Včerejší 39. zasedání výboru pro obranu mělo na programu kontrolu závěrečných účtů resortu obrany a Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) a probíraly se také strategické projekty ministerstva obrany. V úvodu zasedání poslanci přivítali nové členy, kdy poslance Marka Ženíška, který se stal ministrem pro vědu a výzkum, nahradil kolega z TOP 09 Michal Zuna a poslankyni Michaelu Opltovou zas nahradil její stranický kolega Jiří Hájek. Poprvé se také jednání výboru zúčastnil nový ředitel NBÚ Jan Čuřín.

Národní bezpečnostní úřad

Jan Čuřín nastoupil na Národní bezpečnostní úřad již v roce 2009. Od roku 2015 pracoval na úřadu vlády jako bezpečnostní ředitel, kde působil až do května letošního roku, kdy byl jmenován vládou České republiky ředitelem NBÚ. Čuřín na jednání výboru před poslanci prezentoval priority, vize a směr, kterým chce NBÚ směřovat. Tento úřad dlouhodobě bojuje nejen s velkou fluktuací zaměstnanců způsobenou problematickým finančním ohodnocením, ale také s určitým stereotypním zaměřením práce. Loni NBÚ obdržel ze státního rozpočtu na rok 2023 prostředky v celkové výši přibližně 395 milionů korun. V této částce je zahrnuto i financování projektu technologického povýšení informačního systému CEFEUS o zhruba 18 milionů Kč. Vyčerpáno bylo celkem 340 milionů, což je 86 % ze všech disponibilních prostředků. Pokud jde o příjmy, je NBÚ čistě správní úřad bez možnosti maximalizovat příjmovou stránku. Polovinu z příjmů tak tvoří správní poplatky a pokuty a druhou polovinu příjmy nahodilé, což jsou převážně přeplatky z předcházejících let, odprodej nepotřebného majetku a podobně.

Nový ředitel NBÚ v rámci představení svých plánů zmínil tři základní pilíře. Prvním je oblast bezpečnostního řízení, například prověrky nebo vydávání, případně odebírání osvědčení pro přístup k utajovaným informacím. Čuřín poslance v této věci informoval, že již za krátkou dobu svého působení zahájil procesy digitalizace a elektronizace celého procesu. „Je to úzce navázáno na schválení novely zákona č. 412/2005 Sb., O ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,“ uvedl ředitel NBÚ. Pokud novela, která se nyní vrací v poslanecké sněmovně do 3. čtení, projde, tak by od začátku ledna příštího roku měly nastat téměř revoluční změny. „Za prvé se to týká způsobu samotného podávání. Budete mít možnost s využitím aktuálně prezentovaných a realizovaných digitalizovaných nástrojů státu, jako je Portál občana nebo bankovní identita, podat prověrku skrze rozhraní na internetu. Nebudete potřebovat již fyzicky docházet na NBÚ a omezíme zcela papírovou podobu,“ přiblížil budoucí plány Čuřín. Druhým pilířem, který ředitel NBÚ zmínil, je kontrolní činnost NBÚ a třetím pilířem je pak oblast metodická. „Z pozice mého působení na Úřadu vlády ČR jsem si jednoznačně opakovaně ověřoval, že existuje jistá šedá zóna některých výkladových věcí, které zákon 412 otevírá,“ ozřejmil ředitel NBÚ Jan Čuřín svoje priority. Poslanci následně usnesením závěrečný účet NBÚ za rok 2023 odsouhlasili. K tomuto bodu uvedl pro CZ DEFENCE místopředseda výboru Jan Hofmann, že nové priority úřadu vítá. „Myslím si, že digitalizace určitě pomůže i v lepší personální práci,“ sdělil Hofmann a dodal, že to je cesta, jak rozhýbat úřad, aby lépe fungoval.

