Nedávno se v prostoru vojenského výcvikového prostoru Libavá konalo mezinárodní vojenské cvičení vojenských policií v rámci projektu Mnohonárodního praporu vojenské policie (MNMPBAT). Cvičení mělo pro projekt charakteristický název SHARP LYNX 2023 a zúčastnily se ho jednotky vojenských policií (VP) z České republiky, Polska, Slovenska, Chorvatska, Gruzie a Maďarska. 

Cvičení v polních podmínkách bylo výsledkem dlouhodobé přípravy, která obsahovala tradiční prvky alianční metodiky plánování cvičení, jako je např. velitelsko-štábní cvičení nebo soustředěnou přípravu mezinárodního štábu. 

Projekt MNMPBAT vznikl jako reakce na ujednání pražského summitu NATO v roce 2002, kde se státy NATO shodly na nutnosti zvýšení vojenských schopností aliance a vytvoření nových vojenských kapacit tak, aby aliance jako celek dokázala čelit širokému spektru hrozeb charakteristických pro novodobá válčiště. 

Projekt počítal s vytvořením mnohonárodní jednotky vojenské policie o síle praporu, která bude kompatibilní s ostatními jednotkami ve struktuře aliančních úkolových uskupení a bude nasaditelná ve vojenské operaci NATO kdekoliv na světě. Jednotka vznikla z příspěvků České republiky, Polska, Slovenska a Chorvatska v roce 2007 a od té doby prošli její příslušníci celou řadou vojenských cvičení. Přestože se schopnosti jednotky periodicky mění dle aliančních požadavků, smysl projektu je stále stejný – zvyšování interoperability národních příspěvků při přípravě na společné nasazení.

V průběhu let se z projektu stal jedinečný nástroj pro přípravu příslušníků Vojenské policie na nasazení v zahraničních misích. Jeho unikátnost spočívá zejména v požadavcích, které jsou na příslušníky tohoto uskupení kladeny. Klíčové funkce ve štábu jednotky jsou obsazovány na rotačním principu, kdy má personál na těchto funkcích možnost si vyzkoušet velení a řízení mnohonárodní jednotky podle aliančních standardů. Od roku 2021 je prapor vojenské policie navíc přidružen k Mnohonárodnímu sboru severovýchod (MNC-NE) a zúčastňuje se pravidelně aliančních cvičení ve struktuře jednotek sboru.

Aktivity v projektu MNMPBAT jsou kontrolovány a řízeny kontrolním výborem, složeným z vedoucích funkcionářů vojenských policií jednotlivých členských států, který rozhodl, že projekt bude využit pro podporu vojenských policií partnerských států. V současné době je tak využita instruktorská základna projektu k výstavbě tzv. mobilních instruktorských týmů, které pravidelně cvičí na území Gruzie jejich vojenskou policii, a připravuje ji v dlouhodobém horizontu na vstup do projektu. 

Předsednictví v projektu MNMPBAT pro rok 2023 převzala česká Vojenská policie, která se při přípravě a zpracování scénáře pro cvičení SHARP LYNX 2023 zaměřila na integraci prvků hybridního konfliktu. Řada incidentů tak byla zaměřena na reakce na nekonvenční hrozby jako kyberútoky, použití dronů nebo terorismus. Vedle tohoto typu incidentů musely cvičící jednotky také provádět činnosti stadardně spojené s činností Vojenské policie jako např. zadržovací operace (Detention Opearations), potlačení davu (Crowd Riot Control), vyšetřování kriminální činnosti (Criminal Investigation), prohledávací operace (Cordon & Search Operations) a jiné.

Za účelem zvýšení atraktivity cvičení se do akce zapojili také specializované složky AČR, především specialisté z Velitelství informačních a kybernetických sil, nebo 43. výsadkového pluku. I díky nim se podařilo vytvořit prostředí blízké tomu, do kterého by mohl být MNMPBAT nasazen při alianční operaci.  

