Počet registrovaných zbraní v Lotyšsku se za poslední dva roky zvýšil. Podle tamního veřejnoprávního média LSM sice došlo k mírnému poklesu majitelů zbrojních průkazů, obecně však celkový zájem obyvatel o povolení na nové zbraně stoupl, a to meziročně o více než 1500. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině sledují podobný trend také další země. V České republice loni počet registrovaných zbraní překročil jeden milion a zvýšil se i počet držitelů zbrojních průkazů. Ve Finsku pak vláda plánuje program na civilní střelby a výstavbu nových střelnic.

Lotyšsko mezi evropskými zeměmi patří co do počtu držených zbraní spíše na spodní příčky. Velký celosvětový průzkum Small Arms Survey mu před šesti lety přiřkl celkem 205 tisíc zbraní v civilním vlastnictví, z toho jen 70 tisíc registrovaných. Ruská invaze na Ukrajinu však s čísly pohnula směrem nahoru a Lotyšsko nyní podle tamního veřejnoprávního rádia a televize LSM hlásí nově 74 tisíc registrovaných zbraní. V Lotyšsku mohou fyzické osoby získat zbrojní povolení na lov, sebeobranu, sport nebo pro sběratelské účely. Většina aktuálních registrací – bezmála 62 a půl tisíce – tvoří právě lovecké pušky a přes 11 tisíc kusů zastupují střelné zbraně určené pro sebeobranu.

„Od ledna 2016, kdy bylo v Lotyšsku registrováno asi 67 000 zbraní, se počet střelných zbraní v zemi pro fyzické osoby zvýšil o více než 7 000. Nárůst se každoročně měnil od asi 700 do 1300 zbraní, s výjimkou let 2022 až 2023, kdy Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu. V letošním roce se počet zbraní zvýšil o více než 1600,” popisuje LSM.

Paradoxně pak ubylo Lotyšů, kteří zbrojní průkaz vlastní, takže nárůst počtu zbraní poukazuje na fakt, že stávající držitelé rozšiřují svůj arzenál. V lednu 2016 bylo v zemi lehce přes 33 tisíc držitelů zbraní, na začátku letošního roku číslo kleslo o téměř 3 tisíce. Prodejci v Lotyšsku zvýšený zájem cítí, zatím však nikoliv masově, stejně jako policie. Pravidla pro získání zbrojního průkazu jsou v Lotyšsku podobná jako u nás. Je potřeba projít všeobecnou lékařskou prohlídkou (doposud stále bez povinných psychotestů), kurzem první pomoci, Žadatel musí také absolvovat jak teoretickou, tak ï praktickou zkoušku ohledně zacházení se zbraní a následně se musí registrovat u policie. Pro uložení zbraně je pak nutný trezor.

Podobný trend platí i v České republice. Počet registrovaných zbraní loni překročil 1 milion ( navýšení o 3 %), o stejné procento se navýšili i držitelé zbrojních průkazů, kterých je dnes u nás v ČR již téměř 317 tisíc (a to navzdory debatě a zpřísnění některých norem v reakci na tragickou prosincovou střelbu na Filozofické fakultě). Číslo registrovaných majitelů zbraní bylo loni zhruba 316 tisíc, o rok dříve to pak bylo o 3 tisíce méně. Majitelé zbraní si jich meziročně pořídili o 27 tisíc více a celkový počet žádanek o povolení tak již překonal milion. V roce 2020 bylo o sto tisíc zbraní méně a držitelů průkazů 307 tisíc. Milionem registrovaných zbraní se ČR téměř dostává do top 10 evropských zemí, podobně jako Rakousko, Řecko či Srbsko.

Německo s téměř 20 zbraněmi na 100 osob a s celkem cca šesti miliony registrovaných kusů zbraní, podobně jako Francie, patří na přední příčky. Finsko pak podle některých statistik v rámci Evropy vede, co se počtu zbraní na 100 lidí týče. Na přibližně 5 a půl milionový národ totiž připadá 1,5 milionu registrovaných zbraní a 430 tisíc držitelů průkazů. Ve Skandinávii obecně je však tento trend podpořen silnou loveckou tradicí. Tamní vláda ani po nedávné střelbě na škole odmítá, že by vysoké množství zbraní dělalo z Finska násilnou zemi.

„Není v žádném případě ten správný čas na to se začít bavit, zda bychom měli zpřísnit naši zbraňovou legislativu," řekl finský ministr vnitra Mari Rantanen agentuře Reuters po incidentu (dvanáctiletý pravděpodobně šikanovaný útočník ukradl pistoli i náboje ráže .22 jednomu z příbuzných), při kterém jeden žák zemřel a další dva byli vážně zraněni a dodal, že Finsko má už tak poměrně přísná pravidla. Také ve Finsku je ze zákona zapotřebí mít zbraně bezpečně uzamčené.

Jak však finská vláda říká, čas je spíše na rozšíření zbraňové osvěty. Kvůli tomu, že s ruským agresorem sdílí 1330 km dlouhou hranici, země plánuje podpořit otevření více než 300 nových střelnic. Chce tak oživit zájem veřejnosti o toto hobby a ještě více rozšířit povědomí o zacházení se zbraněmi v případě invaze z východu. Ještě na přelomu století bylo ve Finsku kolem dvou tisíc míst pro sportovní střelbu, nyní jich je necelých 700. Nový člen NATO tak hodlá zároveň vyslat signál západním partnerům, že je připraven bránit severovýchodní cíp aliance. „Současná vláda si klade za cíl zvýšit počet střelnic ve Finsku ze zhruba 600 až 700 na 1000. Je to kvůli našemu obrannému modelu, který těží z toho, že lidé mají a rozvíjejí své střelecké dovednosti sami," řekl pro The Guardian před druhým výročím ruské invaze na Ukrajinu finský předseda sněmovního výboru pro obranu Jukka Kopra.

Mezi státy s největším podílem zbraní na osobu patří všeobecně země s válečnou historií, jako je např. Kypr, již zmíněné Srbsko nebo Černá Hora, Afrika či Jemen. Na samém vrcholu žebříčku majitelů zbraní jsou podle Small Arms Survey tradičně Spojené státy, které na 100 osob registrují zhruba 120 zbraní, jakkoli je většina zbraní neregistrovaná. V zemi jich je odhadem o desítky milionů více, než je samotných Američanů.

Zdroj: LSM, Small Arms Survey, DW, Reuters