Členové Výboru pro obranu řešili v rámci své včerejší 26. schůze kromě pravidelných informací o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes naše území a informací k vývoji na Ukrajině také „Pořízení zbraňových systémů pro 601. skupinu speciálních sil, včetně pořízení SOV – Special Operations Vehicle“ a „Představení priorit náčelníka Vojenské policie plk. gšt. Jiřího Ročka“.

Foto: Výboru pro obranu mimo jiné řešil pořízení SOV pro 601. skss a priority nového náčelníka Vojenské policie | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Pravidelnou zprávu o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států schvaluje vláda. Tuto zprávu odsouhlasil kabinet 1. března letošního roku a týkala se druhého pololetí uplynulého roku. Ministryně obrany Jana Černochová v úvodu tohoto bodu konstatovala, že pozemní a letecké přepravy jiných ozbrojených sil byly v uvedeném hodnoceném období realizovány zejména z důvodů účasti na zabezpečení vojenských operací Multi National Battle Group Slovakia a Kosovo Force a dále účasti na vojenských nácvicích a akcích za účelem přeletů a přistání na území ČR. „Bylo uskutečněno celkem 3 771 leteckých přeprav, včetně 541 charterových letů a 282 přistání jiných ozbrojených sil, z toho 13 přistání ve prospěch Armády České republiky v rámci pozemních přeprav. Za účelem účasti na zahraničních služebních cestách, zahraničních návštěvách, kurzech a tranzitních průjezdech přes území ČR bylo v daném období realizováno celkem 900 samostatných přesunů, 65 silničních proudů a 4 železniční přepravy,“ uvedla ministryně. Rovněž bylo vydáno 15 zvláštních povolení pro letadla států, které nebyly zahrnuty ve vládou schváleném seznamu zemí, které mají přelet povolen generálně. Konkrétně se jednalo o letadla Austrálie, Korejské republiky, Izraele, Indie, Japonska, Thajska a Argentiny. Výbor vzal tuto informaci na vědomí a postoupil ji jako sněmovní tisk číslo 406 k dalšímu projednání plénu Poslanecké sněmovny.

Dalším bodem zasedání výboru bylo projednání pořízení zbraňových systémů pro 601. skupinu speciálních sil, včetně pořízení vozidel SOV (Special Operations Vehicle). Právě kolem vozidel SOV (mělo by se jednat o 24 vozidel HMT400 za dvě miliardy korun) se v médiích objevují různé informace o počtu, typu a zejména o spojení s osobou 1. náměstka ministryně obrany Františka Šulce a jeho možného ovlivňování tohoto nákupu (podobné je to i u zakázky na 159 lehkých útočných vozidel za 5,6 miliardy korun pro výsadkáře). Ministryně Černochová hned v úvodu uvedla, že pořizování majetku speciálních sil je realizováno prostřednictvím vlastního programu reprodukce majetku 107V420 a je standardně po jednotlivých položkách rozplánováno v akvizičním a střednědobém plánu. „V rámci tohoto programu probíhá pořizování veškerého materiálu a nemovité infrastruktury speciálních sil, tedy včetně zbraňových systémů a vozidel pro všechny organizační celky speciálních sil,“ vysvětlila ministryně, která dále poukázala na nepřesnost v označení vozidel SOV pro investiční akci v akvizičním plánu nazvanou „Bojové vozidlo speciálních sil“. „Přestože se v blízkém časovém horizontu jedná o finančně nejvýznamnější akviziční akci speciálních sil, tak vzhledem k počtu pořizovaných vozidel a alokovaným finančním prostředkům není tato akce zařazena mezi strategické a zvlášť významné projekty Armády České republiky.

Foto: Dalším bodem zasedání výboru bylo projednání pořízení zbraňových systémů pro 601. skupinu speciálních sil, včetně pořízení vozidel SOV (Special Operations Vehicle). Mělo by se jednat o 24 vozidel HMT400 za dvě miliardy korun. (ilustrační foto) | Shutterstock

Tato akce je dlouhodobě připravována a jejím účelem je náhrada morálně a technicky zastaralých bojových vozidel Land Rover Defender 110 SOV II (Armoured 3).,“ V této souvislosti ministryně také zdůraznila, že veškeré informace o propojení a korupčním vlivu jejího 1. náměstka Františka Šulce s jedním z potenciálních dodavatelů nového vozidla jsou domnělé. „Především chci uvést, že historie této zakázky sahá do dávné minulosti, která předcházela mému nástupu na Ministerstvo obrany a rovněž jmenování pana Šulce do pozice prvního náměstka. Požadavek na pořízení bojových vozidel speciálních sil je starý takřka 15 let. Pan náměstek Šulc byl jmenovaný do pozice náměstka v lednu roku 2022, tedy půl roku poté, co byla zpracována specifikace – za působení pana ministra obrany Metnara. Takže je pouze těžko představitelné, že by pan náměstek Šulc v té době do tohoto procesu jakkoli zasahoval, když na ministerstvu obrany žádným způsobem nefiguroval a nebyl nijak propojen s jeho vedením či strukturou, což snad může potvrdit i bývalý pan ministr Metnar,“ řekla ministryně Jana Černochová, podle které nemohl mít Šulc na zakázku od jejího vzniku žádný vliv, protože byla vedena ve kvalifikovaném režimu. „Pan náměstek Šulc přesto po celou dobu svého působení na ministerstvu obrany důsledně dbá na to, aby ani náznakem nevzniklo podezření, že do průběhu této akvizice nějak zasahuje. Neúčastní se žádných souvisejících jednání, nebyl přítomen při prvním a dosud jediném projednávání této zakázky a nevěnuje této věci jakoukoli pozornost,“ zdůraznila ministryně. Ta také vyloučila jakékoliv možnosti ovlivňování zakázky dalším manažerem, tentokrát nově jmenovaným ředitelem Vojenského technického Ústavu Jiřím Kašpárkem, který se podílel v předchozím období na studii proveditelnosti.

