Česká republika stále patří mezi lídry v pomoci Ukrajině, a to nejen v rámci dodávek munice a vojenské techniky. Rozsah této spolupráce se rozšiřuje. V oblasti zbrojní výroby existují společné podniky jak na území Ukrajiny, tak u nás. České obranné firmy otevírají své provozy přímo na Ukrajině. Pomoc České republiky se však soustředí také na zdravotnictví, obnovu energetiky, dopravu a další oblasti. O tom, jak se vzájemná spolupráce mezi Českou republikou a Ukrajinou postupně mění a rozvíjí, pravidelně v našem pořadu CZ DIALOGY diskutujeme s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným, který přijal naše pozvání i tentokrát.

Video: Rozhovor s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným / CZ DEFENCE

Pokud jde o strukturu pomoci Ukrajině, za poslední období se toho podle Tomáše Kopečného mnoho nezměnilo. Změny se však dějí na bojišti. Mezi ně patří obrat v oblasti ukrajinské Sumy, kde se ukrajinské armádě podařilo přejít do protiofenzivy směrem na Kursk. „Je to významné i z toho hlediska, že velmi rychle a jednoduše prorazili dvě obranné linie ruských obránců,“ říká Kopečný a doplňuje, že se jedná o odvážný čin Ukrajinců, který podle zpravodajských informací ruská strana neodhadla. „Hovoří se o tom oprávněně jako o velkém zpravodajském selhání ruské vojenské vnitřní i té vnější služby. Protože to, že si nebyli schopni všimnout nasunutí relativně velkého množství jednotek a těžké bojové techniky, tak opět ukázali, že Rusko není neporazitelné,“ vysvětluje vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny. Kopečný v této souvislosti upozorňuje také na emoční vliv této akce, tedy přechodu Ukrajiny od neustálé obrany a přihlížení k ničení infrastruktury do útoku, kdy se jedná o silnou vzpruhu pro Ukrajinu.

Vedle této ukrajinské aktivity je nicméně stále třeba vnímat kontinuální silný tlak na postup ruské armády zejména v doněcké oblasti a její neustálé snahy o napadání civilních objektů a infrastruktury ukrajinských měst, jako je Charkov a Kryvyj Rih. Právě sem mířila poslední česká podnikatelská cesta na jaře letošního roku. Zajímalo nás, zda tato komplikace nebrzdí naši pomoc, a zda je vůbec v této oblasti možná. Tomáš Kopečný k tomu říká, že nerad specifikuje moc otevřeně, kde přesně bude naše mise působit. Výjimkou je Kyjev. Oblast západní a střední Ukrajiny je podle něj stále relativně bezpečná. „Samozřejmě je také zkoušena balistickými raketami a střelami, ale je to natolik daleko od fronty, že máte dost času se někam schovat. Navzdory tomu, že jsou takto regiony zkoušeny, spolupráce se nám daří realizovat. A možná bych řekl právě díky tomu, že tam jako jedni z mála zemí jezdíme, tak jsme inspirací pro ostatní země,“ říká Tomáš Kopečný. „Mnoho dalších zemí se i díky tomu, že o tom čeští zástupci hlasitě mluví na úrovni Evropské unie i na světových fórech, odhodlalo k tomu, že začalo vysílat svoje týmy i na východ Ukrajiny i relativně blízko k frontové linii,“ pokračuje Tomáš Kopečný.

Podle Kopečného smysl zřízené funkce vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny daří naplňovat. „Pomáháme českým podnikatelům se tam prosazovat. Jsme jedni z nejvýznamnějších dodavatelů kogeneračních jednotek. To je teď komodita, která je asi nejvíc urgentně poptávaná. Jde o energetická zařízení, která vyrábí elektřinu a teplo z plynu. A nám se jich už podařilo dodat za desítky milionů dolarů, a z více než 90 % je to hrazeno právě zahraničními partnery, které jsme přesvědčili o tom, že to jde dělat. První kogenerační jednotku jsme zaplatili z českých rozvojových peněz, devět dalších zaplatili Tchajwanci, dvacet dalších zaplatili Američané,“ říká Tomáš Kopečný, podle kterého je dalším příkladem mezinárodní spolupráce dohoda o dodání 5 českých tepelných čerpadel, které zaplatí Japonsko.

