Třídenní mezinárodní bezpečnostní konference GLOBSEC Forum je v plném proudu. Včera, kdy konference začala, vystoupil například prezident republiky Petr Pavel, nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Hovořilo se o tématech jako obranyschopnost Evropy, význam středoevropských států pro EU, válka na Ukrajině či společný výzkum a vývoj v různých oblastech, jako je např. umělá inteligence, kyberbezpečnost a podobně.

Ve své úvodní řeči Róbert Vass, prezident a zakladatel globálního nevládního think-tanku Globsec, připomněl, že se dnes nacházíme velmi blízko středu určité „bouře“, ať už jde o válku na Ukrajině, konflikt na Blízkém východě, antidemokratické tendence, vzájemné ekonomické závislosti nebo technologickou revoluci a zdůraznil, že tato bouře by mohla vážně poškodit základy mezinárodního řádu, který jsme tak dlouho budovali. Proto je podle Vasse třeba nečekat, ale jednat, abychom tuto pomyslnou bouři zkrotili, k čemuž by měly dopomoci i různé diskuse a zamyšlení během třídenní konference GLOBSEC Forum.

Róbert Vass dále vzpomenul na nedávný výrok polského premiéra Donalda Tuska, že žijeme v předválečné době. Situace je však podle Vasse ještě složitější. „Ať chceme, nebo ne, válka se proti nám již vede,“ sdělil zakladatel Globsecu a zmínil nejen ruskou invazi na Ukrajinu, ale také válku uvnitř naší společnosti, v informačním prostoru, využívání dodávek energie jako zbraň ke geopolitickým ziskům, sabotování komunikačních sítí, kybernetické útoky atd. „Kreml a velké množství Rusů věří, že jsou ve válce se Západem a NATO, a z naší strany by bylo bláhové předstírat, že tato válka pomine, když ji budeme dostatečně dlouho ignorovat,“ řekl Vass a připomněl historický fakt, že řešení nelze hledat v ústupcích, ale v budování síly a odolnosti společnosti a jednotlivých institucí. Podle Vasse bychom se měli také zaměřit na technologické inovace, které ve finále určují sílu ekonomik i armád jednotlivých zemí. „Spojené státy a Čína si tuto zásadu osvojily. My v Evropě jsme příliš pomalí. Ztrácíme konkurenceschopnost,“ varoval v této souvislosti Vass. 

Prezident republiky Petr Pavel následně v rámci svého projevu ohledně války na Ukrajině zmínil, čelíme dlouhému konfliktu s nejistým výsledkem. „Čas však může pracovat ve prospěch Ukrajiny i v náš prospěch, ale pouze pokud se vzchopíme a z uplynulých dvou a půl let si vezmeme správné ponaučení. V tuto chvíli máme co do činění s Ruskem, které stále věří, že nemá důvod měnit svůj postup. Musíme Ukrajině i nadále poskytovat dostatečnou a předvídatelnou podporu. Rusko musí pochopit, že setrvávání v této válce již nebude v jeho zájmu,“ sdělil Petr Pavel s tím, že vytrvání v podpoře Ukrajiny je i v našem vlastním zájmu.

Petr Pavel dále připomněl, že Evropa jako kontinent čelí strukturálním hospodářským problémům, kdy její nízká soběstačnost v oblasti kritických surovin, léků nebo polovodičů brzdí evropský hospodářský rozvoj.

Ohledně evropského technologického vývoje prezident řekl: „Přestože v mnoha oblastech stále zůstáváme průkopníky, za USA zaostáváme. Některé asijské země a Indie jsou v řadě oblastí technologického vývoje a ve využívání nových technologií na špici. Je načase, abychom si uvědomili, že naše technologická kompetence a pokrok budou určovat náš geopolitický význam a bezpečnost našich občanů.“ V souvislosti s tímto tématem poté Pavel ocenil založení iniciativy GeoTech Summit, která sdružuje politické lídry a přední technologické firmy s cílem posilovat spolupráci a odpovědnost v dnešním geopolitickém prostředí. „Není pochyb o tom, že potřebujeme více spolupracovat, a to nejen mezi vládami a podniky, ale také mezi EU a USA. Spíše bych však řekl mezi Evropou, USA a ostatními demokratickými zeměmi světa. Je načase začít odbourávat bariéry za účelem prohloubení naší spolupráce v oblasti vědy, výzkumu a vývoje a v oblasti nových technologií, jako jsou kvantová výpočetní technika, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost a moderní obranné technologie,“ vyzval prezident Pavel.

Prezident také sdělil, že musí být obnoveny kapacity evropského obranného průmyslu a že se musíme připravit na fakt, že budeme čelit sabotážím a dobře organizovaným kybernetickým útokům. Podle Pavla musí být také společnost odolnější vůči dezinformačním kampaním, které se všemožně snaží oslabit a rozdělit sociální soudržnost.

