Včerejší 22. schůze výboru pro obranu měla na programu projednání bodu věnovaného plánovaným mezinárodním cvičením s účastí AČR, ať již na území České republiky, nebo v zahraničí, dále velmi živě diskutovanou změnu Ústavy ČR, kterou chce vláda zjednodušit vysílání českých vojáků do zahraničí a upravit proces schvalování průjezdů a přeletů cizích ozbrojených sil přes území České republiky, a výbor také navázal v přerušeném bodu věnovaném informaci o situaci na Ukrajině, který byl ovšem zařazen jako uzavřený. Přítomna byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která jednotlivé body pro poslance uvedla, a také náčelník Generálního štábu gen. Karel Řehka, zástupci Ministerstva obrany a Vojenského zpravodajství. 

Foto: Výbor pro obranu podpořil vládní návrh změny Ústavy. Vysílat vojáky do zahraničí bude jednodušší | Ministerstvo obrany ČR

198 plánovaných mezinárodních cvičení v zahraniční i na území České republiky

Ministryně obrany uvedla jako první bod Účast ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účast ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2023. Zpravodajem bodu byl poslanec Petr Liška (STAN). V předloženém materiálu je poslancům představen souhrn celkem plánovaných 145 mezinárodních cvičení, kterých se budou vojáci AČR účastnit v zahraničí a 53 cvičení se zahraniční účastí, která proběhnou na území České republiky. „Vojenská cvičení se zahraničními partnery jsou klíčovým nástrojem k dosažení potřebné úrovně připravenosti sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany k obraně ČR a ke splnění našich spojeneckých závazků,“ uvádí předložený sněmovní tisk. Vláda informaci schválila na svém zasedání 7. prosince.

Plán cvičení je sestaven na základě politicko-vojenských priorit ve čtyřech oblastech, jimiž jsou příprava k nasazení v operacích (20 cvičení v zahraničí a 7 cvičení s mezinárodní účastí na území ČR), účast v mezinárodních uskupeních pohotovostních sil (20 cvičení v zahraničí a 3 v ČR), výstavba schopností (60 cvičení v zahraničí a 24 v ČR) a bilaterální a regionální spolupráce (45 cvičení v zahraničí a 19 v ČR). Jana Černochová uvedla, že v rozpočtové kapitole Ministerstva obrany je pro zajištění účasti ozbrojených sil ČR na těchto cvičeních vyhrazeno 147,1 milionu Kč.
V oblasti přípravy ozbrojených sil k nasazení v operacích budou nejdůležitějšími cvičeními MOUNTAIN FLIGHT (cvičení na přelomu srpna a září s účastí 75 příslušníků 22. základny vrtulníkového letectva a 24. základny dopravního letectva se 4 kusy letecké techniky ve francouzských Alpách s cílem vycvičit posádky vrtulníkového letectva v létání ve složitých taktických a geografických podmínkách), STEADFAST NOON (strategické cvičení vzdušných sil s účastí 46 příslušníků 21. základny taktického letectva a 26. pluku velení řízení a průzkumu a 5 kusů letecké techniky sloužící především k prověření schopností vzájemné interoperability a provádění společných leteckých operací sil NATO, proběhne v Německu a v Belgii v říjnu a v listopadu), a v České republice pak MINIGATOR 2023 (cvičení pyrotechnických jednotek zaměřené na detekci a odstraňování nevybuchlé munice).

V rámci přípravy na účast v mezinárodních uskupeních pohotovostních sil, jako jsou síly rychlé reakce NATO (NATO Response Forces – NRF), síly velmi rychlé reakce NATO (Very High Readiness Joint Task Force – VJTF) a bojová uskupení Evropské unie (European Union Battle Group – EUBG) půjde mj. o cvičení TOXIC LANCE 2023 (s cílem zdokonalit specialisty chemických odborností v aplikaci postupů při ochraně před zbraněmi hromadného ničení za použití reálných bojových látek, s účastí příslušníků 31. pluku radiační chemické a biologické ochrany, proběhne na Slovensku) a v České republice YELLOW CROSS (jehož hlavním cílem je sladit štáb velitelství brigády radiační, chemické a biologické ochrany pro ARRC (Allied Rapid Reaction Corps) v činnostech ve prospěch nadřízeného velitelství sboru rychlé reakce.