Závěrečný účet ministerstva obrany

Jako další bod jednání představila ministryně obrany Jana Černochová závěrečný účet ministerstva obrany. Ministryně uvedla, že rozpočet výdajů byl zákonem o státním rozpočtu stanoven v celkové výši 111,8 miliard korun a v průběhu roku byl včetně zapojení ostatních zdrojů, tj. nároků z nespotřebovaných výdajů a mimorozpočtových zdrojů, upraven na konečnou částku 110,3 miliard korun. To představuje oproti roku 2022 navýšení o 17,6 miliardy korun. „Z těchto prostředků bylo vyčerpáno 100,7 miliard korun a díky nové legislativě jsme z tohoto rozpočtu připravili i financování strategických projektů ve výši 7,77 miliardy na rok 2024,“ uvedla Černochová, podle které se jedná o obdobu vytvoření fondu financujícího strategické projekty. Stěžejní součástí rozpočtu nadále zůstává Armáda ČR. V její prospěch bylo realizováno přes 68 % výdajů kapitoly ministerstva obrany. Financování programů reprodukce majetku činilo téměř 30 % celkového čerpání kapitoly ministerstva obrany, což v nominální hodnotě představuje 22,4 miliardy korun. Nejvýznamnější část výdajů v objemu přibližně 39 % byla čerpána na projekty pozemních sil, zatímco 26 % investičních výdajů směřovalo na schopnosti vzdušných sil. „Druhý sledovaný ukazatel NATO kromě celkového podílu obranných výdajů na HDP dosáhl v roce 2023 v oblasti investic do hlavních druhů vojenské techniky výše 23 %. Minimální hranice je stanovena na úrovni 20 % a garantuje, že jsou nejen vyčleněny dostatečné zdroje, ale také, že jsou prioritně směřovány do správných investičních oblastí,“ uvedla ministryně.

Rok 2023 se podle Jany Černochové vyznačoval rapidně rostoucí poptávkou po vojenském materiálu v důsledku zhoršené bezpečnostní situace ve světě. To se projevilo, a pravděpodobně se bude dále projevovat, i rostoucími cenami vojenského materiálu. „Vidíme to i v letošním rozpočtu a v letošních akvizičních akcích vojenského materiálu a také samozřejmě omezenými dodacími možnostmi jednotlivých výrobců a dodavatelů,“ sdělila ministryně a doplnila, že do roku 2024 jsou formou nároků z nespotřebovaných výdajů převáděny prostředky pouze ve výši 1,09 miliardy korun, což představuje necelé jedno procento konečného rozpočtu.

Ministryně rovněž ocenila přijetí rozpočtu obranných výdajů na rok 2024 ve výši 2 % HDP. „V souladu s naším závazkem vůči NATO zároveň podnikáme veškeré kroky, aby v tomto roce bylo dosaženo i čerpání obranných výdajů na této úrovni, abychom toho dosáhli,“ řekla Černochová s tím, že ke splnění tohoto předpokladu budou muset přispět i ostatní resorty a obranný průmysl splněním svých zakázek vůči resortu a armádě.

Výrazným problémem pak zůstává rekrutace, kdy v této souvislosti ministryně Černochová upozornila na předchozí diskusi, kterou vedla v rámci dopoledního setkání s náčelníkem Generálního štábu AČR genpor. Karlem Řehkou. „Bavili jsme se i o tom, jakým způsobem bychom chtěli realizovat některé změny ve třetí třetině našeho volebního období. A mimo jiné tady diskutujeme i možnost nějakých benefitů, které by se týkaly jak nově rekrutovaných příslušníků Armády ČR i třeba pro potřeby aktivních záloh, tak samozřejmě stabilizace stávajících vojáků z povolání, příslušníků Vojenské policie, Vojenského zpravodajství, protože se musíme starat o obě tyto skupiny,“ upozornila ministryně a zároveň požádala poslance výboru pro obranu o podporu k prosazení kroků, které se v tomto ohledu připravují. Náčelník generálního štábu genpor. Karel Řehka pak v této věci doplnil, že jsou ve fázi přípravy možnosti cílených benefitů, regionální spolupráce se školami a stipendijní programy. Podle něj určité nárůsty rekrutů do armády jsou, avšak nikoliv na odpovídající výši, čímž je ohroženo plánované množství vojáků z povolání i příslušníků aktivní zálohy v roce 2030. Podle generála Řehky je nicméně připraveno spektrum opatření, včetně legislativních změn třeba ve zdravotní vyhlášce, aby závazek 30 000 vojáků z povolání a 10 000 vojáků v aktivní záloze byl nakonec v roce 2030 splněn. I tento bod programu pak výbor všemi hlasy odsouhlasil. 

