Vojskové zkoušky Toyoty Hilux: Zvládnul klády i bahno polních cest

 10. 07. 2021      kategorie: Armáda ČR

V červenci letošního roku převezme armáda první lehké terénní automobily Toyota Hilux. Do roku 2024 by jich měla postupně zařadit do svého vozového parku 1 200 kusů. Kompletně tak nahradí zastaralé sovětské vozy UAZ-469 a britské automobily Land Rover. Aby se Hilux dostal ke konečnému uživateli, musel absolvovat náročný proces testování. Provedením vojskových zkoušek Toyoty Hilux byli pověřeni specialisté ze 14. pluku logistické podpory. Úkol byl jasný – ověřit reálný provoz vozidla v podmínkách české armády.

hilux_TITFoto: Vojskové zkoušky terénního vozidla Toyota Hilux probíhaly pod taktovkou specialistů 14. pluku logistické podpory | Ministerstvo obrany ČR

„Během tří týdnů v dubnu letošního roku jsme testovali vozidlo Toyota Hilux. Museli jsme detailně rozpracovat a naplánovat všechny přípravné fáze, bylo nezbytné vytipovat místa, kde se budou vozidla testovat, a také vytvořit si tým, který se bude na tomto úkolu podílet, včetně výběru řidičů, kteří budou vozidlo testovat v denní i noční době v podmínkách silničního provozu, ale i v terénu vojenských újezdů,“ říká zástupce velitele 14. pluku logistické podpory plukovník Martin Stojánek, který byl současně předsedou komise vojskových zkoušek.

Armádní řidiči najezdili pět tisíc kilometrů ve dne v noci

V rámci vojskových zkoušek se ověřovaly základní parametry, jakou je schopnost zátěže, výměna pneumatik v případě závady, výměna světel, či spolehlivost motoru. Testoval se i maximální počet přepravovaných osob. Dalším kritériem bylo posouzení jízdních vlastností a k tomu bylo zapotřebí, aby bylo vozidlo neustále v provozu a jezdilo po všech typech komunikací – silnicích I. třídy, polních cestách i v členitém terénu.

03_3888Foto: Vozidlo prošlo zátěžovým kamenitým terénem na Libavé | Ministerstvo obrany ČR

„Řidiče jsme měli čtyři. Dva byli z bojových jednotek, ze 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády, a dva byli od nás ze 14. pluku logistické podpory. Všichni byli zkušení profesionálové s dlouholetou praxí,“ pokračuje plukovník Stojánek a dodává, že dohromady řidiči najezdili téměř pět tisíc kilometrů a strávili za volantem řadu hodin ve dne i v noci.

Výhodou týmu, který vojskové zkoušky prováděl, byli specialisté s předchozí zkušeností s tímto procesem. Pro některé to však byla zkušenost zcela nová. Členové týmu byli vybráni z různého odbornostního spektra, kromě řidičů zde byla řada dalších odborníků, techniků i opravářů. Společně vytvořili kompaktní tým, který fungoval naprosto profesionálně a bezproblémově.

„Nebyly to jen jízdní vlastnosti, ale mezi sledované parametry patřila i další specifika, která jsou pro provoz vozidla důležitá. Například jsme prověřovali, zda má kotvící prvky kompatibilní s našimi stávajícími prostředky, abychom v případě nepojízdnosti vozidla v důsledku závady byli schopni zabezpečit jeho odtah. Takových oblastí podobného rázu bylo prověřováno mnoho. Podstatné však je, že na základě našich podnětů může dodavatel upravit vozidlo tak, aby bylo pro armádu co nejvíce využitelné. Vše se ale děje stále v mantinelech rámcové dohody,“ přibližuje podrobněji celý proces plukovník Martin Stojánek.

04_3709Foto: Jezdilo se po silnicích I. třídy, polních cestách i v členitém terénu | Ministerstvo obrany ČR

Velmi důležitou oblastí byla také kontrola a podrobné nastudování technické dokumentace vozidla. Během seznámení se s umístěním jednotlivých prvků a schématy často vznikají podněty k úpravě dokumentace. Je totiž důležité, aby měli mechanici po zařazení vozidla do běžného provozu co nejsrozumitelnější podrobný návod, který jim usnadní provádění oprav.

