Ani po roce intenzita podpory Ukrajiny ze strany Západu neklesá. Naopak. Jestli se před rokem obecně hovořilo o zasílání munice a starší nepotřebné vojenské techniky, dnes padají návrhy na dodání moderních západních tanků nebo stíhaček F-16. Na území několika států NATO probíhá výcvik ukrajinských vojáků, kteří se poté vracejí na frontu do první linie. Česká republika pomáhá Ukrajině od začátku válečného konfliktu, a to s dodávkami zbraní, výstroje, ale také s výcvikem ukrajinských vojáků. Vedle toho probíhá podpora civilního sektoru a existují soukromé sbírky.

Foto: Výcvik ukrajinských vojáků na Libavé | Ministerstvo obrany ČR

V souvislosti s výše uvedeným jsme se zeptali poslanců Výboru pro obranu, zdali je podle nich naše podpora Ukrajině v oblasti výzbroje a výcviku optimální a zdali má Česká republika ještě co nabídnout? Níže uvádíme odpovědi poslanců, kteří na naše dotazy reagovali:

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Česká republika pomáhá maximálně, patří na špičku v přepočtu k HDP, ale přesto si myslím, že by měla být pomoc více koordinována s evropskými a aliančními partnery, s důrazem na zachování naší obranyschopnosti. 

Josef flek (stan), místopředseda výboru

Musíme si uvědomit, že Rusko je v tuto chvíli nepřítel s válečnými choutkami. Máme závazek vůči Evropě a členům NATO pomáhat Ukrajině, která každý den prokazuje, na jaké straně stojí a které hodnoty chce v budoucnu zastávat. Techniku a humanitární pomoc musíme na Ukrajinu posílat s rozvahou a chytře. Tento rok bude rozhodující. Rusko právě rozjíždí ofenzivu a použije k tomu veškeré své možnosti, my nesmíme činit jinak. Ukrajina to má složité v množstevním nepoměru cca 4 : 1 jak v technice, tak živé síle. Prioritami bude protivzdušná obrana, těžká obrněná technika, podpora dělostřelectva a letecké subvence. Rád budu prosazovat nasazení našich bitevních podzvukových letounů L-159 Alca i s velmi pestrou a funkční municí, která by ruskému velení udělala těžkou hlavu a na frontě těžké ztráty. Ukrajinští piloti již využívají k výcviku české L-39 Albatros, tyto letouny mají značné podobnosti, a tudíž je mohou ihned využít v boji. V momentě, kdy se bavíme o odražení ruské ofenzivy, musíme taktéž rozplánovat podporu ukrajinské ofenzivy, a tím pomoci vrátit se Rusům na své území. Proto pomáháme cvičit ukrajinské vojáky a dělat z nich vojenské uskupení – roty. Velká pomoc jde i z jiných států, rád bych zmínil britské rakety Harpoon pro ničení lodí i pozemních cílů nebo dodávky tanků Leopard 2 z Polska a Nizozemska. Ukrajina by také nebyla schopna vzdorovat bez účelové pomoci ze strany USA, např. raketometů HIMARS aj. Naše T-72 na frontě již bojují a resort Ministerstva obrany ve spolupráci se zbrojaři doplňují stavy. Na rovinu můžeme říct, že se zbavujeme staré techniky, která pomáhá a bude nám částečně finančně i technologicky kompenzována, a tím investujeme do modernizace AČR.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Naše pomoc Ukrajině v oblasti výzbroje a výcviku je příkladná a jsem na nás hrdý jak rychle a v jaké míře pomáháme. Vím, že probíhají konzultace na různých úrovních a vždy se snažíme najít cestu, jak pomoci. Důležité je také to, jaký respekt si budujeme i mezi svými spojenci. To jsou všechno klady, které se v budoucnu zhodnotí.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

V současné době je to myslím čím dál tím složitější téma, protože se musí jasně specifikovat, jaké zbraně a zbraňové systémy Ukrajině pomohou. Je totiž rozdíl poslat podzvukové stíhačky ze 70 let, nebo poslat nadzvukové stroje napojené na novodobé operační systémy. Nemluvě o logistickém zázemí, včetně výcviku pilotů a pozemního personálu. A podobně je to s tanky. Je tato pomoc o zasílání tanků na úrovni T-72 či základních Leopardů ze 70. let, nebo o posílání novějších strojů a demontování moderních spojovacích technologií dle standardů NATO? Je potřeba si říct, že v případě ukořistěné techniky bude tyto zbraně vlastnit a zkoumat ruská strana. Takže to není o žádném politickém prohlášení, že si v pondělí vzpomeneme a ve středu tanky nebo stíhačky na Ukrajinu pošleme. Opět je to o výcviku posádek tanků, logistice a servisu. Definoval někdo například bojovou životnost strojů? Životnost hlavně u tanku je dejme tomu 300 výstřelů a zase nevíme, za jak dlouho to takový tank na Ukrajině zvládne. Za měsíc, dva či za půl roku? A pak půjde někam do servisu? Hraje to vůbec na Ukrajině nějakou roli? Proto bych v první řadě zvažoval a šel cestou humanitární pomoci, a to jak vojenské, tak civilní. Ošacení, výstroj, balistika, balistická výstroj, přilby. A také výstroje jednotlivce a samozřejmě zdravotnický materiál. Soustředil bych se na humanitární a zdravotní pomoc, a to zejména proto, aby tam umíralo co možná nejméně ukrajinských vojáků.

