Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny měl ve středu 20. října na programu kromě informací o přeletech a průjezdech ozbrojených sil cizích států územím naší republiky, o účasti našich vojáků na zahraničních cvičeních a vojáků cizích zemí na cvičeních u nás především návrh nařízení Evropského parlamentu (EP) a Rady, kterým chce Evropská unie v kontextu zhoršené bezpečnostní situace posílit obranyschopnost členských států. Norma, která začala být připravována na počátku českého předsednictví EU, si klade za cíl podpořit doplňování potřebné vojenské techniky a munice společnými nákupy, k nimž chce členské státy motivovat finančním příspěvkem určeným na pokrytí administrativních nákladů.

Foto: Diskutovaný návrh, který vzal Výbor pro obranu na vědomí, vytváří nástroj, jenž má přispět k posílení kolaborativního zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a prostřednictvím souvisejícího financování ze strany Unie k posílení schopností obranného průmyslu EU, evropské technologické a průmyslové základny obrany. (ilustrační foto) | KMW

V preambuli návrhu nařízení EP a Rady ("kterým se stanoví akt o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek") čteme: "Hlavy států a předsedové vlád EU se dne 11. března na zasedání ve Versailles zavázali v souvislosti s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině „zlepšit obranné schopnosti Evropy“. Dohodli se na zvýšení výdajů na obranu, posílení spolupráce prostřednictvím společných projektů a kolaborativního zadávání veřejných zakázek v oblasti obranných schopností, odstranění nedostatků, podpoře inovací a posílení a rozvoji obranného průmyslu EU." 

Diskutovaný návrh, který vzal Výbor pro obranu na vědomí, vytváří nástroj, jenž má přispět k posílení kolaborativního zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a prostřednictvím souvisejícího financování ze strany Unie k posílení schopností obranného průmyslu EU, evropské technologické a průmyslové základny obrany. Návrh přichází v době, kdy v důsledku ruské agrese proti Ukrajině jednotlivé státy výrazně navyšují své obranné rozpočty, a současně usilují o urychlené pořizování vojenského materiálu, často příbuzných parametrů. Poptávka pak převyšuje výrobní kapacity a jedním z důsledků je silná inflace a prodloužené dodací lhůty. Zároveň mohou výrobci preferovat zakázky velkého objemu před malými, na což pak mohou doplácet menší země, kterou jsou však často geograficky blíže probíhajícímu konfliktu.

Má se jednat o krátkodobý nástroj, v jehož rámci se za účelem společného nákupu spojí alespoň tři státy, které za účelem daného nákupu vytvoří tzv. konsorcium a jmenují zástupce pro zadávání veřejných zakázek, který bude jednat jejich jménem. Evropská unie při platnosti nástroje do konce roku 2024 tyto společné nákupy podpoří celkovou částkou 500 milionů eur. Prostředky přitom nejsou určeny na samotný nákup vojenského materiálu, ale na administrativní náklady, které jednotlivé státy se společným nákupem budou mít. Účelem je motivovat členské státy ke společným nákupům, což má pomoci jak obrannému průmyslu rychleji se přizpůsobit nové situaci, tak státům a jejich ozbrojeným silám, které dostanou možnost získat díky objemu zakázek lepší podmínky.

V další části 17. schůze se pak poslanci zabývali "informací o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky v 1. pololetí 2022," kterou vláda schválila na konci srpna. Náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný poslancům řekl, že v prvním pololetí proběhlo celkem 4037 leteckých přeprav, vč. 434 charterových letů, 144 přistání ozbrojených sil jiných států. Pozemní cestou proběhlo 839 samostatných přesunů, osm silničních proudů a pět železničních přeprav. Nad rámec toho bylo vydáno 22 zvláštních povolení pro letadla jiných států, které nebyly zahrnuty v původním vládou schváleném seznamu. Mezi těmito lety byly také dva lety ruských letounů, které proběhly v lednu, tedy před únorovou agresí proti Ukrajině. Generál Řehka dodal, že oproti předchozímu období byl počet pozemních přesunů zvýšen o 611. Šlo především o přesuny v souvislosti s účastí na cvičeních a s posílením východního křídla NATO, zejména vytvořením mnohonárodního bojového uskupení na Slovensku. Poslanci byli dále informováni o "Rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2023", a v dalších bodech pak o účasti českých ozbrojených sil na zahraničních cvičeních a o účasti zahraničních ozbrojených sil na cvičeních v České republice. 

Podle náčelníka generálního štábu generálmajora Řehky jsou vojenská cvičení klíčovým nástrojem k získávání, vytvoření a rozvoji schopností, kterými musí jednotky AČR disponovat. Jsou nutnou součástí přípravy na působení v operacích a pohotovostních silách mezinárodních organizací. Cvičení se zahraničními partnery zvyšuje interoperabilitu sil a slouží mj. jako kontrola efektivity rozvoje schopností. Podle jeho slov je to také svým způsobem nástroj k odstrašení potenciálního protivníka. Sama aktivita cvičení hraje roli ve strategických plánech a je součástí komunikace.

Zdroj: Schůze Výboru pro obranu