Návrhy rozpočtů resortu obrany a Národního bezpečnostního úřadu na rok 2024 se zabývali členové Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na svém včerejším 33. zasedání. Členové výboru také vzali na vědomí rozhodnutí o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky, o účasti AČR na cvičeních mimo území ČR a ozbrojených sil jiných států u nás. Stejně tak se výbor pro obranu věnoval vyslání sil a prostředků resortu ministerstva obrany do Slovinska. V úvodu jednání se nepodařilo poslanci Radovanu Víchovi rozšířit původní program schůze o vyjádření ministryně obrany Jany Černochové ohledně vystoupení České republiky z Organizace spojených národů.

Podle projednávaných rozhodnutí vlády se i v roce 2024 v souvislosti s členstvím České republiky v NATO uskuteční velký počet přeletů a průjezdů přes naše území, a to ozbrojených sil členských států NATO, států zúčastněných v programech Evropské obranné agentury (EDA), států v rámci programu Partnerství pro mír (PfP) a rovněž některých dalších států, s nimiž Česká republika udržuje partnerské vztahy. Tyto přelety a průjezdy budou uskutečňovány nejen v rámci výcvikových aktivit, ale též v souvislosti s různými vojenskými operacemi. Jak sdělila ministryně obrany Jana Černochová, úkolem České republiky je maximálně usnadnit realizaci požadavků na takové přelety a průjezdy a dostát tak svým závazkům vyplývajícím z členství v NATO.

Poslanci výboru také vzali na vědomí informaci o těchto aktivitách za první pololetí letošního roku. V uvedeném hodnocení období šlo zejména o zabezpečení vojenských operací. „Bylo to Multinational Battlegroup Slovakia, byl to KFOR a dále účast na vojenských cvičeních a akcích za účelem přeletů a přistání na území České republiky. Bylo uskutečněno celkem 3 452 leteckých přeprav, včetně 714 charterových letů a 173 přistání jiných ozbrojených sil, z toho 5 přistání ve prospěch Armády ČR,“ uvedla ministryně obrany. V daném období bylo realizováno celkem 826 samostatných přesunů, 58 silničních proudů a 4 železniční přepravy. Rovněž bylo vydáno 5 zvláštních povolení pro letadla států, které nebyly zahrnuty ve vládou schváleném seznamu zemí, které mají přelet povolen, např. Argentina, Indie nebo Japonsko. Ministryni Janu Černochovou pak doplnil 1. zástupce NGŠ generálporučík Miroslav Hlaváč, který uvedl, že byl počet přeletů ozbrojených sil jiných států přes území ČR v tomto období oproti loňskému roku nižší o 585 letů. Nejvýznamnějšími žadateli o přelety byly Spojené státy americké, Velká Británie či Spolková republika Německo. Ve sledovaném období byl počet silničních přeprav zvýšen o 37 v porovnání s předchozím obdobím a v předchozím roce bylo uskutečněno pět železničních přeprav. „V prvním pololetí roku 2023 koaliční partneři využili celkem čtyřikrát železniční přepravu pro přesun svých jednotek přes území ČR,“ uvedl generál Hlaváč a doplnil, že armáda tyto přepravy a spolupráci využívá jak pro výcvik logistických prvků, které dané přesuny přes území ČR zabezpečují, tak k výcviku praporu Podpory nasaditelných sil z Rakovníka. 

Branný výbor vzal zároveň na vědomí 3. doplněk účasti našich vojáků na cvičeních mimo a na území ČR, kdy by mělo přibýt 6 nových cvičení v zahraničí a jedno u nás. Zároveň byly upřesněny informace o 12 cvičeních mimo území České republiky, která již byla vládou schválena a u kterých došlo například ke změnám termínů, názvů a typů akce nebo rozsahu. Mezi nejvýznamnější nově plánované cvičení je Schneller Degen 2023 – cvičení s cílem udržet a rozvinout schopnosti v oblasti plánování a řízení boje, a to v rámci spolupráce naší 4. brigády rychlého nasazení s německou 10. obrněnou divizí, resp. 37. mechanizovanou brigádou. Cvičení se bude účastnit celkem 40 osob a 8 ks pozemní techniky.

