Výbor pro obranu Parlamentu České republiky se po prázdninové přestávce vrátil ke své práci. Za přítomnosti ministryně obrany Jany Černochové a generálmajora Miloslava Lafka, zastupujícího náčelníka generálního štábu, výbor postupně projednal nasazení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v zahraničních operacích, pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky v roce 2022, 2. doplněk k účasti Ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účast ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2023. Nejzajímavější částí jednání výboru pak byly informace zástupců resortu o připravované Obranné strategii ČR, KVAČR a strategických plánech. 

Foto: Výbor pro obranu mimo jiné jednal o připravovaných strategických dokumentech týkajících se obrany | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Úvodní informace o nasazení našich sil v zahraničí a pobytu cizích vojsk na našem území v roce 2022 v rámci standardního pravidelného projednávání obsahovala skutečnosti o politických, vojenských a finančních aspektech působení českých jednotek a vojáků v zahraničních operacích a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky v daném období. Činnost našich vojáků v zahraničních operacích i jejich přípravu ovlivnily dvě zásadní události. „Samozřejmě, že to je válka na Ukrajině a související opatření k posílení východní hranice NATO. A také to je ukončení českého vojenského angažmá v Mali. Ruská agrese vyvolala nutné kroky Severoatlantické aliance pro posílení vlastní obrany, což mimo jiné vedlo k vytvoření mnohonárodních bojových uskupení na Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová. Tato uskupení tak nyní pokrývají východní křídlo NATO od Černého po Baltské moře. Aliance uvedla v únoru 2022 do pohotovosti síly rychlé reakce, pro které měla Česká republika připraveno 580 vojáků k okamžitému plnění úkolů. Nicméně k jejich nasazení mimo území České republiky nedošlo. Ministryně dále uvedla, že Evropská unie zahájila v listopadu loňského roku asistenční misi pro Ukrajinu, která se věnuje výcviku ukrajinských vojáků na území členských států Evropské unie. Česká republika se do ní zapojila od samého počátku. „Ještě v listopadu a prosinci roku 2022 jsme organizovali výcvik ukrajinského mechanizovaného praporu a specialistů. Bylo to v rámci síly CBRN a byli to ženisté a zdravotníci na Libavé. Celkem jsme vycvičili 609 osob,“ uvedla Jana Černochová. Druhou významnou událostí v zahraničních operacích s naší účastí pak bylo ukončení devítileté české vojenské přítomnosti ve výcvikové misi Evropské unie v Mali a ročního zapojení ve francouzské protiteroristické operaci v rámci úkolového uskupení TAKUBA. „Bohužel negativní postoj přechodné malijské vlády k vojenské přítomnosti západních zemí v Mali a její sílící vojenská spolupráce s Ruskem prostřednictvím Wagnerovy skupiny nás přivedly k rozhodnutí toto vojenské angažmá ukončit a samozřejmě dokončit všechny úkoly, které jsme tam měli,“ sdělila k danému tématu ministryně, podle které účast v této misi celkově přinesla řadu cenných zkušeností. „Mimo jiné jsme si potvrdili, že naši vojáci jsou schopni úspěšně řídit mezinárodní misi, a to i ve velmi složitých podmínkách poznamenaných obdobím pandemie covid, vojenským převratem v zemi či narůstajícím vlivem Ruska na malijskou juntu,“ vyzdvihla pozitiva mise Černochová.

Pobyt zahraničních vojáků na území České republiky probíhal tak, že mandát pro pobyt do dvou set vojáků ozbrojených sil NATO v souladu s aktivovanými předběžnými obrannými plány NATO nebyl využit. Pobyt slovenského armádního týmu za účelem pomoci při likvidaci rozsáhlých požárů v Národním parku České Švýcarsko pak proběhl v rozsahu týmu do 30 osob s vrtulníkem a působil v sestavě Integrovaného záchranného systému, a to od 29. července do 8. srpna. V roce 2022 se v zahraničních operacích vystřídalo celkem 2 121 příslušníků resortu ministerstva obrany a všichni se v pořádku vrátili do vlasti. „Na působení v zahraničních operacích bylo vyčleněno z rozpočtu resortu více než 1 miliarda korun. Výdaje a náklady související s výcvikem ukrajinských vojáků na území ČR dosáhly v minulém roce 32, 5 milionu korun, “ doplnila ministryně obrany. Vrchní ředitel Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany Jan Jireš ještě doplnil, že v případě aktuálních událostí v Nigeru nejsou žádné poznatky o tom, že byl puč naplánován a proveden ve spolupráci s Rusy a s Wagnerovou skupinou. „Ukazuje to na to, že jakmile se objeví jakákoli příležitost a jakékoli vakuum v tom regionu, tak se ho Rusové snaží zaplnit,“ dodal Jireš.

