Koncem loňského roku schválená Koncepce výstavby Armády České republiky 2035 opět odložila o několik let akviziční projekt samohybných minometů – přestože jde o důležitou součást výzbroje brigádních úkolových uskupení, jak těžkého, tak středního typu. AČR tak bude i nadále spoléhat na tažené minomety vz. 82 PRAM-L resp. PRAM-S na prodlouženém podvozku BVP. Na trhu se mezitím objevují nová zajímavá řešení, které si v tomto článku přiblížíme.

Na úvod si připomeňme dosud známé výchozí požadavky AČR na samohybný minometný systém ráže 120 mm, jak byly definovány v roce 2018. Armáda požaduje 62 samohybných minometů, osádku 4 osob, autonomní zbraňový komplet, 25letý životní cyklus. Důležitým požadavkem je pak schopnost vedení polopřímé a přímé střelby, což definuje řešení v podobě umístění hlavní zbraně ve věži a nikoliv dosud rozšířené řešení tzv. v krovkách. Explicitně není definována platforma, avšak z prostého faktu, že samohybné minomety budou určeny pro minometné čety jak 7. mechanizované brigády, tak 4. brigády rychlého nasazení, lze logicky usuzovat, že minimálně část bude na kolových podvozcích. U 7. mechanizované brigády pak přichází v úvahu možnost využít platformy CV90 (na kterou se chystá brigáda přezbrojit), což by však v praxi znamenalo v podstatě dva na sobě formálně nezávislé akviziční procesy – a z hlediska logistiky údržby a nasazení zjevné výhody, ale také nevýhody. 

Velmi pravděpodobným a svým způsobem i logickým řešením zůstává využití platformy Pandur II 8x8 CZ. Ve variantě KBVP projdou tato vozidla sloužící v AČR tzv. mid-life upgradem a počítá se s výměnou dálkově řízené zbraňové stanice za bojovou věž. Ve variantě samohybného minometu pak, pokud jde o věže osazené 120mm minometem, který splňuje požadavek armády pro polopřímou a přímou střelbu, přichází do úvahy buď polská věž samohybného minometu M120K RAK (v Polsku na platformě Rosomak, resp. Patria), což je řešení odvozené od samohybné houfnice 2S1 Gvozdika, nebo finský systém NEMO od společnosti Patria (ve spolupráci se společností Kongsberg).

Modernizovaný minomet RAK

Aktuálně byla společnostmi HSW a WB Electronics vyvinuta nová věž pro minomety RAK s dvojnásobnou rychlostí střelby (nově tedy asi 15 ran za minutu). Věž využívá nový systém automatického podávání munice v kombinaci s upravenou konstrukcí hlavně, digitální technologii řízení palby a automaticky využívá informace z průzkumných dronů, nové navigační systémy a digitální přenos dat. Při vývoji nové věže byly uplatněny zkušenosti z nasazení systému na Ukrajině. Ačkoliv jde o velmi zajímavé řešení, bylo by spíše překvapením, kdyby se AČR vydala touto polskou cestou.

Osvědčený minomet NEMO

Systémem NEMO je osazována i subtilnější varianta kolového obrněnce Patria 6x6 (nedávno pořízená švédskou armádou), a lze předpokládat, že toto řešení bude snáze aplikovatelné i na české Pandury 8x8, které jsou menší a lehčí než polská vozidla Rosomak (vycházející z Patria 8x8). Na systém NEMO bude nově spoléhat také americká armáda, která má nově k dispozici prototyp varianty svého pásového obrněného víceúčelového vozidla AMPV od společnosti BAE Systems. Systém NEMO je na tomto prototypu vybaven vysoce automatizovaným systémem řízení palby, který mu umožňuje provádět palebné mise s vícenásobným současným dopadem (MRSI) a podle společnosti Patria je schopno zasáhout cíl až šest střel současně. Americká armáda se chystá zmíněný prototyp minometu AMPV Turreted Mortar podrobit důkladnému hodnocení v terénu, kdy pak tyto zkušenosti mohou být inspirativní i pro Armádu České republiky.

