Ukrajinský parlament se chystá projednat návrh zákona, který by snížil věk odvedenců do války proti ruskému agresorovi o dva roky, a to z 27 let na 25 let. V rámci všeobecné mobilizace by tak do bojů mohlo být nově povoláno dalších až 500 tisíc mužů. Kyjev se tímto aktem snaží o podporu unavených a prořídlých stávajících ukrajinských jednotek po téměř dvou letech od ruské invaze. Současnou náborovou praxi dlouhodobě kritizuje vedení ukrajinské armády, podle kterého náborové úřady nefungují zcela správně. V posledních měsících také ukrajinské úřady kvůli množství úplatků a vyhýbání se narukování do armády obvinily desítky lidí.

Po téměř dvou letech od ruského vpádu na Ukrajinu válka stagnuje. Rusům se na východě daří upevňovat své pozice v Doněcké a Luhanské oblasti a i když se ukrajinským obráncům daří bránit Rusům v dalším postupu na západ, opotřebovávací fáze konfliktu doléhá na obě strany. A přestože ani jedna z bojujících stran neuvádí počty svých ztrát, podle amerických odhadů dosahují ukrajinské ztráty do vyšších desítek tisíc a zraněných pak může být až přes sto tisíc. Celkový počet Ukrajinců ve zbrani pak USA odhadují na zhruba jeden milion. Současný krok mířící k širšímu náboru branců je tak logický a ilustruje ukrajinskou potřebu posílit vyčerpané jednotky.

Snížením věku pro odvedence na 25 let by ukrajinská strana mohla získat 450 až 500 tisíc nových vojáků. „Je to velmi významné číslo. Jak jsem ale řekl, budu potřebovat víc argumentů proto, abych o tom mohl rozhodnout,“ sdělil podle agentury Reuters svou myšlenku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na své bilanční tiskové konferenci 19. prosince. „Protože za prvé se tato otázka týká lidí a za druhé je to i otázka férovosti, obranyschopnosti a financí,” doplnil Zelenskyj.

Přestože byl Volodymyr Zelenskyj prvním z ukrajinských představitelů, který o této nutnosti promluvil, oficiálně ji zatím nepodpořil. Návrh úpravy zákona o mobilizaci teď musí projít tamním parlamentem. „Armáda potřebuje vyřešit své problémy a společnost chce slyšet odpovědi na všechny citlivé otázky,” napsal na svůj Telegram předseda poslaneckého klubu Zelenského, vládní strany Sluha národa, Davyd Arachamija s tím, že se návrhem bude parlament zabývat v co nejkratší době.

Debaty na téma jak vylepšit náborový systém na Ukrajině probíhají už několik měsíců. Úředníci proto zkusili i změnu taktiky, kdy brance dokonce naháněli po tělocvičnách nebo hotelových resortech, což ukrajinská veřejnost hlasitě kritizovala na sociálních sítích. Řada příslušných zaměstnanců navíc byla obviněna, že mladým mužů, kteří dostali povolávací rozkaz, umožňovala za úplatu vyhnout se narukování. V některých případech právě náboroví úředníci dokonce poskytli brancům možnost vycestovat ze země, což je podle vyhlášení stanného práva 24. února 2022 zakázané všem ukrajinským mužům od 18 do 60 let.

V rámci antikorupčních reforem, které jsou jedním z požadavků Evropské unie pro zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny, se tak Kyjev soustřeďuje mimo jiné právě na náborové kanceláře. Už v srpnu ukrajinské úřady provedly rozsáhlé razie a obvinily v tomto ohledu celkem přes 30 osob. Všichni regionální šéfové náborových center byli ze svých pozic propuštěni. „Tento systém by měli řídit lidé, kteří přesně vědí, co je válka a proč je cynismus a úplatkářství v době války velezradou,” komentoval tuto kauzu Zelenskyj s tím, že noví náboráři budou muset mít bojové zkušenosti a budou je také navíc prověřovat zpravodajské služby.

Nejde ale jen o tento vnitřní rozkol. Už před časem se rozhořel také na venek stále viditelnější spor prezidentské kanceláře právě s vedením armády. Ta nesouhlasila s řadou vládních kroků, v neposlední řadě právě ohledně náborů. Olej do ohně teď přilil přímo vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj. „Nejsem v současné době spokojen s prací náborových kanceláří. Kdybych byl s jejich prací spokojený, tak bychom tu o tomto návrhu zákona o mobilizaci nemluvili,” prohlásil podle Reuters na mimořádně svolané tiskové konferenci v Kyjevě Zalužnyj, který oficiální prohlášení armády zpravidla nechává na svých podřízených. „Tato konkrétní čísla nebudu komentovat,” pokračoval Zalužnyj s tím, že o případném až půl milionu nových branců v rámci nového zákona slyšel, ale že tento odhad nepochází od armády. Podle velitele ukrajinských sil takové číslo představuje pravděpodobně celkový dlouhodobější plán Kyjeva na posílení jednotek. Zalužnyj zároveň dodal, že on sám by takové cifry nikdy veřejně neuvedl, čímž se opět nenápadně strefil do kanceláře ukrajinského prezidenta.

I navzdory vnitřním politickým neshodám se obě entity snaží v konečném důsledku tvářit jednotně. Zalužnyj i Zelenskyj se shodují na tom, že válka musí a bude vypadat příští rok jinak. Pomoci tomu mají dodávky zbraní ze Západu, zejména pak dlouho očekávané stíhačky F-16, další západní tanky i pokročilejší systémy protivzdušné obrany. Ohledně náborů pak Valerij Zalužnyj projevil zájem, aby armáda mohla povolávací rozkazy rozesílat i elektronicky a aby posílila přítomnost náborových úředníků na kontrolních stanovištích i v ulicích. „Jsme rádi za jakýkoliv způsob, kterým splníme naší potřebu získat nové lidi,” uzavřel podle agentury Reuters šéf ukrajinské armády.

Zdroj: Reuters, Reuters, Reuters, BBC, The Guardian