Nedávno skončil 7. ročník střelecké soutěže Svatováclavský pohár, kde soutěžící týmy kromě střelby absolvovaly také různé překážky a taktické situace, zaměřené na kondici, hbitost, postřeh, pohotovost, umění přesunu ve skrytu, pohyb ve výškách, ovládání různých typů zbraní i schopnost pohotově vyhodnotit správný postup a provést výběr adekvátní zbraně. Letošního ročníku se zúčastnilo celkem 42 střeleckých dvoučlenných týmů, 38 z AČR včetně speciálních sil a 4 týmy z PČR. V soutěži nakonec nejvíce bodovali zástupci z Centra podpory speciálních sil (CPSS), kteří obsadili 1. a 2. místo v rámci dvoučlenných týmů. V soutěži jednotlivců také zvítězil zástupce z CPSS.

Foto: Soutěžící týmy kromě střelby absolvovaly také různé překážky a taktické situace | 4.brn / Ministerstvo obrany ČR

Vznik této soutěže se datuje do roku 2014, kdy proběhl na posádkové střelnici PS Dražice nedaleko Tábora první ročník této soutěže. U zrodu stála v té době dvojice instruktorů skupiny bojové přípravy 42. mechanizovaného praporu, dnes vrchní praporčík 4. brigády rychlého nasazení nprap. Michal Baka a starší instruktor střelecké školy Velitelství výcviku Vojenské Akademie prap. Tomáš Růžička. Skromný závod na jeden den si kladl jediný cíl a myšlenku, ukázat, jak to jde dělat jinak než dle zajetých stereotypů a že i výcvik, při kterém si vojáci sáhnout na dno, může být zajímavý a atraktivní. Od těchto skromných začátku se Svatováclavský pohár vyvinul do unikátní podoby a svou náročností a komplexností tvoří zcela jistě unikátní akci minimálně na území České republiky. Na čas se svým způsobem rozešla i dvojice hlavních organizátorů, kdy nprap. Michal Baka dál posouval závod jako organizátor a prap. Tomáš Růžička se účastnil jako soutěžící. Nutno podotknout, že velice úspěšně, jelikož se pravidelně umisťoval na stupních vítězů.

Foto: Svatováclavský pohár se vyvinul do unikátní podoby a svou náročností a komplexností tvoří zcela jistě unikátní akci minimálně na území České republiky. | 4.brn / Ministerstvo obrany ČR

V rámci 7. ročníku této soutěže však opět došlo ke spojení sil a starý osvědčený tým se znovu pustil do příprav nedávno ukončeného závodu. „S Híťou (prap. Tomáš Růžička) máme skvělý vztah a jasně nastavené role v týmu. Vždy jdeme jedním směrem a jsem schopni se jeden od druhého neustále učit. Když já dělám A, on je schopen makat na B. Mou předností je vidět několik kroků dopředu a v širším spektru, Híťa zase dokáže vyladit detaily a věci, které drhnou mně. Jsme tým! Tým, který ví, jak se loupe kiwi,“ hodnotí letošní přípravy nprap. Michal Baka.

Soutěž se v průběhu let přesunula ze skromných podmínek útvarové střelnice do Vojenského Újezdu Boletice, nabyla rozměrů 4 dnů a 3 nocí a více jak 50 střeleckých položek. Tento ročník byl po třetí na Boleticích a byl zase o trochu jiný. Soutěž se vyvíjí tak, jak si žádají moderní trendy a poznatky ve výcviku. Ano, tato soutěž není jen soutěží, ale pořád si klade za hlavní cíl ukázat, jak to jde dělat jinak a jak být připraven a ne překvapen, což vystihuje i anglické motto celé soutěže „stay low, go fast, kill first, die last, one shot, one kill, no luck, all skill“.

Foto: Soutěž se v průběhu let přesunula ze skromných podmínek útvarové střelnice do Vojenského Újezdu Boletice, nabyla rozměrů 4 dnů a 3 nocí a více jak 50 střeleckých položek. | 4.brn / Ministerstvo obrany ČR

Celá akce má více jak roční plánovací proces a letos poprvé organizační tým přesáhl hranici 100 lidí. Všichni si zaslouží respekt a obdiv za práci, kterou předvedli. Střelecké položky, tzv. stages, vznikají tak, že hlavní motiv a směr závodu je pod taktovkou hlavních organizátorů, kdy jeden vymyslí položku a druhý ji následně kriticky hodnotí. Na další položce se role prohodí. Poté je přidělena rozhodčímu, který má minimálně z poloviny prostor k dotvoření situace dle sebe sama. Tím pádem vznikají jedinečné stages, ve kterých není stejný rukopis a soutěžící musí projevovat neustálý situační postřeh, adaptabilitu a schopnost nenadále reagovat na vše, co dané položky skrývají. Proto je velice těžké vybrat z pohledu organizátora tu nejatraktivnější stage, jelikož letos se střílelo ve výšce z kontejnerů, uzavřeného prostoru, který byl simulován maketou auta, používala se munice FX pro scénáře tzv. force on force apod. „Bylo toho opět hodně, hodně nového a věřím, že líbivého. Proto si myslím, že samotnou soutěž by měli hodnotit zejména soutěžící a oni sami by měli zvolit, které položka je bavila nejvíce,“ říká nprap. Michal Baka.