Izraelská novinka – Crossbow

V září 2023 byl na mezinárodním veletrhu DSEI v Londýně představen systém Crossbow izraelské společnosti Elbit Systems. Tento systém je plně automatizovaný a je propojen se systémem řízení palby, který komunikuje se systémem řízení boje. Po zadání palebného úkolu vozidlo zastaví a minomet je připraven k palbě, přičemž první střela je odpálena za méně než 30 sekund. Automatické nabíjení umožňuje vypálit 10 ran během první minuty, trvalá rychlost střelby je pak 6 ran za minutu. Hlaveň je dlouhá 3 metry a má dostřel kolem 10 km, včetně schopnosti MRSI (na vzdálenost 2,5–5 km). Může střílet veškerou standardní 120mm municí a umožňuje i palbu za pohybu. Věž má náměr -3° až 87°, takže umožňuje přímou střelbu.

Řešení v podobě systému Crossbow, které podle všeho požadavkům AČR dobře odpovídá, s sebou nese ještě jednu potenciální výhodu. Zmíněná modernizace KBVP Pandur II 8x8 CZ se může v podání společnosti Tatra Defence Vehicle vydat cestou Pandur II 8x8 EVO s věží UT30 MK2 z produkce právě zmíněné izraelské společnosti Elbit Systems, podobně jako Crossbow. Rozhodnuto však zatím není, možných řešení pro Pandury 4. brigády rychlého nasazení je více a jsou nad rámec tématu tohoto článku, nicméně příbuznost UT30 MK2 a Crossbow je jistě zajímavým bodem hodným pozornosti.

Slovenský projekt AM120

Zmínit je třeba také nový slovenský projekt 120mm samohybného minometu AM120 od společnosti ZTS Špeciál na podvozku Tatra 815-7 6x6 s pancéřovanou kabinou Puma L2 Long, kde AM znamená „automatický minomet“. Jeho masivní autonomní věž lze namontovat na širokou škálu podvozků s dálkovým ovládáním z kabiny vozidla. Věž má rozsah elevace 40° až 80° (což je z hlediska požadavků AČR problémem – systém není určen pro přímou střelbu), odměr pak plných 360°; minimální dostřel činí 504 metrů, maximální 8200 metrů, a AM120 se může pochlubit působivou kadencí 18–20 nábojů za minutu.

Na jeho vývoji se podílí slovenská společnost Kerametal, která dodává systém řízení palby, a česká společnost Czechoslovak Group, která dodává podvozek a kabinu. Tento systém má veřejnou premiéru na mezinárodním veletrhu IDEB 2024 v Bratislavě, který právě probíhá.

V úvodu zmíněné požadavky Armády České republiky byly veřejně komunikované již v červnu roku 2018. To znamená před šesti lety, tedy dlouho před tím, než mohly ozbrojené síly začít vyhodnocovat zkušenosti z nečekaného, avšak již více než dva roky probíhajícího symetrického konfliktu vysoké intenzity na Ukrajině. Od té doby byla akvizice samohybných minometů pro AČR odložena již dvakrát. Aktuální KVAČR 2035 s ní počítá až po roce 2031 a není tak jisté, jakou formou bude k projektu přistoupeno a zda se v reakci na zkušenosti z bojišť a vývoj technologií požadovaná specifikace ještě nepromění. Např. zda se AČR nerozhodne nakonec kopírovat slovenský přístup (tj. pořídit CV90 ve variantě samohybného minometu pro těžkou brigádu), nebo zda bude i nadále trvat na schopnosti přímé střelby (pokud by od něj ustoupila, potenciálních řešení by pak bylo mnohem více).

Zdroj: EDR Magazine, radar.rp.pl, Patria, futurearmy.sk