14. listopadu se v Kopřivnici konala konference Smart Industry, kde české společnosti prezentovaly svá řešení i zkušenosti v oblasti inovativních, resp. chytrých technologií, rozšířené reality a umělé inteligence (AI). Právě tyto technologie by měly mimo jiné pomoci řešit jeden z nejpalčivějších problémů zástupců českého průmyslu, kterým je nedostatek kvalifikovaných lidí, zejména v oblasti údržby a servisu.

Na konferenci byl premiérově představen produkt využívající rozšířenou realitu – Lumnio (vyvinutý společností Pocket Virtuality), který je schopen prostřednictvím rozšířené reality uživateli (servisnímu technikovi) poskytnout intuitivní elektronický manuál (ovládaný hlasem) nebo ho online obrazově propojit se zkušenou vzdálenou podporou. V praxi to vypadá tak, že voják v terénu prostřednictvím speciálních brýlí (případně tabletu či telefonu) přenáší online obraz do dispečerského centra, kde jej zkušený technik může přesně navádět a v případě potřeby mu kreslit do obrazu pro lepší orientaci při úkonech, například opravách. Systém se dá využít také v případě kontroly vozidla před jeho vyjetím (tzv. checklist), kdy namísto dosavadní papírové formy umožňuje zařízení Lumnio vyplnit protokol elektronicky prostřednictvím hlasu. V případě zjištěného defektu pak může voják v poli okamžitě pořídit fotografie či video a tento záznam i s poznámkou uložit pro dispečink k následnému řešení daného problému. Využití chytrých brýlí má oproti tabletu či telefonu při vzdálené podpoře hned několik výhod. Voják má volné obě ruce a není tak omezen například při výkonu opravy. Další výhodou je potlačování okolního hluku, takže by hlasová komunikace mezi vojákem v hlučném prostředí a dispečerem měla zůstat srozumitelná. V současné době je chytrý systém Lumnio testován Armádou České republiky u obrněných vozidel TITUS 6x6.

Své dosavadní zkušenosti s využitím produktů rozšířené reality a umělé inteligence na konferenci prezentoval například zástupce automobilky Škoda Auto, která v současné době již využívá asistovanou, augmentovou i virtuální realitu pro vzdálenou podporu, pracovní postupy či výuku, ale i pro výzkum a vývoj. Své současné i budoucí projekty představila také společnost Tatra Trucks. Zkušenosti s využíváním asistované reality pak sdílel i zástupce společnosti COMPLETE CZ. V rámci umělé inteligence se na konferenci Smart Industry také sdílely zkušenosti s generativním chatbotem využívajícím AI Microsoft 365 Copilot, řešily se obecné AI trendy ve výrobě a údržbě a samozřejmě velkým tématem byla i kyberbezpečnost. 

Konference se mimo jiné zúčastnili také zástupci Armády České republiky, včetně pplk. Víta Knapka, velitele centra nasaditelných systémů a rozvoje technologií systémů velení a řízení (CNS a RTSVŘ), spadajícího pod Agenturu komunikačních i informačních systémů (AKIS). Toto centrum prošlo reorganizací, v jejímž rámci byl 1. 7. 2024 zřízen nový Úsek rozvoje technologií systémů velení a řízení. Tento úsek vznikl jako reakce ředitele SKIS MO na rychlý nástup přelomových a inovativních technologií. Nově vzniklá jednotka je zodpovědná za implementaci, testování a rozvoj technologií systémů velení a řízení (SVŘ), se zaměřením na přelomové a inovativní technologie.

Podplukovníka Knapka jsme se po konferenci zeptali, jaké poznatky si z této akce odnesl. „Ať se jedná o civilní průmysl nebo armádu je vidět, že procesy a technologie jsou velice podobné. Když někdo používá v průmyslu robotický systém a potřebuje například predikovat poruchu elektromotoru na kole, tak stejný problém je i v armádě, která také používá robotický systém, avšak k jiným účelům. Takže ty „use case“, které se na konferenci prezentovaly, jsou vlastně velice podobné a lze v nich najít paralelu. Dalším příkladem použití obdobných technologií v AČR je například použití umělé inteligence Copilota, kterého v armádě používáme, a to velmi podobně. V rámci kybernetické bezpečnosti jsem si pak potvrdil, že stejné problémy, jako má armáda, mají i velké korporáty v civilním sektoru, kdy největší slabinou je většinou samotný uživatel, který musí být soustavně vzděláván,“ řekl pplk. Knapek s tím, že je pro armádu důležité porovnat, jak se daný systém používá i jinde a případně získat nové zkušenosti. „Copilota se musíte umět ptát chytře, musíte vědět, jak se ptát, proto je pro nás případné získání nových informací přínosné a efektivnější nežli to zkoušet metodou pokus-omyl,“ sdělil velitel centra nasaditelných systémů a rozvoje technologií SVŘ.