Foto: V soutěži jsou jedinečné stages, ve kterých není stejný rukopis a soutěžící musí projevovat neustálý situační postřeh, adaptabilitu a schopnost nenadále reagovat na vše, co dané položky skrývají. | 4.brn / Ministerstvo obrany ČR

Letošního ročníku se zúčastnilo celkem 42 střeleckých dvoučlenných týmů, 38 z AČR včetně speciálních sil a 4 týmy z PČR. V soutěži nakonec nejvíce bodovali zástupci z Centra podpory speciálních sil (CPSS), kteří obsadili 1. a 2. místo v rámci dvoučlenných týmů. V soutěži jednotlivců také zvítězil zástupce z CPSS. Třetí místo pak obsadil tým z Útvaru Rychlého Nasazení Police České republiky (URNA PČR), se kterým 4. brigáda rychlého nasazení spolupracuje na bázi odborných výcvikových aktivit. Celkově se mezi "top ten" umístily týmy z útvarů speciálních sil AČR (4 týmy), dva týmy z 42. mechanizovaného praporu, jeden tým ze 43. výsadkového pluku a družstvo ze 102. průzkumného praporu. Za Policii České republiky se umístil tým z URNA PČR a tým ze Zásahové jednotky Moravskoslezkého kraje.

V souvislosti s výše uvedeným jsme se zeptali 3 účastníků (vítězů) z CPSS na pár otázek:

Jste příslušníkem nejmladšího útvaru speciálních sil. Co vás motivovalo ke vstupu k Centru podpory speciálních sil v Olomouci?

Mou hlavní motivací byla hlavně práce v motivovaném a zdravém kolektivu, který cvičí a posouvá se dál, což se naplnilo a jsem za to velmi vděčný. 

Foto: Příslušníci CPSS na 7. ročníku střelecké soutěže Svatováclavský pohár | CPSS / Ministerstvo obrany ČR

Váš výcvik, včetně toho střeleckého, je od zbytku AČR rozdílný. Pocítil jste určitou výhodu plynoucí z vašeho výcviku?

Výcvik ve střelecké přípravě až tak rozdílný není. V podstatě vše cvičíme dle standardu AČR, jen se vše snažíme dělat precizně a důkladně, což ale také stojí spoustu času. Je to rozhodně výhoda, která je ale vykoupená časem. 

Foto: Příslušník CPSS na 7. ročníku střelecké soutěže Svatováclavský pohár | CPSS / Ministerstvo obrany ČR

Můžete posoudit, do jaké míry byly jednotlivé střelecké úlohy blízké realitě?

Drtivá většina úloh nesla prvky reálných situací. Každopádně to byl závod, kde se počítá čas a zásahy – vše se snažíte dělat rychle. V reálné přestřelce vše děláte s větší rozvahou, protože zkrátka nechcete umřít. 

Foto: Příslušníci CPSS na 7. ročníku střelecké soutěže Svatováclavský pohár | CPSS / Ministerstvo obrany ČR

Překvapila vás některá střelecká úloha na soutěži?

Nejvíce nás překvapila situace, kde jsme museli podle fotografií identifikovat a zničit cílovou osobu za pomocí FX zbraní. Scénář byl situován do malé nepřátelské vesničky, kde se pohybovalo mnoho civilistů a mezi nimi byla právě i cílová osoba. Vše probíhalo v civilním oděvu a zbraně nesměli „místní“ zahlédnout. Byla to vskutku netradiční situace, která vyžadovala nutnou dávku kreativity.

Foto: Příslušník CPSS na 7. ročníku střelecké soutěže Svatováclavský pohár | CPSS / Ministerstvo obrany ČR

Která střelecká úloha byla pro vás tou nejtěžší resp. nejkomplikovanější?

Nejkomplikovanější pro nás byla situace, kde jsme museli řešit cíle z otvorů domu, které byly umístěny v různých výškách, v různých velikostech na různých místech a to celé v noci na přístroje nočního vidění. Každý střelec se zde musel poprat s vynucenými polohami, náklony zbraně a někdy si bylo potřeba i pomoc ve dvojici. Taková situace opravdu prověří každého vojáka a ukáže, jak na tom ve skutečnosti je.

Foto: Příslušníci CPSS na 7. ročníku střelecké soutěže Svatováclavský pohár | CPSS / Ministerstvo obrany ČR

Vaše jednotka obsadila v rámci soutěže první a druhé místo. Můžete zhodnotit, jak si vedla další družstva?

Závodu se účastnilo mnoho výtečných střelců z řad různých ozbrojených složek a myslím si, že si všichni vedli velmi dobře. Už jen dokončit závod nebyla žádná sranda. Nedostatek spánku a úmorné teplo totiž svádělo k chybám. 

Foto: Příslušník CPSS na 7. ročníku střelecké soutěže Svatováclavský pohár | CPSS / Ministerstvo obrany ČR

Vyměnili jste si s ostatními soutěžícími nějaké zkušenosti, poznatky apod.?

Byť se to nezdá, tak každý závod je veliká zkušenost a je dobré, si mezi sebou sdílet zkušenosti. S ostatními soutěžícími jsme na téma střílení vedli diskuze téměř po celý závod. Takže ano, dovezli jsme si spoustu zkušeností a inspirací týkajících se střeleckého výcviku. Mimo jiné i poznatky jak lépe využívat vojenské prostory.

Můžete porovnat Svatováclavský pohár s obdobnými zahraničními soutěžemi, pokud jste nějakou absolvoval?

Myslím, že bychom minimálně v rámci Evropy jen těžko hledali něco srovnatelného poslední podobě Svatováclavského poháru, což z něho činí unikátní soutěž.

Foto: Příslušník CPSS na 7. ročníku střelecké soutěže Svatováclavský pohár | CPSS / Ministerstvo obrany ČR

Navázala vaše jednotka, třeba i jen výhledově, nějakou spolupráci s účastníky této soutěže?

Soutěž byla velice intenzivní a časově i fyzicky náročná, proto jsme neměli příliš prostoru k dohovorům. Nicméně předběžně nějaká domluva proběhla, zejména se týkala pomoci s organizací dalšího ročníku.