Poslanci také vzali na vědomí informaci o vládou schváleném vyslání sil a prostředků resortu MO do Slovinska. Tuto zemi letos v srpnu zasáhly rozsáhlé záplavy, které si vyžádaly několik lidských životů a způsobily značné škody na soukromém majetku a infrastruktuře země. Slovinsko požádalo o pomoc členské státy Severoatlantické aliance a Evropské unie, přičemž prioritou byla těžká technika a vrtulníky pro záchranné akce. Česká republika nabídla zřídit až 3 náhradní přemostění těžkou mostovou soupravou o délce 21,24 a 27 metrů, která byla Slovinsku poskytnuta ze zásob Správy státních hmotných rezerv (SSHR) jako dar. Výdaje související s uvedeným návrhem na vyslání sil a prostředků resortu MO vyšly celkem na 9,5 mil. Kč. „Chci zdůraznit, že zkušenosti budou využity v rámci přípravy příslušníků ženijního vojska a studentů Univerzity obrany,“ uvedl v této věci generál Hlaváč, který ocenil spojení pomoci, zkušeností a výcviku nových schopností vojáků.

V úvodu včerejší schůze výboru poslanci také projednali návrh rozpočtu Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) na rok 2024 (kapitola 308). Celkové výdaje rozpočtu NBÚ pro rok 2024 jsou navrhovány ve výši 313 067 665 korun. Z toho je vázáno na platy a zákonem dané odvody 227 956 957 korun, což je 73 % z celkového rozpočtu. Došlo však ke snížení rozpočtu v rámci prostředků na platy, a to o 3 422 401 korun a příslušenství o 1 156 772 korun. Stejně nastavené snížení postihuje i střednědobý výhled pro roky 2025 a 2026. Výdaje na činnost NBÚ jsou stanoveny ve výši 85 110 708 korun, z nichž je na investice vyčleněno 26 093 965 korun a zbývající částka je na běžné provozní výdaje NBÚ. Zpravodaj tohoto bodu jednání poslanec Jan Hofmann uvedl, že při posílení výdajů na energie tak NBÚ chybí 11 milionů korun v běžných výdajích, což bude muset úřad řešit v průběhu roku podle skutečného vývoje cen. Ředitel NBÚ genmjr. Jiří Lang poslance informoval, že právě snížení prostředků na platy a příslušenství spolu s absencí prostředků na přesčasy komplikuje práci NBÚ a úřad tak nemůže naplňovat personální potřeby a zároveň se může prodlužovat vydávání bezpečnostních prověrek, což je v situaci zvýšených požadavků na prověrky významná komplikace. V této věci pro CZ DEFENCE uvedl předseda výboru Lubomír Metnar, že bude zřejmě potřeba v rámci tzv. druhého čtení státního rozpočtu předložit pozměňovací návrhy, aby se hrozící rizika odstranila: „Vláda chce nakupovat letouny F-35. Ví, jaké to jsou nároky na personál, ten bude muset mít obrovské množství prověrek, tak si nedokážu představit do jaké situace NBÚ postaví. Pro místopředsedu výboru Pavla Růžičku je návrh rozpočtu NBÚ překvapením: „Myslel jsem si, že priorita vlády je udržovat NBÚ v kondici, aby byl schopný plnit úkoly. Jestliže si vezmu, že vojenské zpravodajství má rozpočet přes sedm miliard, tak nechápu, proč NBÚ nemůže mít takový rozpočet, který neomezí jeho výkon,“ sdělil Růžička naší redakci.