Účast v projektu MNMPBAT je pro řadu příslušníků Vojenské policie první a jedinečnou příležitostí prověřit své schopnosti spolupráce a komunikace se zahraničními partnery. Individuální příprava zahrnuje studium aliančních metodik, anglického jazyka, doktrinálních požadavků na činnost mnohonárodní vojenské policie nebo třeba aspektů vedení operací Vojenské policie ve struktuře aliančního úkolového uskupení.

Ohledně mezinárodního výcviku příslušníků Vojenské policie jsme se zeptali ředitele cvičení plukovníka Romana Gavlase na následujcí:

Liší se nějak práva a povinnosti jednotlivých složek Vojenské policie podle jejich „státní příslušnosti“?

Obecně lze říci, že VP partnerských států v projektu MNMPBAT (POL, SVK, HRV) mají obdobná práva a povinnosti, co se týká jejich základního policejního poslání. Prioritní rolí každé partnerské VP je v menším, či větším rozsahu poskytovat policejní ochranu a podporu ozbrojeným silám a to na území svých států, případně v zahraničních operacích.

Nejbližší model, který je podobný naší, aplikuje slovenská VP, která má svoji působnost a jednotlivé úkoly definovány přímo v zákoně o VP, díky naší společné historii jsou i v obdobném rozsahu. To, v čem se rozhodně jednotlivé VP liší, je jejich velikost, organizační struktura a schopnosti, které do projektu NATO MNMPBAT poskytují. Díky standardizaci vojenských policií v NATO se naše složky v posledních letech velmi podobají. Tři ze čtyř zakládajících států mají podřízenost přímo pod MO. Velikost jednotek VP pak obecně vychází z NATO předpokladů 3-6% početního podílu VP na celkovém počtu příslušníků ozbrojených sil. 

Jak probíhá případná spolupráce mezi jednotlivými zeměmi MNMPBAT ve smyslu unifikace standardních operačních postupů (SOP)? Každý stát má totiž tyto standardy poněkud odlišné.

Ano, to máte pravdu, národní standardy bývají odlišné, což vychází zejména z rozdílného právního rámce a požadavků na tyto složky. Každá země má své specifické taktické postupy, které aplikuje při plnění jednotlivých úkolů jako jsou např. doprovody konvojů, realizace kontrolně propouštěcích míst, ochrana VIP, ochrana objektů, podpora zadržovacích činností včetně nakládání s válečnými zajatci, preventivní činnost, objasňování trestných činů a přestupků atd.

Vlastní projekt byl zřízen z důvodu zvyšování interoperability, respektive ke sladění standardních operačních postupů při výkonu národních schopností pod jednotným velením v zahraniční operaci. Státy přispívající do MNMPBAT provádějí na základě Implementační dohody pravidelné každoroční kontinuální přípravy a jednání. V rámci těchto příprav probíhá rovněž aktualizace již zmíněných SOP. Aktualizace základní dokumentace pochopitelně obnáší nejen implementaci zkušeností z již proběhlého výcviku z předchozího roku a z poznatků z policejní komunity NATO prostřednictvím policejních COE (NATO MP COE, NATO SP COE), ale i zapracování nových NATO standardů týkajících se činnosti VP v operacích NATO. Díky covidové době a razantnímu rozvoji schopností video-komunikace na dálku dané procesy probíhají také kontinuálně i mimo organizovaná jednání. 

Mohl byste blíže přiblížit všechny činnosti MNMPBAT? (Crowd Riot Control, Criminal Investigation, Detention Opearations, Cordon & Search Operations apod.) a v jakých konkrétních činnostech (pokud to není ve všech) mezinárodního praporu se příslušníci české VP angažují?  

