Neshody mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem opět zvýšily zájem o crowdfundingové kampaně. Ačkoli crowdfunding není novým konceptem, rozsah a dosah jeho digitální verze v průběhu ukrajinsko-ruské války nemá předchozí obdoby. Kyjev tímto způsobem získává nejen další munici, ale také desetitisíce bezpilotních letounů. Díky technologickým vymoženostem může dnes kdokoli jedním klikem přispět na podporu Ukrajinců v jejich boji proti ruské agresi. V České republice se například sbírce Dárek pro Putina podařilo vybrat cílovou částku na víceúčelový vrtulník UH-60 Black Hawk.

Západní státy věnovaly Ukrajině v období mezi lednem 2022 a prosincem 2024 pomoc v odhadované výši 246,5 miliardy eur. Podle Runara Spansvolla z norské armády Západ fakticky slouží jako nenahraditelná finanční a materiální tepna Kyjeva. Obrovské dary od nadnárodních společností, podnikatelů i dalších jednotlivců však začaly fungovat jako jeho klíčové vedlejší zdroje. V čele tohoto úsilí stojí společnosti Amazon, Epic Games, Microsoft a přibližně 500 dalších firem a organizací, které Ukrajincům věnovaly nebo přislíbily pomoc v hodnotě více než 1,8 miliardy amerických dolarů.

Významné příspěvky poskytli také jednotlivci (ukrajinští i zahraniční), kteří jen během prvního měsíce ukrajinsko-ruské války nashromáždili 415 milionů dolarů ve formě finančních darů, které byly poslány do ukrajinské centrální banky. Mnoho příspěvků však jde jinou cestou a obchází tradiční finanční instituce, jako je například ukrajinská platforma pro sběr finančních prostředků United24 (do února 2024 vybrala přibližně 600 milionů dolarů). Tento přístup komplikuje snahy o přesné vyčíslení rozsahu pomoci prostřednictvím crowdfundingu, protože tyto příspěvky zůstávají z velké části nevystopovatelné. Časopis RUSI Journal ovšem uvedl, že téměř 80 % dospělých Ukrajinců na válečné úsilí své země finančně přispělo.

Ačkoli lze na mnoha webových stránkách darovat peníze „jedním kliknutím“, digitální crowdfunding je mnohotvárný a komplexní mechanismus. Ti, kdo potřebují finanční nebo materiální podporu (ať už jednotlivci, organizace nebo vojenské jednotky), často zveřejňují své požadavky na sociálních sítích. K takovým požadavkům obvykle přidávají pokyny, jak poptávaný materiál dodat nebo jak finančně přispět prostřednictvím online bank (například ukrajinské Monobank), digitálních platebních platforem (jako Patreon, PayPal, GoFundMe, Donatello, Buy Me A Coffee, YouTube Sponsor), nebo prostřednictvím kryptoměn (Bitcoin, Ethereum a USDT). 

V českém prostředí se můžeme setkat s místními crowdfundingovými iniciativami. Mezi ty známější patří sbírky Člověk v tísni, Dárek pro Putina, Paměť národa nebo Team 4 Ukraine. Intenzitu jejich využití stimulují silně medializované protiukrajinské události, naposledy šlo o ostrou slovní výměnu mezi prezidentem Zelenským a prezidentem Trumpem v Bílém domě. „Denně sbíráme mezi 220 až 270 tisíci korunami, přičemž pátky a víkendy jsou slabší. V pátek jsem se na to díval, když Zelenskyj přijížděl do Bílého domu, bylo 199 tisíc. A poté, co televize ČT24 odvysílala záznam jejich jednání, trvalo 40 minut, než tam byl milion. To znamená, že za 40 minut tam nateklo 800 tisíc korun a to tempo pokračovalo. V pátek jsme si sáhli skoro na částku tři miliony korun,“ sdělil Martin Ondráček ze sbírky Dárek pro Putina reportérům z Českého rozhlasu.     

Tento trend potvrdili i představitelé iniciativ Skupina D a jejího projektu Drony Nemesis (Martin Kroupa) či Team 4 Ukraine (Jan Heřmánek). „Jenom za večer se bavíme o vyšších desítkách tisíc korun,“ řekl po kontroverzní debatě mezi oběma prezidenty Martin Kroupa. „Je znát, že Češi nechtějí nechat slabšího padnout, když se k němu všichni chovají hulvátsky,“ dodal Jan Heřmánek. Podle Tomáše Vyhnálka, ředitele fundraisingu Člověka v tísni, se v týdnu po třetím výročí ukrajinsko-ruské války podařilo vybrat 20 milionů korun. „To je samozřejmě výrazný nárůst, je to dvacetkrát víc [než obvykle].“

Jedna ze sbírek iniciativy Dárek pro Putina nedávno skončila úspěšným shromážděním 70 milionů korun na vrtulník UH-60 Black Hawk. Podle ČT24 se tak Česká republika stala „první zemí světa, kde se lidé složili na bojový vrtulník“. Tato kampaň začala 17. listopadu 2024 a navzdory jejímu relativně pomalému vývoji se jí podařilo na přelomu letošního února a března zdárně dokončit. Ukrajinské ozbrojené síly vrtulníky Black Hawk využívají zejména pro evakuaci vojáků a pro speciální mise. 