Během debaty o pomoci Ukrajině jsme se nemohli vyhnout dodávkám munice, které je na ukrajinské straně stále nedostatek. Kromě dodávek munice na Ukrajinu je však také potřeba doplnit i vlastní zásoby v rámci evropských zemí. Zeptali jsme se tedy, zdali má Evropa potenciál vyrábět více munice, aby uspokojila i svoji aktuální potřebu? Podle Kopečného má, a klíčem k tomuto řešení je naplnění dvou základních úrovní a proměnných, a to dostatku financí a také času, kdy finance jsou klíčem k získání dostatečného množství surovin. „Potřebujete vědět, že na to máte kapitál, kterým si buď koupíte výrobní kapacitu, nebo případně surovinu jako takovou. To znamená, máte čím zaplatit,“ vysvětluje zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny a doplňuje, že toto už se netýká státu jako instituce, ale jednotlivých firem, které mají kontrakt od státu. Tyto firmy, když mají dostatek dlouhodobých kontraktů, pak mohou nakupovat suroviny do zásoby a nemůžou je zaskočit jejich různé dodací lhůty. „A právě proto zdůrazňuji ten čas v momentě, kdy už některé západní vlády přijaly realitu, že se nebavíme o jenom tom, co lze dodat za pár měsíců. Konflikt tady bude s námi několik dlouhých let, a tím pádem dává smysl uzavírat smlouvy s firmami, které zboží dodají třeba až za 12 nebo 24 měsíců. Logicky se zvýší i ta celková produkční kapacita. My nevykupujeme to, co už je vyrobeno. My velmi často kupujeme produkční kapacitu. A nebavíme se jenom o českých nebo evropských firmách, platí to celosvětově,“ vysvětluje Kopečný. 

V této souvislosti jsme se dotkli aktuální situace, kdy je v médiích napadána Česká muniční iniciativa a zeptali se, jak moc útoky na nehospodárnost a netransparentnost komplikují naplňování cílů iniciativy. Podle Kopečného zatím moc ne. Často jde o vnitropolitickou diskusi, která probíhá napříč státy, kdy jsou linie diskuse vytyčeny podle různých kritérií. Někdy je za tím jen politická snaha. A pokud jde o odkazy na transparentnost, Tomáš Kopečný říká: „Že je něco transparentní – neznamená, že to je veřejně dostupná informace. Není přece transparentní ze strany armády, že zveřejní veškeré technické údaje o tom, z čeho je složen tank nebo na jakých frekvencích funguje komunikace, to je přece nesmysl. Široce dostupná informace logicky poslouží jenom nepříteli.

Transparentní v tomto kontextu je potřeba být, ale podle nějakých pravidel, která jsou dána zákonem. Od toho máme utajované informace, aby se příslušné výbory ve sněmovně a v senátu mohly dotazovat na to, co je zajímá, jak je nakládáno s českými veřejnými prostředky nebo mezinárodní reputací Česka. To je naprosto legitimní,“ říká Tomáš Kopečný, který nevylučuje ani konkurenční zájmy jiných zbrojovek či konkurenční zájmy zevnitř Ukrajiny. Ne každý podle něj stále přeje tomu, aby zrovna ten český systém nebo jakýkoliv jiný zahraniční systém dodával hotové produkty. „Spousta ukrajinských firem žila právě z toho, že dodávala potřebné věci, z toho firmy měly svůj zisk. V momentě, kdy armáda dostane ten produkt přímo, nepotřebuje tyto prostředníky, a vzniká vrstva firem, které s tím nejsou spokojené,“ vysvětluje vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny. „Důležité je, že patnáct států shledává napříč vládami a parlamenty český systém dostatečně transparentní, aby mu svěřily své veřejné prostředky. Z toho mám dobrý pocit. A to samé platí o ceně. Kdyby jakýkoliv z těch států našel nějakou levnější nabídku, tak budeme všichni jenom rádi. Za prvé budeme mít méně práce, a za druhé se toho Ukrajině dodá víc. To je skvělé. To je trh. Nabídněte to levněji a utrhnou vám ruce,“ dodává Kopečný.

Zeptali jsme se také na odhad dalšího vývoje války na Ukrajině, co by se mohlo stát v příštím pololetí? Podle Kopečného bude Ukrajina pořád ve válce, protože všechny odhady směřují k dlouhodobému konfliktu. Příští vývoj války bude hodně souviset s energetickou situací i zcela novým tématem. „Co bublá pod povrchem je téma duševního zdraví. Desítky tisíc opravdu těžce psychicky zasažených lidí potřebují akutní péči, napadají lékařský personál, který je léčí, protože to prostě nezvládají,“ říká Kopečný. Dalším problémem je pak zmíněná energetická situace, která má za následek fakt, že lidé budou mrznout. „Ukrajina potřebuje 13 gigawattů výkonu své energetické sítě, aby tam ti lidé nezmrzli. Loňskou zimu měla 18, teď má 9 a my se snažíme o to, aby se nedaly stovky tisíc lidí do pohybu kvůli zimě. On ten pohyb s nejvyšší pravděpodobností bude v rámci Ukrajiny, jen trošku víc na západ. Myslím si ale, že to bude asi nejvážnější téma,“ upozorňuje vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Pokud se chcete dozvědět více nejen o muniční iniciativě, o postojích Běloruska, jak to bude s dodávkami ropy a plynu do Evropy nebo o únavě obyvatel z téměř již 3 roky trvající války, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE