S ohledem na naše společné členství v NATO (a z toho plynoucí závazky) a podobně početné národy není určitě od věci se podívat, jak si Česká republika a Řecko stojí ohledně svých výdajů na obranu. Připomeňme také fakt, že v nedávné minulosti Řecko čelilo obrovské uprchlické krizi (která je stále aktuální) a v roce 2010 došlo v Řecku téměř ke státnímu bankrotu.

Foto: V České republice je v rámci velkých projektů prioritní nákup samohybných houfnic Caesar jako náhrada za samohybné houfnice DANA (na snímku) | army.cz

Česko je se svojí rozlohou 78870 km² 115. největší zemí na světě, s ohledem na počet obyvatel (10,64 milionu obyvatel) je pak 84. na světě. Řecko má rozlohu 131948 km² a je tak ohledně rozlohy 94. na světě, avšak počet obyvatel 11,15 milionu jej řadí jen lehce nad ČR, a to na 82. příčku. 

Řecko se stalo členem NATO v roce 1952, společně s Tureckem. Připomeňme, že NATO bylo založeno v roce 1949 a Česká republika se připojila v roce 1999. Co se týče Aliance, je Řecko podstatně ostřílenějším členem, nicméně těžko lze porovnávat členské země pouze na základě délky trvání jejich členství, důležité je zapojení se do společné obrany a v neposlední řadě plnění závazků vůči alianci. V těchto aktivitách je Řecko dlouhodobě na špici.

Pojďme se nyní podívat na obranné rozpočty České republiky a Řecka. Jedenáctimilionové Řecko podle údajů Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) v roce 2019 vynaložilo na armádu 5,5 miliardy dolarů, Česko mělo ve stejném roce armádní rozpočet zhruba poloviční, tedy 2,9 miliardy dolarů. Pro Řecko šlo o zhruba 2,3 % HDP, přičemž Česko procentuálně dosahovalo zhruba poloviny.

Zcela neporovnatelný je pak počet vojáků. Zatímco Česká republika zrušila povinnou vojenskou službu, v Řecku mladí muži po dosažení osmnáctého roku musejí povinnou vojenskou službu nastoupit. Zhruba 200000 mužů ve zbrani pak mnohanásobně převyšuje Česko s jeho profesionální armádou. Řecko navíc uvažuje o navyšování stavu vojsk a tak se očekává posílení zhruba o 15000 vojáků.

Příští rok Řecko plánuje rozpočet na obranu významně navýšit, přičemž velká míra finančních nákladů bude věnována na modernizaci armády. Co se týká letectva, Řecko plánuje nákup 18 stíhaček Dassault Rafale, což bude stát 2,8 miliardy dolarů.

Foto: Co se týká letectva, Řecko plánuje nákup 18 stíhaček Dassault Rafale (na snímku), což bude stát 2,8 miliardy dolarů. | Wikimedia Commons 

Čeká republika má v současnosti 14 strojů JAS-39C/D Gripen, ovšem na operativní leasing. Jejich pronájem končí v roce 2027, nejpozději však v roce 2029, pokud bude užita opce. Do té doby musí proběhnout veškeré akviziční procesy, tím nemyslím průzkum trhu, či marketingový průzkum. Potřebu nových strojů tak bude v poměrně blízké budoucnosti muset řešit i naše země. Řecko dále plánuje v rámci větších nákupů pořízení nových fregat, vrtulníků a pozemní techniky. V České republice se v rámci velkých projektů očekává nákup 210 nových BVP, 4 systémů SHORAD a samohybných houfnic Caesar. AČR si také nedávno vybrala nové terénní vozy 4x4 Toyota Hilux (až 1200 kusů) jako nástupce zastaralých vozů UAZ a již zastarávajících vozů Land Rover Defender.

Je patrné, že se Řecko dokázalo, navzdory obrovským finančním potížím v roce 2010 hraničícím s bankrotem, vzpamatovat. Řecko nesrazila na kolena ani uprchlická krize. Hlavním motivem zbrojení Řecka je jeho alianční „spojenec“ - Turecko. Proč Řecko svoji armádu tak štědře financuje, zcela zřetelně objasnil tamní premiér Mitsotakis během své letošní návštěvy v Berlíně. "Protože máme za souseda Turecko, a nikoli Dánsko," uvedl. To bohužel potvrzuje fakt, že Turecko není v kontextu dnešní doby zcela spolehlivým partnerem NATO a je třeba se před ním mít na pozoru. Dodávky protileteckých kompletů S-400 z Ruska a agresivní rétorika prezidenta Erdogana pak tuto tezi jen potvrzuje.

Výše uvedené jasně ukazuje, že Řecko je zemí, která si i přes značné finanční potíže hodlá uchovat vysokou míru bojeschopnosti vzhledem k hrozbám, které, bohužel, přichází i z aliančního prostředí. Česká republika by rozpočet na obranu v žádném případě neměla podceňovat. Přestože není primárně vystavena takovým hrozbám jako Řecko, stále tu jsou určitě alianční závazky, ze kterých vyplývá nutnost kontinuální modernizace naší armády.