„Z toho vyplývala i má otázka, kterou jsem na konferenci položil zástupci Škoda Auto, a to jak dlouho jim trvalo implementovat asistovanou realitu, protože stejnou problematikou se zabýváme i my v rámci zavádění nových vozidel do naší výzbroje, jako jsou například vozidla STARKOM, TITUS, CV90, tanky Leopard nebo nová děla CAESAR. Tato technika je již na velmi vysoké technologické úrovni a my už si nemůžeme dovolit s vozidly pracovat jen na bázi papírových manuálů o několika stovkách až tisících stranách. V třetí etapě pořizování vozidel TITUS tak počítáme s implementací technologie asistované reality, například pro možnost vzdálené údržby, výuky nebo diagnostiky. Tato technika pak bude využita i zpětně pro již zavedená vozidla v AČR.

Tato nová vozidla již vyžadují daleko přesnější informace o životním cyklu, potřebujeme z nich získávat obrovské množství informací o tom, v jakém jsou stavu a jestli bude mít nějakou poruchu, abychom mohli udržet jejich bojeschopnost. Samotná predikce poruch má obrovský význam pro zachování bojeschopnosti klíčových bojových platforem na bojišti. Pro zabezpečení této schopnosti ve vozidlech je v systému taktické rádiové komunikace (STRK) určen technologický kanál. Tento kanál pak slouží k dálkovému stahování informací o vozidle, respektive vozidlech – například dvaceti najednou. Vy se tak vzdáleně můžete podívat na to, jestli ve vozidle hlásí diagnostika nějakou závadu a na základě toho pak může servisní tým přijet k již identifikovanému problému a nemusí tak závadu hledat až na místě,“ popisuje pplk. Knapek.

Zajímalo nás, jakým způsobem se nové technologie budou týkat pásových bojových vozidel pěchoty CV90, které budou zařazeny do výzbroje AČR. „K implementaci těchto technologií do vozidel CV90 přistupujeme komplexně s ohledem nejen na posádku vozidla, ale také na samotné družstva, které se ve vozidlech přepravují. Vojáci jsou pak součástí vnitřního systému vozidla, které jim umožňuje čerpat informace z vozidlového systému do svých osobních EUD. Uvedu to na příkladu. Velitel roje disponuje koncovým terminálem (End User Device), například tabletem nebo telefonem, ve kterém má uloženy své informace. Díky novým technologiím se pak navíc veliteli do jeho zařízení automaticky stáhnou aktualizovaná data z vozidla, a navíc se daná data dají sdílet i napříč jednotlivými vozidly,“ prozradil pplk. Knapek.

„Cílovým stavem všech vozidel je pak mít technologický, senzorický a taktický kanál, kdy každý kanál má své jednoznačné předurčení a funkcionalitu na bojišti. Samotný technologický kanál umožní z jednoho místa po jedné lince zabezpečit všechna vozidla v oblasti logistických a technologických dat, ale také jako podpora kybernetické bezpečnosti nejen celého vozidla, ale celé jednotky jako celku. Zmíněná jednotná architektura STRK, která je a bude implementována do všech vozidel pozemních sil, s sebou také přináší i snazší zabezpečení proti kybernetickým hrozbám. Významným prvkem je i zapojení umělé inteligence, která bude čím dál více pomáhat se zpracováním obrovského množství dat ze senzorů jednotlivých vozidel na štáb, jako například u PBVP CV90. Efektivnímu využití AI však nejprve předchází pečlivá analýza procesů a rolí v systému s následným nasazením automatizace, která vojákům urychlí rozhodování. Následné nasazení samotné AI pak umožní například výběr optimálních variant pro vedení bojové činnosti, která ovšem bude vždy autorizována samotným člověkem,“ uzavřel velitel centra nasaditelných systémů a rozvoje technologií SVŘ.

Konference Smart Industry 2024 byla nejen skvělou platformou pro prezentaci novinek v oblasti chytrých technologií, rozšířené reality a umělé inteligence, ale také místem pro vzájemné velmi přínosné sdílení dosavadních zkušeností jednotlivých českých firem s těmito technologiemi v praxi.