Strategické projekty Armády ČR

Posledním bodem včerejšího jednání výboru byla informace ministerstva obrany ke strategickým projektům. Jana Černochová v úvodu tohoto bodu uvedla, že plní slib, který výboru dala, takže než bude materiál předložen vládě, se strategickými dokumenty a projekty se nejprve seznámí výbor pro obranu. Ministryně v této souvislosti připomněla, že k již oznámeným nákupům, tedy pořízení pásových bojových vozidel pěchoty CV90 a nadzvukových letounů páté generace F-35, nyní vládě navrhuje dále zařadit do seznamu další dva projekty. Tím hlavním je projekt hlavního bojového tanku. „Účelem tohoto projektu je přezbrojení pozemních sil na generačně nový tank Leopard 2A8 v souladu se závazkem České republiky vybudovat „těžkou brigádu“ splňující požadavky cílů výstavby schopností NATO,“ uvedla ministryně.

Druhým novým projektem je pak návrh na pořízení dvou středních transportních letounů Embraer C-390 Millennium. „O záměru zařadit tento projekt mezi strategické projekty Armády České republiky jsem vás informovala již v prosinci loňského roku. Pořízení středního transportního letounu významně rozšíří schopnosti dopravního letectva Armády České republiky a je také v souladu s aliančními cíli, které se týkají strategického nasazení a udržitelnosti,“ sdělila Černochová. Armáda ČR by pořízením středních transportních letounů získala schopnost přepravovat těžší a objemnější náklady na větší vzdálenosti než nyní umožňují letouny CASA. Rozšířilo by to i celkové schopnosti armády například o strategickou evakuaci, vzdušné hašení požárů nebo tankování paliva za letu.

„V současné době ještě probíhají jednání o detailních podmínkách realizace obou těchto projektů. Mezi ministerstvem obrany a dodavateli samozřejmě probíhá i vyjednávání o ceně,“ uvedla ministryně obrany a doplnila: „Konkrétní parametry nákupů nyní s dodavatelem tanků a středního transportního letounu projednáváme. Jsem si proto vědoma toho, že konečné podmínky mohou být takové, že nám rozpočet ministerstva obrany nakonec také nemusí dovolit všechny tyto projekty uskutečnit tak, jak je máme naplánovány, ale přesto je sem v tuto chvíli dávám, protože potřebujeme spustit proces.“ Podle Černochové je i v tomto případě potřeba počítat s rostoucí úrovní cen na trhu a problematikou inflace. „Chtěla bych požádat všechny, co tady sedíte, abyste mě v tomto úsilí podpořili, protože armáda tyto systémy nutně potřebuje k plnění úkolů, které po ní požadujeme. Prosím tedy o podporu napříč politickým spektrem a udržení vynakládání dostatečných finančních prostředků a výdajů na obranu, bez kterých nebude možné dokončit a udržet jakýkoliv modernizační projekt armády a zajistit obranu a bezpečnost našich občanů v budoucnu. Strategické projekty jsou totiž závislé na udržení limitů a makroekonomické predikce,“ sdělila ministryně. Armáda ČR by měla mít podle tohoto plánu k dispozici 76 tanků Leopard 2A8 a 45 tanků Leopard 2A4, které by kompletně nahradily dosavadní tanky typu T-72. Výbor vzal usnesením tuto informaci na vědomí.

O komentář ke strategickým projektům ministerstva obrany jsme požádali zpravodaje tohoto bodu programu poslance Karla Krejzu. Ten pro CZ DEFENCE uvedl, že je velmi dobře, že projekt hlavního bojového tanku byl mezi projekty zařazen. „I ve zpravodajské zprávě jsem říkal, že ten druhý projekt středního dopravního letounu je využití okénka příležitosti, ta letadla jsou momentálně velmi rychle dostupná. Je to v souladu se všemi cíli, strategickými dokumenty a potřebami armády. V příštích letech doufám, že se tam objeví i modernizace pandurů, PVO, minometů a tak dále. Máme toho ještě spoustu,“ sdělil naší redakci Karel Krejza.

V závěru včerejšího jednání výboru pro obranu pak ministryně obrany Jana Černochová požádala o nalezení konsenzu napříč politickým spektrem poslanecké sněmovny při schválení vládního návrh ústavního zákona, kterým se mění Ústava v článku 43. Ten omezuje možnosti vysílání ozbrojených sil ČR na základě rozhodnutí vlády s následnou parlamentní kontrolou na velmi úzký okruh operací, který neumožňuje dostatečně rychlou reakci na současná rizika.

V souvislosti s programem výboru pro obranu jsme poslancům položili následující otázky:

1. Byly investice a čerpání rozpočtu v rámci státního závěrečného účtu České republiky za rok 2023 (v kapitolách 307 a 308) podle vás v souladu s bezpečnostní situací a dalšími hrozbami?

