Výbor pro obranu se na své 27. schůzi nedávno zabýval schvalováním státních závěrečných účtů státního rozpočtu České republiky za rok 2022 Národního bezpečnostního úřadu a ministerstva obrany. Poslanci také probrali doplnění účasti Ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních za účasti zahraničních armád mimo a na území ČR v letošním roce. Jednání se tentokrát neúčastnila ministryně obrany Jana Černochová, která se nacházela na zahraniční cestě ve Spojených státech. Tu na jednání nahradil její 1. náměstek František Šulc. Chyběl také náčelník Generálního štábu AČR gen. Karel Řehka, kterého zastoupil zástupce velitele Vzdušných sil AČR brig. gen. Petr Lanči.

Foto: Výbor pro obranu se na své 27. schůzi nedávno zabýval schvalováním státních závěrečných účtů státního rozpočtu České republiky za rok 2022 Národního bezpečnostního úřadu a ministerstva obrany. | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) pod vedením ředitele genmjr. Jiřího Langa v loňském roce hospodařil s příjmy ve výši 886 724 korun. Konečné čerpání rozpočtu výdajů NBÚ po započtení nároků nespotřebovaných výdajů činilo 294 760 380 korun. Z toho na platy a příslušenství bylo vydáno 216 169 275 korun a kapitálové výdaje tvořily 24 260 387 korun, zbývajících 54 330 718 Kč stačilo na pokrytí veškerého provozu NBÚ. „Celkové výdaje rozpočtu v loňském roce činily přes sto procent, přesně 101,12 %, ze schváleného rozpočtu. Při započtení předchozích nároků nespotřebovaných výdajů to bylo 84,15 %. To bylo způsobeno prodloužením některých akcí z kapitálových výdajů ještě do letošního roku,“ uvedl ve své zprávě poslanec a zpravodaj tohoto bodu jednání Pavel Žáček (ODS). Nižší čerpání rozpočtu ovlivňovaly účelově vázané prostředky ve výši 19 346 072 Kč na případnou úhradu soudních sporů. Tyto náklady byly posunuty na delší období v době covidu. Další investicí prodlouženou v čase byla také investice do informačního systému CEFEUS. Ředitel Lang mimo jiné informoval poslance o stavu oddělování agendy NBÚ a NÚKIB ve smyslu zákona č. 205/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů. Tento proces by podle něj měl být ukončen v polovině tohoto roku. Ředitel Lang také upozornil na problémy s náborem nových zaměstnanců, kdy tento proces brzdí fakt, že každý zaměstnanec či zaměstnankyně úřadu musí mít prověrku. Dalším neduhem personální práce je výměna za stejně vyškolené a odborně zdatné odborníky. 

Podobně zevrubně poslanci prošli také loňské hospodaření ministerstva obrany. Náměstek Šulc v úvodu své řeči upozornil, že rok 2022 byl pro ministerstvo obrany ve znamení hospodaření za zcela jiné bezpečnostní situace než v předchozích letech. „Zhoršená situace v důsledku války na Ukrajině kromě významné materiální vojenské pomoci této zemi logicky vyústila i ve snahu o rychlejší modernizaci a pořízení vojenského materiálu. Otázka zajištění obranyschopnosti nabyla reálnější obrysy a začala se mnohem více skloňovat i ve veřejném prostoru,“ uvedl Šulc. Rozpočet výdajů byl zákonem o státním rozpočtu stanoven v celkové výši 89,1 miliardy korun, v průběhu roku pak vzrost vlivem tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů a mimorozpočtových zdrojů na konečnou částku 92,7 miliardy korun. Z těchto prostředků se pak resortu podařilo vyčerpat 90,8 miliardy, tedy 97,94 % konečného rozpočtu. „Stěžejní, zajišťovanou a také financovanou součástí kapitoly nadále zůstává Armáda ČR. Klíčovým dokumentem strategického významu zejména pro realizaci akvizic pak byla Koncepce výstavby Armády ČR,“ zdůraznil náměstek Šulc. Podle něj je také důležitým ukazatelem fakt, že resort nevyčerpal 1,908 mld. korun. Meziročně množství výdajů kleslo z 1,39 % HDP na 1,35 %. V rámci prezentace byly také vyčísleny náklady na pomoc Ukrajině ve výši 325 milionu korun ovšem bez těch položek, které podléhají režimovému nastavení. 

Foto: Rok 2022 byl pro ministerstvo obrany ve znamení hospodaření za zcela jiné bezpečnostní situace než v předchozích letech (ilustrační foto) | Shutterstock

Také ukazatel v oblasti investic v rámci NATO do hlavních druhů techniky podle Šulce překročil minimální stanovenou hranici 20 % a dosáhl podílu ve výši 24,56 % na celkových obranných výdajích. Generál Lanči při prezentaci výdajů rozpočtu resortu obrany upřesnil, že Armáda ČR v loňském roce hospodařila s objemem peněžních prostředků ve výši 61,5 miliardy korun, což je 66,34 % konečného rozpočtu ministerstva obrany. „V rámci rozpočtu Armády ČR se v roce 2022 podařilo dosáhnout celkového čerpání ve výši 60,9 miliardy korun, což představuje 99,1 % konečného rozpočtu AČR. Ve výsledném čerpání se tak výrazně pozitivně projevila naše důsledná snaha z posledních let v oblasti optimalizace procesů, plánování a realizace akvizic s cílem účelného, hospodárného a efektivního využívání svěřených veřejných prostředků,“ uvedl generál.

