Světoznámá automobilka Tatra v Kopřivnici, pilíř Holdingu CSG slaví 170 let svojí existence. Její historie je poměrně známá a dobře popsaná na firemním internetu, případně na české Wikipedii. Tatra byla do roku 1923 jedna z mnohých automobilek. Poté už byla unikátní.

Foto: Obrněné vozidlo TITUS 6x6 na podvozku Tatry na  na Pražském hradě | archiv autora

Rodinná firma Nesseldorffer Wagenbau Fabrikgesellschaft (NW), později (1919) Tatra, byla založena jako dílna Ignácem Šustalou už před 170 lety, ale vojenská produkce je mladší. Nelze sice pominout, různé koněspřežné kočáry mohli používat i vojáci, stejně jako železniční vagony, ale základem úspěšné produkce se stala silniční kolová vozidla. První automobil Präsident byl vyroben roku 1897. První pro armádu konstruovaný nákladní automobil Tl 2 roku 1915. První obrněné vozidlo drezína Tatra 1926. První obrněný automobil OA vz. 30 roku 1930. Specifickou část výroby společnosti Tatra Trucks tvoří právě vozidla pro ozbrojené a bezpečnostní složky a formace, a to armádu, policii a hasiče, ty vznikají ve spolupráci s různými firmami, v rámci holdingu CSG například s Excalibur Army nebo Tatra Defence Vehicle (TDV).

Roku 1923 vyjel z Tatry v Kopřivnici první z jejích automobilů s páteřovým rámem, Tatra T 11. Nezůstalo u tohoto typu a vývoj tatrováckého šasi a páteřového rámu pokračoval, prakticky pokračuje až do současnosti. Je třeba dodat, že páteřový rám není vynálezem Hanse Ledwinky, konstruktéra a pozdějšího technického ředitele společnosti Tatra. Koncepci nezávislých náprav, či spíše polonáprav realizoval u NW již roku 1903 německý konstruktér Edmund Rumpler. Roku 1916 vyvinul šasi s centrální rourou jako páteří rámu a s kyvnými polonápravami Edward Salzbury v Chicagu. Ledwinka pouze využil a vylepšil známé konstrukce. Páteřový rám s nezávisle zavěšenými kyvnými polonápravami umožňuje efektivnější udržování kontaktu všech kol s povrchem značně nerovného terénu ve srovnání s jinými typy šasi. Další z výhod páteřového rámu je nižší hmotnost ve srovnání s jinými konstrukcemi rámů.

Foto: Revoluční šasi T 11 s páteřovým rámem | Technické muzeum Tatra

V průběhu 97 let se vojenské automobily značky Tatra postupně rozšířily a osvědčily na všech pěti obývaných kontinentech. Stalo se tak právě díky spolehlivosti a především unikátnímu podvozku a z něj vyplývající vysoké průchodnosti v terénu, a to jak u armád a jiných ozbrojených složek, tak v rámci speciální přepravy materiálu v průmyslu i dalších druzích hospodářství. V uvedeném období se vojenské automobily Tatra odchýlily od základní konstrukce šasi pouze dvakrát. V prvním případě se jednalo o T 805, známou jako „kačena,“ která má kyvné polonápravy, ale k pérování používá podélné torzní tyče a v nedávné minulosti T 810, která má klasické tuhé nápravy. 

Pozitivním faktorem byly v oblastech s velkými mrazy i velkými vedry rovněž vzduchem chlazené motory značky Tatra. Motory je třeba připomenout proto, že Tatra udržovala dlouhodobě vlastní vývoj vznětových i zážehových motorů, které se používaly rovněž pro některé typy obrněné techniky a specializovaná vozidla jiných výrobců.  

Foto: Šasi T805 s podélnými torzními tyčemi | archiv Tatra

Vzhledem k rozsahu článku se nelze zabývat všemi typy a verzemi automobilů světoznámé značky z Kopřivnice, jejich rámů a šasi, nicméně je vhodné připomenout nejznámější typy a důležité technické změny ve vztahu k páteřovému rámu. Po revolučním typu Tatra T 11 přišla roku 1925 lehká nákladní T 13 a o rok později obchodně úspěšná T 12, prakticky stejné koncepce, která se vyráběla v počtu 7527 kusů v několika verzích. Právě Tatra 12 se stala prvním vozidlem této značky, dodávaným československé armádě a policii. Tyto osobní, ale i lehké nákladní užitkové automobily měly vzadu kyvné nápravy, zatímco vpředu tuhou. První automobil s kyvnými nápravami vpředu i vzadu byl osobní T 17 z roku 1925. Přední nápravy však nebyly hnané. Šestiválec s pro tatrovky atypickým, vodou chlazeným motorem stál 95 000 korun a vyrobilo se jich 205. První velký nákladní automobil se všemi kyvnými polonápravami a nezávislým pérováním byl T 22 (6x4) z roku 1934. Hnané byly pouze dvě zadní nápravy (6 kol x 4 hnaná). Kyvné polonápravy používaly rovněž čtyřkolové nákladní automobily T 23 (4x2) a šestikolové, třínápravové T 24 (6x4), oba z roku 1929. Na podvozku T 23 se rovněž vyráběly autobusy pro 20 až 24 cestujících v ceně od 150 000 korun. Dalším postupným krokem vpřed se stal tahač těžkých přívěsů T 25 (6x6) z roku 1926, určený primárně pro armádu.

