Do Ruska dorazili první severokorejští vojáci, kteří se mají postavit ukrajinskému postupu v Kurské oblasti. Volodymyr Zelenskyj, prezident Ukrajiny, během tiskové konference v Bruselu informoval o 10 000 Severokorejcích připravených bojovat proti jeho zemi. Jižní Korea rovněž před plánovaným nasazením vojáků KLDR varovala, avšak podle jejích odhadů nakonec dojde k zapojení až 12 000 příslušníků severokorejských ozbrojených sil a 1 500 příslušníků speciálních jednotek. Soul pak v reakci na tuto událost zvažuje vyslání svých poradců a těžkých zbraní na Ukrajinu.

Přestože bylo od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zabito a zraněno přibližně 600 000 ruských vojáků, severokorejské posily a dodávky zbraní pomáhají Kremlu nadále pokračovat v agresi. Jednotky KLDR se podle internetového časopisu TWZ (The WarZone) v říjnu přesunuly na ruské vojenské základny na Dálném východě v Blagoveščensku, Chabarovsku, Ussurijsku a Vladivostoku. Tito vojáci budou pravděpodobně nasazeni na frontu, jakmile dokončí adaptační výcvik. Dosud přišlo v ukrajinsko-ruské válce o život šest dříve vyslaných Severokorejců.

Jihokorejské zdroje (TV Chosun) před několika týdny navíc hovořily o „vyslání pilotů stíhaček do Vladivostoku... před prvním nasazením pozemních jednotek 8. října“. K jejich přesunu došlo buď kvůli výcviku na ruských bojových letounech dodaných Severní Koreji, nebo kvůli nedostatku pilotů na straně Ruska a žádosti KLDR o pomoc. V Soulu roste nad přesuny severokorejských vojsk na ruské území znepokojení. Jihokorejci pokládají tyto přesuny za „významnou bezpečnostní hrozbu“ pro Jižní Koreu i mezinárodní společenství a „hrubé porušení“ rezolucí Rady bezpečnosti OSN zakazujících vojenskou spolupráci se Severní Koreou.

Vojenská spolupráce mezi KLDR a Ruskem navazuje na ratifikaci zákona o strategickém partnerství mezi Moskvou a Pchjongjangem, který Státní duma (dolní komora Federálního shromáždění Ruské federace) schválila 24. října. Rada federace (horní komora), jejíž souhlas je k plné ratifikaci potřeba, bude o této záležitosti hlasovat 6. listopadu. Dokument obě strany vyzývá, aby si v případě války poskytly vojenskou pomoc. „První [severokorejské] jednotky očekáváme... ve směru na Kursk,“ řekl ukrajinský generálporučík Kyrylo Budanov. V tuto chvíli není jasné, kolik jich bude a jak budou vybaveny. „Uvidíme po několika dnech.“ 

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol ohledně sbližování mezi Moskvou a Pchjongjangem jednal 21. října s generálním tajemníkem NATO Markem Rutte. Generální tajemník vyzval Soul k vyslání delegace do NATO ke sdílení informací a navrhl „posílit spolupráci v obranném průmyslu a bezpečnostní dialog mezi Jižní Koreou, Ukrajinou a NATO“. Díky tomu bude možné rychle reagovat, pokud Severní Korea vyšle více vojáků do Ruska. Jun Sok-jol kromě toho požádal o přístup do aliančních systémů pro řízení boje. „Doufáme, že postup pro připojení k systému NATO pro sběr a využívání informací o bojišti bude rychle dokončen, abychom mohli komunikovat s NATO v reálném čase a sdílet data bezpečně a efektivně,“ uvedl jihokorejský prezident.

„Pokud bude vojenská spolupráce mezi Severní Koreou a Ruskem pokračovat, Jižní Korea nebude stát stranou. Ve spolupráci s mezinárodním společenstvím tvrdě zareaguje,“ varoval ze Soulu poradce pro národní bezpečnost Kim Tae-hyo. V reakci na hloubku součinnosti mají přijít postupná odvetná opatření. TWZ zmínil jako možnost vyslání jihokorejské zpravodajské jednotky, jejíž úkolem bude monitorovat taktiku a bojové schopnosti severokorejských speciálních sil vyslaných na podporu Ruska. Ta by se rovněž mohla účastnit výslechů zajatých Severokorejců. 