2. Nechybí podle vás ve výčtu strategických projektů resortu obrany pořízení prostředků protivzdušné obrany s ohledem na nedávné konstatování NATO o neuspokojivém stavu protivzdušné obrany východního křídla Aliance?

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

1. Od nástupu současné vlády, tedy za poslední dva roky, klesl podíl investic vůči celkovému rozpočtu a taktéž klesl procentuální podíl výdajů na obranu vůči HDP na 1,37 %. Když jsem končil jako ministr na resortu obrany, podíl výdajů na obranu dosahoval 1,39 % HDP. S tímto poklesem souvisí i čerpání rozpočtu, kdy je zřejmé, že se modernizace AČR zpomaluje. Toto není v souladu se současnou bezpečnostní situací, včetně požadavků Aliance a také s prohlášeními vlády k navyšování rozpočtu a investic do obrany, které se dle výsledků hospodaření resortu obrany v roce 2023 neuskutečnilo.

2. Absenci a odsunutí projektů protivzdušné obrany jsem kritizoval už po schválení KVAČR 2035, kdy v roce 2024 došlo ke skokovému nárůstu rozpočtu, čemuž ale neodpovídá plán investic a jejich efektivní a účelné vynaložení, jejich převážná většina jde na projekt F-35 a důsledkem toho jsou odsunuty strategické projekty prostředků protivzdušné obrany, jako samohybné minomety, lehká útočná vozidla nebo systémy protivzdušné obrany C-RAM.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

1. Prostředky byly ze strany MO účelně a smysluplně investovány, což se projeví v následujících letech. V souvislosti s bezpečnostní situací ve světě samozřejmě roste poptávka po modernizaci armádní techniky a máme tudíž rozpracováno mnoho projektů, které se ještě nyní nezapočítávají do vynaložených nákladů v přepočtu na HDP. Za rok 2023 je to 1,37 %, což samozřejmě není ideální stav, ale jedním dechem dodávám, že se za ten stejný rok zvedly investice do AČR o téměř 11 % oproti roku 2022 – což je myslím slušná vizitka naší vlády.

2. Ohledně protivzdušné obrany východního křídla Aliance musím souhlasit s konstatováním NATO, že se nachází v neuspokojivém stavu. Od Izraele jsme již pořídili protivzdušnou obranu MADR a SHORAD, zároveň v ochraně nebe pomohou nové stíhačky F-35 nebo vrtulníky Viper a Venom. Jak jsem již zmínil, aktuálně je i rozpracováno hned několik projektů a cílem je, aby byla protivzdušná obrana řešena koncepčně a hlavně efektivně. V budoucnu se pořizovaní další protivzdušné obrany a hlavně řešení koncepce ochrany proti dronům nevyhneme.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

1. Všichni víme, jaká je bezpečnostní situace, ale na druhou stranu musíme vše vidět v kontextu. Proto jsem s investicemi a čerpáním rozpočtu spokojený. Je důležité sledovat trend a ten je rozhodně pozitivní. Po období, kdy byl resort obrany ve vládě spíše otloukánkem, tato vláda konečně bere obranu vážně.  

2. Strategické projekty vznikají na delší časové období a v případě resortu obrany je toto období vzhledem ke komplikovanosti ještě delší. Vedle toho vše musí zapadat do skládačky, kterou tvoří všechny členské země NATO. Jsem si jistý, že i tento problém s protivzdušnou obranou východního křídla kompetentní osoby vnímají a pracují na tom.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

1. Jsem přesvědčený, že investice a čerpání rozpočtu v rámci státního závěrečného účtu České republiky za rok 2023 byly v souladu. Když se podíváme na jednotlivé kapitoly jak MO, tak NBÚ – vidíme, že většina výdajů se pohybuje i přes 90 %. U MO samozřejmě docházelo k většímu vnitřnímu přesunu prostředků, zejména z důvodu války na Ukrajině, a s tím spojenými opatřeními. To samozřejmě ukazuje, že čerpání prostředků probíhalo tak, jak bylo plánováno. Jednotlivé kapitoly pak byly zaměřeny efektivně. Bavíme se o rozpočtu za rok 2023, který vznikl v roce 2022. To znamená, že válka na Ukrajině i zhoršené bezpečnostní prostředí v něm byly zahrnuty. Myslím, že obdobně byl veden i NBÚ. Z mého pohledu tam proto nevidím nějaké zásadní nedostatky ve využití financí nebo špatné směřování obou institucí i s ohledem na bezpečnostní situaci.