Obsahem 2. doplňku, který se týká mezinárodních cvičení mimo i na území ČR, jsou informace o cvičení AIR DEFENDER 2023. Zde došlo k upřesnění termínu, počtu dní, osob a techniky. Uvedené cvičení se prostřednictvím svého obsahu a výcvikových cílů zaměřilo na přípravu sil a prostředků k nasazení do reálných bojových operací. Cílem cvičení bylo posílit a prověřit budovanou schopnost Joint Force Air Component (JFAC) v kontextu alianční interoperability. Cvičení se zúčastnily ozbrojené síly NATO a Švédska v počtu do 80 osob a proběhlo bez požadavku na dodatečné navyšování rozpočtu obrany.

Výbor pro obranu také vyslechl informace o připravované Obranné strategii ČR, na ní navazující KVAČR a také o strategických plánech. Revizi klíčových dokumentů ukládá programové prohlášení vlády do konce roku 2023. Na podzim roku 2022 byla zahájena příprava nové Bezpečnostní strategie ČR a nové Obranné strategie ČR. Proces probíhal víceméně paralelně a kladl důraz na aktivní zapojení všech relevantních orgánů veřejné správy. Letos v červnu byla vládou přijata nová bezpečnostní strategie. Nová obranná strategie bude projednána podle plánu 6. září na Výboru pro obranné plánování Ministerstva obrany ČR, následně 21. 9. Bezpečnostní radou státu a na konci září tento materiál projedná vláda.

Foto: Výbor pro obranu také vyslechl informace o připravované Obranné strategii ČR, na ní navazující KVAČR a také o strategických plánech. (ilustrační foto) | mjr. Ladislav Kabát

Jak uvedla ministryně obrany Jana Černochová, mezi nejdůležitější témata obranné politiky České republiky patří „Zejména zásadní zhoršení bezpečnostního prostředí a jeho implikace do obrany ČR a kolektivní obranu v NATO. Dalším tématem je celovládní a celospolečenský přístup k obraně, včetně zapojení občanů do přípravy na obranu. Jsou to vojenské předpoklady obranyschopnosti. Je to vlastně to, čemu říkáme odolnost státu a společnosti, efektivita rozhodovacích procesů, krizové řízení, technologie a inovace. Dále to je schopnost válečného rozvinutí ozbrojených sil a mobilizace k tomu potřebných zdrojů a nástrojů. Dále to je role obranného a bezpečnostního průmyslu, včetně zajištění bezpečnosti dodávek a zapojení průmyslu do systému hospodářské mobilizace,“ uvedla ministryně s tím, že důležitý parametr dokumentu je také „zdrojové a personální zajištění obrany. Jednotlivé prvky strategie jsou podle ministryně rozpracovány v návazných strategických, koncepčních a implementačních dokumentech resortu ministerstva obrany a dalších orgánů veřejné správy. „Strategie, stejně jako minulá, bude pravidelně vyhodnocována, a to zejména prostřednictvím každoroční zprávy o stavu zajišťování obrany,“ doplnila ministryně.

Dalším zásadním dokumentem pro rozvoj schopností armády je připravovaná Koncepce výstavby Armády České republiky 2035. „Tato koncepce bude navazovat na bezpečnostní a obrannou strategii. Ambicí resortu ministerstva obrany je budovat moderní akceschopnou a komplexně připravenou vševojskovou armádu. Chceme armádu, která je pevným pilířem obranného systému České republiky a která poskytuje adekvátní příspěvek do kolektivní obrany Severoatlantické aliance. Armáda ve své koncepci zohledňuje zejména výraznou změnu bezpečnostního prostředí, a s tím související potřebu připravit se na konflikt vysoké intenzity. Dalším významným tématem armádní koncepce je adaptace na měnící se charakter války. V této souvislosti bych podtrhnula zejména koncept multidoménového válčení,“ uvedla ministryně Černochová. Vrchní ředitel Jan Jireš pak doplnil, že v období příprav tohoto dokumentu proběhlo v březnu cvičení CMX 2023, kterého se účastnily poprvé v historii všechny resorty na vysoké úrovni. „To znamená na úrovni náměstků ministrů, kteří by se reálně účastnili zasedání ústředního krizového štábu. Cvičení bylo zásadní v tom, že se nám podařilo identifikovat mnoho nedostatků, které v koordinaci mezi resorty a v zapojení ostatních resortů do přípravy na obranu a do provedení obrany máme,“ uvedl Jireš. Tyto skutečnosti pak byly promítnuty do nové obranné strategie a do dalších dokumentů. „Rozhodně to bude zdroj poučení a úkolů pro všechny resorty a pro vládu jako celek do mnoha následujících let,“ dodal Jireš.