Ale zpátky k technice. Měli bychom jako Aliance mít skutečnou analýzu potřeb ukrajinské armády. Nemůže to fungovat jako secondhand, že sesbírám všechno ze světa a pak to tam budu nějak provozovat. Takhle to nebude nikdy fungovat.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

My pomáháme Ukrajině již od samého počátku humanitárně i vojensky. Poskytujeme to, co si můžeme dovolit odeslat bez toho, aniž bychom snižovali naši vlastní obranyschopnost. Jsme první zemí, která ještě na začátku konfliktu dodala na Ukrajinu těžkou vojenskou techniku, konkrétně tanky T-72 a bojová letadla Mil Mi-24V. Doposud jsme také poskytli Ukrajině další vojenský materiál v rozsahu 47 miliard korun, poskytujeme i významnou pomoc při výcviku ukrajinských vojenských jednotek. To považuji s ohledem na naše armádní kapacity za více než optimální. Jsem pyšný na to, že se do pomoci aktivně zapojuje jak naše vláda, tak i český obranný průmysl nebo naši občané pomocí veřejných sbírek. Podporovat Ukrajinu je totiž naší morální povinností – v tom chceme a budeme nadále pokračovat.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

Dle mého názoru dělá naše vláda maximum, co se dodávek zbraní a výcviku ukrajinských vojáků týče. Česká republika patří mezi země, které se na pomoci Ukrajině podílí nejvíce. Je třeba si ovšem uvědomit, že můžeme poskytovat jen tolik zbrojního materiálu, aby to neohrozilo naši vlastní bezpečnost a obranyschopnost. Druhou věcí je, zda jsou celkové dodávky zbraní západních spojenců pro Ukrajinu dostatečné. Dle vývoje konfliktu se obávám, že vojenská a materiální pomoc Ukrajině nemusí stačit. Ačkoliv vidíme velkou ochotu a vůli většiny členských zemí poskytovat zbrojní a materiálovou pomoc Ukrajině, tak to z kapacitních důvodů není možné činit v takové míře, jakou by nyní Ukrajina potřebovala. V nejbližších dnech a týdnech očekávám zásadní rozhodnutí západních velmocí ohledně dodávek stíhacích letounů, což by mohlo představovat výraznou pomoc ukrajinské armádě.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Můžeme určitě nabídnout více, ale náš výcvik je zásadně omezen časem. Navíc vzhledem k povaze bojů na Ukrajině je kromě nepřetržitého přísunu techniky, stejně tak důležitý přísun vojáků.

Petr Liška (STAN), člen výboru

Podle mého názoru Česká republika v pomoci Ukrajině postupuje v rámci našich možností a s vědomím zachování naší vlastní obranyschopnosti v oblasti poskytování výzbrojního materiálu. V oblasti výcviku se podílíme na výcviku v ČR a v rámci asistenční mise EUMAM v rozsahu dohodnutém do konce tohoto roku. Věřím, že pomoc ČR bude pokračovat v rámci možností tak dlouho, jak bude třeba, a takto je také pomoc deklarována směrem k našim aliančním partnerům. Další potenciál pomoci vidím v oblasti výcviku. V oblasti materiálové pomoci je klíčové zachovat vlastní obranyschopnost, k čemuž jsou kompetentní složky armády a MO ČR.

Michaela Opltová (STAN), členka výboru

To je spíše otázka pro naše ukrajinské partnery. Z mého pohledu je zásadní, že Česká republika dodržuje koaliční závazky a je zodpovědným partnerem. Výcviková mise pro ukrajinské vojáky je naplánována do konce tohoto roku, určitě bude přínosná a zabrání ztrátám na životech. V rámci další materiální pomoci musíme především myslet na vlastní obranyschopnost. Předpokládám, že v případě, kdy naše armáda obdrží nové dodávky techniky či munice, tak bude prostor pro uvolnění části rezerv. To má v rukou velení AČR a Ministerstva obrany.

Michal Ratiborský (ANO), člen výboru

Myslím si, že naše podpora Ukrajině byla a je od začátku konfliktu v rámci našich možností dostatečná. Reagovali jsme na potřeby ukrajinské armády rychle a v maximálním možném množství. Rozhodně máme ještě co nabídnout, i teď se podílíme na výcviku ukrajinských vojáků. Domnívám se ale také, že bychom se měli zaměřit na mírové možnosti řešení tohoto konfliktu, nejen zbrojit. 

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Podpora vlády Petra Fialy Ukrajině je vůbec jedna z nejvyšších mezi jednotlivými státy. Je potřeba jednoznačně odmítnout dodávky výzbroje, techniky a materiálu ze skladů armády ve výši 4,5 mld. korun zrovna tak, jako výcvik ukrajinských vojáků na našem území. Se značným znepokojením také sledujeme korupční kauzy na nejvyšších místech ukrajinského Ministerstva obrany. Podle aktuální ankety irozhlasu jsou 2/3 našich občanů proti vyšší pomoci Ukrajině. To o něčem vypovídá. Tato vláda se chová jako by byla ukrajinskou vládou a nikoliv vládou České republiky. Je potřeba v 1. řadě pomáhat našim občanům, a nikoliv neomezeně podporovat Ukrajinu a Ukrajince. Naše pomoc Ukrajině a Ukrajincům by měla být pouze nezbytná a časově omezená a nikoliv bezbřehá.

Zdroj: Výbor pro obranu