Jako součást dlouhodobější přípravy na plnění celého spektra úkolů ozbrojených sil ČR proběhnout například cvičení nazvaná A-A STŘELBY (zaměřené na použití ostré munice při odpalu řízených střel při ničení vzdušných cílů na krátkou vzdálenost a použití ostré kanónové munice při střelbě na vzdušné cíle s účastí 66 osob a 4 JAS-39 a 3 L-159, proběhne ve druhé polovině února ve Švédsku), HELICOPTER TACTICS INSTRUCTORS COURSE (výcvik v úkolech vzdušného boje proti pomalu a nízko letícím cílům a výcvik ve vzdušném boji s letouny s odlišnými letovými vlastnostmi, kterého se v Maďarsku zúčastní 50 příslušníků 21. základny taktického letectva a 22. základny vrtulníkového letectva a 5 kusů letecké techniky), SWIFT RESPONSE 23 (určené pro výsadkové jednotky, 250 příslušníků 43. výsadkového pluku, 10 kusů pozemní a 3 kusy letecké techniky bude cvičit v Estonsku), a na území České republiky CZECH LION 2023 (cvičení zemí V4 s cílem procvičit velitelství 4. brigády rychlého nasazení v plánování a provedení operace na podporu spojeneckých sil v konfliktu vysoké intenzity), ENGINEER SPIRIT 2023 (velitelsko-štábní cvičení za účelem spolupráce ženijních jednotek AČR a OSSR), FEDERATED CLOUD 2023 (součást komunikační a informační podpory; cílem je ověřit schopnosti interoperability systémů velení a řízení, testování schopnosti výstavby míst velení a poskytování komunikačních a informačních služeb uživatelům), ODOLNÉ NEBE/AMPLE STRIKE 2023 (společná příprava osádek s omezenou účastí pozemních sil a plnění širokého spektra úkolů zejména na taktické létání, protivzdušné operace, vzdušnou přepravu, blízkou leteckou podporu, průzkum a sladění systémů velení a řízení) nebo RAMSTEIN GUARD (zaměřeno na rozvoj a zdokonalení bojeschopnosti vzdušných sil v podmínkách radioelektronického boje a na schopnosti vést elektronický boj).

V oblasti bilaterální a regionální spolupráce půjde o cvičení HOT BLADE (výcvik v úkolech vrtulníkového letectva v rámci mezinárodních operací v Portugalsku s účastí 55 osob z pozemního a létajícího personálu a 3 ks letecké techniky z 22. základny vrtulníkového letectva), SLOVAK SHIELD (úkolem české jednotky zde bude zejména podílet se na procvičení nasazení mechanizované jednotky v rámci mezinárodního prostředí, její koordinaci s ostatními jednotkami, plánování, vedení rozhodovací činnosti a koordinaci štábu s ostatními mezinárodními štáby, účastnit se bude 250 osob a 68 kusů pozemní techniky ze 4. brigády rychlého nasazení ve spolupráci s 7. mechanizovanou brigádou), nebo v České republice například TOBRUQ ARROWS (cvičení se zahraničními partnery na území ČR, které zahrnuje bojovou střelbu systémů RBS-70).

„Co bych zmínil z pohledu náčelníka Generálního štábu jako velmi důležité, byť to nezní úplně zajímavě, ve smyslu toho, že by někde skákali lidé na padácích nebo létala letadla, tak to je FEDERATED CLOUD 2023, a to je extrémní, protože samozřejmě bez spojení není velení, a toto cvičení bude zaměřené na komunikační a informační podporu, jehož cílem je ověřit interoperabilitu systému velení a řízení,“ zmínil další z významných cvičení generálmajor Řehka. Poslanci vzali informaci o plánovaných vojenských cvičeních v roce 2023 na vědomí.