Poslanci výboru pro obranu během zasedání poukazovali na důležitost osvěty společnosti tak, aby měla Česká republika vysokou společenskou odolnost. Zajištění civilní ochrany je v gesci ministerstva vnitra a příslušná infrastruktura spadá pod jednotlivé krajské úřady. Současná obranná strategie vychází z platné legislativy, nicméně je potřeba vzít v úvahu také případnou změnu kompetencí a případně i zákonů. Předseda výboru Lubomír Metnar pro CZ DEFENCE uvedl, že jde o první strategický dokument od vypuknutí konfliktu na Ukrajině, kterým se výbor pro obranu zabýval. „Samozřejmě to hodnotím jako dobrou práci, kterou resort obrany v tomto dokumentu odvedl. Bude mít návaznost na další dokumenty. V této souvislosti vznikla v rámci resortu obrany pracovní skupina pod skupinou obranného plánování s tím, že se zabývají a budou zabývat případnými legislativními nedostatky, které by mohly být v souvislosti s naplňováním obranné strategie v současné době v našem právním řádu. Zatím konkrétní legislativní návrhy nejsou. Uvidíme, k jakým závěrům pracovní skupina dojde, zdali je třeba novelizovat některé právní normy v rámci českého právního řádu tak, aby byla obranná strategie efektivně naplňována,“ uvedl Metnar. Důležitou součástí strategie je její komunikace s veřejností a vyhodnocení kompetencí v oblasti civilní ochrany. „Jsou to velmi stěžejní otázky. Momentálně nejsem zastánce rychlých změn. Kolem roku 2000 civilní ochrana obyvatelstva přešla pod resort ministerstva vnitra, jednu z hlavních rolí tam hraje Hasičský záchranný sbor a ten na tom odvedl kus práce. Měnit celý tento systém v současné době by přineslo řekněme více problémů než užitku, ale to neznamená, že není co vylepšovat. Co se týká komunikace – víte, že patřím ke kritikům současné vlády. Strategická komunikace se této vládě moc nedaří. I v tomto konkrétním případě strategického dokumentu to zaznělo, resort si je toho vědom, protože hledá cesty, jak vhodně komunikovat. Myslím, že tady je velký prostor pro zlepšení a bude nás zajímat, jakou formu zvolí,“ uvedl pro CZ DEFENCE předseda Výboru pro obranu Lubomír Metnar.

Členům výboru pro obranu jsme položili následující otázku: Do jaké míry by podle vás měli být občané ČR obeznámeni s aktuální Obrannou strategií ČR, KVAČR a strategickými plány?

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Již v současnosti jsou tyto strategické dokumenty veřejně přístupné, minimálně na příslušných webových stránkách ministerstva obrany v sekci dokumentů a legislativy. Dlouhodobě však kritizuji komunikaci nejen resortu obrany, ale i celé vlády vůči občanům. A i v tomto případě, s ohledem na současnou bezpečnostní situaci, by měly být tyto strategické dokumenty lépe komunikovány a vysvětlovány široké veřejnosti.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

Mnohé informace jsou již nyní dohledatelné na internetu. Podporuji informovanost občanů. Politika má být především o komunikaci – to je hlavně úkol pro nás poslance, senátory a ministry. Na druhou stranu je řada informací týkajících se národní bezpečnosti a obrany natolik citlivá, že se s ní nemůže seznámit každý. Stát se nemůže střelit do vlastní nohy tím, že transparentně vydá všechny informace na stříbrném podnose nepřátelům. Mezi otevřeností a bezpečností musí panovat rovnováha. Je mi jasné, že jsme v době, kdy si občané kladou otázku, zdali jsme schopni se ubránit jakékoliv hrozbě. Často slýchám, že „těch pár vojáků a techniky by vydrželo tři dny". Naši vojáci mají jedno z nejlepších renomé ve světě. Techniku modernizujeme díky navýšení výdajů na obranu na povinné minimum 2 % HDP. Jsme součástí největší vojenské aliance na světě. Jak obranná strategie, tak KVAČR se v tuto chvíli posouvají na úplně jinou úroveň: zohledňují nové hrozby, které nám přináší 21. století. Nebojím se říct, že do roku 2030 se budeme řadit mezi špičky v otázce obrany.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Obranná strategie je jeden z hlavních dokumentů MO. Nejedná se v něm pouze o body podléhající MO, ale například i ministerstvu zdravotnictví, průmyslu a obchodu či dopravy. Týká se tedy řady oblastí z běžného života lidí. V obranné strategii je počítáno s doplněním armády v případě potřeby nejen o zkušené zálohy, ale i o dobrovolně předurčené, případně o dobrovolníky z řad obyvatel. Seznámení se se strategií by mělo být v zájmu všech lidí. Pochopitelně záleží na tom, které dokumenty a materiály budou veřejné.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

