Nedávno se na půdě Českého vysokého učení technického v Praze uskutečnila první jednání pracovních skupin složených z odborníků ČVUT, zástupců Generálního štábu Armády ČR a ministerstva obrany. Tato jednání se konala v rámci Strukturovaného vědeckovýzkumného dialogu ČVUT a GŠ AČR. Zahájili jej rektor ČVUT Vojtěch Petráček a 1. zástupce náčelníka GŠ AČR generálporučík Miroslav Hlaváč. Konference se v průběhu dne zúčastnil i náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka.

„Příprava tohoto okamžiku, ač se to nezdá, trvala řadu let,“ podotkl v úvodní řeči rektor ČVUT Vojtěch Petráček. „Nejde jen o rozvoj armádních technologií, k němuž chce ČVUT přispět, naším cílem je učinit českou společnost bezpečnější,“ pokračoval. Vyjmenoval jen některé z okruhů, v nich budou univerzita a armáda spolupracovat. Jedná se např. o předání znalostí transferů spolupráce, jež posílí vlastní zdroje Armády ČR. Dále je plánována kooperace odborníků z obou sfér – akademické a obranné – v oblasti kvantové, kryptografické, robotické, umělé inteligence, mikroreaktorů či medicíny, kde rektor Petráček jmenovitě zmínil dálkové monitorování fyzického i psychického zdravotního stavu vojáků. 

Podle něj využití technologií, jež ČVUT nabízí Armádě České republiky, svědčí o značné míře zdravého vlastenectví univerzitních vědců a výzkumníků. „Prezentace všech možností ČVUT a další společná jednání budou následovat v příštích měsících,“ uzavřel úvod přelomového prvního pracovního jednání rektor Petráček. 

„Ruský útok na Ukrajinu vyvrátil iluze o věčném míru nebo dlouhé varovací době. Armáda se na tuto situaci adaptuje a připravuje se na konflikt vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem. Vnímáme, že nastupující a přelomové technologie mění charakter vedení války i rychlost, kterou se tak děje. Proto jsme inovace a technologie zařadili mezi šest strategických cílů výstavby schopností armády na následujících deset let,“ zahájil za armádu jednání generál Hlaváč.

Necelou hodinu po začátku konference přišel generál Karel Řehka, který ve svém projevu řekl: „Procházíme obrovskou změnou, doslova revolucí. Poprvé máme zdroje, jsme schopní efektivně plánovat a zároveň modernizovat armádu. Konečně můžeme vyměnit starou techniku za novou, ale musíme zároveň přemýšlet dál za horizont, jak tyto systémy budou fungovat. Jak bude vypadat budoucí válčení. Musíme být schopni bojovat ve všech bojových doménách. Co to pro nás znamená? Všichni se shodují, že nastupují nové technologie. Kdo bude schopný tyto technologie ovládat a používat, ten bude mít také technologickou převahu na bojišti. A my musíme být toho schopní. Proto spolupráce mezi armádou, obranným průmyslem a akademickou obcí je tak důležitá.“

Jak také na plénu zaznělo, spolupráce ČVUT a Armády ČR je v tuto chvíli plánována na pět až sedm let, v případě oboustranné spokojenosti je však možné ji považovat za časově neomezenou. Univerzita má vojsku pomoci s dosažením střednědobých a dlouhodobých cílů, přičemž strategické cíle výstavby Armády ČR představili vojenští řečníci do roku 2035.

Přítomna jednání s armádou byla prorektorka ČVUT pro rozvoj a strategie Veronika Kramaříková, prorektor pro řízení kvality Radek Holý a děkani některých fakult. „Jsme připraveni vycházet vstříc potřebám armády a spolupracovat napříč fakultami nejen při vývoji toho, oč si armáda řekne, ale také jim doporučovat technologie k využití,“ uvedla prorektorka Kramaříková. 

Pracovních dialogů se účastnili odborníci z Fakulty stavební, Fakulty strojní, Fakulty elektrotechnické, Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské, Fakulty dopravní, Fakulty biomedicínského inženýrství a Fakulty informačních technologií), dále z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky a z Ústavu technické a experimentální fyziky. 

Armádu ČR zastoupili ředitelé následujících sekcí ministerstva obrany: sekce plánování schopností, sekce rozvoje sil, sekce logistiky, sekce komunikačních a informačních systémů, sekce vojenského zdravotnictví, dále ředitel sekce zpravodajského zabezpečení AČR a zástupce ředitele speciálních sil AČR.

Konkrétními diskutovanými tématy byly například odlehčené pancéřování, průmyslové roboty pro opravárenské a servisní operace, polní systém pro lékařské zobrazování, energetické zdroje pro polní použití, družice a ultra high-power lasery, autonomní robotické systémy v letectví, virtuální rekognoskace terénu, a mnohé další. 

Slavnostního zahájení Strukturovaného vědeckovýzkumného dialogu ČVUT a GŠ AČR se na půdě ČVUT v Praze účastnilo téměř sto osob.

Páteční akce navazuje na „Memorandum o spolupráci v oblasti rozvoje přelomových technologií pro potřeby Armády ČR“, jež bylo mezi ČVUT a Armádou ČR podepsáno v dubnu tohoto roku.

Zdroj: ČVUT