Jako další vystoupila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která hned v úvodu své řeči konstatovala, že střední Evropa je pro budoucnost Evropské unie politicky i strategicky klíčová a připomněla, že v loňském roce nebyly největšími investory v tomto regionu německé či francouzské společnosti, ale české firmy. Von der Leyenová také zmínila Polsko, které má podle ní jednu z nejdynamičtějších evropských ekonomik. 

„Odolnost většiny středoevropských zemí tváří v tvář ruské agresivní válce na Ukrajině byla a je pozoruhodná. Myslím si, že se evropský Západ má od evropského Východu co učit,“ pokračovala ve své řeči předsedkyně EK, která označila středoevropský region za „bijící srdce“ evropské solidarity, a to od samého začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Ursula von der Leyenová dále uznala, že se střední a východní Evropě, která již před lety varovala před Putinovými záměry, mělo více naslouchat. Připomněla také, že dnes někteří politici uvnitř unie, dokonce i ve střední části Evropy, vinu za válku na Ukrajině nekladou útočníkovi, nýbrž napadenému. „Chci se jich tedy zeptat: vinili byste Maďary ze sovětské invaze v roce 1956? Vinili byste Čechy za sovětské represe v roce 1968? Odpověď na tuto otázku je zcela jasná. Chování Kremlu bylo nezákonné tehdy a je nezákonné i dnes,“ sdělila předsedkyně Evropské komise. V souvislosti s otázkou případných mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem pak von der Leyenová dodala: „Ráda bych sdělila všem, kteří se ptají, zda není na tyto rozhovory čas, že je to především na našich ukrajinských přátelích, aby na tuto otázku odpověděli.“

Ruská invaze podle von der Leyenové otevřela Evropě oči. Po desetiletí totiž mnozí tvrdili, že vzájemná ekonomická závislost je tím nejvyšším zdrojem bezpečnosti, a tak Evropa kupovala ruský plyn, což mělo být zárukou, že Moskva nikdy nezačne válku na starém kontinentu. To se však ukázalo jako iluze, když Putin vyměnil prosperitu své země za vlastní imperiální ambice. To, co bylo považováno za zdroj bezpečnosti, se ve skutečnosti stalo zdrojem zranitelnosti. „Putinův pokus vydírat naši unii však nejen naprosto selhal, ale ve skutečnosti vyvolal nárůst evropské domácí obnovitelné energie, která nás činí nezávislými. Poučili jsme se,“ řekla von der Leyenová, podle které si musíme energii vyrábět sami. 

V rámci nových technologií a umělé inteligence si pak podle předsedkyně EK musíme navrhnout vlastní evropská řešení, kdy budou inovace a konkurenceschopnost v této oblasti nezbytnou součástí budoucí evropské prosperity a dlouhodobé bezpečnosti.

Evropa také díky ruské agresi překonala svou dlouhodobou neochotu vydávat dostatek prostředků na vlastní obranu. Ochrana Evropy je podle von der Leyenové především povinností Evropy, a přestože NATO musí nadále zůstat centrem kolektivní obrany, Evropa potřebuje být v této oblasti mnohem silnější a musí mít vlastní prostředky pro obranu a odstrašení případného protivníka. 

„Od začátku války jsme již dosáhli nebývalého pokroku. Členské státy zvýšily své výdaje na obranu z něco málo přes 200 miliard dolarů před válkou na téměř 300 miliard v letošním roce. Náš obranný průmysl se také přizpůsobil nové realitě. Znovu jsme otevřeli výrobní linky, zadali jsme nové zakázky. Snižujeme byrokracii, abychom mohli vyrábět více a rychleji. Ale to nestačí. Skutečnost je taková, že i když Evropané berou současné bezpečnostní hrozby vážně, restrukturalizace našeho obranného průmyslu si vyžádá čas a masivní investice. Naším cílem musí být vybudovat obrannou produkci velikosti kontinentu, a střední Evropa má velmi dobrou pozici pro to, aby byla jedním z hybatelů tohoto nového impulsu pro evropský obranný sektor. To je výzva pro malé země a malé společnosti, aby se naučily myslet ve velkém, opravdu ve velkém. Musí dojít k systémovému přepracování evropské obrany. A to je důvod, proč v příští Evropské komisi jmenuji komisaře pro obranu,“ sdělila předsedkyně Evropské komise s tím, že o unii musíme přemýšlet jako o projektu, který je ze své podstaty bezpečnostní, a střední Evropa v něm hraje zásadní roli.

Zdroj: GLOBSEC Forum 2024