Přítomnost severokorejských vojáků v Rusku dle The WarZone k tomu „zvyšuje možnost, že se Jižní Korea rozhodne pro přímé dodávky dělostřeleckých granátů na Ukrajinu“. K dalším útočným zbraňovým systémům, o které Kyjev může stát, patří jihokorejské samohybné houfnice K9, hlavní bojové tanky K2 a vícenásobné raketomety K239 Čchonmu. Země také disponuje balistickými raketami vlastní výroby a bojovými stíhačkami, jejichž získání by pro Ukrajince bylo mimořádně zajímavé. Soul má ale i řadu obranných systémů, které by Ukrajině mohl poskytnout, jako například protiletadlový systém středního doletu Čchung-II. 

Od vypuknutí války poskytla Jižní Korea Spojeným státům statisíce 155mm granátů pod podmínkou, že se USA stanou jejich „koncovým uživatelem“. Prostřednictvím tohoto obchodu Soul tak poskytl Ukrajině nepřímou zbrojní podporu, protože USA Kyjevu obratem odeslaly vlastní zásoby granátů. Přímé zapojení do ukrajinsko-ruské války na straně Kyjeva ze strany Jižní Koreje, jednoho z nejlepších světových výrobců zbraní s rozsáhlou zásobou munice, by představovalo významnou podporu obrany Ukrajiny.

Od konce roku 2022 ruští představitelé, včetně prezidenta Vladimira Putina a místopředsedy Rady bezpečnosti Dmitrije Medveděva, označují přímé dodávky smrtících zbraní Jižní Koreou na Ukrajinu za „červenou linii“. Moskva chce na takový krok reagovat rozsáhlou vojenskou pomocí Severní Koreji. Před dvěma lety na setkání Mezinárodního diskusního klubu Valdaj Putin varoval Soul: „Jak by reagovala Korejská republika, kdybychom obnovili spolupráci se Severní Koreou v této [vojenské] oblasti, Potěšilo by vás to?“. Následující rok Medveděv pohrozil, že Kreml poskytne KLDR též vyspělé zbraně. Případná vojenská pomoc může na základě jejich varování zahrnovat konvenční i jaderné zbraně nebo technologie.

Jak informoval internetový časopis The Diplomat, Soul bude muset před zahájením pomoci Kyjevu postupovat obezřetně a zjišťovat účel nasazení severokorejského personálu. Historicky byli Severokorejci během studené války vysíláni na pomoc komunistickým africkým zemím a Severnímu Vietnamu. Ačkoli tato zkušenost potvrzuje ochotu Severní Koreje vysílat vojenský personál do zahraničí, současné důkazy stále nestačí k určení, zda jsou jednotky KLDR v Rusku vojáci, vojenští inženýři nebo civilní inženýři. Složení účastníků severokorejské mise pak silně ovlivní reakci Soulu a západních států. 

I kdyby Severní Korea vyslala na ruské území své vojenské jednotky, otázky ohledně dopadu takového kroku na bezpečnostní situaci na Korejském poloostrově stále zůstávají otevřené. KLDR, která ve své aktualizované ústavě označila Jižní Koreu za nepřátelský stát, ostatně zbourala mezikorejské silnice a železnice. Ve snaze posílit své obranné schopnosti také buduje hraniční zeď napříč demilitarizovanou zónou. V této souvislosti lze očekávat, že severokorejské bojové jednotky, zejména speciální síly, zůstanou v zemi k ochraně režimu Kim Čong-una. Rozmístění vojenských jednotek v Rusku nebo na Ukrajině obranné schopnosti Pchjongjangu výrazně oslabí. Plán Jižní Koreje předat zbraně Kyjevu, ať už obranné nebo útočné, ze stejného důvodu ovlivní obranyschopnost Soulu a jeho konvenční odstrašení vůči Severní Koreji. 

Zapojení KLDR do ukrajinsko-ruské války mnoho západních zemí motivuje ke zvýšené podpoře Ukrajinců. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis například vyzývá evropské země k přehodnocení návrhu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ohledně vyslání vojáků na Ukrajinu: „Pokud se potvrdí informace o ruských oddílech vybavených severokorejskou municí, musíme se vrátit k návrhu vyslání našich vojáků a dalším nápadům, které nastínil Macron.“

Pro Českou republiku a její muniční iniciativu představují zajímavou příležitost jihokorejské sklady se 155mm dělostřeleckými granáty. Soulu musí být předloženy důkazy o severokorejském zapojení do operací na ukrajinském území, jež ho velmi pravděpodobně následně přesvědčí o nutnosti přímo podpořit Kyjev. Na tuto materiální podporu mohou navázat další předávky vojenské techniky (houfnice, tanky, raketomety) a obranných systémů (PVO), jež Kyjevu umožní dále se bránit nevyprovokované ruské agresi.

Zdroj: The Diplomat, TWZ, TV Chosun, Defense Magazine, Ria Novosti