Řidič z testovacího týmu říká: Armáda se už nemusí na silnicích stydět

Jedním z řidičů, který během vojskových zkoušek seděl za volantem Toyoty a najezdil kolem tisíce kilometrů, byl četař Petr Lux ze 141. zásobovacího praporu v Pardubicích. Do týmu, který měl prověřit jízdní vlastnosti, nebyl Petr Lux vybrán náhodou. Jeho více než desetileté zkušenosti za volantem vojenské techniky hovoří samy za sebe. Na funkci řidiče u pluku začínal v roce 2011 a jeho první vojenské auto byla dnes už historický automobil Praga V3S, pak přišel UAZ, Land Rover, BVP, Tatra 810 i 815, nová Tatra 7, ale i autobusy.

„To, že jsem si mohl vyzkoušet vlastnosti Toyoty Hilux, bylo pro mě jako řidiče nesmírně cennou zkušeností. Teď si umím představit, co všechno to auto dokáže. Vyzkoušel jsem si vlastnosti vozidla, co všechno jako řidič s vozidlem zvládnu, když se dostanu do extrémního terénu, ale i jak se Toyota chová v běžném silničním provozu na dálnici. Překvapilo mne, co všechno to auto projelo. Jaký terén zvládlo. V Jaroměři máme na polygonu brod. Myslel jsem, že to auto utopíme a s jízdami skončíme. Ale ono to projelo. Na to, že mělo univerzální hladká kola, tak tenhle extrémní terén zvládlo úplně v pohodě. Při brodění mi teklo do auta – povolený brod je totiž 0,8 metru – a byli jsme lehce naklonění, což znamenalo, že jsme jeli tak metr v bahně. Vozidlo to zvládlo a stěrače si poradily i s klasickým vojenským bahnem,“ konstatuje zkušený řidič a dodává, že díky stabilizaci podvozku vozidlo zvládlo i jízdu na kluzkých kládách, na kamenité cestě, ale i na blátivých polních cestách.

Petr Lux ocenil po skončených jízdách i to, jak auto drží na silnici, je odhlučněné a perfektní je i převodovka.

„Pro mě jako pro řidiče je v Hiluxu všechno, co k běžné jízdě potřebuji. Měřím 176 centimetrů, tedy standardní výška, a za volantem se cítím naprosto komfortně. Jsou tam i bezpečnostní prvky jako samonavíjecí pásy nebo nastavitelná podpěrka hlavy, to jsou záležitosti, které v případě nehody zachrání život nejen řidiči, ale i celé osádky. Prošli jsme to auto do detailů, měli jsme ho i na zvedáku, takže jsme všechno prozkoumali podle dokumentace do posledního detailu,“ zdůrazňuje četař Lux a dodává, že si vyzkoušel podle manuálu i technologické postupy. Vyhovovaly mu také informace o základní údržbě.

„Pokud to mohu porovnat s UAZem, vím, že s Toyotou nemám strach, že bych někam nedojel. A že jsme ho jako řidiči v rámci testování nešetřili, to snad nemusím dodávat. A mezi námi, myslím si, že s Hiluxem se už armáda nebude na silnicích stydět,“ usmívá se četař Petr Lux.

Hilux zvládnul klády i bahno polních cest

Zkušenosti z právě proběhlých zkoušek jsou pro vojáky z oddělení logistiky 14. pluku logistické podpory nesmírně cennou zkušeností. Základní úkol splnili a během tří týdnů ověřili vlastnosti vozidla, a to jak ve vojenském výcvikovém prostoru na Libavé, na polygonu Úseku oprav v Jaroměři i v běžném silničním provozu. Vyzkoušely se různé druhy terénů – jízda na kládách, na silnici, v kamenitém terénu i v bahnitých podmínkách polních cest.

„Osobně mám za sebou několik vojskových zkoušek, na kterých jsem se podílel. Ale v takovém rozsahu a takové podobě, jakou prošly Toyoty Hilux, nepamatuji. I pro mě to byla velmi cenná zkušenost, stejně tak pro členy týmu z oddělení logistiky pluku a vybrané specialisty ze 141. zásobovacího praporu. Skutečně nic nenechali náhodě, šli do detailů a naše závěry byly cennou informací pro závěrečnou fázi této zakázky,“ dodává závěrem plukovník Stojánek.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

 Autor: Jana Deckerová

Spolupracujeme sCZ- LEXCZ - AOBP