Spektrum schopností, které MNMPBAT poskytuje do operací NATO je velmi široké a ve svém základu je definované zejména vojensko-policejní doktrínou NATO. Tato doktrína policejní schopnosti rozděluje do tzv. pěti policejních funkcí. Jedná se o funkce Mobility Support, Security, Detention, Police a Stability policing a v rámci těchto funkcí VP poskytuje své schopnosti zejména k podpoře armádních jednotek. Specifická je funkce Police, která není podpůrnou ale spíše tzv. kontrolní funkcí a jejím základním cílem je provádět zejména dohled nad dodržováním práva a pořádku, případně provádět objasňování trestných činů a přestupků. 

Vzhledem k různorodým dovednostem pěti národů praporu, které jsou v současné době členy projektu, byla stanovena tzv. matice schopností, která reflektuje nabídku těchto národů s ohledem zejména na jejich kapacitní možnosti.   

Hlavní síla jednotky tkví v její kompaktnosti a schopnosti adaptace na jakékoliv bezpečnostní prostředí. Většina schopností je společných a týká se dovedností zejména v oblastech dopravně pořádkové služby, podpory ochrany sil, zadržovacích a speciálních policejních činností. 

Každý z národů je však pochopitelně dobrý v něčem jiném. Např. česká Vojenská policie poskytuje do praporu schopnosti jako vyšetřování TČ, ochrana sil (technický prostředek SOM 6 - Systém Ochrany Majetku, vybudovaný na platformě Tatra), doprovody speciálních konvojů, zvládání davu atp. Chorvatská strana naopak přispívá zejména policejními psovody se specializací na výbušniny, dále pak specialisty na ochranu osob. Poláci nám poskytují mimo ostatních standardních schopností zároveň odborníky k podpoře zadržovacích činností při operacích s válečnými zajatci. Naši slovenští partneři nás pak podporují zejména v oblasti činnosti zásahových jednotek, ochrany sil a podpory dopravně pořádkové služby. 

Co pro českou Vojenskou policii velení MNMPBAT znamená a přináší? Jak často a podle jakého klíče se velení Mnohonárodního praporu vojenské policie střídá?

V projektu MNMPBAT probíhá pravidelná rotace v klíčových pozicích, jako je předseda kontrolního a koordinačního výboru (dále jen CCG), vedoucí plánovacího týmu výcvikových aktivit, velitel praporu, zástupce velitele, náčelník štábu, náčelník taktického operačního centra, náčelník skupiny vyšetřovatelů. Do konce roku 2023 obsazování těchto pozic probíhalo v pravidelných ročních rotačních cyklech. Na základě revize konceptu výcviku a rozhodnutí CCG projektu došlo ke změně a od 1. 1. 2024 bude tato rotace probíhat ve dvouletých cyklech. 

Od roku 2007, kdy je ČR aktivním členem tohoto projektu, jsme velitele vyčleňovali již 3x. V rozsahu uvedeného lze např. potvrdit, že ČR vyčleňovala v roce 2021 náčelníka štábu, v letošním roce to byl pak velitel celé jednotky. 

S ohledem na nově nastavený rotační cyklus čeká českou VP opětovné velení praporu v letech 2032-2033, kdy budeme jednotku a předsednictví přebírat od gruzínské VP. Pochopitelně do té doby budeme rotačně obsazovat jiné výše uvedené rotační klíčové pozice a vyčleňovat jednotky, techniku a zbraně, tak jako doposud. 

Hlavní přínos bych rozdělil na dvě oblasti. Tou první je předsednictví celému projektu a tou druhou je velení MNMPBAT. Rád bych také zdůraznil fakt, že obě tyto role jsou pro management VP ČR vysoce prestižní a přikládá se jim patřičný důraz.

Česká VP je v roce 2023 předsednickou zemí celého projektu a ze svých řad určuje předsedu CCG. Tento výbor je zodpovědný za krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé směřování projektu. Zároveň hlavní rolí v průběhu předsednického roku je i to, že předseda se svým týmem zodpovídá za komplexní plánování, přípravu a realizaci všech výcvikových aktivit, které jsou v daném roce plánované. Tyto výcvikové aktivity jsou zpravidla dekorovány pomyslnou třešničkou na dortu – komplexním polním výcvikem SHARP LYNX 2023. 