2. Souhlasím s tvrzením, že protivzdušná obrana východního křídla Aliance není úplně v nejlepší kondici a všechny státy mají co dohánět. Je také jasné, že z dlouhodobého hlediska se Rusko stane hrozbou primárně vyhrožující raketami více než tanky. Je ovšem k zamyšlení, zda tuto protivzdušnou obranu států (Polsko, Česko, Slovensko, případně Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko a Pobaltí) nebudovat společně. V rámci AČR je jasné, že současné prostředky PVO jsou za hranou životnosti, a v tomto máme opravdu velký deficit. Dochází ale k postupné obnově a modernizaci. Samozřejmě i s nákupem letounů F-35 by dozajista dávalo smysl mít i prostředky protivzdušné obrany dlouhého dosahu (např. systémy Patriot). Na druhou stranu – kromě Polska, které posiluje svoji armádu zcela jiným tempem a schopnostmi oproti jiným evropským státům, jsou na tom všechny státy podobně. Takže s ohledem i na společnou hrozbu vidím opravdu větší potenciál v tom, abychom posilovali východní křídlo koordinovaně a společně.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

1. V případě ministerstva obrany došlo v loňském roce k vyčerpání asi 100 mld. korun, což je meziroční nárůst asi o 10 %. Je však potřeba brát v úvahu i převedení asi 8 mld. korun do fondu strategických projektů. Jedná se o nástroj, který umožňuje mnohem pružnější financování velkých strategických akvizic, jakými jsou bojové letouny F-35 a bojová vozidla pěchoty CV90. Nově by se pak měly mezi tyto strategické projekty zařadit také pořízení tanků a transportních letadel. Co se čerpání prostředků ministerstva obrany týče, bude pro mě mnohem důležitější a směrodatnější až letošní rok, kdy už platí zákon o financování obrany, který stanovuje výdaje na obranu v minimální výši 2 % HDP. V důsledku toho došlo letos k nárůstu rozpočtu ministerstva obrany o 40 mld. asi na 150 mld. korun. Budeme mít lepší informace o tom, jak efektivně dokáže ministerstvo prostředky čerpat. O tom, že takovéto navýšení bylo oprávněné a nezbytné, nemám nejmenších pochyb. Jednak vzhledem k nejhorší bezpečnostní situaci v Evropě za několik desítek let a také s ohledem na fakt, že naše armáda byla mnoho let značně podfinancována a je třeba výrazně investovat do její modernizace.

2. Pokud jde o zařazení akvizic protivzdušné obrany mezi strategické projekty, tak by to dávalo smysl a vzhledem k celoevropskému neutěšenému stavu protivzdušné obrany se dá předpokládat, že se tak v dohledné době stane. Efektivní protivzdušná obrana musí pro naši armádu představovat nezbytnost a jednu z priorit. Zároveň jsem přesvědčen, že zrovna v oblasti protivzdušné obrany je potřeba postupovat koordinovaně na úrovni NATO a čerpat ze zkušeností ukrajinské armády.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

1. Bezpečnostní situace se mění v podstatě nepřetržitě, převážně směrem k horšímu. Aktualizovat k tomu adekvátně rozpočet je ve stále ještě mírovém režimu složité. V každém případě jsem toho názoru, že vláda dělá maximum možného. Nicméně pokud máme nepřítele tisíc kilometrů od hranic a nevíme, kde se zastaví, mělo by obecně platit „připrav se na nejhorší a doufej v nejlepší“. 

2. Už to tak vypadá, že protivzdušná obrana je jednou z největších děr, které v NATO máme. Máme pár let, během nichž musíme vytvořit dostatečně odstrašující potenciál, abychom Moskvu odradili od případné invaze. Předpokládám, že k tomu se MO bude upínat při sestavování budoucích strategických projektů.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

1. Výdaje nebyly adekvátní a celá oblast SZÚ je pouze důkazem toho, že MO neumí peníze čerpat v souladu s dopředu připravenými a vysoutěženými strategickými a významnými projekty. Zákon o financování obrany ve výši 2 % tak není plněn a je to pouze zákon pro zákon.

2. Systém PVO je dlouhodobě podfinancován a opomíjen. Vycházím přitom ze Zprávy o zajišťování obrany ČR, která tuto oblast rozebírá podrobněji.

Zdroj: Výbor pro obranu