Foto: Reklamní snímek T24 | archiv Tatra

Třínápravové vozidlo s páteřovým rámem mělo již všech šest kyvných polonáprav hnaných. U komerčně úspěšného nákladního typu T 27 (4x4) z roku 1930 byla naopak využita koncepce různých předních a zadních náprav a totéž uchovala osobní i užitková T 30, která vycházela z T 12, ale měla silnější motor. Následující výrobní řada T 26/30 (6x4) z roku 1931 měla vzadu dvě hnané nápravy tvořené dvojicemi kyvných polonáprav. Na šasi T 30 byla postavena série obrněných automobilů OA vz. 30 pro armádu. Tatry 26 a 30 se uplatnily v různých verzích, většinou jako nákladní, ale rovněž hasičská vozidla. Pravděpodobně nejznámější osobní T 57 (4x2), známá jako Hadimrška se vyráběla od roku 1931, následně v základních verzích A, B a za války (1941) vojenské K (Kübel). Zadní polonápravy byly kyvné, přední tuhá. K ukončení výroby došlo až roku 1948! Nejúspěšnější předválečný vojenský nákladní automobil značky Tatra byl T 72 (6x4) z roku 1933, kterých bylo vyrobeno 328 v několika verzích. Na vývoji se podílel Vojenský technický ústav. V licenci jej vyráběla francouzská firma Lorraine-Dietrich. Zadní polonápravy byly kyvné, přední tuhá. Další úspěšné vojenské vozidlo bylo T 82 (6x4) z roku 1935 vyráběné ve verzích nákladní, štábní a skříňový. Všech šest polonáprav bylo kyvných, zadní čtyři hnané. O rok později byla zahájena výroba dalšího vojenského typu T 85 (6x4). Celkově dostala armáda 90 tahačů a 224 cisteren. Posledním vojenským předválečným typem byla T 92 (6x4) z roku 1937 vyráběný v počtu 529 kusů jako valník a sanita. Jeho verzí byl typ T 93 (6x6), jichž bylo vyrobeno 793, a lišil se všemi šesti poháněnými kyvnými polonápravami. Roku 1939 byla zahájena výroba těžkého nákladního automobilu T 81 (6x4). Toto vozidlo se stalo základem konstrukce slavného typu T 111 (6x6) z roku 1942 se šesti hnanými kyvnými polonápravami. Jednalo se o výhradně vojenský těžký nákladní automobil a tahač o užitečné přepravní hmotnosti až 6500/8000 kg, který byl nasazen na východní i západní frontě a v severní Africe. Výroba pokračovala do roku 1962 a dala celkově 33690 kusů v několika verzích, které byly používány mimo armádu v průmyslu a stavebnictví. Následovaly typy T 138 (6x6 a NT 4x4) z roku 1959 a její modernizovaná verze T 148 (6x6 a NT 4x4) z roku 1972, oba s kyvnými polonápravami a vzduchem chlazeným motorem. Tyto automobily mají pružně uložený komplet motor-spojka na rámu, což snížilo vibrace a dílčí úpravy ovládání. Typ T 148 dostal výkonnější motor a posilovače, což umožnilo zvýšit užitečnou hmotnost na 12000 kg. Prvního typu bylo vyrobeno 45996 a druhého 113647 kusů, z nichž mnohé byly exportovány do řady zemí. 

Foto: Šasi T 138 | archiv Tatra

Vojenské a bezpečnostní formace používaly rovněž řadu osobních automobilů Tatra. Připomenout můžeme především aerodynamické T 87, T 97, T 600, T 603 a T 613. Rovněž tato vozidla byla exportována do řady zemí, avšak po roce 1948 byly vývozy limitovány politickými restrikcemi.

Novou konstrukcí s využitím osvědčených dílů se stal světoznámý těžký terénní nákladní automobil T 813 KOLOS (8x8, 6x6, 4x4) na jehož konstrukci se podíleli specialisté ze střediska v Bánovcích nad Bebravou. Vozidlo utáhlo až 100 tun a posloužilo například jako základ raketometu vz. 70 a samohybné kanonové houfnice vz. 77 DANA. Technickou zajímavostí byla nejen dvojice přídavných převodovek s celkově 20 rychlostními stupni, ale řiditelná první i druhá náprava. Celkově bylo vyrobeno 11751 kusů, z nichž část šla na export. Od roku 1982 dodnes probíhá výroba terénního nákladního automobilu T 815. Jedná se o stavebnicovou konstrukci na osvědčeném podvozku s nezávislými kyvnými hnanými polonápravami a s možností použití různých motorů.

Po roce 1990 došlo k zásadním konstrukčním změnám koncepce šasi TERRN°1 s využitím vzduchového vaku s uvnitř uloženou vinutou pružinou nad každou polonápravou. Jedná se především o verze T 815-2 ARMAX a T 815-6 Force.

Foto: Nový typ páteřového rámu Tatra, který používají nové verze T815, TITUS, CAESAR a další vozidla | Tatra Defence Vehicle (TDV)

Díky tomu se daří exportovat automobily značky Tatra do řady zemí a jejich podvozky využívají zahraniční výrobci ke konstrukci obrněné techniky. Typickými příklady jsou vozidla Wildcat (Izrael), Astros (Brazílie), CAESAR (Francie) a TITUS (Francie).

Foto: Šasi obrněného vozidla TITUS | Tatra Defence Vehicle (TDV)

Za informační podporu při tvorbě článku patří poděkování Karlu Rosenkranzovi, bývalému řediteli Muzea Tatry Kopřivnice, historikovi a publicistovi.

Foto: Tatra 815 na veletrhu IDET 2014 | archiv autora

Foto: Tatra T815 si poradí i s hlubokým bahnem | archiv autora