Jsem rád, že konečně v listopadu vláda schválí KVAČR 2035 a následně bude informovat paní ministryně výbor pro obranu. Pokud jde o zveřejňování informací, tak samozřejmě musí být o tom informováni volení zástupci lidu, což jsou poslanci a senátoři a ta část, která tam může být nějakým způsobem utajovaná, tak ta se samozřejmě veřejnosti sdělovat nemá. A to samé se týká i bezpečnostní strategie. Pokud bezpečnostní strategie bude představena poslancům, tak by měla být představena v plném znění i včetně těch utajovaných věcí. A co se týká veřejnosti, tak samozřejmě tam by mělo jít pouze to, co utajované není. Tak jako u všech dokumentů.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Občané ČR mají právo vědět, v jaké kvalitě a jakým způsobem je zajištěna obrana naší země. Proto by veškeré strategické dokumenty měly být pro veřejnost co nejvíce srozumitelné a dostupné. Dlouhá desetiletí jsme věřili, že bezpečnostní prostředí kolem nás je klidné a válečný konflikt v Evropě nehrozí. Bohužel jsme již přes rok a půl svědky opaku, a proto je důležité zdůrazňovat, že obrana země má svůj nezastupitelný význam. Věřím, že i s ohledem na válku na Ukrajině, je ta správná chvíle občanům země pečlivě vysvětlit, proč dochází k rozsáhlé modernizaci AČR, proč je nutné tyto finanční prostředky na obranu vynakládat a zároveň proč je nutné průběžně všechny strategické dokumenty revidovat a doplňovat. Co se týče KVAČR a dalších strategických dokumentů, je pochopitelné, že veřejnost v každodenním životě nepotřebuje znát dílčí detaily obranné strategie. Zároveň je však důležité, aby občané věděli, jakým způsobem ČR investuje do své obrany. V souvislosti s válkou na Ukrajině je klíčové, aby veřejnost věděla, že probíhá důkladná analýza vývoje konfliktu a na základě té dochází k revizi strategických dokumentů tak, abychom byli nadále připraveni na všechny současné i budoucí bezpečnostní hrozby. Úkolem politiků je veřejnosti vysvětlovat obsah Obranné strategie ČR a ujistit je, že naše země má lidské, materiální i finanční zdroje ji naplňovat.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

Aktuální materiál Obranné strategie ČR, jak byl prezentován na výboru pro obranu, je kvalitně zpracován a ocenili ho nejen zástupci koalice, ale i opozice, což považuji za pozitivní. Aktuální obranná strategie obsahuje několik klíčových bodů a podtrhnul bych zejména potřebu zásadních investic do infrastruktury, jako jsou pozemní komunikace, železnice, překladiště apod. Toto jsou body, které jsou nesmírně důležité nejen z pohledu obranné strategie, ale i z pohledu rozvoje České republiky jako celku. A právě úroveň infrastruktury je oblast, kde má naše země obrovské rezervy a snaha obrany pohnout s investicemi v tomto směru by mohla mít synergický efekt. Vzhledem k tomu, že Obranná strategie ČR je významný dokument, který bude mít pro Českou republiku strategický význam, a to nejen z pohledu obranyschopnosti, tak by o něm měla být česká veřejnost podrobně a srozumitelně informována. A to i z toho důvodu, že investice do infrastruktury a modernizace české armády si vyžádají nemalé investice z veřejných peněz. Občané musejí mít přehled, kam jejich peníze putují.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Musí se najít kompromis mezi tím, aby občané věděli, že strategii máme a že se dokážeme v případě napadení bránit a jakými prostředky. A mezi „need to know" tedy neprozrazovat víc, než je nutné.  

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Podle mého názoru by občané ČR měli být obeznámeni s aktuální Obrannou strategií ČR, KVAČR a strategickými plány do určité míry. Je důležité, aby veřejnost měla povědomí o základních principech a směrech, kterými se obranná politika ČR ubírá. To umožňuje občanům lépe porozumět rozhodnutím a opatřením, která jsou v této oblasti přijímána a aby občané měli možnost vyjádřit k této věci své názory a případné obavy.

Zdroj: Výbor pro obranu