Usnadnění vysílání vojáků do zahraničí a zjednodušení schvalovací procedury pro průjezdy a přelety přes území ČR

Dalším projednávaným bodem byl vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. Vláda chce jeho prostřednictvím získat právo rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí například k ochraně života a zdraví osob v případě jejich ohrožení bez toho, že by takové nasazení ozbrojených sil musely, tak jako nyní, napřed schvalovat obě parlamentní komory. Kromě toho chce vláda zjednodušit pravidla pro schvalování průjezdů a přeletů cizích ozbrojených sil přes území České republiky.
Podle stávající úpravy může vláda vysílat vojáky AČR do zahraničí bez souhlasu Parlamentu na nejvýše 60 dnů v případě plnění závazků plynoucích z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo za účelem asistence při  živelních pohromách, apod. Podle návrhu by mohla bez předchozího souhlasu parlamentu vyslat vojáky také za účelem ochrany života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky. Současně by bez souhlasu Parlamentu rozhodovala o uskutečnění průjezdů a přeletů přes území ČR a o účasti ozbrojených sil na vojenských cvičeních (českých mimo území ČR a zahraničních u nás). Ve všech případech návrh vládě ukládá neprodleně obě komory o rozhodnutí informovat a každá z nich je může nadpoloviční většinou svých hlasů zrušit.

Ministryně obrany Jana Černochová v úvodní řeči vyjmenovala důvody, které vládu k této změně vedou, a zejména připomněla, že jde o návrh, který byl v různých, a to benevolentnějších, podobách projednáván v uplynulých obdobích, kdy jej podpořili, nebo dokonce přímo spolupředkládali i někteří ze současných opozičních poslanců, kteří se nyní k vládní předloze staví rezervovaně. Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) po projednání návrhu v prvním čtení na plénu Sněmovny řekl: „Postoj hnutí ANO bude více rezervovaný. Chceme diskutovat o šíři zmocnění.“ A v tomto duchu reagoval i na výboru pro obranu jeho předseda Lubomír Metnar (za ANO), který připustil, že z věcného hlediska potřeba zjednodušení předmětných procedur existuje, ale na formulaci návrhu existují různé názory právníků - zmínil doc. Koudelku a prof. Kyselu.

S návrhem již v minulém období nesouhlasilo také SPD. Podle poslance Radovana Vícha je stávající úprava dostatečná a poslanci i senátoři se v případě potřeby dokáží sejít a nasazení vojáků z zahraničí projednat. V diskusi velmi ostře reagoval poslanec za ANO a místopředseda výboru Pavel Růžička, který vyčetl přítomnému náčelníkovi Generálního štábu Řehkovi údajně politické posty na sociálních sítích na účtu vrchního praporčíka AČR vůči politikům hnutí ANO a řekl, že za této situace návrhu nevěří a nebude pro něj hlasovat: „Já jsem se bál, že kdyby vyhrál pan premiér Babiš, tak armáda začne dělat pořádek jako v Brazílii.“ Tato Růžičkova slova ve svých reakcích odmítli poslanci vládní koalice Žáček a Blaha (ODS) a Horák (KDU-ČSL). Pavel Žáček připomněl, že za vlády Andreje Babiše byl poslanec Růžička pro předložený princip a věřil mu, a uvedl, že tehdy možná poslanci ANO návrh podporovali s vědomím, že bude zastaven obstrukcemi KSČM. Připustil, že diskusi je možné a vhodné vést o tom, zda je vhodné nasazovat vojáky AČR z důvodu ochrany majetku, nikoli však z důvodu ochrany života a zdraví osob. Otázku ohrožení majetkových hodnot dále v diskusi rozvedli náčelník Generálního štábu Řehka a návazně doc. Jan Kudrna z Ministerstva obrany, že může jít například o národní kryptografické prostředky a ohrožení státního tajemství, různé citlivé dokumenty apod., nikoli o hodnoty obchodního nebo podobného rozměru.

Ministryně obrany požádala poslance, aby návrh podpořili a doslova řekla: „Nechci do těchto zón posílat vojáky na služební cestu nebo  dovolenou, jak to dělá Vladimír Putin, já to tak dělat nebudu. Toto je alternativa, která by se dala obejít. Nebudu to dělat. My chceme být transparentní.“ Z dvanácti hlasujících poslanců bylo 9 pro, 1 proti a 2 se zdrželi, a výbor pro obranu tím vyslovil s vládním návrhem souhlas.