Velmi podrobná diskuse zaznívala při projednávání návrhu rozpočtu ministerstva obrany na rok 2024 (kapitola 307). Připomeňme, že jde o první rozpočet resortu, který pracuje s uzákoněným parametrem 1,9 % HDP. Jak uvedla ministryně Jana Černochová, výdaje rozpočtu jsou stanoveny ve výši 151,2 mld. korun: „To znamená meziroční nárůst nominálním vyjádřením o 39,4 miliardy a představuje navýšení o 35,2 % oproti roku 2023. Růst výdajů je udržen i ve vládou schváleném střednědobém výhledu kapitoly ministerstva obrany, kdy jsou pro rok 2025 plánovány výdaje v objemu 160,3 mld. korun a pro rok 2026 ve výši 168,4 miliardy korun. Dostatečná výše rozpočtu, jeho předvídatelnost a stabilita tak umožnila vládě rozhodnout o zahájení historicky nejvýznamnějších modernizačních zakázkách s cílem modernizovat těžkou mechanizovanou brigádu a přezbrojit nadzvukové letectvo. Výdaje v oblasti programového financování jsou plánovány ve výši 72,5 miliardy a dosahují téměř 48 % podílu z celkového limitu výdajů rozpočtu na rok 2024. Proto je podle ministryně předložený rozpočet koncipován jako výrazně proinvestiční, přičemž rozhodující část investic (92 %) je plánována k naplnění Koncepce výstavby Armády ČR 2030.

Od roku 2021 také resort obrany naplňuje závazek vůči NATO spočívající v investici minimálně 20 % obranných výdajů do hlavních druhů techniky, přičemž v následujícím období tento podíl přesáhne 30 %. Jsou tak naplněny předpoklady pro zajištění potřeb resortu ministerstva obrany v roce 2024 a pro realizaci víceletých finančně náročných akvizic v dalším období, včetně využití možnosti vyčleňování prostředků na zajištění průběžného financování strategických projektů AČR dle nové schválené legislativy.

Ministryně také odpověděla na otázky, které dříve zazněly na plénu poslanecké sněmovny a týkaly se zejména navýšení částek na pořízení pásových BVP CV90 a tendru na letouny 5. generace. „Na dosud uváděných nákladech spojených s pořízením F-35 ve výši 149,7 miliardy korun se nic nemění,“ uvedla ministryně s tím, že vyšší částka, která se objevila v médiích, a to zhruba ve výši 66,1 miliardy korun je součtem nákladů na modernizaci infrastruktury. Podobné je to i ohledně vyšší částky na pořízení pásových BVP CV90. I zde ministryně potvrdila původní sumu 59,7 mld. korun. Částka 70 mld. korun, která je v rozpočtu, je podle ministryně vyjádřením případných vnějších ekonomických vlivů například kurzových rizik a inflace a nemusejí být nutně realizovány.

Rozpočet pak zevrubně představil ředitel Odboru správce kapitoly MO ČR Richard Vítek, kterému jsme položili následující otázky:

Obsahuje rozpočet na rok 2024 již první splátky na CV90 a F-35? A v jaké výši?

Návrh státního rozpočtu ČR na rok 2024 za kapitolu ministerstva obrany zahrnuje výdaje plánované s pořízením strategických projektů CV 90 a F-35. Za tímto účelem kapitola MO vyčlenila rozpočet výdajů k financování strategických projektů dle zákona č. 177/2023 Sb. o financování obrany ve výši 38,9 mld. Kč. Tato částka zahrnuje úhradu splátky na CV90 ve výši 11,152 mld. Kč. Zbývající částka bude využita k tvorbě peněžních zdrojů určených k financování (víceletých) vládou schválených strategických projektů dle uzavřených smluvních vztahů včetně splátky na pořízení letounu F-35. Konkrétní výše splátky bude známá až v okamžiku uzavření smlouvy.

Obsahuje rozpočet na rok 2024 výdaje na budování infrastruktury v rámci Obranné strategie ČR z MO i jiných resortů? S jakou částkou se počítá?

Platí, že obrana není pouze úkolem ministerstva obrany a armády. Podmínkou obranyschopnosti ČR je zapojení všech potřebných orgánů veřejné správy i společnosti jako celku. V souladu se zákonem o financování obrany jsou tak pro rok 2024 zahrnuty v jiných kapitolách státního rozpočtu výdaje na obranu státu ve výši 8,6 mld. Kč. Celková výše výdajů na obranu státu tak činí 2 % HDP.

Promítne se do stavby rozpočtu novelizovaná verze KVAČR a jak?

KVAČR obecně definuje dlouhodobý záměr výstavby AČR. Novelizovaná verze určuje směřování výstavby AČR relativně daleko za horizontem návrhu rozpočtu a střednědobého výhledu. Základní principy výstavby AČR se novelou nemění a sestavený návrh rozpočtu vytváří podmínky pro pokračování v dlouhodobém úsilí budování obrany.

