V souvislosti s válkou na Ukrajině se stále častěji objevují implikace pro evropskou obranu. Jednou z nich je nutná modernizace a posílení prostředků protivzdušné obrany (PVO).  V tomto kontextu připomeňme, že 5. října 2021 podepsalo Ministerstvo obrany České republiky smlouvu na dodávku protiletadlového raketového kompletu krátkého a středního dosahu SPYDER izraelské společnosti RAFAEL a na konci února letošního roku dorazila první souprava MADR (mobilní 3D radiolokátory protivzdušné obrany ELM-2084 MMR) na základě smlouvy z konce roku 2019. Z pohledu integrace evropské obrany by pak bylo vhodné uvažovat o spolupráci s okolními státy, o čemž pojednává následující článek.

 Foto: Odpalovací zařízení systému SPYDER-SR | Rafael Advanced Defence Systems

Koncepce výstavby AČR 2030 na straně 18 uvádí následující: „Pozemní protivzdušná obrana bude tvořena protiletadlovými raketovými systémy krátkého dosahu s možností použití raket s prodlouženým dosahem a systémy velmi krátkého dosahu, doplněnými o systémy působení proti bezpilotním prostředkům, raketové, dělostřelecké a minometné palbě. Všechny systémy budou schopny propojení s ostatními entitami národních a aliančních systémů velení a řízení a budou disponovat schopností detekce, sledování, identifikace a eliminace širokého spektra vzdušných cílů. V rámci NaPoSy PVO ČR bude nepřetržitě zabezpečeno pokrytí určené části vzdušného prostoru ČR a posílena bodová ochrana určených objektů. Prostředky poskytující PVO PozS získají schopnost působit na prostředky vzdušného napadení za pohybu. ÚU PozS budou zabezpečena komplety VSHORAD (Very Short Range Air Defense).“ V souvislosti s výstavbou schopností protiraketové obrany se pak na stejné straně uvádí následující: „Ve spolupráci s NATO bude rozhodnuto o potřebě výstavby schopnosti protiraketové obrany.“

Na straně 29 pak Koncepce uvádí následující: „Bude dosaženo schopnosti působit proti bezpilotním prostředkům taktické a operační úrovně, raketové, dělostřelecké a minometné palbě pořízením systémů kategorie C-UAS a C-RAM.“

Jak již bylo zmíněno v úvodu, AČR plánuje zmodernizovat PVO krátkého dosahu s možností jeho prodloužení pořízením (prozatím) čtyř baterií izraelského systému SPYDER. Do budoucna pak plánuje pořídit i prostředky blízké obrany C-RAM (Counter rocket, artillery, and mortar). Zmiňme také, že se ČR na konci roku 2019 rozhodla na základě smlouvy s Izraelem zakoupit 8 souprav MADR (Mobile Air Defence Radar), mobilní 3D radiolokátory protivzdušné obrany ELM-2084 MMR.

Slovensko se na počátku roku 2021 rozhodlo formou vláda-vláda (G2G) zakoupit také izraelské 3D radary ELM-2084. Vzhledem k faktu, že AČR k výše uvedeným izraelským radarům pořídila i systém SPYDER, lze předpokládat, že se i Slovensko rozhodne pro stejnou konfiguraci. Na druhou stranu je potřeba zmínit, že v souvislosti s válkou na Ukrajině dochází k rozmístění amerického systému Patriot na slovenském území a ačkoliv tyto systémy přímo nebudou obsluhovat slovenští vojáci, slovenská vláda na základě zkušeností s těmito systémy může nakonec dojít k závěru o jejich nákupu. Slovensko by tak následovalo Polsko, které již nyní obdrželo první součásti systému Patriot z USA. Celkově polská PVO obdrží 16 odpalovacích zařízení, čtyři radary AN/MPQ-65, 208 kusů střel PAC-3 MSE a další součásti včetně systému velení a řízení IBCS, který do budoucna umožní propojit například letouny F-35 s prostředky PVO. 

Foto: V souvislosti s válkou na Ukrajině dochází k rozmístění amerického systému Patriot na slovenském území (ilustrační foto) | Shutterstock

Poslední člen V4 – Maďarsko se tak trochu vymyká. Ačkoliv nakupuje stejné izraelské radary jako ČR a Slovensko, co se týče odpalovacích zařízení, rozhodlo se Maďarsko pro americko-norský systém NASAMS v kategorii SHORAD.

Do hry však kromě států V4 zajímavě vstupuje i Německo, které v současné době disponuje systémem Patriot a podle posledních informací zkoumá možnosti pořízení systému protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Air Defense), který se systémem Patriot lze propojit pomocí zmíněného systému IBCS.

Možnosti společné protivzdušné obrany

Technická podobnost všech těchto systémů PVO a radarů umožňuje uvažovat o propojení do jedné regionální sítě PVO, která by Evropu mohla chránit z východního směru. Společným jmenovatelem této středoevropské PVO může být Izrael. 

Ten totiž využívá nebo využíval kromě systému SPYDER i systémy Iron Dome, Davidův prak (David's Sling), Patriot a THAAD. Z logiky věci tak vyplývá, že tyto prostředky musí být v rámci izraelské PVO propojeny. Právě propojení existujících a budoucích systémů v jednu integrovanou, vícevrstvou a mezinárodní PVO je vzhledem k aktuálním zkušenostem z Ukrajiny jednou z možností, jak zajistit efektivní ochranu vzdušného prostoru evropských států. 

V rámci AČR je situace jasná. Základem nově budované PVO budou izraelské radary. Vzhledem ke zkušenostem z nasazení systému kategorie C-RAM Iron Dome a jeho kompatibilitě s radarem ELM-2084, je tento systém jasnou volbou pro nejnižší vrstvu české PVO. 

Další vrstvu krátkého až středního dosahu tvoří již zmíněné systémy SPYDER, které by, vzhledem k možnosti jejich nákupu Slovenskem, mohly být propojeny právě díky shodným radarům se slovenskými prostředky PVO. Propojení senzorů bude možné i v rámci spolupráce s Maďarskem. Otázkou zůstává, jak tuto vrstvu řeší Polsko. 

Co se týče další vrstvy pro střední až dlouhý dosah, lze vycházet z polských (případně německých) Patriotů. Nelze vyloučit ani jejich nákup Slovenskem. V této vrstvě působí také izraelský Davidův prak využívající zmíněné izraelské radary ELM-2084 MMR. Velkou výhodou ve spojení se systémem Patriot je také připravovaná možnost odpalovat střely SkyCeptor, původně určené pro Davidův prak, ze systému Patriot. O tuto schopnost se velmi intenzivně zajímá také americká armáda. 

Základ nejvyšší vrstvy dlouhého dosahu přecházející až do protiraketové obrany by mohl tvořit systém THAAD. AČR v KVAČR 2030 nevylučuje možnost vybudování protiraketové obrany. Vzhledem k aktuálním hrozbám souvisejícím s válkou na Ukrajině nelze vyloučit ani polské snahy o příspěvek k protiraketové obraně. Prozatím je však debata o společné vrstvě protiraketové obrany na samotném začátku. 

Události na Ukrajině jasně ukázaly a nadále ukazují nutnost vybudování komplexní PVO schopné reagovat na prakticky jakékoliv hrozby. Technická podobnost systémů používaných ve střední Evropě tak může být vhodným základem k debatě o vybudování jednotného systému PVO a posílení této oblasti.

Zdroj: Airforce-Technology, Breaking Defense, defenseworld.net, iRozhlas, KVAČR 2030, Reuters