Z předložených dat a čísel vychází také najevo, že například resort obrany věnoval v loňském roce více finančních prostředků na podporu sportu než na podporu vědy a výzkumu a že rekrutace zůstává i nadále pro armádu velkou výzvou. V rámci porovnání odchodů a nástupů nováčků do vojenské služby totiž vyplynulo, že v loňském roce do AČR přibylo pouze 219 vojáků. Řešením prvního problému je podle resortu spolupráce s Technologickou agenturou, která by měla být schopna ve prospěch ministerstva obrany realizovat určité projekty nad rámec již běžících strategických a vyzbrojovacích projektů. Nižší trend příchodů nových profesionálních vojáků je pak důsledkem vyšších odchodů do zálohy. Tento trend je možné zvrátit nastavením vyšších rekrutačních čísel a kapacit s využitím nových nástrojů, jako je například virtuální rekrutační středisko.

Po rozpravě byly oba návrhy závěrečných účtů jak NBÚ, tak ministerstva obrany, schváleny. Poslanci výboru také vzali na vědomí zpřesněnou informaci o účasti Ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo a na území České republiky za účasti jiných států. Nově půjde o 7 cvičení mimo ČR a 4 cvičení proběhnou na našem území. Materiál také obsahuje zpřesňující informace o původních 33 cvičeních mimo a 10 na území ČR. Jde o změny termínů, názvu a typu akce, počtu dnů, osob, techniky, míst konání cvičících součástí zahraničních jednotek i Armády České republiky z důvodů požadavků partnerů a dalších úkolů jednotek Armády České republiky.

Poslancům výboru jsme v rámci naší pravidelné ankety položili následující otázku: Jak podle vás hospodařil resort obrany se státním rozpočtem v roce 2022?

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Při schvalování rozpočtu jsem poukazoval na fakt, že bude klesat podíl výdajů kapitoly MO na predikovaném HDP. Podíl výdajů v roce 2022 dosáhl 1,35 %, kdežto v roce 2021 bylo dosaženo podílu 1,39 %. Čekal bych, že se z důvodu války na Ukrajině resort v modernizaci posune více dopředu. Když si projdu závěrečný účet, tak nevidím žádné významné akvizice nad rámec námi plánovaných, které by reagovaly na stav bezpečnostního prostředí.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Resort obrany hospodařil především tak, jak mu to bylo dříve „nalajnováno" a nevidím tam žádný velký problém. Důležité jsou hlavně změny, které se nastartovaly v letošním roce.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Rok 2022 byl co se týče obrany s ohledem na zahájení války na Ukrajině bezprecedentní. Rozpočet resortu obrany přesto dokázal veškeré nezbytné výdaje s tímto spojené pokrýt, i když spousta výdajů a opatření nebyla v původním rozpočtu vůbec plánována. Co hodnotím kladně je, že mimořádné výdaje a změny v rozpočtu v souvislosti s válkou na Ukrajině nijak neohrozily chod Armády ČR. Pozitivně také vnímám to, že došlo k výraznému posunu v oblasti vydaných prostředků na jednotlivé modernizační projekty a dříve plánované tendry. To je oproti předchozím letům bezesporu velký posun dopředu. Rozpočet za rok 2022 potvrzuje lepšící se schopnost ministerstva hospodařit se svěřenými prostředky tak, jak je naplánováno. Proto celkové hospodaření resortu hodnotím na základě původního návrhu a situace v minulém roce jako úspěšné.

Petr Liška (STAN), člen výboru

Pozitivní informací je rozhodně rostoucí tendence výdajů v oblasti obrany, dále pak snižující se míra nedočerpanosti vyčleněných prostředků v daném roce a nakonec zachování množství výdajů v oblasti investic do obrany. Nesmíme však také zapomínat na výdaje v oblasti lidských zdrojů, protože potřebujeme mít vedle zbraní také motivované lidi, kteří je budou obsluhovat. Vojákům, kteří mají přijmout rizika spojená se svým povoláním, musíme zajistit dostatečné zázemí, podmínky pro život a život jejich blízkých. To věřím bude také zásadní úloha budoucích navýšených výdajů do oblasti obrany.

Michaela Opltová (STAN), členka výboru

Rozpočtová kapitola ministerstva obrany jako jedna z mála dlouhodobě roste, což jasně dokládá význam obrany České republiky v dnešní době. Osobně jsem ráda za dodržení pravidla NATO pro minimálně 20% podíl výdajů na investice do hlavních druhů techniky. Za efektivní hospodaření považuji i snahy o digitalizaci resortu. Stejně tak je dobrým ukazatelem i klesající počet státních úředníků, což znamená nižší výdaje. Z mého pohledu se úspěšně daří peníze pro obranu získávat i cíleně využívat, navzdory všem vlivům, které se na poli bezpečnosti naší země za poslední rok udály. 

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Výdaje jsou jasně dané v poměru 50:30:20 mandatorní, provozní a investice. Vzhledem k tomu, co všechno se odvezlo na Ukrajinu, tak by priority měly být jasné. V první řadě urychlená náhrada za to, co se odvezlo. Podle všeho tomu ale tak není. Přešlapuje se i nadále okolo PBVP, kde navíc to již nemá být 210 ks za 52 mld. Kč, ale 246 ks za 60 mld. Kč, a to se ani zdaleka nebavíme o % podílu domácího zbrojního průmyslu. To jsou ale zcela jiné podmínky zadání pro účastníky tendru a také jiné než o nich hovoří schválený KVAČR. AOBP asi také nejásá. Je potřeba jasně odmítnout předražené zakázky ze zahraničí a nakupovat doma a podporovat domácí zbrojní průmysl, pokud je to možné. Podrobné údaje o aktuálním čerpání nemám. Je však jasné, že žádné velké akvizice se letos zatím nekonají a pouze se o nich hovoří. Podivnosti okolo předraženého nákupu LOV, o kterých některá média obsáhle informují, je potřeba jasně odmítnout.

Zdroj: Výbor pro obranu