečení mobility těžké bojové techniky, zejména tanků, za všech podmínek a okolností. 

Součástí navrhovaných řešení je splnění náročných požadavků na konstrukci ženijních mostů v oblasti montáže/demontáže, délky (rozpětí), vyšší nosnosti (MLC 80+), rychlosti zřízení přepravy a využívání dálkově ovládaných či autonomních mostních segmentů (např. pontonových dílů). Je potřeba počítat s tím, že mostová přepraviště budou představovat pro protivníka prioritní cíl. 

Ukrajinská válka zdůraznila také význam dostatečných přemosťovacích kapacit. Zejména při potřebě napojit jednu část mostu na jinou s odlišnou konstrukcí byl doposud problém. Nyní jsou pro zabezpečení interoperability různých typů mostů zaváděny tzv. mostní adaptery, které umožňují propojení různých mostních konstrukcí. V rámci ženijního a logistického zabezpečení budou stále více využívány bezosádkové platformy (systémy) s kombinací autonomního a poloautonomního řízení či dálkového ovládání, a to zejména v rizikových situacích.

V ženijním a logistickém zabezpečení dochází k širšímu využívání bezpilotních prostředků, a to zejména ke sběru potřebných dat na trasách přesunu jednotek, např. údajů o průchodnosti komunikací, výskytu výbušných a nevýbušných zátarasů či rozmístění protivníka. Bezpilotní prostředky přispívají rovněž k ochraně přesunujících se jednotek, včetně logistických.

Nové technologie

Také u ženijního vojska a logistiky dochází u používané techniky a materiálu k postupnému zavádění senzorů, výkonnějších baterií (AKB) a využívání umělé inteligence zejména k rychlému vyhodnocování informací a reakce na vzniklou situaci. V rámci ženijního a logistického zabezpečení dochází také k širšímu využívání bezpilotních prostředků, zejména ke sběru potřebných dat, např. údajů o průchodnosti komunikací, výskytu výbušných a nevýbušných zátarasů či rozmístění protivníka.

Bezpilotní prostředky přispívají i k ochraně přesunujících se jednotek, včetně logistických. Nadále se bude zvyšovat role nových technologií v rámci detekce a překonávání různých typů výbušných zátarasů, včetně maskovaných nástrah, a to zejména na trasách přesunu jednotek.

Pro odminování budou stále častěji využívány UGV (Unmanned Ground Vehicle), zejména k identifikaci výbušných nástrah a také např. k položení a odpálení táhlé nálože pro vytvoření průchodů v zaminovaném terénu nebo odstranění min/náloží. K ochraně ženijních jednotek budou stále více využívány různé druhy senzorů 
a elektronické varovné systémy.

Spolupráce 

Jedním z předpokladů zvyšování odolnosti národních ozbrojených sil je úzká spolupráce s obranným průmyslem a využíváním společných akvizičních nástrojů a institucí jako NSPA v rámci NATO a EDA u EU. V souvislosti s požadavky na interoperabilitu jednotek NATO je potřeba řešit společné pořizování vojenského materiálu v souladu se schválenými standardy, ale také vytvářet předpoklady pro integraci průmyslu.

Zdroj: A report Ministerstva obrany ČR č. 5/2023