Zařízení financovaná z crowdfundingu ovšem typicky patří do kategorie civilních výrobků s potenciálem dvojího použití. Příznačnými se staly rozsáhlé akvizice a vyzbrojování volně dostupnými bezpilotními letouny typu kvadrokoptér nebo oktokoptér. Kvadrokoptéra Mavic 3 stojí přibližně 2200 dolarů, zatímco větší oktokoptéry stojí od 20 000 do 50 000 dolarů. Vysoká poptávka podnítila decentralizovanou výrobu zbraní, kdy jsou drony lokálně sestavovány z dílů nebo vylepšovány součástkami z 3D tiskáren (např. uvolňovací mechanismy pro výbušnou munici). Z FPV dronů pro hobby použití se staly létající útočné kamikadze systémy, přičemž jednotková cena nejrozšířenějších modelů se pohybuje mezi pouhými 350 až 1000 dolary.

K významným organizátorům crowdfundingových kampaní patří vojenští blogeři („millitary bloggers“ nebo zkráceně „milbloggers“). Přestože jejich informace nelze ověřit, blogeři jako Serhij Sternenko údajně pro Kyjev zajistili desetitisíce dronů a desítky milionů dolarů. Sternenko se svými 721 000 odběrateli na Telegramu dokázal od dubna 2022 do prosince 2023 vybrat 28 milionů dolarů, za které pořídil přes 28 000 FPV dronů, asi 1400 dalších bezpilotních systémů, 121 termokamer, 115 přístrojů nočního vidění, 265 vozidel, 65 terminálů Starlink a 107 generátorů. V jiném případě Serhij Prytula, ukrajinská celebrita a influencer, zorganizoval crowdfundingovou sbírku ve výši 142 milionů dolarů, z nichž 9,6 milionu šlo na pořízení 142 dronů kamikadze dlouhého a krátkého doletu. 

Crowdfunding nicméně zůstává pro mnoho lidí čistě impulzivní záležitostí. Po Zelenského nepříliš šťastné návštěvě v Bílém domě jeden ze zakladatelů ukrajinské Monobanky, Oleh Horochovskyj, například odstartoval kampaň na získání jaderných zbraní pro Ukrajinu. Ačkoli to zamýšlel jen jako žert, reakce lidí ho ohromila. Založení sbírky netrvalo ani minutu, ale zpráva o ní se dle Horochovského „rychle rozšířila a začalo šílenství“. Během jednoho dne lidé podpořili jaderné vyzbrojení Ukrajiny 27 miliony hřiven (přibližně 15 milionů korun), přičemž dary přišly od jednotlivců z více 60 zemí světa.

„Omlouvám se, jestli jsem zklamal mnoho lidí... Nechápu, jak mohou být tyto peníze, které se vyberou, použity na jaderné zbraně, a já jsem to neplánoval,“ řekl a dodal, že pokud by cílem vážně byl nákup jaderných zbraní, neudělal by to veřejně. Vybrané prostředky nakonec věnoval na pořízení bezpilotních letounů a humanitární podporu ukrajinských sil na frontové linii.

Jistou odnoží či dalším vývojovým stádiem crowdfundingu se na Ukrajině stal crowdsourcing zpravodajských informací. Kyjev prokázal vysokou míru vynalézavosti při zavádění a využívání široké škály komunikačních technologií na podporu válečného úsilí. Chytré telefony se používají pro šifrovanou komunikaci nebo geoaplikace (např. Map Measure), které umožňují rychlé zaměření ruských pozic pomocí „shazování špendlíků“. Kromě toho ukrajinský software Delta poskytuje vojenským jednotkám sdílené situační povědomí prostřednictvím počítačů a chytrých telefonů. Civilisté mohou navíc hlásit pozorování nepřátelských sil prostřednictvím chatbotů v aplikacích, jako je eVorog. Mezi další příklady crowdsourcingu zpravodajských informací patří využívání otevřeně dostupných digitálních map typu DeepStateMap a několik uživatelsky pozměněných map na Google Maps, které ukazují pravidelně aktualizované rozmístění sil.

Ukrajinsko-ruská válka dala crowdfundingu zcela nový význam, došlo k jeho rozsáhlé militarizaci. Lidé podporující Ukrajinu v obraně proti ruské agresi se dnes mohou rozhodnout, zda Kyjev podpoří finančně (převodem peněz, kryptoměn) nebo materiálně (příspěvkem nebo přímou koupí techniky). Crowdfundingové kampaně se sice nevyrovnají přímé státní pomoci, přesto se jim dosud podařilo vybrat nezanedbatelné jednotky miliard dolarů. V každé další válce bude nutné s fenoménem crowdfundingu počítat a zahrnout ho do operací v informačním prostoru, aby peníze dárců končily na té správné straně.

Zdroj: Dárek pro Putina, Kyiv Post, RUSI Journal, IfW Kiel