Neformální dvoudenní summit ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance i řada bilaterálních schůzek v Praze potvrdily společné úsilí pomáhat napadené Ukrajině i vážené členství Česka v NATO. Představitelé Aliance zdůraznili, že i pro její budoucnost je podpora Ruskem napadené země stěžejní a že ČR v těchto snahách jde příkladem. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga jsme platným a váženým členem Aliance nejen kvůli naší podpoře Ukrajině, ale i kvůli plnění závazku vydávat dvě procenta HDP na obranu. Šéf diplomacie Jan Lipavský během jednání prohlásil, že nemáme problém s používáním zbraní, které Ukrajině dodáváme, i proti vojenským cílům v Rusku. Americký souhlas s využitím techniky USA pro stejné účely pak oznámil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Tento týden byl ve jménu vrcholných schůzek v prostředí české metropole. 28. května nejprve hostil premiér Petr Fiala pracovní večeři s nejaktivnějšími partnery Ukrajiny v regionu. V Kramářově vile přivítal šéfy vlád z Dánska Mette Frederiksenovou, Nizozemska Marka Rutteho, Lotyšska Eviku Siliňovou, Ukrajiny Denyse Šmyhala a polského prezidenta Andrzeje Dudu spolu s americkými zástupci. Jedním z hlavních témat setkání  byla i česká iniciativa na nákup munice pro okupovanou zemi mimo státy EU. „Pozorně jsme vyslechli výzvu prezidenta Zelenského ke zvýšení a urychlení podpory, zejména pokud jde o munici a protivzdušnou obranu, které jsou životně důležité pro ochranu obyvatel Ukrajiny, měst a kritické infrastruktury, jakož i na bojištích. V reakci na výzvu prezidenta Zelenského k dodávkám většího množství munice zahájily Česká republika, Nizozemsko a Dánsko v březnu 2024 Program společných nákupů dělostřelecké munice pro Ukrajinu,” stojí ve společném prohlášení ČR, Polska, Dánska, Lotyšska a Nizozemska.

„Podpora nákupu munice pro Ukrajinu prostřednictvím této iniciativy byla impozantní, neboť se do ní zapojilo velké množství zemí. Aktuální výše finančních prostředků činí více než 1,6 miliardy eur, a proto očekáváme, že do konce roku zajistíme předání půl milionu kusů dělostřelecké munice,” pokračuje prohlášení s tím, že představitelé vítají i další dílčí snahy, jako je ta německá o ochraně vzdušného prostoru s názvem Immediate Action on Air Defense (IAAD).

Nutnost vytrvat v podpoře Ukrajiny pak zněla na každém z bilaterálních jednání během dvoudenního neformálního summitu ministrů zahraničí zemí NATO (ČR, Kanada, USA, Dánsko a Velká Británie), který se konal 30. a 31. května. Součástí summitu byla také schůzka premiéra ČR Petra Fialy s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Ti spolu hovořili zejména o bezpečnosti, obranné spolupráci a další možné podpoře Ukrajiny. Probírala se také česká muniční iniciativa a její průběh, kdy premiér Fiala slíbil dodat první kusy munice už velmi brzy. „V tuto chvíli se do muniční iniciativy naplno zapojilo 15 zemí. (...) První dodávky munice mohou Ukrajinci očekávat už v příštích dnech s tím, že statisíce nábojů dodáme ještě v letošním roce. Od června bude pravidelně každý měsíc na Ukrajinu v rámci této iniciativy proudit desetitisíce kusů dělostřelecké munice,“ řekl Fiala na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem.

„Česká republika je silný a vysoce ceněný spojenec NATO. A to nejen proto, že letos vydáte více než 2 % HDP na obranu. Vedete bojové uskupení NATO na Slovensku a přispíváte jednotkami do bojových uskupení v Lotyšsku a Litvě, což pomáhá odradit jakoukoli případnou agresi,” vyzdvihl ve svém vyjádření Stoltenberg s důrazem na úspěšné české zahraniční mise.

Tématem jednání byla také příprava na oficiální červencový summit NATO ve Washingtonu kde by měla padnout další rozhodnutí týkající se pomoci Ukrajině. Nejen čeští zástupci pak znovu zvedli téma možného rozšiřování Aliance. „Je třeba zajistit, aby dveře Severoatlantické aliance zůstaly otevřeny pro nové členy, včetně Ukrajiny,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský.

Do Prahy také 30. května zavítal americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken. Na vojenském letišti v Kbelích ho nejprve přivítala ministryně obrany Jana Černochová. Blinken ve svém projevu poděkoval za pomoc, kterou naše země doposud poskytla Ukrajině a vyzdvihl také plnění závazku vůči NATO ohledně výdajů na obranu. „Česko jde příkladem mnoha různými způsoby, včetně toho, že jeho obranný rozpočet bude brzy činit 2,1 % HDP, což znamená nadstandardní splnění závazku Alianci. Vidíme to i na mimořádné práci, kterou Česko dělá pro podporu Ukrajiny v dobách velké nouze,“ řekl Blinken před novináři ve Kbelích.

„Je odpovědností demokratického světa dát ukrajinským ozbrojeným silám vše, co potřebují k obraně své země. Česká republika poskytla Ukrajině tanky, bojová vozidla a bitevní vrtulníky. V současnosti pracujeme na dodání stovek tisíc kriticky potřebných dělostřeleckých granátů,” prohlásila ministryně obrany Jana Černochová.

Ohledně způsobu využití západní pomoci obecně panovaly dlouho neshody. Česko podle Jana Lipavského nemá obecně problém s tím, aby se Ukrajina bránila proti ruské invazi i útoky na vojenské cíle na ruském území v případě, že je to nutné. Přestože s touto politikou nejprve Američané a Němci nesouhlasili, nyní už obě země proti nejsou. Shoda napříč všemi pomáhajícími západními zeměmi však v tomto ohledu nepanuje. „Je vyloučené, aby Itálie poslala vojáky na Ukrajinu a zároveň, aby používali naše zbraně proti Rusku. Nebojujeme proti Rusku. Bráníme Ukrajinu a to není totéž," nechal se podle Euronews v Praze slyšet italský ministr zahraničních věcí Antonio Tajani.

Podle Zelenského je však důležitý hlavně souhlas USA. „Výrazně to posílí naši schopnost čelit ruským pokusům o masové překročení hranice,” řekl podle Kyiv Independent Serhij Nykyforov z ukrajinské prezidentské kanceláře. Jde tak o další z milníků v rámci americké pomoci, která postupně překonala všechny svého času platné bariéry – od tanků, přes dalekonosné rakety až po stíhačky.

Zdroj: Vláda ČR, Ministerstvo obrany ČR, Euronews, Kyiv Independent