Výbor pro obranu návrh rozpočtu schválil hlasy koaličních poslanců, opoziční se zdrželi. Položili jsme tak všem poslancům následující anketní otázku: Jak byste hodnotili rozpočet ministerstva obrany pro rok 2024, který poprvé naplňuje 1,9 % HDP výdajů na obranu?

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

U resortu obrany dochází v rámci navrhovaného státního rozpočtu na rok 2024 zdaleka k největšímu nárůstu v rámci jednotlivých kapitol. Je potřeba říci, že v meziročním srovnání u resortu obrany dochází ke skokovému nárůstu, a to o 39,4 miliardy, což představuje nárůst o 35,2 procenta oproti schválenému rozpočtu na rok 2023. Splnění našeho závazku vůči spojencům v NATO bereme vážně, o čemž také vypovídá námi nastartovaná modernizace armády, kdy jsme po období škrtů v obranném rozpočtu konečně začali masivně investovat do své obranyschopnosti. Za vlády hnutí ANO však rostly výdaje na obranu kontinuálně tak, aby na tento růst nedoplácely ostatní resorty a zároveň tak, aby finanční prostředky vynaložené na obranu byly investovány efektivně a hospodárně. Zákon o financování obrany měl zajistit kontinuitu a stabilitu obranného rozpočtu. Nikdo však tehdy nečekal, že tyto peníze budou navýšeny obraně na úkor ostatních resortů, kde došlo k nekoncepčním a velmi nebezpečným škrtům. V podání této vlády tak zákon o financování obrany představuje bianko šek pro nekoncepční přesun finančních prostředků mezi kapitolami, a to bez ohledu na efektivitu a hospodárnost jejich využití.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

Návrh rozpočtu hodnotím jako realistický vzhledem k našim závazkům vůči obraně státu a mezinárodním partnerům v Alianci. Jako zpravodaj zákona stanovujícího 2 % HDP na obranu jsem potěšen, že literu zákona naplňujeme. Je to povinné minimum a časem budeme muset dávat ještě více, protože hrozby, které máme za hranicemi, jen tak nezmizí. Je to ohromný myšlenkový obrat vzhledem k minulému desetiletí, kdy jsme se holedbali, že nám už žádné vojenské nebezpečí bezprostředně nehrozí.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Na naplnění závazku 2 % HDP rozpočtu obrany se dá dívat dvěma pohledy. Z hlediska státního rozpočtu se jedná pro obranu o částku velkorysou, ovšem z hlediska armády, která je dlouhodobě podfinancována, jde o částku spíše výchozí. Já osobně jsem naprosto spokojen s tím, že se podařilo rozpočet na obranu navýšit a konečně tak zahájit přechod armády do 21. století. Závazky vůči našim spojencům nejsou jen frází, ale je třeba je plnit a nespoléhat se jen na to, že nás ochrání někdo jiný. Zároveň chci poděkovat ministryni Janě Černochové jako prvnímu ministru, který prosadil takový rozpočet ve vládě.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Rozpočet MO na rok 2024 hodnotím jako velmi dobře sestavený. A to neříkám jen jako koaliční poslanec, ale i jako člen VO, kdy nezohledňuji stranickou příslušnost. Rozpočet je oproti rozpočtu pro letošní rok o cca 35 mld. vyšší. Je nastaven tak, že splňuje alianční závazek 2 % HDP, což je velmi podstatný bod. Velmi kladně u rozpočtu na rok 2024 hodnotím jeho investiční zaměření, protože téměř polovina výdajů je přímo zacílená do modernizačních a akvizičních procesů. Zásadních 72 mld. Kč v příštím roce umožní dokončit, pokračovat nebo zadávat nové tendry v souladu s plánem modernizace armády. Rozpočet zároveň drží relativně nízkou úroveň mandatorních a sociálních výdajů, což také ukazuje, že MO a zejména AČR jsou velmi dynamicky se rozvíjející a fungující složky, kdy platová zátěž nijak neomezuje rozvoj a modernizaci, ani samotný provoz všech součástí. Oproti mnoha předchozím rozpočtům, které nikdy dříve nebyly tak vysoké, také ukazuje, že obecně se MO s navýšením rozpočtu o cca 30 % vyrovnalo velmi dobře. Rozpočet reálně skýtá předpoklady, že bude dodržen a vyvarujeme se situací z minulosti, kdy MO nebylo schopno přidělené prostředky efektivně využít a investovat.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