Hlavním přínosem v této roli z dlouhodobého hlediska vnímám zejména ten fakt, že čeští vojenští policisté, kteří se podílejí na úkolech spojených s předsednickou rolí, získávají významné zkušenosti s plánováním, přípravou a provedením výcvikových aktivit/cvičení v mezinárodním prostředí/mezinárodních plánovacích týmech, a to na základě stanovených standardů NATO. Tyto zkušenosti jsou pak přímo aplikovány do naší každodenní činnosti při plnění úkolů na území ČR a zároveň v zahraničních operacích.

Dalším významným momentem pro VP je i obsazení velícího důstojníka praporu, kdy se zároveň jedná o velmi důležitý profesní krok v kariéře vojenského policisty. Vojenský policista, který je vyčleněn do této pozice, je zpravidla předurčován z vyššího managementu VP a jedná se o příslušníka, který se v tomto projektu pohybuje již delší dobu a prošel si několika funkcemi v jednotce a zároveň v ostatních prvcích zabývajících se přípravou a plánováním výcviku. 

Rovněž nelze opomenout fakt, že česká VP vyčleňuje do tohoto mezinárodního projektu téměř 100 vojenských policistů, kde nosnou jednotkou je rota VP podpořená příspěvkem do mezinárodního štábu. 

Účast v NATO MNMPBAT nám dále přináší dlouhodobou přidanou hodnotu ve zdokonalování se v jazyce, v možnostech účastí na zahraničních kurzech, rozvoji bilaterální a multilaterální spolupráce s ostatními partnerskými složkami. 

Mnohonárodní prapor vojenské policie (MNMPBAT) by v případě potřeby působil pouze v rámci operací NATO, nebo si ho může vyžádat i jiné uskupení?

Co se týká nasazení jednotky do zahraniční operace, tak je nutné říci, že i pro tuto jednotku platí jednoznačně národní postupy. Vyslání příslušníků VP vyžaduje nejprve schválení na úrovni národních vlád a parlamentů a tyto zároveň definují mandát k vyslání této jednotky.

Část české jednotky, kterou do praporu předurčujeme, byla již v červenci tohoto roku nasazena na území Kosova v rámci operace NATO pod vedením italské jednotky MSU. Tato jednotka bude na konci tohoto roku vystřídána další jednotkou VP, která byla připravována v rámci SHARP LYNX. V obdobném rozsahu byla nasazena i partnerská četa polské VP rovněž do mise KFOR. 

Jak často se podobná mezinárodní cvičení podobného určení a rozsahu jako SHARP LYNX  pořádají?

Dle zakládajících dohod, resp. implementační dohody probíhal do konce roku 2023 výcvik v rámci projektu každoročně v rozsahu přípravy štábu, štábního nácviku, odborných výcviků s využitím mobilních výcvikových týmů, výcviku s počítačovou simulací a komplexního vyvedení. 

Od 1. 1. 2024 jak již jsem dříve uvedl, byl tento koncept změněn na dvouletý výcvikový cyklus, který bude v letech 2024 a 2025 koordinován chorvatskou VP. 

Od doby založení v roce 2007 až do roku 2020 se nám dařilo každoročně tyto výcviky v uvedeném rozsahu organizovat a cvičení série polních vyvedení SHARP LYNX probíhala zpravidla v měsících září/říjen, a to vždy v zemi, která byla zemí předsednickou. V ČR bylo v minulosti organizováno polní cvičení SHARP LYNX 2014 a Black Bear 2009. 

Hlavním zámyslem CCG je zachovat tento typ taktických cvičení v systému přípravy a výcviku praporu i nadále a tím přispět k hlavnímu smyslu projektu, a sice ke slaďování schopností partnerských policejních složek.