Spojené státy oznámily novou pomoc Ukrajině v hodnotě více než jedné miliardy dolarů. Obsahuje i dalších 175 milionů dolarů na obranu, tedy v přepočtu téměř 4 miliardy korun na podporu ukrajinské protiofenzívy proti ruskému agresorovi. Součástí je i sporná munice s ochuzeným uranem, která ze své podstaty budí kontroverze. Používá se jako průrazné střelivo, které je tvrdší, s větší hustotou a tím i pevnější a hodí se tak například pro výrobu protitankových střel. Tato munice je sama o sobě daleko méně radioaktivní než obohacený uran a není schopná jaderné reakce. Experti však přesto upozorňují na některá rizika s jejím použitím spojená, jako je toxicita či možná karcinogenita.

USA se tak staly po Velké Británii druhou zemí, která Ukrajině munici s ochuzeným uranem dodá. Londýn svůj záměr tento druh munice dodávat oznámil už v březnu. Aktuální americký krok znovu vzbudil diskuze a kritiku z ruské strany. Spojené státy spolu s Ruskem mají tohoto materiálu největší zásoby. Ten vzniká ze zbytků poté, co byla většina vysoce radioaktivních izotopů uranu odstraněna z kovu pro použití v jaderném palivu nebo jaderných zbraních. 

Podle Mezinárodní koalice pro zákaz zbraní na bázi uranu (ICBUW) zmíněný materiál kromě jaderných mocností přechovává dalších 14 států světa. Ochuzený uran má, jak již bylo v úvodu zmíněno, až dvakrát větší hustotu než v konvenční munici běžně používané olovo, což z něj dělá ideální materiál na výrobu průrazných nábojů určených na použití proti tankům a obrněným vozidlům – tedy přesně to, co ukrajinští obránci potřebují v rámci své protiofenzívy na bojištích jižní a východní fronty.

Munice s ochuzeným uranem budí obavy zejména kvůli svému názvu, jak ale experti zdůrazňují, materiál není radioaktivnější než běžné v přírodě se vyskytující materiály a není v žádném případě schopný jaderného výbuchu. „Obvyklá mylná představa je, že primárním rizikem ochuzeného uranu je radiace. To však není případ většiny scénářů na bojišti,“ napsal ve studii o ochuzeném uranu pro RAND Corporation bývalý americký poradce pro nemoci z války v Zálivu Bernard D. Rostker. Vyzařuje sice alfa, beta i gama částice, ale ani jeden typ záření není dostatečně silný na to, aby vojákům pronikl výstrojí a způsobil nemoci z ozáření.

„Má tak vysokou hustotu a má takovou hybnost, že pancířem jednoduše projde a zahřeje ho natolik, že se vznítí," říká jaderný expert RAND Corporation Edward Geist s tím, že takovéto projektily se při nárazu stanou ještě ostřejšími a po okamžiku průniku např. tanku se teplota uvnitř zvýší natolik, že se uvnitř stroje vznítí palivo i munice. Analytici takové náboje přirovnávají k obří exotické kovové šipce, která byla vyfouknuta extrémně vysokou rychlostí.

Problém není v radioaktivitě, ale v toxicitě

Za studené války byla Spojenými státy munice s ochuzeným uranem vyvinuta, aby prorážela pláště sovětských tanků tehdy nejnovějšího typu (T-72 a starší), tedy přesně proti těm, které proti ukrajinským jednotkám v současném konfliktu útočí nejčastěji. Od 70. let pak Američané používají ochuzený uran i do vrstev pancéřování svých tanků, aby mimořádnou tvrdost využili i obráceně. O uran jsou obohacené i náboje v legendárním „ničiteli tanků“, letounu A-10 Thunderbolt II. Pod označením M829A4 pak USA dodnes vyrábějí průraznou munici pro tanky M1A2 Abrams.

V praxi byla tato munice nasazena ve válce v Perském zálivu proti iráckým tankům ruské výroby, v Iráku znovu během invaze v roce 2003 a během balkánského konfliktu na konci devadesátých let v Srbsku a Kosovu. Jednotky NATO jí tam vypálili na padesát tisíc kusů. V některých oblastech zaznamenali v následujících letech vyšší výskyt rakovinových onemocnění, žádná studie zatím ale přímo negativní dopad na životní prostředí nepotvrdila. Mise KFOR, která je v zemi od července 1999 stále přítomna, si rizik vědoma je, uvádí nicméně, že větší nebezpečí nehrozí. Monitorovací tým OSN v roce 2000 vydal doporučení, aby byla místa, kde byla munice více použita, monitorována. Ve zprávě se zejména zmiňuje o vodních zdrojích a uvádí, že náboje s ochuzeným uranem mohou proniknout až sedm metrů do půdy, tam se teoreticky roztříští a vzhledem k tomu, že v zemi po kontaktu s vodou a kyslíkem uran rychle rezaví, mohl by následně spodní vodu kontaminovat.

„S touto municí by se mělo zacházet co nejméně a s co největší opatrností za použití ochranných rukavic,“ stojí v doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii s tím, že by bylo vhodné mezi ukrajinskými vojáky uspořádat informační kampaň. Záležet má podle IAEA na rozsahu použití a agentura zdůrazňuje znovu i fakt, že nebezpečná munice může být ne kvůli radioaktivitě. Pokud by se její části po nárazu dostaly do vzduchu ve formě aerosolu, mohly by se následně dostat do krevního oběhu vojáků a tudy až do ledvin. „Velká koncentrace v ledvinách může způsobit jejich poškození a v extrémních případech i selhání,“ dodává zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Představitelé americké armády sami říkají, že mírná radioaktivita materiálu je chybou a dodávají, že kdyby na světě existoval podobně tvrdý materiál, který by radioaktivní nebyl, USA by samozřejmě používaly tento. Proti použití této munice na Ukrajině se ostře vymezuje Rusko, které její nasazení na Ukrajině označuje za jadernou eskalaci a Moskva tak údajně bude muset reagovat s odpovídající silou. Podle expertů je však prokazatelné, že sami Rusové v minulosti tyto projektily používali opakovaně, důkazy o aktuálním využívání během agrese na Ukrajině zatím nejsou. Rusové mají od roku 1982 ve své výzbroji upravené tankové střely Svinets obohacené o ochuzený uran 3BM29 Nadphil-2 a jejich nástupníky. Modernizované ruské tanky T-80BV, stejně jako vylepšené T-72 a novější T-90, jsou podle Rusů všechny schopné tuto munici střílet.

Americkou munici s ochuzeným uranem dostanou Ukrajinci na podzim spolu s prvními dodávkami tanků M1A1 Abrams – právě do prvních 31 z nich jsou 120mm náboje s ochuzeným uranem určeny. V zemi jsou již nasazená bojová vozidla pěchoty M2 Bradley, do jejichž 25mm kanónů také existuje tento typ projektilů s označením M919. Dodání této munice však zatím americká strana neoznámila. Jak Spojené státy, tak Velká Británie si jsou slovy svých zástupců jisty, že ukrajinští obránci budou s municí s ochuzeným uranem zacházet zodpovědně a pouze s cílem vyhnat ruské okupanty.

Zdroj: Reuters, AP, RAND Corporation, CNN, WISE Uranium, ICBUW, DW, Newsweek, Popular Mechanics