Rozpočet ministerstva obrany na rok 2024 považuji za přelomový, a to zejména z toho důvodu, že celkové výdaje státu na obranu budou v příštím roce činit 2 % HDP, k čemuž se Česká republiky již před mnoha lety zavázala. Poprvé tak nejsme v pozici černého pasažéra, ale v pozici spolehlivého a důvěryhodného člena Severoatlantické aliance. Meziročně dochází k nárůstu rozpočtu o 39,4 mld. korun, kdy naprostá většina tohoto nárůstu směřuje na financování strategických projektů, což jednoznačně kvituji. Samotné výdaje na programové financování narostly o více než 33 mld. korun a slouží primárně k naplnění Koncepce výstavby Armády ČR 2030. Taktéž velmi oceňuji, že rozpočet počítá v příštím roce s navýšením počtu vojáků z povolání o 1 100 osob, což konvenuje se střednědobým cílem mít do roku 2030 třicet tisíc vojáků z povolání. Pozitivem je pro mě také fakt, že se skokově rostoucím rozpočtem ministerstva rostou mandatorní výdaje jen marginálně, a tím pádem se jejich podíl na celkovém rozpočtu znatelně snižuje. Jen to potvrzuje fakt, že rozpočet je velmi proinvestiční a směřující ke střednědobým cílům vybavenosti a modernizace armády. Samozřejmě se také setkávám s výtkami, zda si můžeme dovolit vydávat takové prostředky na obranu naší země. Podle mého názoru je to naopak nutnost. Jednak plníme základní závazek vyplývající z našeho členství v Alianci, ale zejména tím klademe důraz na bezpečnost naší země, což by vždy měla být priorita jakékoliv vlády. Je objektivní fakt, že se v posledních letech bezpečnostní situace ve světě prudce zhoršuje a my do tohoto období vstupovali s dlouhodobě těžce podfinancovanou armádou a s mnohdy až archaickým vojenským vybavením, které často na zahraničních cvičeních vzbuzovalo posměch. Naším cílem musí být, abychom disponovali moderní a připravenou armádou. Je dobré ještě poznamenat, že vláda tímto státním rozpočtem pro rok 2024 plní Programové prohlášení vlády v oblasti obrany země. Do celkových výdajů na obranu (2 % HDP) se pak započítávají také výdaje ministerstva zahraničních věcí, Národního bezpečnostního úřadu, ministerstva vnitra, ministerstva dopravy, Státní správy hmotných rezerv, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a Všeobecné pokladní správy.

Michaela Opltová (STAN), členka výboru

Prezentace ke státnímu rozpočtu byla velmi dobře připravena a všechny informace byly dodány s dostatečným předstihem. V rámci projednání na výboru byly odpovězeny všechny dotazy. Osobně jsem se divila, že nebyl přerušen zpravodaj příslušného bodu, protože jeho zpráva byla z velké části osobní kritika a ne nestranné provedení dokumentem. Také bylo zvláštní, že většina dotazů a největší diskuse byla u velmi drobných položek. Dotazování se ministerstva je samozřejmě na místě, ale jednání výboru by stále mělo probíhat na úrovni.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Rozpočet MO na rok 2024 je skokový a nepřehledný. Ministerstvo obrany zřejmě ani pořádně neví, za co ty více než 2 % HDP nakonec utratí. Dopátrat se celkových výdajů na jednotlivé projekty je běh na dlouhou trať, navíc je zde u F-35 pouze krátce uvedeno, že probíhají jednání atp. Zarážející je např. také výdaj na pořízení pásových BVP CV90, kde se místo 52 mld. korun hovoří o 71 mld. korun, přičemž ještě zřejmě budou dodané ve snížených funkcionalitách jednotlivých plánovaně nakupovaných verzích. Otázkou také zůstává, co bude MO dělat v případě, že ÚOHS zruší plnění této smlouvy.

Zdroj: Výbor pro obranu