Dalším bodem na programu byla informace k vývoji na Ukrajině, zařazená jako uzavřené jednání, k němuž byli přizváni zástupci Vojenského zpravodajství, jak je od ruského útoku na Ukrajinu loni v únoru pravidlem. Bod byl opět přerušen a jeho projednávání bude pokračovat na dalších schůzích. Příští schůze výboru pro obranu bude svolána na 28. února.

Poslancům Výboru pro obranu jsme i tentokrát položili anketní otázku: Měla by podle vás vláda ČR disponovat pružnějším nástrojem pro vyslání našich vojáků do zahraničí a pobyt zahraničních vojáků na našem území, jak s tím počítá úprava ústavy a ústavních zákonů? A je podle vás tato úprava dostatečná nebo byste ještě něco změnil?

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Ke změnám Ústavy České republiky a ústavního pořádku by mělo být obecněji přistupováno se zdrženlivostí, přičemž by veškeré změny měly být činěny na základě široké odborné diskuse. V kontextu současné bezpečnostní situace je opravdu nezbytné vyhodnotit možná rizika, která by případná změna přinesla. Navržená změna je z větší části změnou legislativně-technickou a případné nejasnosti textu vyřešil během času ustálený výklad jednotlivých ústavních ustanovení. Z tohoto pohledu je sporné, zda daný návrh je skutečné naléhavý a potřebný.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

Jsem zpravodajem této ústavní novely pro Výbor pro obranu. Za sebe říkám, že s navrženou úpravou souhlasím. Než se dostanu k detailům je nutno připomenout, že se problematika úpravy vysílání vojsk a přijímání zahraničních vojsk na tomto území řeší od roku 2016. Byla několikrát předkládaná a mezi navrhovateli byli i současní opoziční politici. Pod návrhem z roku 2019 byl podepsán i tehdejší poslanec a premiér Andrej Babiš. Není proto pravdou, že si Fialova vláda chce něco uzurpovat. Fialova vláda navazuje na období, ve kterých byli současní ministři opozičními politiky a současní opoziční politici koaličními. Nerozumím proto opozici, že z toho právě teď činí takovou šarádu.

V každém případě ústavní novela reaguje na současnou nepříliš radostnou geopolitickou realitu. Zároveň jedním z důvodů předložení novely je úprava možností vysílání našich vojáků pro případy humanitárních operací – např. kvůli záchraně českých občanů v zahraničí. Nechceme a nebudeme zatahovat Českou republiku do válečných konfliktů. Chceme jen vyřešit současné znění dotyčných článků Ústavy ČR, které nám takovou možnost záchrany občanů v zahraničí neumožňují.

Nadále ale bude mít Parlament ČR po 60 dnech možnost takové akce rušit. Neposouváme limit 60 dnů výš, jenom rozšiřujeme jeho působnost na některé z možných situací. Nečiníme tak z důvodu nějaké velké radosti ani válečného štváčství, jak je nám zákeřně podsouváno opozicí. Chceme jenom reagovat na měnící se svět, který je rozhodně oproti 90. letům, kdy byla naše ústava přijímána, méně bezpečný.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

Pokud jde o podporu změn ústavních zákonů je naše stanovisko jasné. Dokud nás jako ANO bude ODS neustále urážet, z naší strany žádná vstřícnost nebude. Rozhodně nepřistoupíme na ultimáta a rozkazování, co máme dělat. Koalice naše hlasy pro změny prostě potřebuje. Buď budou chtít být konstruktivní a jednat, jinak je debata zbytečná a ústava může být dalších 20 let v tomto stavu. Vlastně se vůbec nic neděje.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Je rozumné, aby vláda těmito pravomocemi disponovala. Pokud by Česká republika čelila nějaké mezinárodní bezpečnostní krizi, jejíž hrozba dnes stoupá, považuji za nutné, aby na ni mohla vláda reagovat co nejrychleji, nejlépe v řádu hodin. Ať už to je plnění spojeneckých závazků nebo průjezd cizích vojsk přes naše území.  Je určitě lepší i přehlednější vyjádřit souhlas ad hoc dle potřeby než souhlas rámcový.