Způsob pořizování majetku speciálních sil potvrdil také náčelník Generálního štábu genmjr. Karel Řehka. „Cílem je maximálně zabezpečit schopnost operátorů speciálních sil plnit požadované úkoly v národních, koaličních a aliančních operacích, a to pořízením výzbroje a systémů poskytujících kvalitativní a technologickou výhodu nad protivníkem, včetně jejich pravidelné obměny a modernizace v oblasti mobility,“ uvedl Řehka, který doplnil: „Speciální síly používají jako svá páteřní otevřená bojová vozidla Land Rover Defender 110 SOV II (Armoured 3). Tato vozidla byla pořízena většinou v roce 2006, částečně pak v roce 2010 a dnes jsou již morálně a technicky zastaralá, na konci své stanovené životnosti, a především nezabezpečují požadovanou ochranu posádek a požadavek na užitné zatížení“.

Poslanec Pavel Růžička následně upozornil na fakt, že se kromě jiného zaměňují dvě akvizice, a to na vozidla SOV pro speciální síly a LÚV (lehké útočné vozidlo) pro výsadkový pluk. Těch by se podle plánu (náhrada za LR Defender 130 Kajman) mělo pořídit 150 kusů. Někteří poslanci pak měli výhradu ohledně množství pořizovaných SOV, kdy poukazovali na fakt, že podle původního požadavku z roku 2011 měly být pořízeny vozy jen tři, posléze byl požadavek navýšen na čtyři vozidla a nakonec na 24 kusů. Další výtkou pak byla absence nákladů na pořízení SOV v rozpočtu ministerstva obrany. Ministryně uvedla, že výběrové řízení je v procesu a nemůže tak o něm veřejně říkat žádné informace, protože by se jednalo o porušení hospodářské soutěže. K otázce navýšení počtu vozidel SOV ministryně uvedla, že nezkoumala výběrová řízení pěti nebo šesti jejích předchůdců. „Není to moje práce. Řeším výběrové řízení, které je aktuální a které je stále v běhu a ještě o něm nebylo rozhodnuto,“ sdělila ministryně. Následnou diskusi o technických parametrech a dalších informacích o nových SOV pro 601. skupinu speciálních sil pak výbor projednal, vzhledem k citlivosti těchto informací, v uzavřeném režimu a po projednání těchto údajů vzal celou informaci na vědomí.

Nový náčelník Vojenské policie plk. gšt. Jiří Roček výboru následně představil své priority, kterými jsou: Komplexní rozvoj a výstavba Vojenské policie s výhledem do roku 2035, a s tím související provedení revize Koncepce výstavby VP do roku 2035 s termínem do června 2024, v závislosti na požadavcích souběžně prováděné revize KVAČR. Dále jednoznačná a prvořadá podpora Ozbrojených složek České republiky jak na území ČR, tak mimo něj a rozvíjení schopností deklarovaných ve prospěch NATO (Capability Targets 2017/2021). Důležitou prioritou je pak stabilizace a nábor personálu VP. V rámci navrhovaných změn a revize by měl k 1. 1. 2024 vzniknout odbor bojové a policejní přípravy, a dále by měla do roku 2035 proběhnout transformace pohotovostních oddělení.

Jako nadcházející úkoly si plk. Roček stanovil standardní plnění policejní ochrany a podpory Ozbrojených sil ČR, včetně podpory v současných zahraničních operacích (Litva, Lotyšsko, Slovensko), dále přípravu a nasazení týmu VP pro podporu vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině (ICC), přípravu jednotky VP pro nasazení v Kosovu a podzimní cvičení Sharp Lynx 2023 na území České republiky v rámci projektu Multinational Military Police Battalion (MNMPBAT), kde má Vojenská policie vedoucí roli v podobě chairmana celého projektu a velitele praporu.

Zeptali jsme se některých poslanců, jakých primárních cílů by podle nich měla Vojenská policie dosahovat:

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Vojenská policie by měla především plnit úkoly, které jsou ji dány zákonem a pokračovat v nastaveném trendu, s prioritou podpory Ozbrojených sil, primárně AČR, jak v České republice, tak i v zahraničních operacích. Dále pokračovat v obnově techniky, zbraní, materiálu a zintenzivnění výcviku a rovněž se zaměřit na nábor nového personálu. Je nutné plnit zadané dlouhodobé a střednědobé výzvy, rovněž krátkodobé úkoly, které vyvstaly v kontextu aktuálních bezpečnostních výzev. Tím je například zvyšování interoperability s partnerskými složkami zemí NATO, a to zejména v oblasti operačního použití VP a taktického výcviku.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Plán nového náčelníka Vojenské policie pana plk. Ročka byl Výboru pro obranu prezentován dnes. Závazky z něj vyplývající jsou naplnění schopností v rámci NATO, kde je to příprava instruktorů či poskytování poradentství v oblasti zadržovacích činností a další. Navrhované změny se dotknou i Kriminální služby. Cílem je například dosažení optimalizace procesů či vyšší interoperabilita s prvky Armády ČR.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

V případě Vojenské policie bych se držel striktně litery zákona. Nic víc, nic míň.  Tedy zákona o Vojenské policii a předpisů Ministerstva obrany.

Zdroj: Výbor pro obranu