Já jsem přesvědčen, že do ústavy se nemá moc zasahovat. Její změny musí být systémové a dlouhodobé. Ústava nemá sloužit tomu, kdo zrovna vládne, ale všem občanům a ochraně jejich práv. A navrhovaná změna podle mě tyto vlastnosti splňuje. Přál bych si, aby to tak viděla i opozice.

Miloslav Janulík (ANO), člen výboru

Já bych byl v této otázce zdrženlivý..., a to tak, že velmi.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

S navrhovanou úpravou Ústavy České republiky souhlasím. Vládní návrh umožňuje mnohem pružněji a efektivněji reagovat na vzniklé bezpečnostní situace. Vláda bude nově moci rozhodnout o vyslání Ozbrojených sil ČR mimo naše území, nejdéle však na dobu 60 dní, za jasně daných podmínek. Těmi jsou například plnění našich závazků vyplývajících z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, účast na mírových operacích nebo zahraničních pracích při živelních pohromách apod.

V praxi tak bude možné mnohem rychleji reagovat na situace, jako je např. záchrana životů občanů ČR protiprávně zadržovaných v zahraničí nebo pokud budou naši občané v ohrožení v důsledku ozbrojených konfliktů, anebo v situaci ochrany života a zdraví uprchlíků ze států, v nichž probíhá ozbrojený konflikt.

Změna ústavy rovněž vládě umožňuje povolovat ozbrojeným silám jiných států průjezdy přes území České republiky nebo přelety nad územím České republiky nebo umožnit ozbrojeným silám České republiky účastnit se vojenských cvičení mimo území České republiky, a naopak bude umožněno ozbrojeným silám jiných států účastnit se vojenských cvičení na našem území.

Ještě je třeba podotknout, že z technických a operativních důvodů návrh výrazně podporuje armáda. Klíčové je, že parlament bude moci kdykoliv zrušit nařízení vlády, a to přijetím příslušného usnesení.

Michaela Opltová (STAN), členka výboru

Domnívám se, že se je tato úprava dostatečná. Oceňuji dlouhá jednání, která tomu všemu předcházela na všech úrovních a to na půdě odborné veřejnosti, armády a širokého politického spektra. Současný svět se zrychluje téměř ve všech směrech a obranyschopnost naší země se tomu musí uzpůsobit. Příklad si můžeme vzít i z jiných evropských zemí. Nicméně, každý zásah do ústavy a ústavních zákonů budí emoce a musíme najít shodu napříč politickým spektrem. Důležitá je především ochrana našich občanů. Neměnila bych osobně nic z podstaty novely. Musíme zapracovat na komunikaci a vysvětlovat to jako efektivní nástroj obrany naší země, ne účelový zákon této vlády, jak se někteří domnívají.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Jsem jednoznačně PROTI, aby vláda měla možnost vysílat naše vojáky do zahraničí nad rámec současného mandátu bez toho, aby to před tím projednala sněmovna, která je schopna se v případě krize sejít v řádu hodin, případně dnů. 

Těch argumentů je celá řada:

• Je nepřijatelné, aby nás do konfliktu, který se později ukázal např. jako provokace, zatáhla vláda bez důvěry anebo vláda v demisi; 
• Není nutnost zachraňovat naše občany silami a prostředky armády, když to mohou dělat např. bezpečnostní sbory;
• Než se získají VŠECHNA potřebná diplomatická povolení na přelety letounů přes země třetího světa do požadované destinace s uvedením důvodu letu a obsahem nákladu, sněmovna to je schopna dávno projednat.

Jsem pro zamítnutí novely ústavy, tak jak SPD hlasovalo již v 1. čtení ve sněmovně. Ta podstata je na Stálé komisi pro ústavu, případně v Ústavně-právním výboru Sněmovny ČR a nikoliv ve Výboru pro obranu.

Zdroj: Výbor pro obranu